Životné podmienky a zdravie 2003

první publikované podezření pochází již z 1. poloviny 19. století (6, 10-15). Trvalý vzestup
incidence ve “zbytku okresu“ pravděpodobněsouvisí s pomalejším růstem míry zneč iš tění –
díky postupnému růstu výš ky komínů, která z původních 75 metů přes 150 metrů dosáhla
hodnoty souč asných 300 metrů, a tedy pozdějším dosažení prahu (prahové dávky), po které
dojde ke zvýš ení incidence kožních malignit. Pro prahovost, tedy spíš e epigenetický
mechanismus karcinogenity arzénu svědčí i vývoj incidence kožních malignit u profesionálně
exponovaného souboru dělníků ENO uvedený v tabulce 3. V případěmalignit souvisejících
s profesionální expozicí je nutné mít na paměti, že většina z nich byla iniciována v době
nesrovnatelně horších pracovních podmínek a tedy vyšší než dneš ní míry expozice
š kodlivinám vč etněarzénu (2, 10, 19).
Dalším rizikovým faktorem nemelanomových kožních malignit je UV záření (6, 12,
13, 15-18), je však obtížné předpokládat, že míra expozice tomuto faktoru je rozdílná v okolí
elektrárny v porovnání se zbytkem okresu, i když, ryze teoreticky, kolem elektrárny spalující
uhlí lze očekávat díky emisím nižší intenzitu UV záření. Souč asněemise z elektrárny (viz
obr.1) jsou minimální. Je však skuteč ností, že od iniciace nádoru (způsobené např. UV
zářením) k jeho manifestaci uplynou léta až desetiletí (jako právěv případěarzénu). Proto se
pokusíme tento problém podrobit detailní analýze na pozadí dat získaných analýzou
národního onkologického registru na Slovensku (14). Pokusíme se také o získání grantu, který
by umožnil analýzou dalšího pětiletého intervalu podpořit plauzibilnost dneš ních
hypotetických předpokladů. Předmětem naš eho souč asného úsilí je analýza naší databáze
z hlediska dalších malignit, jmenovitě karcinomu plic a moč ového měchýře, které jsou
spojovány s expozicí arzénu.
ROČ NÍEMISE ARZÉNU Z ELEKTRÁ RNY NOVÁ KY
250
200
tuny/rok
150
100
50
0
1971 1976 1981 1986 1991 1996
Obr. 1. Roč ní emise arzénu z Elektrárny Nováky
období
Poděkování
Autoři děkují všem, kteří konzultacemi a pochopením pro tuto studii umožnili její
20tiletou realizaci –jmenovitězesnulým kolegům prof. MUDr. K. Symonovi, MUDr. V.
Cmarkovi, ing. Š. Palanovi, MUDr. M. Mač ajovi, a v neposlední řaděMUDr. J. Bátorovi.
- 21 -