2 | 2011 - Zprávy + informace Äeské komory autorizovaných inženýrů
2 | 2011 - Zprávy + informace Äeské komory autorizovaných inženýrů
2 | 2011 - Zprávy + informace Äeské komory autorizovaných inženýrů
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Z+i 2/11<br />
Stavební kniha <strong>2011</strong> –<br />
Městské inženýrství<br />
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydala<br />
tradičně u příležitosti Stavebních veletrhů Brno <strong>2011</strong> Stavební knihu<br />
<strong>2011</strong>, věnovanou tentokrát oboru městského inženýrství. Tento obor je už<br />
od vydání autorizačního zákona (zákon č. 360/1992 Sb.) jedním z oborů<br />
inženýrské autorizace, ale veřejnosti je dosud málo znám. Jedním z cílů<br />
vydání Stavební knihy je rozšířit povědomí odborné stavební veřejnosti<br />
o obsahu a významu městského inženýrství. Proto Stavební kniha <strong>2011</strong><br />
obsahuje, kromě tradiční obsáhlé <strong>informace</strong> o hospodářské situaci českého<br />
stavebnictví v roce 2010, zejména charakteristiku oboru městského inženýrství<br />
jako nástroje koncepce a koordinace řešení technického vybavení<br />
měst a území, dále informaci o studijním oboru Městské stavitelství a inženýrství,<br />
který je doposud akreditován ve všech stupních studia (bakalářském,<br />
magisterském a doktorském) jen na Fakultě stavební Vysoké školy<br />
báňské – Technické univerzity Ostrava.<br />
Stavební kniha se dále věnuje zásadám urbánní politiky a její souvislosti<br />
s městským inženýrstvím i zaměření každoročních mezinárodních konferencí<br />
Městské inženýrství v Karlových Varech. Dalšími tématy Stavební<br />
knihy <strong>2011</strong> jsou např. zeleň v městském prostředí, bezbariérové trasy<br />
v území, hospodaření se srážkovou vodou, bezvýkopové technologie ve<br />
prospěch městského inženýrství, ale také facility management na úseku<br />
technické infrastruktury a nástroje k prodloužení užitku technické infrastruktury.<br />
Doplňková, ale nikoli nevýznamná témata se věnují mobiliáři<br />
a prvkům městského prostoru, informačním systémům ve městech jako<br />
nástrojům koordinace výstavby ve městech a zajímavý je i příspěvek věnovaný<br />
použití georadaru v městském inženýrství.<br />
Ve stručném informativním článku o 165stránkové publikaci Stavební knihy<br />
<strong>2011</strong> nelze podrobně pojednat o principech a postupech městského inženýrství<br />
jako oboru. Snad přece obor městského inženýrství více přiblíží<br />
některé výňatky z úvodu Stavební knihy od Ing. Pavla Křečka, předsedy<br />
ČKAIT: … městský inženýr musí hledat cesty, jak zmenšit negativní vlivy<br />
urbanizace na život lidstva. Zní to pateticky, ale je tomu tak. Návrhy městského<br />
inženýra ovlivňují nejen investiční náklady, ale i provozní náklady,<br />
možnost budoucích oprav, reagování na změny urbanizovaných území,<br />
na snižování nároků na zdroje. Musíme hovořit nejenom o návrhové stránce<br />
úlohy městského inženýra, ale i o činnosti městského inženýra v oblasti<br />
řídící – ve státní správě a při realizaci staveb. Z povahy oboru městského<br />
inženýrství vyplývá, že praktické uplatňování městského inženýrství jako<br />
víceoborové disciplíny vyžaduje trvalou součinnost mnoha institucí,<br />
orgánů a oborů činnosti, které se podílejí na fungování a rozvoji měst<br />
a obcí i regionů. Koho zajímají širší souvislosti v průběhu výstavby jak při<br />
projektování, tak při realizaci a provozu jednotlivých staveb ve městech<br />
a urbanizované krajině, ten by si Stavební knihu <strong>2011</strong> neměl nechat ujít.<br />
Publikace je k zakoupení ve všech OK ČKAIT i v prodejně IC ČKAIT, Sokolská 15,<br />
