Rychnovský zpravodaj 9/2006
Rychnovský zpravodaj 9/2006
Rychnovský zpravodaj 9/2006
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
9<br />
Koho budeme volit? - Kandidátní listiny<br />
Tradiční koncert v Bažině - soutěž o vstupenky<br />
Výlet do Anglie - Poprvé do školy<br />
Cena 3 Kč<br />
Září<br />
<strong>2006</strong><br />
Nápovědník<br />
9. a 10. září 9.00 - 12.00 a 13.00 -<br />
17.00 - Dny kulturního dědictví<br />
– bude zpřístupněna kostelní věž<br />
v kostele sv. Václava po restaurovaném<br />
schodišti a s ní také prastarý<br />
zvon Karl.<br />
9. září v 17.00 – Zvon zpívá<br />
nám, my zpíváme zvonu - Jiří<br />
Stivín a dětský sbor Iuventus,<br />
gaude! (ZUŠ Jablonec) pod vedením<br />
Tomáše Pospíšila – koncert<br />
pro dětský sbor, Jiřího Stivína a<br />
zvon Karl.<br />
11. září v 18.30 – zasedání zastupitelstva<br />
města Rychnova<br />
25. září v 19.00 - Spirituál kvintet<br />
- tradiční koncert světoznámého<br />
souboru v kostele sv. Václava.<br />
Koho budeme volit?<br />
V řádném termínu odevzdalo své<br />
kandidátní listiny rekordních šest volebních<br />
stran. Tolik volebních stran měl<br />
Rychnov v novodobé historii pouze v roce<br />
1990, kdy kandidovali Sdružení nezávislých<br />
„Pulečný“, ČSSD, Občanské fórum,<br />
Sdružení nezávislých „Spartak ZEZ Rychnov“,<br />
Strana zelených a KSČ. Tehdy ovšem<br />
byla většina kandidátek poloprázdných.<br />
Celkem bylo 49 kandidátů. V letošních<br />
volbách kompletní sestavu nedodala pouze<br />
ČSSD, která má kandidátů 11. Dohromady<br />
tedy o přízeň voličů soupeří neuvěřitelných<br />
86 kandidátů, což je téměř čtyři<br />
procenta obyvatel. Zdá se, že lepší je na<br />
Jablonecku pouze Rádlo, kde evidují sedm<br />
plných kandidátek, tedy 49 kandidátů na<br />
asi 600 obyvatel (8%). Novinkou je také,<br />
že letos poprvé v Rychnově nekandiduje<br />
KSČM.<br />
Pořadí volebních stran bylo vylosováno<br />
takto:<br />
1. SNK Evropští demokraté<br />
2. Sdružení nezávislých „Patriot“<br />
3. Strana pro otevřenou společnost<br />
4. Sdružení nezávislých „Přátelé ODS“<br />
5. ODS<br />
6. ČSSD<br />
Soupisky jednotlivých volebních<br />
stran najdete uvnitř tohoto čísla. Programy<br />
a jiné upoutávky představí strany v říjnovém<br />
Zpravodaji. A nezapomeňte. Volby<br />
se konají v pátek 20. a v sobotu 21. října.<br />
Jen na vás záleží, kdo bude další čtyři roky<br />
rozhodovat o tom, co se v našem městě<br />
vybuduje či změní.<br />
-vi-<br />
28. září v 7.30 – poutní mše svatá<br />
v kostele sv. Václava<br />
30. září v 17.00 – mgr. Bohumil<br />
Míč – obrazy – vernisáž výstavy<br />
jabloneckého malíře, výstava potrvá<br />
do 13. 10., otevřeno denně<br />
9.00 – 11.00 a 14.00 – 16.00<br />
30. září a 1. října – Rychnovská<br />
pouť<br />
Program na měsíc říjen na str. 15
Vu dr Fuchsbresche bis zur Mutter Anna oder<br />
„Reichnejer Schorfblicke“<br />
Jahresbericht des Kulturstiftungsfonds der<br />
Stadt Reichenau bei Gablonz an der Neiße.<br />
Der Gründer des Kulturstiftungsfonds ist<br />
der Verein der Freunde der Stadt Reichenau<br />
bei Gablonz an der Neiße.<br />
Der Kulturstiftungsfonds der Stadt Reichenau<br />
bei Gablonz an der Neiße wird<br />
geleitet durch den Verwaltungsrat:<br />
