Životné podmienky a zdravie 2003

postoje k těmto rizikům a konečně i samo chování respondentů (např. negativní návyky, účast
na preventivních prohlídkách) jsou odvislé od takových socioekonomických indikátorů,
jakými jsou dosažené vzdělání, příjem či pracovní zařazení. Výsledky těchto studií
jednoznačně ukazují rozdíly mezi zaměstnanci dělnických a nedělnických profesí (5, 6, 7). V
této souvislosti je třeba poznamenat, že některá šetření prokazují postupné stírání rozdílů ve
zdravotním uvědomění zaměstnanců tzv. „blue collar“ a „white collar professions“, které je
vysvětlováno jako výsledek celoplošných vzdělávacích programů (5). Dalšími faktory, které
ovlivňují vnímání rizika a míru zdravotního uvědomění jsou např. věk, pohlaví nebo etnická
příslušnost (1). Závěry uvedených studií nejsou samoúčelné, ale ukazují směr pro následná
preventivní opatření.
V Č eské republice je zjišťování percepce rizika ze životního a pracovního rizika
užíváno např. v rámci monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu
prostředí, který je organizován Státním zdravotním ú stavem. I v rámci tohoto šetření jsou
vyhodnocovány pouze anamnestické ú daje a informace získané subjektivním posouzením
zdravotního stavu a jen malá část respondentů je pozvána na preventivní prohlídku.
Metodika
V předložené práci uvádíme předběžné výsledky projektu IG UK v rámci jehož řešení
jsme provedli anonymní dotazníkové šetření zaměřené na zjištění míry zdravotního
uvědomění („self-perception“ zdravotních rizik vyplývajících z konkrétního pracovního
zařazení, způsobu života a zdravotního stavu respondenta), zdravotní informovanosti a
skutečných postojů a chování respondentů v otázkách vlastního zdraví u zaměstnanců
vybraných profesí. Dosud máme vyhodnoceno 574 dotazníků od 242 učitelů všech typů škol
(93 mužů, 149 žen), 170 dělníků převážně rizikových profesí (139 mužů, 33 žen) a 160
zdravotníků - lékařů a sester (43 mužů, 117 žen). Naším záměrem je vyhodnotit, nakolik je v
Č eské republice míra zdravotního uvědomění a informovanosti ovlivněná socioekonomickým
statusem, dosaženým vzděláním, věkem, pohlavím apod.
Výsledky:
1. Expozice rizikovým faktorům životního stylu
Naše dosavadní výsledky jednoznačně dokazují, že respondenti všech sledovaných
profesí jsou exponováni řadě rizikových faktorů vyplývajících z jejich konkrétního životního
stylu. Je to především vysoká prevalence kouření (kouří téměř jedna třetina všech
dotázaných), dále pak nadváha a obezita, plynoucí do značné míry ze špatných stravovacích
zvyklostí a z nedostatku pohybu. Z tabulky 1 je patrné, že nejzávažnější je tato situace v
případě dělnických profesí (téměř 60 % dotázaných dělníků kouří, nejčastěji trpí nadváhou,
resp. obezitou, mají nejhorší stravovací návyky). Obecně (u všech profesí) jsme zjistili velice
nízký příjem ovoce a zeleniny, kde doporučený denní příjem činí 3 až 5 porcí. Prokázali jsme
rovněž výrazné zneužívání léků, především u pedagogů a dále, podle očekávání, u
zdravotníků.
Tab. 1. Expozice rizikovým faktorům životního stylu ve sledovaných profesních skupinách
Riziko:
profese
pedagog dělník Zdravotník
celkem
Kouření 19 % 59 % 13 % 29 %
Nadváha (BMI 25,0 - 29,9) 26 % 42 % 23 % 30 %
Obezita (BMI ≥ 30,0) 6 % 18 % 9 % 11 %
Nízká pohybová aktivita 45 % 35 % 49 % 43 %
Nepravidelné stravování 15 % 20 % 16 % 17 %
Nedostatek ovoce a zeleniny (počet porcí/ týden) 5,2 4,2 5,2 4,9
Uzeniny (počet porcí/ týden) 2,4 3,6 2,4 2,8
Analgetika, hypnotika bez doporučení lékaře 45 % 31 % 42 % 42 %
73