02.11.2014 Views

2 | 2011 - Zprávy + informace České komory autorizovaných inženýrů

2 | 2011 - Zprávy + informace České komory autorizovaných inženýrů

2 | 2011 - Zprávy + informace České komory autorizovaných inženýrů

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Z+i 2/11<br />

Stavební kniha <strong>2011</strong> –<br />

Městské inženýrství<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydala<br />

tradičně u příležitosti Stavebních veletrhů Brno <strong>2011</strong> Stavební knihu<br />

<strong>2011</strong>, věnovanou tentokrát oboru městského inženýrství. Tento obor je už<br />

od vydání autorizačního zákona (zákon č. 360/1992 Sb.) jedním z oborů<br />

inženýrské autorizace, ale veřejnosti je dosud málo znám. Jedním z cílů<br />

vydání Stavební knihy je rozšířit povědomí odborné stavební veřejnosti<br />

o obsahu a významu městského inženýrství. Proto Stavební kniha <strong>2011</strong><br />

obsahuje, kromě tradiční obsáhlé <strong>informace</strong> o hospodářské situaci českého<br />

stavebnictví v roce 2010, zejména charakteristiku oboru městského inženýrství<br />

jako nástroje koncepce a koordinace řešení technického vybavení<br />

měst a území, dále informaci o studijním oboru Městské stavitelství a inženýrství,<br />

který je doposud akreditován ve všech stupních studia (bakalářském,<br />

magisterském a doktorském) jen na Fakultě stavební Vysoké školy<br />

báňské – Technické univerzity Ostrava.<br />

Stavební kniha se dále věnuje zásadám urbánní politiky a její souvislosti<br />

s městským inženýrstvím i zaměření každoročních mezinárodních konferencí<br />

Městské inženýrství v Karlových Varech. Dalšími tématy Stavební<br />

knihy <strong>2011</strong> jsou např. zeleň v městském prostředí, bezbariérové trasy<br />

v území, hospodaření se srážkovou vodou, bezvýkopové technologie ve<br />

prospěch městského inženýrství, ale také facility management na úseku<br />

technické infrastruktury a nástroje k prodloužení užitku technické infrastruktury.<br />

Doplňková, ale nikoli nevýznamná témata se věnují mobiliáři<br />

a prvkům městského prostoru, informačním systémům ve městech jako<br />

nástrojům koordinace výstavby ve městech a zajímavý je i příspěvek věnovaný<br />

použití georadaru v městském inženýrství.<br />

Ve stručném informativním článku o 165stránkové publikaci Stavební knihy<br />

<strong>2011</strong> nelze podrobně pojednat o principech a postupech městského inženýrství<br />

jako oboru. Snad přece obor městského inženýrství více přiblíží<br />

některé výňatky z úvodu Stavební knihy od Ing. Pavla Křečka, předsedy<br />

ČKAIT: … městský inženýr musí hledat cesty, jak zmenšit negativní vlivy<br />

urbanizace na život lidstva. Zní to pateticky, ale je tomu tak. Návrhy městského<br />

inženýra ovlivňují nejen investiční náklady, ale i provozní náklady,<br />

možnost budoucích oprav, reagování na změny urbanizovaných území,<br />

na snižování nároků na zdroje. Musíme hovořit nejenom o návrhové stránce<br />

úlohy městského inženýra, ale i o činnosti městského inženýra v oblasti<br />

řídící – ve státní správě a při realizaci staveb. Z povahy oboru městského<br />

inženýrství vyplývá, že praktické uplatňování městského inženýrství jako<br />

víceoborové disciplíny vyžaduje trvalou součinnost mnoha institucí,<br />

orgánů a oborů činnosti, které se podílejí na fungování a rozvoji měst<br />

a obcí i regionů. Koho zajímají širší souvislosti v průběhu výstavby jak při<br />

projektování, tak při realizaci a provozu jednotlivých staveb ve městech<br />

a urbanizované krajině, ten by si Stavební knihu <strong>2011</strong> neměl nechat ujít.<br />

Publikace je k zakoupení ve všech OK ČKAIT i v prodejně IC ČKAIT, Sokolská 15,<br />