Ing. Alfred Miller, Ing. Hana Bláhová und<br />
Mgr. Ludmila Rellichová.<br />
Vorsitzender des Verwaltungsrates ist Ing.<br />
Alfred Miller.<br />
Revisor des Kulturstiftungsfonds ist Frau<br />
Alena Tomsová.<br />
Im Jahre 2005 setzte der Kulturstiftungsfonds<br />
seine Arbeit mit der Sanierung<br />
der Kirche zum Hl. Wenzel fort.<br />
Saniert wurde der Dachstuhl inclusive<br />
Dachdeckung. Im Jahre 2005 wurde ein<br />
Vertrag für die gesamte Dachsanierung<br />
abgeschlossen (östlicher Teil vom Turm<br />
bis zur ca. Hälfte des Schiffes). Wie jedes<br />
Jahr hatte sich der Kulturstiftungsfonds<br />
an der Organisation der Reichenauer Kulturtage<br />
beiteiligt. Saniert wurde auch das<br />
sgn. „Schwarzpauer-Kreuz“ am alten Redler<br />
Weg. Diese Sanierung wurde aus Mitteln<br />
des Reichenberger Kreises gedeckt.<br />
Da der Antragsteller die Stadt Reichenau<br />
war, erscheint dieser Posten nicht in der<br />
Buchhaltung des Kulturstiftungsfonds.<br />
Der Kulturstiftungsfonds finanziert weiter<br />
die Zusendung des Reichenauer Berichterstatters<br />
den ausländischen Mitgliedern<br />
des Vereines der Freunde der Stadt Reichenau.<br />
Dies beruht jedoch auf der Reziprozität,<br />
denn die Finanzierung aus den<br />
Spenden gedeckt wird, die der Verein von<br />
diesen Personen erhält.<br />
Zum 1.1.2005 war der Kassenstand des<br />
Fonds 303,50 Kč, Kontensaldo 150.609,89<br />
Kč. Zum 31.12.2005 war der Kassenstand<br />
des Fonds 303,50 Kč, Kontensaldo<br />
94.609,36 Kč.<br />
Einnahmen im Jahre beliefen sich auf<br />
327.681,85 Kč.<br />
Ausgaben im Jahre 2005 beliefen sich auf<br />
383.681,95 Kč.<br />
Die Spender aus Reihen der natürlichen<br />
Personen spendeten insgesamt 27.306,-<br />
Kč. Am meisten spendete Herr Professor<br />
Seidel aus Erbach und Frau Hellebrand<br />
aus Reichenau.<br />
Allein die Stadt Reichenau spendete eine<br />
Summe von 300.000,- Kč zur Sanierung<br />
des Kichendaches.<br />
Zu den grössten Ausgaben gehörte die Dachsanierung<br />
an der Kirche von 372.358,50<br />
Kč, 4.694,- Kč kostete die Zusendung von<br />
Reichenauer Bericherstatter ins Ausland,<br />
1.493,- Kč die Übersetzungen, Regiekosten<br />
und Bankgebühren.<br />
Auf Grund des Auftrages vom Verwaltungsrat<br />
erarbeitete den Jahresbericht laut<br />
buchhalterischen Angaben Ing. František<br />
Chlouba.<br />
Kurz und bündig<br />
Reichenau:<br />
Am 9. a 10. September zwischen<br />
9.00 - 12.00 und 13.00 - 17.00 – wird im<br />
Rahmen der „Tage der Kulturerbe“ der<br />
Kirchenturm an der Kirche von Hl. Wenzel<br />
in Reichenau zugänglich gemacht. Zu<br />
sehen ist die uralte Glocke „Karl“<br />
Am 9. September um 17.00 Uhr<br />
– „Die Glocke singt uns, wir singen der<br />
Glocke“, Jiří Stivín und der Kirchenchor<br />
Juventus, gaude! (Kunstsschule in Gablonz)<br />
unter der Leitung von Tomáš Pospíšil<br />
– Konzert für Kirchenchor, Jiří Stivín<br />
und die „Glocke Karl“.<br />
Am 25. September um 19.00 Uhr -<br />
Spirituál kvintet – ein Konzert der Weltberühmten<br />
Gruppe in der Kirche zum Hl.<br />
Wenzel.<br />
Am 28. September um 7.30 Uhr –<br />
heilige Fahrtmesse in der Kirche zum Hl.<br />
Wenzel in Reichenau. Am 30. September<br />
