Životné podmienky a zdravie 2003

měl zvýšit návratnost, jiní autoři dokazují, že délka dotazníku nemá na návratnost vliv (1).
Dillman ve své práci (5) uvádí, že návratnost dotazníkových šetření není negativně ovlivněna
jakoukoliv délkou dotazníku do 12 stránek a 125 otázek.
Dotazník v této studii byl obsáhlý, protože zahrnoval širokou problematiku, obsahoval
celkem 102 otázek. Otázky byly rozděleny do 5 oddílů podle problematiky - A. Všeobecné
otázky, B. Zaměstnání, C. Způsob života, D. Zdravotní stav, E. Osobnost. Průměrná délka
vyplnění dotazníku se pohybovala kolem 35 minut (19) .
Po sestavení dotazníku proběhlo ověření jeho validity v předvýzkumu. V odborné
literatuře se autoři liší v terminologii týkající se této části dotazníkového šetření. Kromě
termínu předvýzkum se používá také označení pilotní studie nebo pretest. Např. Kapr (11)
používá označení předvýzkum, od kterého se očekává ověření srozumitelnosti a
jednoznačnosti ve formulaci otázek, ověření způsobů manipulace s dotazníkem, reakcí osob
při rozhovorech, ověření některých dílčích hypotéz, technické zpracovatelnosti dat a pod.
Žáček (27) naopak používá pojem pilotový průzkum (pilotáž), který představuje v menším
rozsahu a na zkoušku provedenou sondu, jejímž účelem je získat předběžné zkušenosti ze
všech úseků naplánované studie, ujasnit si některé okolnosti výzkumu, ověřit si předpoklady o
použitelnosti zvolené metody, učinit si správnou představu o nákladech, možných obtížích
atp. Schneider a Koudelka (17) předvýzkum rozdělují na pilotáž (pilot study), která
představuje úvodní výzkum zaměřený na získání všeobecné orientace v dané oblasti problému
a pretest, jehož cílem je především vyzkoušet spolehlivost a použitelnost zvolených technik.
Počet případů pro pretest nemá být menší než 25. Disman (7) se přiklání k definicím
uváděným ve většině amerických odborných publikací, kde úkolem pilotní studie je zjistit,
zda je konkrétní výzkum v dané populaci vůbec možný, naproti tomu účelem předvýzkumu je
odzkoušení nástrojů (dotazník), které jsou pro daný výzkum zkonstruovány.
Na základě těchto informací se autoři prezentované studie přiklonili k používání
termínu předvýzkum. V předvýzkumu bylo osloveno 30 osob. Jednalo se o kvótní výběr
podle pohlaví, věku a vzdělání z celkového počtu cca 400 osob. Návratnost činila 56,7% (17
vyplněných dotazníků). Testovalo se správné pochopení otázek, dostatečný rozsah kategorií,
zjišťovala se celková reakce respondentů na dotazník a současně byl testován program pro
vkládání dat.
Po vyhodnocení výsledů předvýzkumu následovala úprava dotazníku, tak aby byly
odstraněny všechny nesrovnalosti, např. úprava otázek, možnost více odpovědí, rozšíření
kategorií odpovědí apod. Také byla vypracována příručka pro vkládání a čištění dat.
V hlavní dotazníkové studii bylo rozesláno 3.000 dotazníků. S dotazníkem byl
rozeslán také průvodní dopis s informacemi o cílech studie, řešitelích a obálky se zpáteční
adresou s předplaceným poštovným. Během distribuce a sběru dotazníků byly
zaznamenávány všechny reakce respondentů a byl také zaznamenáván průběh návratnosti
(19). Celková návratnost byla 21,1%, což představuje 634 vyplněných dotazníků. Vzhledem
k relativně nízké návratnosti bylo provedeno srovnání údajů o vzorku (ti, co odevzdali
vyplněný dotazník) a údajů o studované populaci (obyvatelé Ostravy) ze sčítání lidu (19).
Literatura uvádí, že mezi ne-respondenty většinou patří lidé s nižším vzděláním, ženy a
mladší lidé (6). V našem souboru v procentuálním zastoupení podle pohlaví a věku nejsou
rozdíly, ale jsou rozdíly ve vzdělanostní struktuře. Nejvíce se vzdělanostní struktura
zkoumaného vzorku blíží populaci Ostravy v kategorii učňovského vzdělání. U respondentů
se základním vzděláním je nižší zájem o zapojení se do studií, zatímco u středoškolsky a
vysokoškolsky vzdělaných lidí je reprezentativnost nadhodnocena. Jedná se o selekční bias
(10). S tímto údajem je třeba počítat při hodnocení výsledků a veškeré údaje je nutno
adjustovat o vliv vzdělání (23). Nízká návratnost u poštou distribuovaného dotazníku je
zmiňována i v odborné literatuře - méně vzdělaní lidé se mnohem raději zapojí do interview
nebo telefonického výzkumu, který nevyžaduje nároky na čtení a psaní (6). Součástí řady
335