Životné podmienky a zdravie 2003

Výsledky naší studie potvrdily signifikantní vztah SES faktorů (jmenovitě zaměstnání,
rodinného stavu, ekonomické situace a stísněných bytových podmínek) s rizikovým chováním
– tyto výsledky podporují zjištění jiných studií (27), i když existují literární zdroje, které nepotvrdily
žádný vztah mezi SES a zdravým životním stylem (23).
Některé práce uvádějí, že zdravotní stav je determinován úrovní vzdělání, sociální pozicí
a kulturními hodnotami orientační rodiny (10, 13), spíše než aby byl chápán na individuální
úrovni ve vztahu k vzorcům chování (8).
Závěry
Většina respondentů nepraktikuje žádnou pravidelnou fyzickou aktivitu. Aktivity volného
času, víkendů a dovolených jsou významně ovlivněny vzděláním, věkem a ekonomickou
situací. Pasivita je v negativní asociaci k úrovni vzdělání a ekonomické situaci.
Více než polovina respondentů byli kuřáci, nebo v minulosti kouřili. Nadpoloviční
většina respondentů označila svou stravu za zdravou, významně více žen a starších lidí. Rizikové
chování bylo signifikantně negativně korelováno s věkem a je vyšší u respondentů žijících
osaměle, žijících ve stísněných bytových podmínkách a u ekonomicky aktivních respondentů.
Nebyl nalezen vztah mezi rizikovým chováním a vzděláním.
Mnoho respondentů trpělo závažnými problémy, většinou rodinnými a finančními.
Nedostatek psychické pohody byl vyšší u lidí s nepříznivou rodinnou ekonomickou situací a u
osaměle žijících osob. Nespokojenost byla v signifikantně negativním vztahu ke vzdělání a
ekonomické situaci. Nejvýznamnější prokázanou determinantou životního stylu byla ekonomická
situace rodiny respondentů a jejich vzdělání.
Z výsledků celého grantového projektu (včetně zdravotní studie- Šplíchalová A., Tomášková
H., Šlachtová H. – článek v tomto sborníku) vyplývá, že zdravotní stav je lepší u
skupin s vyšším vzděláním; se vzděláním významně přibývá i volnočasových aktivit, ale
vzdělání nemá vliv na rizikové chování. Z toho se dá usuzovat, že zdravotní stav je více
ovlivněn aktivním způsobem života, než rizikovým chováním. Zdravotní stav se zlepšoval s
ekonomickou situací rodiny, ale pouze v nadprůměrné příjmové kategorii bylo zjištěno významně
méně časté rizikového chování.
Literatura:
1. Baumann, A., Stieber, J., Lowel, H.: Nonparticipation as a factor influencing the value of follow-upstudies –
MONIKA Survey. Gesundheitswessen, 1997, 59, Suppl 1, s. 19-25.
2. Bobák, M., Koupilová, I., Príkazský, V., Kříž, B.: Vztah mezi socioekonomickými faktory a úmrtností
v okresech České republiky. Čas. Lék. českých, 1996; 135, (23), s. 753-757.
3. Bobák, M., Škodová, Z., Píša, Z.: Vztah mezi vzděláním a prevalencí kardiovaskulárních rizikových faktorů.
Čas. Lék. českých, 1994; 133, (20), s. 623-627.
4. Bobák, M., Pikhart, H., Hertzman, C., Rose, R., Marmot, M.: Socioeconomic factors, perceived control and
self-reported health in Russia. A cross-sectional survey. Soc Sci Med, 1998, 47, 2, s. 269-279.
5. Červenka, J.: Spokojenost s osobním životem a obavy veřejnosti. Centrum pro výzkum veřejného mínění.
http://www.cvvm.cz/index.php3?rubrika=O
6. Červenka, J.: Kde lidé vidí hranici chudoby? Centrum pro výzkum veřejného mínění.
http://www.cvvm.cz/index.php3?display=8&rubrika=&offset=11&oblast=
7. Cohen, J: A coefficient of agreement for nominal scales. Educational and Psychological Measurement,
1960, 20, s. 37–46.
8. Denton, M., Walters, V.: Gender differences in structural and behavioral determinants of health: an analysis
of social production of health. Social Science and Medicine, 1999, 48, s. 1221-1235.
9. Ginter, E.: Epidemic of coronary heart disease in central and Eastern Europe: the role of life style, dietary or
environmental factors? International Symposium on Environmental Epidemiology in Central Eastern Europe.
Proceedings 1997, p. 103-105.
10. Huličník, S.: Význam poznávání vlivů subjektivních faktorů pro aktuální zdravotní praxi. ČS zdravotnictví,
1980, 28, 5, s. 216-218.
11. Kaprio, L. A.: Forty Years of WHO in Europe. Copenhagen, World Health Organization 1991, s. 2.
332