Životné podmienky a zdravie 2003

činnost. Po čtyřech měsících po zavedení nekuřáckého režimu nebyla nalezena změna
v prevalenci kouření. Úspěš nější byl program zákazu kouření na Johns Hopkins Children
Center (5). Po š esti měsících od vydání zákazu doš lo ke snížení prevalence kuřáků z 15 % na
13,8 %. Z původních 82 % kuřáků, kteří kouřili v zaměstnání zůstalo 43 %. Významným
přínosem bylo i zlepš ení kvality ovzduší, koncentrace nikotinu klesla z 13µg/m³ na
0,51µg/m³.
Z výsledků dotazníkového š etření nás zaujal vysoký počet dívek (70 %)
upřednostň ujících tzv. light cigarety. Potvrzuje se, že se jedná o velice úspěš ný reklamní tah
tabákových výrobců, kteří slibují snížení zdravotních rizik. Č ástečně lze s výrobci souhlasit
v situaci, kdy se jedná o příležitostné kuřáky nezávislé na nikotinu, kteří při přechodu na tento
typ cigaret nezvýš ili jejich počet nebo způsob kouření. To se však netýká většiny naš ich
kuřaček, kde denní průměr vykouřených cigaret je osm. Zneklidň ující údaje se týkají
zvyš ujícího se počtu kouřících dívek. V posledních třech letech přichází do prvního ročníku
více kuřaček než kuřáků, ten samý trend je i v ročníku š estém, kde v posledních dvou letech
převažují kuřačky.
Pouze dva studenti uvedli v dotazníku, že je příznivě ovlivnilo nekuřácké prostředí na
fakultě a v nemocnici. Nikdo ale neuvedl, že by byl příznivě motivován příkladem některé
osobnosti, naopak 14 % kuřáků uvedlo, že jedním z důvodů proč kouří jsou i kuřáci ve
vedení fakulty. Studenti a část zdravotnických i pedagogických pracovníků si zřejmě
neuvědomují, jakou morální autoritou jsou pro své okolí a podceň ují v tomto bodě sílu
osobního příkladu. Naprostý nezájem projevují studenti o pomoc při odvykání kouření, i když
70 % se pokusilo přestat.
Literatura:
1. Fichtenberg, C. J., Glantz, S. A.: Effect on smoke – free workplaces on smoking behavior: systematic
review. BMJ, 2002, 325, s. 188.
2. West, R.: Banning smoking in the workplace. BMJ, 2002, 325, 174-175.
3. Stillman, F. A., Becker, D.M. et al.: Ending smoking at the Johns Hopkins Medical Institutions. An
evaluation of smoking prevalence and indoor pollution. JAMA, 1990, 254, s. 1565-1569.
4. Etter, J. F., Ronchi, H. F. et al.: Short term impact of a university based smoke-free campaign. J. Epid.
Community Health, 1999, 53, 710-715.
5. Becker, D. M., Conner, H. F. et al.: The impact of total ban on smoking in the Johns Hopkins Children‘s
Center. JAMA, 1989, 262, s. 799-802.
6. Offord, K. P., Hurt, R. D. et al.: Effects of the implementation of a smoke-free policy in a medical center.
Chest, 1992, 102, s. 1531-1536.
7. Crofton, J.: Medical schools: Facing up to the challenge of tobacco. European medical newsletter on
smoking cessation. 1997, s. 18.
8. Richmond, R.: Educating medical students about tobacco: planing and implementation. Paris. International
union against tuberculosis and lung disease 1996, ISBN 0.643.314971.
258