und am 1. Oktober die traditionelle „Reichenauer<br />
Fahrt“<br />
Am 30. September um 17.00 – Mgr.<br />
Bohumil Míč – „Bilder“ – Vernissage der<br />
Ausstellung des gablonzer Malers, die<br />
Ausstellung dauert bis 13. Oktober, geöffnet<br />
täglich zwischen 9.00 – 11.00 und<br />
14.00 – 16.00 Uhr.<br />
ABM<br />
Wer wird zum Senator<br />
für Gablonz<br />
gewählt?<br />
Ausser Kommunalwahlen werden wir in<br />
der zweiten Hälfte Oktober auch den neuen<br />
Senator wählen. Der Mandat von Frau<br />
Mgr. Sonia Paukertova geht zu Ende. Das<br />
Registrationsamt hatte folgende Kandidaten<br />
registeriert.<br />
Bürgerlich-demokratische Partei stellt<br />
Herrn RNDr. Jiří Čeřovský (heutiger Bürgermeister<br />
von Gablonz)<br />
Kommunistische Partei von Böhmen und<br />
Mähren stellt Frau PhDr. Věra Picková<br />
Partei für offene Gesellschaft stellt Mgr.<br />
Soňa Paukrtová<br />
Koalititon Demokratische Union der Tschechischen<br />
Republik, Club der angaschierten<br />
Freien Wähler, Unabhängige Iniziative<br />
(NEI), Partei der Arbeit, Tschechische<br />
nationalsozialistische Partei, Koalition für<br />
die Tschechische Republik - stellen Ing.<br />
Zdeněk Joukl<br />
Sozial – demokratische Partei - stellt Mgr.<br />
Imrich Bugár<br />
Die Unbeteiligten - stellt prof. MUDr.<br />
Zbyněk Vobořil, DrSc.<br />
Club der Sazialdemokratischen Orientation<br />
- stellt Karel Kolář<br />
Erste Wahl findet gleichzeitig mit den<br />
Kommunalwahlen statt, am 20. Oktober<br />
Nachmittag und am 21 Oktober Vormittag.<br />
Falls einer der Kandidaten in der ersten<br />
Wahlrunde keine Mehrheit erreichen<br />
wird, es folgt in einer Woche danach die<br />
zweite Wahl.<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 2
Kandidátky pro komunální volby <strong>2006</strong><br />
Kandidátní listiny uvádíme ve vylosovaném pořadí.<br />
BPP - bez politické příslušnosti<br />
1. SNK Evropští demokraté a nezávislí<br />
1. RNDr. Tomáš Hofrichter Ph.D. 37 let středoškolský učitel BPP<br />
navržen SNK ED<br />
2. Radek Čermák 32 let vedoucí výroby BPP nezávislý kandidát<br />
3. Ing. David Hofrichter 32 let projektant BPP nezávislý kandidát<br />
4. Martin Poláček 38 let soukromý podnikatel v oboru slaboproudých zařízení<br />
BPP nezávislý kandidát<br />
5. Miroslav Hozák 37 let stavební BPP nezávislý kandidát<br />
6. Ing. Vojtěch Žabka 32 let chemik BPP nezávislý kandidát<br />
7. Ing. Leoš Adler 31 let podnikový ekonom BPP nezávislý kandidát<br />
8. Jan Kuchynka 33 let vedoucí jakosti BPP nezávislý kandidát<br />
9. Ing. Pavla Dupačová 36 let bankovní poradce BPP nezávislá kandidátka<br />
10. Michal Poláček 31 let elektromechanik BPP nezávislý kandidát<br />
11. Václav Kalaš 32 let zámečnik BPP nezávislý kandidát<br />
12. Radek Liška 32 let soukromý dopravce BPP nezávislý kandidát<br />
13. Zuzana Kuchynková 30 let soukromá podnikatelka v oboru<br />
zpracování pryže BPP nezávislá kandidátka<br />
14. Miroslav Puchrik 33 let technik kvality BPP nezávislý kandidát<br />
15. Ferdinand Veidl 55 let řidič skladnik BPP nezávislý kandidát<br />
2. Sdružení nezávislých kandidátů PATRIOT<br />
1. Mgr. Iveta Čaňková 37 let advokátka BPP<br />
2. Pavel Černý 55 let elektromechanik BPP<br />
