Životné podmienky a zdravie 2003

dotazníkových studií s nízkou návratností jsou studie, které zjišťují informace o nerespondentech.
Některé studie potvrdily, že nízká návratnost vede ke snížení
reprezentativnosti vzorku (1, 7, 25), ale nemusí se jednat o všechny sledované charakteristiky.
Např. Reijneveld a Stronks (15), kteří se zabývali vztahem mezi zdravotním stavem a
využíváním lékařské péče v holandské populaci, studovali efekt ne-respondentů na validitu
dat. Data o vybraném vzorku byla srovnána s informacemi ze zdravotních pojišťoven, jednalo
se o 2.934 respondentů a 1.744 ne-respondentů. Zjistili, že v některých základních
charakteristikách, jako je pohlaví, rodinný stav, délka trvalého bydliště, národnost apod. se
oba soubory statisticky signifikantně nelišily, ale signifikantní byl rozdíl ve věkové struktuře.
Existují však i práce, které dokazují, že respondenti zapojení do výzkumu po prvním kontaktu
se neliší od respondentů, kteří se připojili k šetření až po opakovaném kontaktu. Siemiatycki a
Campbell (16) srovnávali soubory respondentů ve dvou šetřeních při užití různých metod. V
první studii byli účastníci šetření kontaktováni poštou, po telefonické nebo osobní upomínce
se návratnost zvýšila o dalších 12,5%. Ve druhé studii se jednalo o telefonický výzkum,
nezastiženým byl dotazník zaslán poštou nebo doručen osobně - návratnost se zvýšila o
dalších 15,5%. Porovnáním vlastností obou souborů v první i druhé studii nebyly shledány
signifikantní rozdíly. Autoři uzavírají, že další zvyšování návratnosti bylo zbytečné (16).
Při přípravě grantového projektu řešitelé neplánovali realizaci výzkumu nerespondentů
vzhledem k vysokým nákladům na poštovné a k okolnosti, že kontakt na
respondenty byl možný pouze prostřednictvím adresy. Většinou se užívá pro výzkum nerespondentů
telefonický kontakt, ale tato metoda nebyla vhodná vzhledem k tomu, že pouze
69,6% domácností v ČR je vybaveno telefonem (údaje Českého telecomu z roku 2001).
Návratnost byla oproti předpokladům negativně ovlivněna časovým souběhem studie se
sčítáním lidu, provázeným mediální kampaní o nedostatečné ochraně osobních dat a
zpochybňování oprávněnosti jakéhokoliv soustřeďování osobních dat. Byla ale realizována
plánovaná opakovací studie, která ověřovala reliabilitu neboli spolehlivost dat.
Opakovací studie proběhla šest týdnů po ukončení hlavní studie. Z celkového počtu
600 respondentů, kteří odevzdali vyplněný dotazník, bylo vybráno 300. Výběr byl proveden
tak, že respondenti byli seřazeni podle data doručení vyplněného dotazníku v hlavní studii,
vybrán byl každý druhý. Tento způsob výběru byl použit záměrně, aby rovnoměrně zahrnul ty
respondenty, kteří vyplnili a odeslali dotazník okamžitě po obdržení, tak i ty, kteří
s vyplněním a odesláním váhali. Součástí zásilky byl opět vysvětlující dopis, aby se dosáhlo
co nejvyšší návratnosti. Návratnost byla vyšší než v hlavní studii 60,3% (181 dotazníků).
V literatuře (7, 11) se uvádí, že nemusí být prověřovány všechny otázky, ale jen vybrané,
v této studii byl však použit dotazník v plném rozsahu. Pro vyhodnocení opakovací studie
byla použita metoda výpočtu kappa indexu a výpočet celkového procenta shody. Výpočet
kappa indexu navrhl poprvé Cohen (2). Dále se jeho úpravou zabývali Landis s Kochem (14)
a Fleiss (9). Výpočet hodnoty kappa indexu je založen na celkovém poměru shody a
očekávaném poměru shody. Interpretace shody podle hodnoty kappa indexu je rozdělena do
čtyř skupin (≤0,4 – slabá; 0,41–0,6 – průměrná; 0,61–0,80– dobrá; 0,81 – 1 téměř perfektní).
Celkem u 62,3 % otázek byla shoda téměř perfektní a dobrá. Otázky byly rozděleny do dvou
skupin na faktické (pohlaví, věk, rodinný stav, ...) a na otázky obsahující motivační nebo
hodnotící prvek, event. názor respondenta mohl být ovlivněn momentální situací (rozladění
z nějaké události, momentální nálada, zdravotní stav apod.). U faktických otázek byly
hodnoty procenta shody (86,8 %; 72,1%) a kappa indexu (0,73; 0,48) signifikantně vyšší než
u otázek druhé skupiny. Otázky s nízkými hodnotami kappa indexu a procenta shody byly
pro další zpracování: a) nahrazeny obdobnými otázkami, b) kategorie odpovědí byly
sloučeny, c) vyloučeny. Podrobné výsledky opakovací studie jsou uvedeny v samostatném
článku (24).
336