Životné podmienky a zdravie 2003

(A+B), HCB a arsen (toxický)) činil asi 52 případů pro ČR a rok 2001. Nejvyšší podíl na
zvýšení rizika představovaly tradičně polychlorované bifenyly a arsen.
• Expozice kontaminantům z půdy městských aglomerací
V důsledku zátěže životního prostředí se kontaminovaná půda městských aglomerací
může podílet na zvýšené expozici městské populace toxickým látkám i mikroorganismům
požíváním a inhalací půdního prachu; zejména u malých dětí dochází k nezáměrnému (v
případech geofagie i záměrnému) požívání půdy na dětských hřištích a hracích plochách. Od
roku 2000 bylo do Systému monitorování zavedeno monitorování městské půdy s cílem
posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám a
mikrobiologickým agens z konzumace půdy a půdního prachu, projekt je zaměřen na hrací
plochy mateřských škol, v pilotní studii 2001 konkrétně v Karviné (25 školek) a v Olomouci
(47 školek). Překročení navržených limitních koncentrací pro nekontaminované půdy bylo na
hracích plochách mateřských škol obou sledovaných měst nejčastěji zjištěno u arsenu
(doporučené limitní hodnoty byly překročeny téměř ve všech školkách), kadmia a olova,
v Karviné také berylia. Také u arsenu a kadmia bylo zjištěno nejvýraznější překračování
navržených limitních koncentrací. Z hlediska čerpání expozičních limitů konzumací půdy
(uvažovány expoziční faktory US EPA 1998) byla vyšší kontaminace zjištěna u olova; při
průměrné hodnotě znečištění půdy školek olovem může expozice dětí činit v Olomouci 17 %
expozičního limitu, v Karviné 14 %. V nejnepříznivějším případě nejvíce kontaminované
školky by expozice olovu z půdy mohla činit 36 % expozičního limitu. V případě arsenu
může činit příspěvek konzumací půdy u průměrně zatížené školky v Olomouci 5 %
expozičního limitu, v Karviné 5,4 %.
Kontaminace povrchové vrstvy půdy polyaromatickými uhlovodíky v městském
prostředí může být z hlediska zdravotní závažnosti při zvýšené pravidelné konzumaci půdy a
půdního prachu významná. Doporučené maximální koncentraci 1 mg PAU /kg zeminy
vyhovovaly tři odběry z celkového počtu 72 školek. U zástupců PAU klasifikovaných US
EPA jako prokázané či pravděpodobné karcinogeny bylo zjištěno četné překročení
doporučených limitů pro hrací plochy. Zvýšené koncentrace jsou závažné zejména u
benzo(a)pyrenu.
Limitní hodnoty koncentrace indikátorů fekálního mikrobiologického a
parazitologického znečištění byly překročeny ve 40 % z celkového počtu sledovaných
mateřských škol. Všechny nálezy plísní a kvasinek byly nadlimitní, ve 28 % školek nad 10 5
kolonie tvořících jednotek. Kontaminace geohelminty byla zaznamenána u 50 % sledovaných
školek. Z toho patogenních nebo podmíněně patogenních pro člověka bylo 17 % nálezů. Ve
všech případech byly zjištěny negativní nálezy pro salmonelu.
• Biologický monitoring
Monitorování toxických látek, popř. jejich metabolitů a vybraných biologických změn
se provádí v biologických materiálech populačních skupin dospělých, dětí, žen po porodu ve
čtyřech městech ČR po 100 osobách, a v nekroptickém materiálu. Mezi sledovanými faktory
jsou toxické kovy (Cd, Hg, Pb), vybrané prvky s benefitním účinkem (Cu, Se, Zn), dusičnany,
indikátorové kongenery PCB a vybrané chlorované pesticidy.
Hladiny biomarkerů se obecně vyznačují značnou individuální variabilitou,
charakterizují však zátěž populace jako celku. Srovnáním výsledků biologického monitoringu
s již existujícími referenčními nebo kritickými hodnotami a údaji obdobných studií lze i
v roce 2001 konstatovat, že zátěž české populace xenobiotiky z prostředí se obecně nevymyká
z rámce evropského průměru a v zásadě odpovídá navrženým referenčním hodnotám pro
českou populaci. Potvrzuje se tendence k poklesu koncentrace kadmia a vcelku dostatečná
saturace selenem. Hladiny indikátorových kongenerů PCB v mateřském mléce vykazují
26