Životné podmienky a zdravie 2003

to v Děčíně, Havlíčkově Brodu, Jihlavě, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Znojmě. V každém
městě bylo systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku vybráno
800 osob (400 mužů a 400 žen) ve věku 45-54 let. Oporou systematického náhodného výběru
byly stejně jako v minulých letech městské registry obyvatelstva. Dotazník vyplnilo celkem
3348 osob (46,8 % mužů, 53,2 % žen), celková respondence dotazníkového šetření byla
72,8 %, lékařského vyšetření se zúčastnilo 968 osob (43,8 % mužů, 56,2 % žen), respondence
vyšetření byla 42,2 %.
Podíl osob [%]
0 5 10 15 20 25 30 35 40
Zdravotní obtíže:
pohybového aparátu
srdce a cév
trávicího ústrojí
dýchacího ústrojí
ledvin a močových cest
Ženy
Muži
nervového ústrojí
jater a žlučových cest
Děčín, Havl. Brod, Jihlava, Svitavy, Ústí n. O., Znojmo
Obr. 6. Osobní anamnéza, dlouhodobé zdravotní obtíže v populaci 45 – 54 letých
Ve vybrané věkové kategorii městské populace 45 – 54 let existují významné rozdíly
ve sledovaných ukazatelích zdravotního stavu mezi muži a ženami. Ženy signifikantně častěji
než muži trpí dlouhodobými zdravotními obtížemi, jsou častěji dlouhodobě sledovány
lékařem a častěji užívají dlouhodobě léky. Dlouhodobými obtížemi (ať již léčenými či
nikoliv) trpí polovina populace sledované věkové skupiny, nejčastěji obtížemi pohybového
aparátu (obr.6). Nejčastější příčinou dlouhodobého sledování lékařem je v tomto věku
onemocnění srdce a cév. Polovina mužů a třetina žen ve sledované populaci trpí nadváhou.
Lidí obézních, tedy se závažným rizikovým faktorem vzniku např. kardiovaskulárních
onemocnění, je přibližně 20 %. Zvýšený krevní tlak v osobní anamnéze má necelá třetina
respondentů, z nich se léčilo přes polovinu mužů a tři čtvrtiny žen. V této věkové skupině je
zhruba 40 % aktivních kuřáků – mužů, žen – kuřaček je o deset procent méně. Kumulovaný
výskyt rizikových faktorů v populaci sledovaných měst v roce 2001 je dokumentován na obr.
7.
Se svým životem je v zásadě spokojeno 52 % osob. Téměř polovina populace ve
sledovaném věku hodnotila své zdraví jako dobré, téměř deset procent jako špatné.
Spoluzodpovědnost za své zdraví pociťuje 55 % lidí, naopak 8 % lidí žádný pocit
zodpovědnosti za své zdraví nemá. Vnímání role na snižování vlastního rizika vzniku
srdečního infarktu a nádorového onemocnění je znázorněno na obr. 8. Jako faktor
nejzávažněji ovlivňující lidské zdraví označovali lidé nejčastěji trvalé psychické vypětí a
kuřáctví, vlivy životního prostředí byly v pořadí důležitosti až na šestém místě za faktory
životního stylu.
30