Životné podmienky a zdravie 2003

5krát častěji v psychické nepohodě než zdraví respondenti a tento vztah se potvrdil i po
adjustaci o uvedené socioekonomické faktory (tab. 3). U nemocných lidí v našem souboru se
zjistilo, že jsou více pasivní než zdraví jedinci a tento vztah zůstal významný i po adjustaci
o vybrané faktory, jak je uvedeno v tab. 4. Výsledky prezentované v tab. 5 ukázaly, že
u nemocných osob je rizikové chování významně méně časté, než u osob zdravých.
Tab. 3. Nedostatek psychické pohody ve vztahu k zdravotnímu stavu /nedostatek psychické pohody - závažné
problémy, problematické vztahy s ostatními lidmi, zvýšenánáchylnost ke stresům, nízkáschopnost zvládat
stres, nespokojenost s ekonomickou situací, únava, podrážd ěnost, nespokojenost; počet v psychické pohodě -
238, počet s nedostatkem psychické pohody – 147/
CRUDE OR
MODEL I
Kategorie proměnných N
Zdravotní
stav
OR 95%CI P OR 95%CI P
zdraví
nemocní bez problémů
279
176
1+
0.94 0.56-1.60 0.832
1+
1.38 0.74-2.57 0.308
nemocní 140 5.76 3.18-10.42 0.000 10.70 4.47-25.60 0.000
1+ referenční kategorie; P - P >|z|; Model I – adjustováno o pohlaví, věk, vzdělání, ekonomickou aktivitu,
ekonomickou situaci rodiny, rodinný stav a podmínky bydlení
Tab. 4. Pasivita ve vztahu k zdravotnímu stavu /Pasivní jedinec – často sleduje televizi, volný čas tráví převážn ě
četbou, neopouští město o víkendech a dovolených, zřídka se stýkás přáteli; počet pasivních – 106, počet
aktivních 353/
CRUDE OR
MODEL I
Zdravotní
stav
Kategorie proměnných N
OR 95%CI P OR 95% CI P
zdraví 279 1+ 1+
nemocní bez problémů 176 1.29 0.73-2.27 0.379 1.17 0.63-2.15 0.617
nemocní 140 3.32 1.93-5.71 0.000 2.43 1.28-4.62 0.007
1+ referenční kategorie; P - P >|z|; Model I – adjustováno o pohlaví, věk, vzdělání, ekonomickou aktivitu,
ekonomickou situaci rodiny, rodinný stav a podmínky bydlení
Tab. 5. Rizikové chování ve vztahu k zdravotnímu stavu /rizikové chování – minimální fyzickáaktivita – po
vyloučení osob se zdravotními důvody, pití černé kávy – více než 3 šálků denně, kouření, nepravidelné
stravování, vlastní strava hodnocena jako nezdravá, neabsolvuje preventivní prohlídky - lékaře navštěvuje jen v
případě nemoci, v případě nemoci z nachlazení spojené s horečkou chodí do práce, odmítá doporučenou
nemocenskou, konzumace nezdravých potravin; počet osob s rizikovým chováním 286, nerizikové chování 138/
CRUDE OR
MODEL I
Zdravotní
stav
Kategorie proměnných N
OR 95%CI P OR 95% CI P
zdraví 279 1+ 1+
nemocní bez problémů 176 0.49 0.30-0.80 0.004 1.16 0.62-2.19 0.639
nemocní 140 0.25 0.14-0.46 0.000 0.43 0.19-098 0.044
1+ referenční kategorie; P - P >|z|; Model I – adjustováno o pohlaví, věk, vzdělání, ekonomickou aktivitu,
ekonomickou situaci rodiny, rodinný stav a podmínky bydlení
Diskuse
Při sledování epidemiologických studií byl zaznamenán zvýšený zájem o analýzu
vztahu mezi zdravím a SES (29). Výsledky mnoha prací potvrdily významnou asociaci mezi
zdravotním stavem a vzděláním, SES a životním stylem (14, 18, 31, 3, 19). Výsledky
hodnocení zdravotního stavu obyvatel sledovaného průmyslového regionu byly srovnávány
především s literárními zdroji výsledků šetření zdravotního stavu v celorepublikovém
měřítku, aby bylo možno posoudit odlišnosti zmiňované oblasti.
Subjektivně udávaný zdravotní stav byl hodnocen podle 5-škálové stupnice od velmi
dobrého po velmi špatný. Proporce respondentů s velmi špatným a špatným zdravím v našem
souboru byla dvakrát vyšší (25%) ve srovnání s výsledky sledování subjektivního zdraví v
rámci celé republiky – 12.5% (8). Další důležitou skutečností je, že sledovaný soubor byl z
321