Životné podmienky a zdravie 2003

Životné podmienky a zdravie, 2003
METODICKÝ PŘÍSTUP KE ZPRACOVÁNÍ DAT Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
H. Tomášková, H. Šlachtová, A. Šplíchalová
Krajská hygienická stanice, Ostrava, Česká republika
ředitel: MUDr. J. Volf
Úvod
Při dotazníkových šetřeních je nutné dodržet obecně uznávané metody (3, 7, 11, 13,
27), z nichž se vycházelo také při realizaci grantového projektu IGA MZ ČR č. NJ/6139-3
„Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu,
socioekonomickém statusu a vzdělání“. Článek upozorňuje na metody, kterými lze zlepšit
kvalitu a spolehlivost dat (předvýzkum, opakovací studie, dvojí vkládání dat), zdroje bias a
jejich řešení, postupy při získávání informací, které vstupují do modelů. Dále článek uvádí
statistické metody a počítačové programy použité při řešení zmíněné studie.
Materiál, metody a výsledky
Na následujícím schématu (obr. 1) jsou zachyceny jednotlivé kroky, které byly
realizovány v rámci dotazníkového šetření.
Obr. 1. Schéma dotazníkového šetření
První fáze, která zahrnovala vytvoření dotazníků, byla časově náročná. Představovala
shromáždění informací a studium literatury s obdobnou tématikou (21). V dostupných
zdrojích nebyl nalezen dotazník, který by mohl být aplikován v rámci tohoto projektu, proto
byl vytvořen vlastní dotazník. Dále byla určena velikost vzorku ze studované populace
s přihlédnutím k očekávané návratnosti podle formy distribuce a sběru dotazníků. Výpočet
velikosti reprezentativního vzorku je uváděn v mnoha literárních zdrojích, např. (3, 4, 13). Při
stanovení velikosti vzorku populace v této studii se vycházelo z metodiky Katriaka (12), která
doporučuje oslovení od 0,25 % obyvatel města s 1 milionem obyvatel po 1,5 % pro město do
100 tis. obyvatel. Ostrava má 319 tisíc obyvatel. Vzhledem k předpokládané nízké návratnosti
cca 30% při distribuci a sběru poštou (25) bylo náhodným výběrem osloveno 3.000 obyvatel.
Při sestavování dotazníku byly otázky formulovány co nejsrozumitelněji, odpovědi
byly škálovány a co nejvíce kategorizovány, jak doporučuje literatura (11). Také vizuální
stránka dotazníku je velmi důležitá (5). Musí se brát ohled na to, komu je dotazník určen.
Názory na doporučovaný počet otázek, případně stránek a délku vyplnění dotazníku se různí.
Zatímco výsledky meta-analýzy 115 studií (26) potvrdily, že dotazník kratší než 4 stránky by
334