Životné podmienky a zdravie 2003

Ž ivotné podmienky a zdravie, 2003
VÝ ŽIVA BATOLAT V PLZEŇSKÉ M A Č ESKOBUDĚ JOVICKÉ M REGIONU 1
J. Č elakovský, D. Müllerová, A. Aujezdská
Ú stav hygieny Lékařské fakulty UK, Plzeň, Č eská republika
vedoucí: doc. Ing. Z. Zloch, CSc.
Ú vod
Strava batolat je nejen kvantitativně, ale zejména kvalitativně odlišná od stravy
dospělých či stravy starších dětí. Batolecí věk představuje období, kdy dozrávají funkce a
integrita gastrointestinálního traktu dítěte. Děti přecházejí pozvolnou adaptací z plného kojení
do konce 6. měsíce na výž ivu kvality dospělých. Tento přechod by měl být ukončen okolo
počá tku třetího roku ž ivota (4).
Sledování výž ivy populačních skupin je základem pro mož nost aplikace intervenčních
opatření s cílem zkvalitnění a ozdravění výž ivy. Ta se pak můž e podílet na prevenci
chronických neinfekčních onemocnění s hromadným výskytem. Tzv. „časná výž iva“, tj.
výž iva v novorozeneckém, kojeneckém a batolecím věku, má vliv na mož ný rozvoj těchto
nemocí v dospělosti. Proto byla za cílovou populační skupinu v našem šetření vybrána
mnohdy opomíjená skupina batolat. Naše šetření si kladlo za cíl sledovat nutriční skladbu
jídelníčku batolat a jejich výž ivové zvyklosti.
Sledovaný soubor
Šetření bylo provedeno v roce 2000 na náhodně vybraném souboru 200 dětí
v batolecím věku (stáří se pohybovalo v rozmezí 14 - 25 měsíců, s průměrem 19,2 ± 2,7
měsíce). Matky dětí byly požádány o spolupráci při šetření kvality výž ivy potravinovým
frekvenčním dotazníkem (Food Frequency Questionnaire: FFQ). Kaž dá druhá matka byla
navíc požádána o zápis váženého 24-hodinového průběž ně zapisovaného jídelníčku (24-hour
dietary record: 24-h DR) svého batolete. Respondence FFQ byla 98 % (196 dětí z 200), 24-h
DR 68% (68 dětí ze 100).
Metodika
Pro zhodnocení výž ivových zvyklostí jsme použ ily metod FFQ a průběž ně
zapisovaných 24-h DR.
Výsledkem FFQ jsou semikvantitativní data, odhalující obvyklou denní frekvenci
konzumace porcí v jednotlivých potravinových skupinách, nikoli tedy gramové množ ství
snědených potravin, ale frekvenci jejich zařazování do denního jídelníčku. Podstatou je pak
srovnání výž ivových zvyklostí na úrovni hlavních potravinových skupin s výž ivovými
doporučeními ve formě tzv. potravinové pyramidy.
Pro tyto účely byl vyvinut vlastní dotazník, zjišťující frekvence konzumace
následujících hlavních potravinových skupin (v závorkách uvedeny počty vyšetřovaných
potravinových skupin v rámci konkrétní hlavní potravinové skupiny):
• obiloviny (5),
• zelenina (4),
• ovoce (4),
• mléko a mléčné výrobky (6),
• maso, vejce a luštěniny (5),
• sladkosti (1).
1 podporová no grantem Institutu DANONE
186