3. František Dědek 54 let dělník BPP<br />
4. Miroslav Kyzyvát 54 let ředitel akciové společnosti BPP<br />
5. Václav Karban 55 let živnostník BPP<br />
6. Zdeněk Pivrnec 48 let živnostník BPP<br />
7. Rostislav Mocko 32 let vedoucí hospodářského střediska MHD BPP<br />
8. Ladislav Zítka 44 let dělník – údržbář - strojní zámečník BPP<br />
9. Pavel Janda 45 let hodinář BPP<br />
10. Karel Kraus 60 let dělník BPP<br />
11. Zdeněk Šťastný 52 let dělník BPP<br />
12. Věra Vocelová 44 let v domácnosti BPP<br />
13. Tomáš Horna 35 let živnostník BPP<br />
14. Josef Drobník 59 let dělník BPP<br />
15. Marie Patřičná 60 let důchodkyně BPP<br />
3. SOS pro Rychnov (Strana pro otevřenou společnost a nezávislí)<br />
1. Ing. Zdeněk Hudec 45 let projektant BPP nominován SOS<br />
2. Ing. Petr Urban 46 let živnostník BPP nominován SOS<br />
3. Bc. Václav Choutka 33 let speciální pedagog BPP nominován SOS<br />
4. Ing. Jiří Mrázek 43 let konzultant bezpečnosti informačních technologií<br />
BPP nominován SOS<br />
5. Jiří Zemín 45 let učitel BPP nominován SOS<br />
6. Ing. Tomáš Hádek 30 let výpravčí BPP nezávislý kandidát<br />
7. Ing. Petr Herkommer 39 let THP ve strojírenství BPP nezávislý kandidát<br />
8. Zdeňka Belluzzo 33 let podnikatelka BPP nezávislý kandidát<br />
9. Martin Jaroušek 30 let ekologický projektový manager<br />
BPP nezávislý kandidát<br />
10. Luděk Malý 32 let obchodník BPP nezávislý kandidát<br />
11. Šárka Hauerová 31 let úřednice podnikatelka BPP nezávislý kandidát<br />
12. Helena Kolomazníková 35 let podnikatelka BPP nezávislý kandidát<br />
13. Václav Kozák 54 let živnostník BPP nezávislý kandidát<br />
14. Petr Štefanyk 34 let prodejce BPP nezávislý kandidát<br />
15. Vítězslav Horák 56 let strojvedoucí BPP nezávislý kandidát<br />
4. Sdružení nezávislých kandidátů „Přátelé ODS“<br />
1. Ing. František Chlouba 52 let t.č. starosta BPP<br />
2. Oldřich Preisler 56 let výrobce forem na sklo na CNC strojích BPP<br />
3. Radek Veverka 45 let pracovník pojišťovny BPP<br />
4. Milada Žabková 60 let chemik BPP<br />
5. Jaroslav Kovářík 63 let obchodní ředitel BPP<br />
6. Ing. Pavel Hořejš 53 let technik člen ODS<br />
7. Jaroslav Dvořák 42 let živnostník BPP<br />
8. Marek Ott 47 let podnikatel – provozovatel restaurace Beseda BPP<br />
9. Lenka Paldusová 43 let zásobovačka BPP<br />
10. Jiří Rybář 66 let odborný učitel BPP<br />
11. Aleš Dostál 53 let živnostník BPP<br />
12. Ludmila Rellichová 43 let taneční pedagog BPP<br />
13. Mgr. Miluše Bubeníková 45 let učitelka BPP<br />
14. Martin Penc 39 let podnikatel BPP<br />
15. Jana Margolusová 48 let podnikatelka člen ODS<br />
5. Občanská demokratická strana<br />
1. Bc. Martin Vágner 34 let manažer datové kvality člen ODS<br />
2. MUDr. Jan Zetek 50 let odborný lékař ORL BPP<br />
3. Ing. Jan Patočka 39 let ředitel pobočky banky BPP<br />
4. Ing. Tomáš Málek 36 let koordinátor finančních analýz strategických<br />
projektů člen ODS<br />
5. Petr Flodrman 42 let generální manažer fotbalového klubu BPP<br />
6. Mgr. Hana Zemínová 41 let zástupkyně ředitele školy člen ODS<br />
7. Zdeněk Dvořák 48 let soukromý podnikatel BPP<br />
8. Ing. Štěpánka Gaislerová 38 let pracovnice oddělení životního prostředí<br />
BPP<br />
9. Petr Mahdal 26 let soukromý podnikatel BPP<br />
