Životné podmienky a zdravie 2003

Výsledky
Uvádíme některé údaje získané z dotazníků. Průměrný věk, kdy naš i studenti poprvé
kouřili je 14,5 let, nejnižší udaný věk bylo 12 let. Pouze dvě osoby uvedly, že začaly až na
VŠ. S pravidelným kouřením začínají mezi 17 a 18 rokem.
Vš ichni kouří cigarety, jeden kouří ješ tě navíc doutník a dýmku. Č ím dříve začínají
kouřit, tím větší množství denně kouří. Přes 70% dívek si vybírá cigarety „light“. Většina
mužů kouří běžné druhy cigaret.
Ráno si musí do jedné hodiny (interval 15-60 minut) zapálit téměř polovina mužů a
jedna pětina žen. Prakticky všichni zúčastnění š lukují. Největší počet vykouřených cigaret
během dne bylo 40 u mužů, nejčastěji 20, v průměru 18. Největší počet vykouřených cigaret
během dne u dívek bylo 60 cigaret, nejčastější údaj byl 20, v průměru 15. V současnosti je
průměrný počet denně vykouřených cigaret u mužů 11, u žen 8. V době sběru dat nekouřili 4
muži a 4 ženy. Přes 80% žen a 70% mužů si zapaluje ve společnosti. Při kávě 70% mužů a
35% žen. Přes 40% kuřáků pochází z nekuřáckých rodin.
Nejčastěji uváděnými důvody pro kouření jsou: 50% mužů a 40% žen uvádí jako
hlavní důvod pocit uklidnění. 14% nevidí kolem sebe jednoznačné příklady nekuřáckého
š kolství a zdravotnictví (někteří jmenovali konkrétní příklady kuřáků v nejvyšších fakultních
institucích).
Více jak 70% mužů i žen se pokusilo zanechat kouření. Pokud někdy přeruš ili či
dokonce zanechali kouření, bylo to nejčastěji ze zdravotních důvodů, muži 30%, ženy 50%.
Pouze jedna osoba uvedla nedostatek peněz, asi 10% začalo vnímat nekuřáctví jako
nezbytnou součást obrazu budoucího lékaře a dva studenty příznivě motivovalo nekuřácké
prostředí na fakultě a v nemocnici. Nikdo neuvedl, že by ho motivoval příklad některé
osobnosti na fakultě nebo nemocnici.
V průběhu abstinence se projevovaly abstinenční příznaky převážně ve formě touhy
nebo chuti po cigaretě (50% u mužů i žen), 40% žen a pouze 6% mužů uvedlo touhu po
některých potravinách nebo nápojích. Tři ženy přibraly na váze, jeden muž přibral 9 kg.
Pokud studenti začali opět kouřit, důvodem byla u mužů v 20% touha po cigaretě, u žen téměř
v 50%. Jedna třetina mužů uvedla jako důvod pro opětovné kouření vliv kamarádů. Stres ve
zkouš kovém období uvedlo jako důvod pro opětovné kouření shodně 20% mužů i žen.
Diskuse a závěr
Při opakovaném hodnocení pomocí modifikovaného dotazníku WHO (IUATLD),
kterým můžeme hodnotit kromě prevalence i úroveň znalostí naš ich studentů o problematice
kouření a postoje ke kouření a k aktivitám, které mají s kouřením nějakou souvislost –
reklama, legislativa, ekonomika musíme konstatovat, že znalosti naš ich studentů jsou na
úrovni ostatních fakult. V prevalenci kouření však naš i studenti patří k těm horším. Při
hledání příčin tohoto jevu se zabýváme i prostředím, ve kterém naš i studenti studují a pracují.
Fichtenberg (1) vyhodnotil 26 studií, týkajících se zákazu kouření na pracoviš tích.
Úplný zákaz kouření byl spojen s poklesem prevalence kuřáků o 3,8 % a snížením počtu
vykouřených cigaret u ostatních kuřáků o 3,1 cigarety za den. Nekuřácká pracoviš tě chrání
nekuřáky před účinky tabákového kouře a povzbuzuje kuřáky k omezení nebo zanechání
kouření (2, 3, 6). Toho jsou si vědomi i tabákoví výrobci, v roce 1992 Phillip Morris Tobacco
Company uvedla, že zavedení nekuřáckých pracovišť vede k celkovému poklesu spotřeby
cigaret u přísluš ných pracovníků o 10% jak snížením počtu vykouřených cigaret, tak úplným
zanecháním kouření. V článku se dále konstatuje, na pracoviš tích s úplným zákazem kouření
jsou výsledky týkající se poklesu prevalence a snížení počtu vykouřených cigaret dvojnásobně
větší, než je tomu u pracovišť s mírnějším režimem, kde jsou vyčleněna místa pro kuřáky.
Etter (4) hodnotil nekuřácký program na Univerzitě v Ženevě v roce 1996. Program
zahrnoval zákaz kouření v budovách, s výjimkou míst pro kouření určených a poradenskou
257