Životné podmienky a zdravie 2003

Životné podmienky a zdravie, 2003
ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU
VE VZTAHU K SOCIOEKONOMICKÉMU STATUSU 1
H. Šlachtová, H. Tomášková, A. Šplíchalová
Krajská hygienická stanice, Ostrava, Česká republika
ředitel: MUDr. J. Volf
Úvod
Epidemiologické studie přinášejí důkazy o prokazatelném vztahu mezi socioekonomickým
statusem (SES) a zdravím. Pravděpodobnou příčinou rozdílů je životní styl, zvláště
pak životní styl obyvatel žijících v průmyslovém městě, který je ovlivněn těžkým a těžebním
průmyslem. Cílem prezentované studie bylo prokázat vztah mezi SES, demografickými charakteristikami
a životním stylem v průmyslovém regionu.
Metody
Strukturovaný dotazník byl zaslán náhodnému vzorku 3000 obyvatel Ostravy ve věku
25-70 let. Dotazníky byly rozesílány a sbírány poštou. Data byla 2x vložena, vyčištěna a analyzována
užitím statistického softwaru STATA (26).
Částí projektu bylo i ověření reliability dotazníku. Spolehlivost odpovědí (180 dotazníků
bylo znovu zasláno respondentům po 6 týdenním intervalu) byla zjišťována dvěma metodami:
procentem shody a Kappa indexem (7, 14). Míra shody kolísala od 46% do 100% a
hodnota Kappa indexu –0,01 do 1. Shoda představovaná Kappa indexem byla rozdělena do 4
skupin (≤0,4 – slabá; 0,41-0,6 – průměrná; 0,61–0,80 – dobrá; 0,81–1 – téměř perfektní).
Shoda dotazníků byla nedostatečná pouze v 6,6 % otázek, průměrná v 31,1%, dobrá v 45,9%
a téměř perfektní v 16,4% otázek. Užití otázek, u nichž shoda odpovědí byla vyhodnocena
jako průměrná nebo slabá, bylo řešeno následujícími třemi způsoby: a) byly nahrazeny obdobnými
otázkami s vyšší shodou, b) byly použity agregované proměnné, pokud to bylo
možné, nebo 3) data nebyla užita v další analýze. Tyto důležité výsledky byly brány do úvahy
v další analýze dat a při interpretaci výsledků studie.
SES a demografické faktory byly analyzovány podle pohlaví, věku, vzdělání, rodinného
stavu, ekonomické situace rodiny a podmínek bydlení ve vztahu s širokou škálou informací
o životním stylu. Byly užity následující metody: χ 2 -test, analýza rozptylu ANOVA a logistická
regrese.
Výsledky
Celkem bylo vráceno 634 vyplněných dotazníků (21,1% míra návratnosti). Nejnižší
míra návratnosti byla ve skupinách se základním vzděláním.
Charakteristika studovaného vzorku
Složení souboru bylo homogenní podle pohlaví a věku. Vzdělanostní struktura respondentů
nekorespondovala se vzdělanostními charakteristikami obyvatelstva města – absolutně
a relativně nejnižší míra návratnosti ve skupinách se základním vzděláním vedla k nízkému
zastoupení této vzdělanostní skupiny (1); relativně nejvyšší zájem o studii byl zaznamenán u
respondentů s vysokoškolským vzděláním.
1 Tato studie byla realizována v rámci grantového projektu IGA MZ ČR č. NJ/6139-3: Subjektivní přístup
obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na jejich životním stylu, SES a vzdělání.
325