10. Petr Rubín 44 let soukromý podnikatel BPP<br />
11. Miloslav Kakos 41 let soukromý podnikatel BPP<br />
12. Ing. Martin Hanuš 47 let personální ředitel BPP<br />
13. Regina Tulachová 52 let soukromá podnikatelka člen ODS<br />
14. Pavel Hamáček 52 let strojvedoucí BPP<br />
15. Květoslava Preislerová 57 let ředitelka mateřské školky BPP<br />
6. ČSSD<br />
1. Mgr. Jan Havlíček 59 let učitel člen ČSSD<br />
2. Jaroslava Benešová 37 let zdravotní sestra BPP<br />
3. Zdeněk Němec 47 let dělník člen ČSSD<br />
4. Zdeněk Barták 44 let podnikatel BPP<br />
5. Lenka Weisová 37 let dělnice BPP<br />
6. Walter Pecher 62 let důchodce BPP<br />
7. Ivana Bartošová 51 let vedoucí školní jídelny BPP<br />
8. Jiří Kuchynka 38 let podnikatel BPP<br />
9. Karel Láska 56 let statní úředník BPP<br />
10. Eva Hudcová 69 1et důchodce BPP - 1. 9. <strong>2006</strong> odvolána zmocněncem<br />
volební strany<br />
11. Mgr. Jidřich Kurfiřt 68 let důchodce BPP<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 3
Pražské letniční bouře 11. června<br />
Dne 10. dubna vytvořil se v Praze hlavně z<br />
Čechů národní výbor, který ale vystupoval jednostranně<br />
a svémocně a zejména německé kruhy rozhořčil.<br />
Hořkost mezi Němci a Čechy stále stoupala,<br />
až konečně v červnu vypuklo o svatodušním pondělí<br />
povstání v Praze, jeho hlavní příčina nebyla dosud<br />
objasněna, na němž ale národnostní žárlivost hrála<br />
nemalou roli. Celé Čechy byly od 10. do 18. června<br />
ve velkém napětí, neboť kanonáda byla slyšet na velkou<br />
vzdálenost, dokonce i u nás v Podještědí, a zůstali<br />
jsme bez spolehlivých zpráv z hlavního města.<br />
Praha se vzdala a byla ve stavu obležení.<br />
Mezitím vypukly nové kravály ve Vídni 15. a<br />
23. května, jejich hlavním důvodem byly požadavky<br />
na komoru a volby bez censu do prvního rakouského<br />
říšského sněmu. Císař v důsledku toho uprchl do<br />
Innsbruku.<br />
Důležitou otázkou bylo teď svolání zemského<br />
sněmu a říšské rady a volby do nich. Vláda požadovala<br />
od svých německých zemí obeslání do Frankfurtského<br />
národního shromáždění, lidé se na to dívali,<br />
že tomu nedává dost váhy. České kruhy odmítly<br />
se voleb zúčastnit, jen Němci volili své zástupce.<br />
Volby do zemského sněmu a říšské rady.<br />
Volby do českého zemského sněmu byly vypsány<br />
a již podniknuty (císař. komisař, krajské komité<br />
a bisk. vikář přísl. okresu je vedli. Naše obec byla<br />
přidělena k volbě v Českém Dubu) zatímco mezitím<br />
vypuknuvší červnové povstání v Praze učinilo celému<br />
zemskému sněmu konec.<br />
Nyní se přikročilo po několika týdnech k volbám<br />
do prvního ustavujícího rakouského sněmu, do<br />
nějž byl zvolen JUDr Stradal z Hodkovic, rodák z Litoměřic.<br />
22. června byla říšská rada za střelby z děl<br />
Vážení přátelé a zákazníci!<br />
Zajímají Vás daňové úlevy pro r. <strong>2006</strong>? Potřebujete půjčit peníze? Chcete se dozvědět, jak<br />
můžete od státu získat až 12.480 Kč ročně? Chcete si zajistit bezstarostné stáří? Chcete<br />
investovat do svých dětí? Plánujete v r. <strong>2006</strong> začít řešit svoji bytovou otázku nebo rekonstrukci?<br />
Vyberte si ze široké nabídky finančních produktů:<br />