Praha 2.<br />

39<br />

doc. Ing. František Kuda, CSc.<br />

předseda OS Městského inženýrství ČSSI<br />

vedoucí katedry městského inženýrství<br />

a stavitelství FAST VŠB – TU Ostrava<br />

Jubilea<br />

Ing. Vratislav Baum<br />

| odborné zajímavosti<br />

Dne 4. 6. <strong>2011</strong> se dožívá významného<br />

životního jubilea 80 let dlouholetý člen ČKAIT<br />

a ČSSI Ing. Vratislav Baum.<br />

Ing. Vratislav Baum se přistěhoval do Karlových Varů<br />

roce 1958, kde začal pracovat jako mostní inspektor<br />

u Krajského a později Okresního národního výboru. V roce 1962 se vrátil k původní<br />

profesi – projektování mostů u Československých státních silnic n.p. Karlovy<br />

Vary a od roku 1964 byl vedoucím projektového oddělení této organizace.<br />

V květnu 1968 stál u zrodu projekčního střediska Dopravoprojektu Bratislava v Karlových<br />

Varech a později jeho transformace na projekční středisko PRAGOPROJEKTU<br />

v Karlových Varech. Za doby jeho vedení se v PRAGOPROJEKTU vyprojektovaly řady<br />

významných mostních a silničních staveb, převážně v bývalém Západočeském a Severočeském<br />

kraji. Za připomenutí stojí silnice I/13 Karlovy Vary – Ostrov a studie<br />

souboru staveb Karlovy Vary – východ, dnešní průtah silnice I/6. Pod jeho<br />

vedením získali zkušenosti mladší, kteří po jeho odchodu do důchodu v roce<br />

1990 dokončili např. průtah silnice I/6 v Karlových Varech. Po celou dobu svého<br />

působení v ČKAIT i ČSSI patřil k nejaktivnějším členům a jeho přirozená autorita se<br />

uplatňovala v jeho dlouhodobé činnosti v porotě Stavba roku Karlovarského kraje.<br />

K jeho významnému jubileu mu přejeme jménem karlovarských inženýrů hodně zdraví<br />

a životního optimismu do dalších let.<br />

Ing. Václav Honzík<br />

Ing. Václav Honzík se dožívá 75 let.<br />

Ing. Jan Froněk<br />

člen oblasti Karlovy Vary<br />

Ing. Václav Honzík se narodil 20. srpna roku 1936 v Plzni,<br />

která se mu stala osudnou po celý další život. Po maturitě<br />

na gymnáziu v Rokycanechv roce 1955 zahájil studium na<br />

Fakultě stavební ČVUT v Praze, které úspěšně zakončil obhajobou<br />

diplomové práce v roce 1960. Po ukončení studia<br />

nastoupil do Škodových závodů jako projektant-statik<br />

ocelových konstrukcí. V dalších letech působil v plzeňském ateliéru VPÚ Praha a Stavoprojektu<br />

Plzeň, kde posléze zastával funkci vedoucího statika ústavu. Po roce 1989<br />

se stal společníkem firmy Torion v Plzni. I po svém odchodu do důchodu v roce 2005<br />

však neodložil normy do šuplíku, ale zůstal stále aktivní ve svém milovaném oboru,<br />

statice. Kdybychom chtěli vyjmenovat všechny stavby, na kterých se projekčně podílel,<br />

zřejmě by zabraly celý výtisk Z+i. Proto vyjmenujme pouze několik projektů, mezi<br />

které patří 50 m dlouhý plavecký bazén bez použití izolací v Plzni, rekonstrukci divadla<br />

J. K. Tyla či dynamicky namáhané základy obřích lisů ve Škodě Plzeň. Ing. Honzík se<br />

stal jedním ze zakládajících členů ČKAIT, ve které působil a působí v řadě funkcí. Řadu<br />

let aktivně pracoval jako člen dozorčí rady a dozorčí komise ČKAIT, které několik let<br />

předsedal. Prakticky po celou dobu od vzniku Komory je členem výboru oblasti v Plzni,<br />

kde v současnosti zastává funkci místopředsedy. Kromě toho je znám ze své činnosti<br />

zkušebního komisaře v oboru statika a dynamika staveb. Jeho jméno je známé rovněž<br />

v akademických kruzích, kde jsou ceněny zejména jeho bohaté, praktické zkušenosti.<br />

Přejeme do dalších let mnoho zdraví, štěstí, řadu dalších vyřešených statických oříšků<br />

a pevnou tenisovou ruku.<br />

výbor oblasti Plzeň

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!