Praha 2.<br />
39<br />
doc. Ing. František Kuda, CSc.<br />
předseda OS Městského inženýrství ČSSI<br />
vedoucí katedry městského inženýrství<br />
a stavitelství FAST VŠB – TU Ostrava<br />
Jubilea<br />
Ing. Vratislav Baum<br />
| odborné zajímavosti<br />
Dne 4. 6. <strong>2011</strong> se dožívá významného<br />
životního jubilea 80 let dlouholetý člen ČKAIT<br />
a ČSSI Ing. Vratislav Baum.<br />
Ing. Vratislav Baum se přistěhoval do Karlových Varů<br />
roce 1958, kde začal pracovat jako mostní inspektor<br />
u Krajského a později Okresního národního výboru. V roce 1962 se vrátil k původní<br />
profesi – projektování mostů u Československých státních silnic n.p. Karlovy<br />
Vary a od roku 1964 byl vedoucím projektového oddělení této organizace.<br />
V květnu 1968 stál u zrodu projekčního střediska Dopravoprojektu Bratislava v Karlových<br />
Varech a později jeho transformace na projekční středisko PRAGOPROJEKTU<br />
v Karlových Varech. Za doby jeho vedení se v PRAGOPROJEKTU vyprojektovaly řady<br />
významných mostních a silničních staveb, převážně v bývalém Západočeském a Severočeském<br />
kraji. Za připomenutí stojí silnice I/13 Karlovy Vary – Ostrov a studie<br />
souboru staveb Karlovy Vary – východ, dnešní průtah silnice I/6. Pod jeho<br />
vedením získali zkušenosti mladší, kteří po jeho odchodu do důchodu v roce<br />
1990 dokončili např. průtah silnice I/6 v Karlových Varech. Po celou dobu svého<br />
působení v ČKAIT i ČSSI patřil k nejaktivnějším členům a jeho přirozená autorita se<br />
uplatňovala v jeho dlouhodobé činnosti v porotě Stavba roku Karlovarského kraje.<br />
K jeho významnému jubileu mu přejeme jménem karlovarských inženýrů hodně zdraví<br />
a životního optimismu do dalších let.<br />
Ing. Václav Honzík<br />
Ing. Václav Honzík se dožívá 75 let.<br />
Ing. Jan Froněk<br />
člen oblasti Karlovy Vary<br />
Ing. Václav Honzík se narodil 20. srpna roku 1936 v Plzni,<br />
která se mu stala osudnou po celý další život. Po maturitě<br />
na gymnáziu v Rokycanechv roce 1955 zahájil studium na<br />
Fakultě stavební ČVUT v Praze, které úspěšně zakončil obhajobou<br />
diplomové práce v roce 1960. Po ukončení studia<br />
nastoupil do Škodových závodů jako projektant-statik<br />
ocelových konstrukcí. V dalších letech působil v plzeňském ateliéru VPÚ Praha a Stavoprojektu<br />
Plzeň, kde posléze zastával funkci vedoucího statika ústavu. Po roce 1989<br />
se stal společníkem firmy Torion v Plzni. I po svém odchodu do důchodu v roce 2005<br />
však neodložil normy do šuplíku, ale zůstal stále aktivní ve svém milovaném oboru,<br />
statice. Kdybychom chtěli vyjmenovat všechny stavby, na kterých se projekčně podílel,<br />
zřejmě by zabraly celý výtisk Z+i. Proto vyjmenujme pouze několik projektů, mezi<br />
které patří 50 m dlouhý plavecký bazén bez použití izolací v Plzni, rekonstrukci divadla<br />
J. K. Tyla či dynamicky namáhané základy obřích lisů ve Škodě Plzeň. Ing. Honzík se<br />
stal jedním ze zakládajících členů ČKAIT, ve které působil a působí v řadě funkcí. Řadu<br />
let aktivně pracoval jako člen dozorčí rady a dozorčí komise ČKAIT, které několik let<br />
předsedal. Prakticky po celou dobu od vzniku Komory je členem výboru oblasti v Plzni,<br />
kde v současnosti zastává funkci místopředsedy. Kromě toho je znám ze své činnosti<br />
zkušebního komisaře v oboru statika a dynamika staveb. Jeho jméno je známé rovněž<br />
v akademických kruzích, kde jsou ceněny zejména jeho bohaté, praktické zkušenosti.<br />
Přejeme do dalších let mnoho zdraví, štěstí, řadu dalších vyřešených statických oříšků<br />
a pevnou tenisovou ruku.<br />
výbor oblasti Plzeň