- Penzijní připojištění (se státni podporou) a kapitálové programy (s možností daňových odpisů)<br />
- Renty (důchodové), optimální programy pro 40-leté (široké možnosti variant s možností<br />
dědění až 60% Vaší renty pro Vaše děti a vnoučata, včetně daňových odpisů)<br />
- Investiční programy (krátkodobé, dlouhodobé), stavební spoření se státní podporou<br />
- Rizikové pojištění (na škody v práci), úvěrové pojištění, úrazové pojištění pro děti i dospělé<br />
- Hypoteční úvěry anuitní i kombinované s odkladem splátky jistiny od Komerční banky,<br />
Hypoteční banky, Raiffeisenbank, Živnostenské banky, HVB Bank.<br />
- PROFI úvěry - pro OSVČ rychle a kvalitně u KB na zásoby a pohledávky<br />
- NOVINKA - HYPOTEČNÍ ÚVĚRY BEZ PROKAZOVÁNÍ PŘÍJMU KLIENTA (i neúčelové)<br />
Nabízíme bezplatné zpracování analýzy Vašich finančních potřeb a požadavků.<br />
Kontakt:<br />
Iveta Gertnerová<br />
Mobil: 777 149 115<br />
E-mail: iveta.gertnerova@centrum.cz<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 4<br />
Z rychnovské kroniky<br />
a zvonění zvonů ve Vídni zahájena a den nato, (23<br />
července - 6. neděle po letnicích) na bisk. nařízení<br />
byla v naší diecézi uspořádána slavnost.<br />
Prvním podnikem říšské rady bylo povolání<br />
císaře zpět do Vídně, které 12. srpna splnil. Jediný<br />
čin říšské rady v této době bylo poslancem Kudlichem<br />
navržené zrušení poddanství a roboty, které<br />
také říšský sněm přijal a 7. září císařem bylo sankcionováno.<br />
Prudké debaty byly v říšském sněmu, který<br />
také vídeňané drželi ve velkém napětí; až se 6. října<br />
uvolnilo.<br />
Vídeňská říjnová revoluce – 6. říjen<br />
Revoluce vypukla znovu, strašnější než předtím.<br />
Občané zabíjeli občany, kteří měli jiné politické<br />
smýšlení. Ministr války, hrabě Latour byl ohavně zabit<br />
a pověšen na lucerně. Císař znovu uprchl a odebral<br />
se do Olomouce. Říšští poslanci, kteří si nebyli<br />
jisti životem, uprchli v přestrojení, zvláště poslanci<br />
české pravice. Jen ti, které lid poznal jako své, zůstali<br />
a tvořili ve vzrušené Vídni jediný, i když slabý úřad.<br />
Anarchie trvala několik týdnů, až přivolané<br />
vojsko pod knížetem a polním maršálem Windischgrätzem<br />
Vídeň stále více obkličovalo, po<br />
několikadenním boji 30. října ji dobylo a ty, které<br />
shledalo vinnými podle válečného práva, byli s vojenskou<br />
přísností potrestáni. Takové doby jsou mimořádné,<br />
nikdo, ani ti, kdo byli nadšeni pro jednotu<br />
nevěděli poradit správný prostředek. A bylo za pražských<br />
svatodušních bouří dost lidí zvláště v českých<br />
krajích, kteří spěchali hlavnímu městu na pomoc a<br />
údajně ohroženou svobodu chtěli zachránit, tak i<br />
v německých kruzích zvláště v Liberci a okolí byli ti,<br />
kteří chtěli spěchat na pomoc Vídni. Naštěstí jejich<br />
úmysl se neuskutečnil.<br />
Nyní následovalo ticho v politickém životě, ale<br />
ticho jako po nějaké silné bouři, kdy se chladnokrevně<br />
přehlížejí utrpěné ztráty. Lidé zašli příliš daleko,<br />
zaslepeni některými podněcovateli a ztratili své dobré<br />
mínění o vládě. Ta se nyní cítila zase silná a vzala<br />
po víc než půl roce zase otěže vlády do svých rukou.<br />
