Životné podmienky a zdravie 2003

a uhlí, výroby a užití koksu, dehtu, paliv, olejů a hliníku. Závaž né expozice PAU se vyskytují
také v provozech, kde jsou prováděny opravy spalovacích motorů. Nezanedbatelným expozicím
PAU jsou vystaveni i požárníci, horníci a dopravní policisté (2, 3).
Účinky PAU
Převáž n á část údajů o úč incích expozice PAU na lidskou populaci má původ v
případových a longitudinálních studiích z pracovního prostředí. Dostupnádata indikují zvýšený
výskyt rakoviny plic a kůž e a zvýšený výskyt nekarcinogenních dermálních onemocnění (2, 4, 5)
Pokusy s orálními a dermálními aplikacemi poměrně vysokých dávek PAU
experimentálním zvíř atům prokázaly schopnost některých PAU indukovat jak karcinogenní
(nádory kůž e, plic a ž aludku), tak i nekarcinogenní formy poškození rychle proliferujících tkání
jako je kostní dřeň, kůž e, lymfoidní orgány, gonády a intestinální epitel. Pokusy dále potvrdily,
ž e benz[a]anthracen, benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, benzo[j]fluoranthen,
benzo[k]fluoranthen, chrysen, dibenz[a,h]anthracen a indeno[1,2,3-c,d]pyren jsou karcinogenní
při dermální expozici. Z výsledků je přitom patrné , ž e uvedené PAU mohou v procesu
karcinogeneze působit jako iniciátory i jako promotory. Z experimentů rovněž plyne, ž e
inhalač ní expozice benzo[a]pyrenu indukuje vznik nádorů respirač ního traktu. Benz[a]anthracen,
benzo[a]pyren a dibenz[a,h]anthracen) mohou vyvolávat různé formy rakoviny po podání
orálním (nádory jater, mléčné žlázy, respirač ního traktu a gastrointestinálního traktu) (2, 4, 5, 6).
Z experimentálních prací „in vitro“a „in vivo“vyplynula řada závaž ných důkazů o
genotoxické m potenciálu řady PAU.
V oblasti reprodukč ní toxicity zatím nemáme dostateč né množ ství informací o úč incích
PAU na lidskou populaci. Ú daje získané z pokusů na zvíř atech jsou poněkud rozporné a
v naprosté většině případů se týkají pouze benzo[a]pyrenu. Ani v oblasti vývojové toxicity
nejsou zatím k dispozici přesnější údaje o úč incích PAU na exponované osoby. Ú daje z „in
vitro“studií však indikují, ž e placentární endokrinní a hormonální funkce můž e být u lidí
ovlivněna expozicí benzo[a]pyrenu. Rovněž údaje z pokusů na zvíř atech naznač ují, ž e PAU
(zejmé na benzo[a]pyren) by mohly představovat vývojové toxikanty, neboť enterálně i
parenterálně podávané PAU způsobovaly v potomstvu malformace, sterilitu, testikulární změny,
imunosupresi a indukci nádorů.
Z dostupných studií na pokusných zvíř atech vyplynulo, ž e expozice PAU můž e indukovat
supresi humorální i buněč né imunity. Obecně se předpokládá, ž e stupeň imunosuprese by mohl
do jisté míry korelovat s karcinogenním potenciálem jednotlivých PAU (2, 4, 5, 6).
I když existuje množ ství důkazů o karcinogenních úč incích PAU na zvíř ata, informač ní
databáze o úč incích PAU na lidskou populaci je stále ještě nedostač ující a žádný z PAU nebyl
dosud jednoznač ně klasifikován jako „lidský karcinogen“. Řada z nich byla ovšem klasifikována
jako „pravděpodobné karcinogeny“, tedy jako látky které s největší pravděpodobností u lidí
rakovinu způsobují. Americká EPA například označ ila jako „pravděpodobné karcinogeny“
(skupina B2) tyto PAU: benz[a]anthracen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen,
benzo[a]pyren, chrysen, dibenz[a,h]anthracen a indeno[1,2,3-c,d]pyren (7). Mezinárodní
agentura pro výzkum rakoviny IARC (International Agency for Research on Cancer, Lyon)
zařadila do skupiny „pravděpodobných lidských karcinogenů“(skupina 2A) benz[a]anthracen,
benzo[a]pyren a dibenz[a,h]anthracen. Do skupiny „mož ných lidských karcinogenů“(skupina
2B) zařadila benzo[b]fluoranthen, benzo[j]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, indeno[1,2,3-
c,d]pyren, dibenzo[a,e]pyren, dibenzo[a,h]pyren, dibenzo[a,i]pyren, dibenzo[a,l]pyren a 5-
methylchrysen (8).
Monitorování prostředí
Vzhledem k různorodosti zdravotních úč inků jednotlivých PAU, je pro potřeby
hygienicko-toxikologické ho monitorování slož ek prostředí poměrně obtíž né sestavit
100