Životné podmienky a zdravie 2003

značnou individuální variabilitu s lokálními rozdíly v zátěži populace. Výsledky za celé
sledované období (1994 – 2001) vykazují signifikantní vzestup s věkem matky, nezávislost na
pořadí porodu a signifikantní pokles s časem (obr. 3). Vyšší hodnoty jsou nalézány v oblasti
Ústí n. Labem oproti Benešovu, Plzni a Žďáru n. S. Pozvolný pokles je pozorován u
koncentrace hexachlorbenzenu.
400
Koncentrace kongenerù PCB [µg/kg tuku]
350
300
250
PCB 138
PCB 153
PCB 180
200
150
100
50
0
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Obr. 3. Medián koncentrace polychlorovaných bifenylů v mateřském mléce
• Sledování hlučnosti prostředí
Hluk se jako rizikový faktor liší od ostatních monitorovaných veličin nerovnoměrným
rozložením v prostoru, zejména značnými gradienty změn intenzit hlučnosti v jednotlivých
měřených místech a v různé denní době. Subsystém byl realizován v uplynulých osmi letech
trvale v 21 městech, z toho v Praze ve 3 městských částech. Obsahuje fyzikální měření úrovně
hluku a zdravotní průzkum samostatným dotazníkem. V každém městě jsou vybrány 2
základní lokality, jedna odpovídající hlučné a druhá tiché části města. Sledování hlučnosti se
provádí měřením hluku po dobu 24 hodin, aby byl zaznamenán průběh hlučnosti v celém dni.
Z výsledků měření je zřejmé, že hlučnost jednotlivých lokalit je plynule rozložena v
celém rozsahu hladin hluku, který přichází v úvahu. Zjištěná hlučnost v ekvivalentní hladině
akustického tlaku A dosahuje na jedné straně 75 dB ve dne a 69 dB v noci v nejhlučnějších
lokalitách, na druhé straně v tichých lokalitách klesá pod 49 dB ve dne a 39 dB v noci. Z
uvedených výsledků je zřejmá značná noční hlučnost v Praze, Plzni, Ostravě a Olomouci. Ze
srovnání zjištěných hodnot s požadavky Nařízení vlády ČR 502/2000 Sb. je patrné, že
základnímu požadavku na ticho v obytných oblastech odpovídá pouze malá část lokalit.
Porovnáním zjištěných rozdílů hlučnosti v letech 2000 a 2001 je zřejmé, že ke
změnám hlučnosti přesahujícím toleranční meze přesnosti měření, t.j. 1 dB, došlo jen v menší
části lokalit. Při tom nezáleží na tom, zda se lokality nacházejí ve velkých nebo malých
městech. Tyto změny jsou pravděpodobně způsobeny lokálními změnami v dopravním
systému. Z rozboru průběhu měřených hladin hluku v průběhu jednoho roku v jednotlivých
lokalitách se ukázalo, že ve většině lokalit nedochází k výkyvům hodnot nad 2 dB L Aeq . K
větším výkyvům došlo pouze v lokalitách, kde byly změny dopravy, nebo jiné hlučné
činnosti. Jednotlivá roční období nemají na hlučnost v monitorovaných lokalitách prakticky
žádný vliv.
27