Životné podmienky a zdravie 2003

Stejný postup byl zvolen i v případě pasivního chování. Opět byla vybrána skupina
otázek vypovídajících o pasivitě jedince:
1. Často sleduje TV
2. Volný čas tráví četbou
3. Víkendy tráví četbou
4. O víkendech se věnuje práci v souvislosti se zaměstnáním
5. Mimo Ostravu tráví pouze jeden víkend čtvrtletně
6. Vůbec město neopouští
7. Dovolenou tráví doma
8. Nevykonává vůbec domácí práce
9. Nestýká se s přáteli.
Podle počtu kladných odpovědí na tyto otázky byl jedinec zařazen do 3 kategorií -
minimálně, průměrně a maximálně aktivní (tab. 4).
Tab. 4. Rozdělení respondentů podle pasivity
Kategorie 1. minimálně aktivní 2. průměrně aktivní 3. maximálně aktivní Celkem
Počet kladných odpovědí 0 – 1 2 – 3 4 – 7 max. 9
Počet respondentů 273 305 58 635
Procento respondentů 42,8 48,0 9,2 100
Na základě vytvořených rysů chování byly vytvořeny dvě skupiny jedinců – převážně
pasivní a převážně aktivní jedinci. Jedinci, kteří nepatřili ani do jedné této skupiny, byli
z další analýzy týkající se aktivity vyloučeni (tab. 5, obr. 3).
Tab. 5. Rozdělení respondentů na výrazně pasivní a výrazně aktivní
Kategorie pasivní Kategorie aktivní Výrazně pasivní jedinec Výrazně aktivní jedinec Celkem
1 2 0 97 97
1 3 0 154 154
2 1 51 0 51
2 3 0 102 102
3 1 26 0 26
3 2 29 0 29
Celkem 106 353 459
Počet
400
300
200
100
0
Aktivní a pasivní jedinci
353
106
176
Výrazně aktivní Výrazně pasivní Nezařazeno
Obr. 3. Rozdělení respondentů podle aktivity
Dále byli charakterizováni jedinci podle psychické pohody. Kategorie byly vytvořeny
na základě počtu kladných odpovědí u jednotlivých respondentů (tab. 6) na otázky týkající se
této problematiky:
1. Musel v průběhu posledního roku řešit závažné problémy
339