Životné podmienky a zdravie 2003

Životné podmienky a zdravie, 2003
KUŘÁCTVÍ MATEK OVLIVŇUJE KOJENÍ A ZDRAVÍ DĚTÍ
D. Hrubá 1 , L. Kukla 2 , M. Tyrlík 3
1 Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty MU, Brno, Česká republika
přednostka: prof. MUDr. Z. Brázdová, DrSc.
2 Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Lékařské fakulty MU, Brno,
Česká republika
přednosta: prof. MUDr. J. Holčík, DrSc.
3 Ústav psychologie Filosofické fakulty MU, Brno, Česká republika
přednosta: prof. PhDr. M. Svoboda, CSc.
Úvod
Kojení je nejvhodnější forma výživy dítěte po narození. Jedním z prioritních cílů
WHO je podpora výhradného kojení minimálně po dobu 6 měsíců po narození (1). Ke splnění
tohoto cíle je třeba ženy:
• informovat o významu kojení
• motivovat ke kojení
• naučit správné technice kojení
• stimulovat tvorbu mléka přikládáním dítěte k prsu v prvních hodinách po narození (2).
Metodika
V mezinárodně koordinované studii ELSPAC (European Longitudinal Study of
Pregnancy and Childhood) bylo sledováno 4883 žen z Brna a Znojma, těhotných v letech
1991-1992, jejich kuřácké chování během těhotenství a po porodu, výživa dětí v prvních 7
týdnech po porodu a jejich zdravotní stav. Studie je podporována granty IGA MZ ČR.
Výsledky
Na začátku 90. let byla v uvedených lokalitách, ale patrně i v ostatních oblastech ČR,
významně zanedbávána fyziologická stimulace kojení. Jen necelých 7% novorozenců bylo
přikládáno k prsu matek do 3 hodin po narození (obr. 1). Z porodnice bylo propouštěno jen
cca 50% dětí plně kojených, naopak, téměř 10% dětí bylo v prvním týdnu života krmeno
výhradně umělou výživou z láhve (obr. 2).
50,0%
40,0%
procento
30,0%
20,0%
10,0%
0,0%
hned po
porodu
do 1 hodiny do 3 hodin do 11 hodin po 12
hodinách
vůbec
doba přiložení
Obr. 1. Doba přiložení novorozence k prsu (%) Rozdíly mezi kuřačkami a nekuřačkami byly nevýznamné
266