Životné podmienky a zdravie 2003

výsledkem změny přístupu k vlastnímu zdraví vlivem nemoci a vlivem intervenčních
zdravotních preventivních opatření.
Závěr
Výskyt závažných chronických onemocnění ve sledované oblasti byl v souladu s
celorepublikovými statistikami, ale rozdíl byl ve výsledcích hodnocení subjektivního zdraví -
proporce respondentů s velmi špatným a špatným zdravím v šetřeném souboru byla dvakrát
vyšší.
Byl prokázán významný vztah mezi skupinou zdravých a nemocných respondentů ke
všem sledovaným socioekonomickým faktorům (pohlaví, věk, ekonomická aktivita a
hodnocení ekonomické situace rodiny) s výjimkou podmínek bydlení a rodinného stavu.
Zdravotní stav se zlepšoval s rostoucím stupněm vzdělání, ekonomickou situací, lepší zdraví
bylo u žen a osob ekonomicky aktivních, se stoupajícím věkem se zdraví zhoršovalo. U všech
zmíněných socioekonomických faktorů ve vztahu ke zdraví byly výsledky v souladu s
výstupy sledování zdravotního stavu v celorepublikovém měřítku kromě faktoru pohlaví.
Významně horší zdravotní stav byl zjištěn u mužů a je v rozporu i s mnoha
epidemiologickými studiemi, které za horší označují zdravotní charakteristiky žen. Toto
zjištění vysvětluje charakter sledovaného průmyslového regionu, kde na velkém počtu
rizikových prací v metalurgickém průmyslu a při dobývání uhlí pracují výhradně muži, a také
incidence profesionálních onemocnění, která je v tomto kraji dlouhodobě nejvyšší v celé
republice.
Nemocní respondenti v šetřeném souboru byli významně více nespokojeni, častěji
v psychické nepohodě a více pasivní ve srovnání se skupinou zdravých osob. Naproti tomu
bylo u nemocných lidí zjištěno významně méně časté rizikové chování ve srovnání se
zdravými, což může být i v důsledku změny přístupu k vlastnímu zdraví vlivem nemoci a
pozitivního vlivu zdravotní intervence.
Aktuální informace o průběhu celého grantového úkolu jsou přístupné na internetové
adrese: www.khsova.cz/projekty/ses/index.htm.
Literatura:
1. Baumann, A., Stieber, J., Lowel, H.: Nonparticipation as a factor influencing the value of follow-up studies
– MONICA Survey. Gesundheitswessen, 1997, 59, Suppl 1, s. 19-25.
2. Bobak, M., Skodova, Z., Pisa, Z. et al.: Political changes and trends in cardiovascular risk factors in the
Czech Republic, 1985-92. J Epidemiol Community Health, 1997, 51, s. 272-7.
3. Bobák, M., Š kodová, Z., Píš a, Z.: Vztah mezi vzděláním a prevalencí kardiovaskulárních rizikových
faktorů. Č as. Lék. čes., 133, 1994, 20, s. 627-632.
4. Brown, W. J., Mishra, G., Kenardy, J., Dobson, A.: Relationships between body mass index and well -being
in young Australian women. Int J Obes Relat Metab Disord., 2000, 24 (10), s. 1360-1368.
5. Cairney, J., Wade, T. J.: Correlates of body weight in the 1994 National Population Health Survey.
International Journal of Obesity, 1998, 22, s. 584-591.
6. Cohen, J.: A coefficient of agreement for nominal scales. Educational and Psychological Measurement,
1960, 20, s. 37–46.
7. Dvořák, V.: Lidí s dobrým a špatným zdravím je přibližně stejně. Zdravotnické noviny, 48, 1998, 42, s. 12.
8. European Communities and World Health Organization: Highlights on Health in Czech Republic.
European Communities and World Health Organization 2001 (cited 2002 July 18).
9. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Lebedová, J., Lukáš , E.: Profesionální onemocnění hláš enáv Č eské
republice v r.2001. Č eské pracovní lékařství, 3, 2002, 2, s. 67-74.
10. Hrkal, J.: Poštovní šetření zdraví a vstřícnost zdravotnického systému (H&HSR 2000-2001) Díl VII: Vztah
mezi subjektivním zdravím a vybranými ukazateli. Aktuální informace Ú ZIS Č R, 2001, No 66.
11. Hrkal, J.: Vliv sociodemografických proměnných na celkové zdraví podle šetření HIS CR 99. Aktuální
informace Ú ZIS Č R, 2001, No 25.
12. Hrkal, J.: Věkovástandardizace ukazatelů v šetření HIS CR 99. Aktuální informace Ú ZIS Č R, 2001, No
17.
323