Životné podmienky a zdravie 2003

většinou malé, o něco významnější u těch, kteří nemají s cigaretami dosud žádné zkušenosti
(obr. 8).
Na závěr se ještě jednou vrátím k trendu kuřáctví. Pražský Státní zdravotní ústav
participoval na několika mezinárodních studiích, a proto máme poznatky o prevalenci
pravidelných denních kuřáků mezi nejmladšími středoškoláky (15-16 letými): každé čtyři
roky se jejich počet zdvojnásobí (obr. 9).
procento
30,0%
20,0%
10,0%
0,0%
1994 (ESPAD) 1998 (ESPAD) 2002
rok
Obr. 9. Prevalence denních kuřáků ve věku 15 až 16 let (%)
Také věk prvních pokusů vykazuje nepříznivý vývoj: pro srovnání lze uvést, že před
sedmi lety zkoušely kouřit ve věku 12,6 let děti, z nichž se stali postupně slabí pravidelní
kuřáci a v našem souboru ve stejném věku zkoušeli kouřit nekuřáci. Všichni naši každodenní
kuřáci měli své první pokusy ve stejném věku jako jejich předchůdci, kteří jsou pokládáni za
silné kuřáky, protože kouří více než 10 cigaret za den (obr. 10).
průměrný věk
13
12
11
kuřáci slabí
(ESPAD)
Obr. 10. Průměrný věk prvních pokusů (let)
kuřáci silní nekuřáci
(ESPAD)
1995 2002
skupina a rok
kuřáci
Závěr
Kouření je nežádoucí forma sociálního chování, které má v dospívání svůj specifický
sociální význam a funkci. Je to forma vítězící epidemie, při níž dochází k přejímání nových
způsobů života, používá specifické komunikační kanály a mění dosavadní kulturní a tradiční
systémy hodnot.
Dospělí jsou za šíření této epidemie zodpovědní: vytvářejí vhodné prostředí svým
chováním, které mladiství kopírují. Usnadňují dostupnost legálních drog dětem. Svým
vzorem přispívají ke snížení vnímání rizika, takže kouření, konzum alkoholu a i užívání
264