Životné podmienky a zdravie 2003

vyšší vnitřní dávku respirabilních škodlivin a jsou k jejich biologickým účinkům vnímavější
než dospělí (5).
Kojené děti jsou ve srovnání s uměle živenými vrstevníky méně často hospitalizovány,
bývají méně často postiženy respiračními a alimentárními onemocněními a atopickými
kožními lézemi (6), byl dokonce nalezen i vztah dávky a účinku (7). U kojených dětí byl
rovněž nalezen statisticky významný pokles rizika leukémie (8).
Mechanismus ochranného vlivu kojení na výskyt respiračních a alimentárních
onemocnění se uplatňuje různými účinky: zábranou alimentárního přenosu infekce (7),
stimulací imunitního systému kojenců (8), pasivní imunizací kojenců protilátkami
přecházejícími s mateřským mlékem (9).
Nepříznivý vliv kouření na kojení má přímé i nepřímé příčiny: nikotin inhibuje
produkci prolaktinu, kojící matky bývají ženy s vyšším vzděláním, lepší životosprávou a
silnější motivací kojit. Lze rovněž předpokládat, že obecně rozšířené zdravotní povědomí o
škodlivosti kouření ovlivní názor kuřačky na lepší kvalitu přípravků umělé výživy v
porovnání s jejím mateřským mlékem (10).
Závěr
Studie ELSPAC prokázala, že začátkem 90. let byly v ČR závažné nedostatky v
neonatologické péči, konkrétně v malé podpoře kojení a nedostatečné ochraně dětí před
pasivním kouřením. Podle zahraničních vzorů se i v ČR postupně rozvíjejí programy podpory
kojení a programy pro odvykání kouření v těhotenství a po porodu. Jsou zahrnuty do
Národního programu podpory zdraví MZ ČR.
Na Lékařské fakultě MU v Brně je problematika podpory kojení a odvykání kouření
zahrnuta do povinné teoretické i praktické výuky mediků a bakalářů (obory ošetřovatelství,
porodní asistentka, výživa člověka).
Literatura:
1. WLD HLTH Org.: Health for all in 21st Century. Europ. Health for All Series, 6, Copenhagen, WHO 1999,
224 s.
2. Kolektiv autorů: Kojit? A jak? Brno, 2000, 59 s.
3. US EPA: Respiratory health effects of passive smoking: lung cancer and other disorders. EPA/600/6-
90/006F, Washington, D.C. 1992.
4. US DHHS: The health consequences of involuntary smoking. A Report of Surgeon General. DHHS Publ.
No.(PHHS) 87-8398, 1986.
5. Snodgrass, W. R.: Physiological and biochemical differences between children and adults as determinants of
toxic response to environmental pollutants. In: Guzelian,P. S. aj. (ed): Similarities and differences between
children and adults: implications for risk assessment. ILSI Press, Washington, D.C. 1992, s. 35-42.
6. Cunningham, A. S., Jelliffe, D. B., Jelliffe, E. F.: Breast feeding and health in the 1980´s: A global
epidemiological review. J Pediatr., 118, 1991, s. 659-666.
7. Raisler, J., Alexander, Ch., O´Campo, P.: Breast-feeding and infant illness: a dose-response relationship?
Am J Publ Health, 89, 1999, s. 25-30.
8. Shu, X. O., Linet, M. S., Steinbuch, M.: Breastfeeding and risk of childhood acute leukemia. JNCI, 91,
1999, s. 1765-1772.
9. Wagner, C. M., Anderson, D. M., Pittard, W. B.: Special properties of human milk. Clin Pediatr, 35, 1996, s.
283-293.
10. Hrubá, D., Kachlík, P., Klimová, A.: Poporodní výživa dětí kouřících a nekouřících matek. Hygiena, 44,
1999, s. 204-213.
269