Životné podmienky a zdravie 2003

Ž ivotné podmienky a zdravie, 2003
BILANCE CELODENNÍ HO STRAVOVÁ NÍ DĚTÍ PŘ EDŠKOLNÍ HO VĚKU
V PLZNI 1
D. Mü llerová 1 , A. Aujezdská 1 , J. Čelakovský 1 , L. Mü ller 2
1 Ú stav hygieny Lékařské fakulty UK, Plzeň, Česká republika
vedoucí: doc. Ing. Z. Zloch, CSc.
2 Katedra kybernetiky Fakulty aplikovaný ch věd Západočeské univerzity, Plzeň,
Česká republika
vedoucí: P. Žampa
Ú vod
Předškolní období je v České republice charakteristické zařazováním většiny dětí do
MŠ. Do stravovacích návyků rodiny tak zasahuje další činitel. Výsledný denní jídelníček
dítěte během pracovního týdne by měl být v případě klasické docházky do MŠ v průměru
pokryt ze 60 % stravováním v mateřské škole (15 % připadá na přesnídávku, 35 % na oběd a
10 % na svačinu) a zbylý mi 40 % z domova. Předpokládá se při tom, že snídaně by měla
tvořit 18 % a večeře 22 %. Dávky pro dopolední svačinu, oběd i přesnídávku nebo dávky pro
celodenní stravování jak v mateřský ch školách, tak v dalších sociálních zařízení jsou v České
republice normovány zákonem č. 48/1993 Sb. a to jak nutriční dávkou, tak formou
spotřebního koše.
Nutričně je předškolní věk oproti batolícímu období charakterizován dalším
snižováním relativního zastoupení tuků vzhledem k sacharidům a bílkovinám. Tuky by již,
stejně jako v dalších životních obdobích s výjimkou enormní fyzické zátěže, neměly
přesahovat 30 % celkově přijaté energie. Sacharidy, tvořené převážně polysacharidy a
oligosacharidy, přijímané formou obilovin, zeleniny, včetně brambor a ovoce, mléčných
vý robků by měly tvořit energetický základ stravy. O velikosti dávky bílkovin se v současné
době vedou diskuse. Ukazuje se, že jak nízký , tak nadbytečný příjem bílkovin má svá rizika.
Proto se neustále hledá co neoptimálnější dávka bílkovin. Ta se pro tento věk pravděpodobně
pohybuje mezi 1-1,5 g/kg tělesné hmotnosti. (PRI Evropské unie udává 1 g/kg denně, USA
RDA-recommended dietary allowances, pak udávají celkovou denní proteinovou dávku
rovnou 24 g) (1, 2). Celkově by měly bílkoviny pokrý vat 12-15 % celkově přijaté energie.
Sledovaný soubor
Soubor tvořilo 200 náhodně vybraný ch dětí z 85 % plzeňský ch mateřský ch škol.
Respondence byla pouze 65 %, tj. od 200 oslovený ch matek vyšetřovaný ch dětí bylo získáno
130 dvoudenních domácích jídelníčků dětí, z nichž19 nebylo možno pro neúplnost (chybění
velikosti porcí apod.) vyhodnotit. Celkem bylo vyhodnoceno 111 dvoudenních jídelníčků (tj.
respondence oslovený ch matek =55,5 %).
Metodika a způsob provedení
Výživové zvyklosti (dietary habit) byly analyzovány pomocí metody inventorní
analý zy dvoudenního, průběžně zapisovaného jídelníčku (2-days dietary records). Ten
sestával z části, kterou vyplňovaly matky doma a z části, kterou předložila MŠ - tj. kalkulace
průměrné porce, kterou dítě snědlo, na podkladě použitý ch potravin a počtu dětský ch
strávníků. Technicky nebylo možno zohledňovat zbytky nedojedeného jídla v MŠ.
Metoda vyhodnocování mnohočetný ch 24-hodinový ch jídelníčků je považována
konsensem americký ch odborníků pro výživu za zlatý standard vyšetřování nutriční hodnoty
1 podporová no grantem Institutu DANONE
190