Životné podmienky a zdravie 2003

Tab. 5.1. „Přejete si tyto faktory ovlivnit?“ (výsledky jsou uváděny v %)
profese
pedagog dělník zdravotník
Celkem
Ano 88 71 86 83
Ne - nechci 7 19 8 11
Ne - nepovažuji je za důležité 5 10 6 6
Tab. 5.2. „Věděl byste jak je ovlivnit?“ (výsledky jsou uváděny v %)
profese
pedagog dělník zdravotník
Celkem
Ano 83 50 80 73
Ne 17 50 20 27
Postoje a chování v otázkách vlastního zdraví lze vedle rozboru rizikových faktorů
životního stylu dokumentovat i analýzou účasti na preventivních periodických prohlídkách
(tab.5.3 - 5.5). Naše šetření prokázalo, že nejhorší situace je v případě preventivních prohlídek
u praktického lékaře, na které chodí v průměru pouze 58 % dotázaných. O kvalitě těchto
preventivních prohlídek svědčí i skutečnost, že 48 % respondentů nezná hodnotu svého
krevního tlaku (51 % pedagogů, 72 % dělníků, 17 % zdravotníků), přičemž nejhorší situace je
v případě dělnických profesí. Hodnotu cholesterolu pak nezná 86 % učitelů, 94 % (!) dělníků
a 51 % dotázaných zdravotníků. Co se týče stomatologické a gynekologické prevence, je
situace o něco lepší, i když nejhorší je opět u zástupců dělnických profesí.
Tab. 5.3. „Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři?“ (výsledky jsou uvedeny v %)
profese
pedagog dělník zdravotník
celkem
Ano 49 66 68 58
Ne 51 34 32 42
Tab. 5.4. „Chodíte pravidelně na preventivní stomatologické prohlídky?“ (výsledky jsou uvedeny v %)
profese
pedagog dělník zdravotník
celkem
Ano 87 68 84 80
Ne 13 32 16 20
Tab. 5.5. „Chodíte pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky?“ (262 žen) (výsledky jsou uvedeny v %)
profese
pedagog dělník zdravotník
Celkem
Ano 87 87 82 85
Ne 13 13 18 15
Závěr
Předložené výsledky ukazují na skutečnost, že naši respondenti jsou exponováni řadě
rizikových faktorů vyplývajících z jejich profese, především však z jejich konkrétního
životního stylu. Mezi jednotlivými profesními skupinami ovšem existují významné rozdíly.
Jednoznačně nejhorší je situace v případě dělnických profesí. Dělníci jsou rizikovým
faktorům životního stylu exponováni nejvíce a dochází u nich k největší kumulaci rizik. Tuto
situaci ovšem významně podceňují. Daných rizik si často nejsou ani vědomi a pakliže ano,
nechtějí je řešit. Stejně tak nedoceňují význam zdravotní prevence.
Z dosavadních výsledků vyplývá, že míra zdravotního uvědomění a informovanosti je,
ve shodě s literárními ú daji uvedenými v návrhu projektu, i v podmínkách Č eské republiky
ovlivněná socioekonomickým statusem. Vnímání rizika je u dělnických profesí značně
oslabeno, takže příslušná preventivní opatření by měla být orientována právě tímto směrem.
76