Životné podmienky a zdravie 2003

Porovná ní vý sledků jednotlivý ch vyšetření u kontrolní skupiny (tab.3)
Při hodnocení účinnosti 5 měsíční terapie bez začleněnépohybovéaktivity, tj. při
posuzová ní vý sledků prvního a druhého vyšetření kontrolní skupiny, jsme rovněž
zaregistrovali změny některý ch sledovaný ch parametrů. Bereme-li v úvahu průměrné
hodnoty, bylo možné pozorovat nárůst systolického krevního tlaku, srdeční frekvence a
hladiny kyseliny močové. Na druhé straně jsme pozorovali tendenci k mírnému poklesu
diastolického krevního tlaku a k mírnému poklesu hladin bilirubinu, glukózy, LDL
cholesterolu, celkového cholesterolu a chloridový ch a vá penatý ch iontů. Pokles chloridový ch
iontů dosá hl hladiny statistickévý znamnosti.
Vezmeme-li v úvahu celkovézměny sledovaný ch parametrů mezi prvním a čtvrtý m
vyšetřením, tj. budeme-li hodnotit celou sedmná cti měsíční léčbu, můžeme konstatovat, že
došlo ke statisticky vý znamnému snížení hladin LDL cholesterolu a vápenatý ch iontů. Na
druhé straně došlo ke statisticky významnému nárůstu srdeční frekvence. Dále jsme
zaregistrovaly mírný nárůst hmotnosti, systolického krevního tlaku, nárůst hladin kreatininu,
kyseliny močovéa HDL cholesterolu. Vedle toho jsme zjistili pokles diastolického krevního
tlaku, aktivit ALT a AST a hladiny celkového cholesterolu, bilirubinu a chloridový ch iontů.
Takév této skupině jsme mezi pacientkami zaznamenali vý raznéinterindividuá lní rozdíly.
Zá věr
Hypokineze, díky svému vý raznému vlivu na zdraví jedince, se dostá vá do popředí
zá jmů jak laickétak i odbornéveřejnosti.Vyplý vá to z celéřady studií, kterése zabý valy
„mapová ním“ objemu pohybové aktivity obyvatelstva Č eské republiky (5, 13, 14, 17),
sledová ním vlivu jejího nedostatku na zdravotní stav obyvatel (1, 5, 12), či jejím přínosem
v léčb ě jednotlivý ch civilizačních onemocnění (2, 3, 4, 8, 16). Z hlediska hygieny a
preventivního lékařství obecně má pohybová aktivita svéklasické, nezastupitelnémísto nejen
v prevenci primá rní, ale i v prevenci sekundá rní jako doplňkový , podpůrný prostředek řady
terapií a rovněž tak v prevenci terciá lní jako prostředek napomá hající ke stabilizaci,
regeneraci a odolnosti organismu vůči recidivujícím patologický m stavům. Ve všech třech
typech prevence je zcela zásadní otá zkou vhodnost aplikovanépohybovéaktivity. Z našich
sledová ní vyplynulo, že řízená pohybová aktivita má významný vliv na námi sledované
fyziologickéa biochemicképarametry ve smyslu zlepšení zdravotního stavu cvičících osob.
Individuá lní pohybová aktivita, byť odborně sestavená , se mám jevila jako méně vhodná .
Velkou úlohu zde zřejmě sehrá vá schopnost člověka vytrvat v započatém cvičení. Z hlediska
dosažení cíle (zlepšení či udržení zdravotního stavu) se tedy pevná vůle stá vá podmínkou
nutnou, nikoliv však dostačující. Má -li mít pohybová aktivita pozitivní zdravotní dopad, musí
bý t ovšem nejen vhodně zaměřená , ale rovněž pravidelně a dlouhodobě, nejlépe celoživotně
prová děná .
Literatura :
1. Bunc, B.: Novépohledy na minimá lní množství pohybový ch činností. Těl. Vý ch. Sport Mlad., 62 (7), 1996,
s. 2-7.
2. Fialová , D., Fiala, Z., Hlúbik, P., Zetocha, J.: Ří zená pohybová aktivita v léčb ě nadvá hy. In: Sborník
konference Optimá lní působení tělesnézátěže a výživy. Gaudeamus, Universita Hradec Krá lové2001, str.
253.
3. Hamar, D.: Pohybová aktivita v prevencii ochorení (III), vysoký krevní tlak. In: Muscle and fitness 1996, 4,
s. 47-48.
4. Hošek, P.: Vhodnéindikace pohybovéaktivity u arteriá lní hypertenze. In: Plzeňský lékařský sborník supl.,
1996, 70 s. 37-38.
5. Jansa, P, Kocourek, J.: Pohybovéaktivity u dospělépopulace v Č eskérepublice. In: Sborník konference
Optimá lní působení tělesnézá těže a vý živy. Gaudeamus, Universita Hradec Krá lové2001, s.148–151.
6. Kolektiv autorů: Manuá l prevence v lékařsképraxi I.: Prevence poruch a nemocí. Praha, SZÚ 1994, s. 137.
314