Životné podmienky a zdravie 2003

Ž ivotné podmienky a zdravie, 2003
ANALÝ ZA SUBJEKTIVNĚ UDÁVANÉ HO ZDRAVÍ VE VZTAHU
K SOCIOEKONOMICKÝ M FAKTORŮ M 1
A. Š plíchalová, H. Tomáš ková, H. Š lachtová
Krajskáhygienickástanice, Ostrava, Č eskárepublika
ředitel: MUDr. J. Volf
Ú vod
Epidemiologické studie posledních let se zabývají dílčími rizikovými faktory a jejich
vlivem na zdravotní stav, ne jako celek, ale spíš e v souvislosti s incidencí nebo prevalencí
jednoho nebo několika mála onemocnění. Výsledky nesčetných studií potvrzují významnou
souvislost zdravotního stavu a vzdělání, socioekonomického statusu (SES) a zdraví, životního
stylu a zdraví (2, 14, 32). Cílem této práce je hodnocení zdravotního stavu obyvatel velkého
průmyslového města, jejich rozdílného přístupu ke zdraví a preventivním opatřením ve vztahu
k faktorům životního stylu a SES.
Metody
Studie je koncipována jako dotazníkové šetření u náhodně vybraného vzorku 3000
obyvatel města Ostravy ve věkovém rozmezí 25-70 let. Distribuce a sběr dotazníků byl
realizován poštovním stykem. Z celkového množství 3 tisíc rozeslaných dotazníků bylo
vráceno 634 kompletně vyplněných (návratnost 21,1%). Data byla vložena dvakrát, vyčištěna
a zpracována statistickým programem STATA (30). Byla ověřena validita a reliabilita dat.
V intervalu 6 týdnů od hlavní dotazníkové studie bylo znovu poštou rozesláno 300 dotazníků
k opakovanému vyplnění. Zpět se vrátilo 180 dotazníků (návratnost 60,0%) a hodnocení
reliability bylo vyjádřeno procentem shody odpovědí a Kappa indexem (6, 17). Výsledky
studie spolehlivosti byly využity při další analýze dat a také při interpretaci výstupů celé
studie.
Informace o zdravotním stavu respondentů byly analyzovány ve vztahu k základním
socioekonomickým faktorům – pohlaví, věk, vzdělání, ekonomickáaktivita, rodinný stav,
ekonomickásituace rodiny a podmínky bydlení. Při statistickém hodnocení dat byla použita
analýza rozptylu ANOVA, logistickáregrese, korelační tabulky byly hodnoceny χ 2 -testem.
Na základě analýzy vztahů SES faktorů, životního stylu, přístupu k vlastnímu zdraví a
zdravotním preventivním opatřením, a také podle charakteristik chování respondentů
(použitím χ 2 -testu a analýzou rozptylu ANOVA) byly vytvořeny agregované proměnné pro
pasivitu, spokojenost, psychickou pohodu a rizikové chování. Vytvořené proměnné byly
analyzovány ve vztahu ke zdravotnímu stavu použitím logistické regrese.
Výsledky
Zdravotní stav respondentů
Tři čtvrtiny respondentů (75,5%) hodnotily svůj zdravotní stav jako dobrý nebo velmi
dobrý, 24,5% udalo dlouhodobé zdravotní potíže nebo nemoci. Subjektivní hodnocení
zdravotního stavu pozitivně korelovalo se vzděláním – čím vyšší vzdělání, tím lepší
hodnocení zdravotního stavu (p