Životné podmienky a zdravie 2003

hlediska faktoru vzdělání nehomogenní a neodpovídal vzdělanostní struktuře šetřené oblasti -
významně převažovali respondenti s vyšším vzděláním. Osoby s nižším vzděláním
neprojevily zájem o účast v dotazníkovém šetření zdravotního stavu, což je zjištění, na které
Bauman a kol. upozorňuje ve své práci (1). Lze předpokládat, že pokud by soubor odpovídal
proporci vzdělání sledovanému regionu, zvýšil by se i počet osob, které hodnotily svůj
zdravotní stav jako špatný, a to s ohledem na prokázanou významnou asociaci zhoršujícího se
subjektivně udávaného zdraví s klesajícím stupněm dosaženého vzdělání.
Ze všech sociodemografických faktorů je zdravotní stav nejvíce ovlivněn věkem a
pohlavím (10, 11, 24, 26), což podporují i naše výsledky. V mnoha sledovaných studiích byl
významně horší zdravotní stav zjištěn u žen (24, 26, 7). Naopak, v šetřeném souboru bylo
hodnocení zdravotního stavu významě horší u mužů. Tato skutečnost je danácharakterem
sledovaného regionu – intenzívně industrializovaná oblast s výrazně rozvinutým těžkým
průmyslem, zejména metalurgickým a dobýváním uhlí, kde jsou na nejvíce rizikové práce
zařazováni výhradně muži. I přes poměrně dobře rozvinutou pracovně lékařskou péči, dochází
v tomto kraji dlouhodobě k nejvyšší incidenci profesionálních onemocnění v celé Č eské
republice, které často vedou k plné invalidizaci pracovníků (9). Prevalence chronických
onemocnění v souboru byla velice podobná ve srovnání s celorepublikovými výsledky a
pohybovala se kolem 50% šetřených respondentů (23, 21).
Dalšími významnými sociodemografickými faktory, které jsou v epidemiologických
studiích zmiňovány v souvislosti se zdravotním stavem jsou vzdělání, ekonomickásituace,
zaměstnání, rodinný stav (2, 32, 11, 10, 7, 19). Výsledky prezentované studie jsou v souladu s
výsledky šetření populace v Č R. Byla potvrzena významná asociace ke všem uvedeným
faktorům s výjimkou faktoru rodinného stavu, kde byly výsledky nesignifikantní (11, 10, 23,
7).
Koening ve své práci udávápozitivní vliv náboženství na psychické i fyzické nemoci
(15). Výsledky této studie prokázaly, že počet věřících je významně vyšší mezi nemocnými
osobami. Rozložení věřících v naší studii je nerovnoměrné - více věřících je mezi staršími
lidmi, kteří zároveň udávají i více chronických nemocí a hůře hodnotí svůj zdravotní stav.
Proto po adjustaci o základní socioekonomické faktory se vliv náboženství na subjektivně
vnímané zdraví nepotvrdil.
Mnoho amerických i evropských studií svými výsledky potvrdily vztah obezity k
faktorům věku, pohlaví, SES a životního stylu (5, 13, 27, 28). V souladu s výsledky studií,
které šetřily obyvatele v Čechách (27), tak i na Slovensku (13) byl u mužů v šetřeném
souboru prokázán významně vyšší BMI a potvrzen trend rostoucích hodnot BMI
s přibývajícím věkem. Ženy s vyšším BMI měly ve studii Krcha a kol. vyšší sklon
k redukčním dietám (16), ve sledované studii se tento fakt nepotvrdil. Prezentované výsledky
prokázaly zvýšený výskyt chronických onemocnění s rostoucím BMI, což podpoují i výstupy
šetření souboru mladých australských žen (4).
Bylo prokázáno, že s přibývajícím věkem roste i spotřeba pravidelně užívaných léků
na předpis, zejména analgetik a hypnotik; u žen významně více než u mužů. Tyto výsledky
potvrdily i závěry ze sledování zdravotního stavu české populace v rámci projektu EUROHIS
- Health Interview Surveys in Europe (20). Výstupy některých studií upozornily na pozitivní
asociaci mezi zdravotním stavem a kvalitou života, spokojeností a psychickou pohodou (25,
22) - prezentované výsledky tyto výstupy potvrdily.
Negativní vliv rizikových faktorů životního stylu na zdravotní stav byl opakovaně
potvrzen (2, 3, 5, 27). Ve sledovaném souboru respondentů byl zjištěn opak – nemocní se
chovají méně často rizikově než zdraví. Vzhledem k tomu, že hodnotíme výsledky
průřezového šetření, neznáme charakter chování ve vztahu k rizikovým faktorům v době před
onemocněním. Méně časté rizikové chování u nemocných respondentů může být až
322