Životné podmienky a zdravie 2003

Směsi PAU mohou obsahovat řádově stovky jednotlivých uhlovodíkových individuí.
Směsi PAU pocházející z přirozených fosilních směsí je mož no poměrně snadno odlišit od směsí
PAU pocházejících ze spalovacích procesů. Na expozice z přirozených fosilních směsí (uhlí,
ropa, ž ivice) ukazují zvýšené koncentrace nízkomolekulárních PAU (např. naftalen, acenaftylen,
fluoren), na rozdíl od expozic ze spalovacích procesů, kde dominují PAU vysokomolekulární
(např. fenantren, fluoranten, pyren). Při spalování paliv (bez ohledu na typ paliva) se č asto
objevují výrazné série vysokomolekulárních PAU označ ované jako suma COMB,
reprezentované fenanthrenem, fluoranthenem, pyrenem, chrysenem, benz[a]anthracenem,
benzo[b]fluoranthenem, benzo[k]fluoranthenem, benzo[a]pyrenem, indeno[1,2,3-c,d]pyrenem a
benzo[g,h,i]perylenem (1). Ve výfukových plynech dominují většinou fenanthren, pyren,
fluoranten, benzo[g,h,i]perylen a koronen. Udáváse, ž e pro spalování pohonných hmot, na rozdíl
od spalování paliv, je charakteristický vyšší obsah pyrenu v porovnání s obsahem fluorantenu
(1). Je velmi pravděpodobné , ž e řada PAU, uvedených v tomto odstavci, disponuje výrazným
karcinogenním potenciálem pro č lověka (např. benz[a]anthracen, benzo[a]pyren,
benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, indeno[1,2,3-c,d]pyren a chrysen). Zdáse tedy, ž e
výše uvedené PAU by mohly být vhodnými „kandidáty“pro úč ely biologické ho monitorování
expozice osob.
Biotransformace PAU probíháobecně ve dvou fázích, jichž se úč astní znač né množ ství
enzymů. Velmi významnou úlohu mezi nimi zastávají enzymy mikrosomálního
monooxygenázové ho systé mu cytochrómu P-450, zejmé na pak rodiny CYP 1, 2 a 3, jmenovitě
izoenzymy CYP 1A1, 1A2, 2A1, 3A4 a 3A5. V prvé konjugač ní fázi tak vznikají (za
spolupůsobení epoxid-hydolázy) fenoly, dihydrodioly, dihydrodiolepoxydy, trioly, tetroly a
chinony, které jsou v následné druhé fázi konjugovány za vzniku odpovídajících sulfátů,
glukuronátů a merkapturátů. Tabulka 1 uvádí orientač ní přehled metabolitů PAU, které byly
stanovovány v souvislosti s biologickým monitorováním expozice PAU.
Tab. 1. Stanovované metabolity PAU
1-hydroxynaftalen Hansen 1992 (12)
1-hydroxyfenantren Jacob 1996 (13)
2-hydroxyfenantren Jacob 1996 (13)
3-hydroxyfenantren Jacob 1996 (13)
4-hydroxyfenantren Jacob 1996 (13)
9-hydroxyfenantren Jacob 1996 (13)
6-hydroxyfluoranten Jacob 1996 (13)
7-hydroxyfluoranten Jacob 1996 (13)
8-hydroxyfluoranten Jacob 1996 (13)
1,2-dihydroxy-1,2-dihydrofenantren Grimmer 1997 (14)
3,4-dihydroxy-3,4-dihydrofenantren Grimmer 1997 (14)
9,10-dihydroxy-9,10-dihydrofenantren Grimmer 1997 (14)
1-hydroxypyren Jongeneelen 1988 (15)
1,2-dihydroxy-1,2-dihydropyren Grimmer 1993 (27)
1-hydroxychrysen Jacob 1996 (13)
3-hydroxychrysen Jacob 1996 (13)
4-hydroxychrysen Jacob 1996 (13)
1,2-dihydroxy-1,2-dihydrochrysen Grimmer 1997 (14)
3,4-dihydroxy-3,4-dihydrochrysen Grimmer 1997 (14)
3-hydroxybenz(a)antracen Jongeneelen 1987 (16)
3-hydroxybenzo(a)pyren Jongeneelen 1985 (17)
7,8,9,10-tetrahydroxy-7,8,9,10-tetrahydrobenzo(a)pyren Weston 1993 (18)
Do souč asné doby byl 1-hydroxypyren (1-OHP) nejč astěji užívaným metabolitem při
biologické m monitorování expozice PAU. Pro lepší představu o vztazích mezi koncentrací
celkových PAU (reprezentovanými nejč astěji souč tem 11-17 uhlovodíků), koncentracemi pyrenu
102