Umírnění se zase řadili okolo trůnu, když uviděli, že<br />
pravé blaho může být zajištěno pod silnou vládou, i<br />
když svoboda bude nuzněji odměřena než pod bezuzdnou<br />
vládou lidu.<br />
Císař povolal říšský sněm do Kroměříže na<br />
Moravě, kde pokračovala nepřetržitá jednání, obklopil<br />
se schopnými, odpovědnými ministry, kteří byli<br />
schopní zachránit státní loď z propasti revoluce.<br />
Tak stály věci, když 2. prosince 1848 císař Ferdinand<br />
zcela nečekaně se vzdal vlády, trůn přenechal<br />
svému 18. letému mladistvému synovci Františkovi<br />
Josefovi, synovi arcivévody Františka, který se nástupnictví<br />
vzdal, císař se odebral do soukromí do<br />
Prahy. Vážnost a láska jeho poddaných ho následovala,<br />
všeobecně byl nazýván Ferdinand Dobrotivý.<br />
Smutný případ smrti továrníka a poslance říš.<br />
sněmu<br />
Karla Herziga ve Mšeně<br />
Jako pozoruhodné a důležité pro tuto krajinu<br />
zaslouží zaznamenání v této době se udavší smrt p.<br />
Karla Herziga, továrníka v Liberci a poslance říšského<br />
sněmu. 5. ledna 1849 shořela jeho továrna<br />
ve Mšeně v důsledku neopatrného topiče v tamní<br />
pohonné jednotce a vlastník, jehož továrna dávala<br />
tisícům lidí výdělek, chtěl ještě zachránit nějaké věci,<br />
byl ale zasažen padajícím trámem a přišel v žáru o<br />
život. Jeho ostatky byly v Liberci ze velké účasti lidí<br />
pohřbeny, přičemž justiciár Pollatschek, rovněž<br />
říšský poslanec držel na hřbitově pohřební řeč. Také<br />
událost doby.<br />
Říšský sněm v Kroměříži<br />
Během toho seděli poslanci v Kroměříži v arcibiskupském<br />
paláci a sněmovali. Už byli u debaty o<br />
základních právech, přičemž je třeba zmínit zejména<br />
§§ o odstranění trestu smrti, které také byly přijaty,<br />
téměř už na konci porad došlo na záležitosti týkající<br />
se církve, když vláda říšský sněm náhle rozpustila a<br />
vydala oktrojovanou ústavu.<br />
Rozhodující byla noc ze 7. – 8. březen. V 8.<br />
ráno obsadilo vojsko vchod do sálu říšského sněmu<br />
a poslanci, z nichž někteří už byli mezitím proskribováni,<br />
se rozprchli do všech 4 stran.<br />
Tak skončil 1. konstituční rakouský sněm, jehož<br />
jediné dítě, přijaté do života, bylo zrušení poddanství<br />
a roboty. Soud o tom je podle názoru soudců<br />
různý. Mohlo by se o tom říci to, co říká Schiller ve<br />
svém Valdštejnovi:<br />
„Od stran dobro a nenávist spleteny, kolísá jeho<br />
obraz charakteru v dějinách.“ Jedněmi byl vynášen<br />
až do nebe a noviny psaly víc o falešnosti vlády, o<br />
potupě, kterou prostřednictvím zástupců lidu lidem<br />
samotným udělala. Od jiných byla do bláta stržena.<br />
Přinejmenším se může člověk od většiny odklonit,<br />
když se říká, že snaha většiny poslanců byla řádná,<br />
ale povětšinou teoretici chtěli vybudovat stát podle<br />
pravidel rozumu a filosofie bez základních pravidel<br />
a zvyklostí, jak se v lidu vžily, ani v nejmenším na ně<br />
nebrali ohled jako na substrát. Skoky dělají zřídka<br />
dobrotu a jmenovitě strhávají jistá zařízení církevních<br />
pravidel, zvláště duchovní hierarchii.
<strong>Rychnovský</strong> Zpravodaj pročítám pravidelně<br />
každý měsíc a můj názor je ten, že občané našeho<br />
města si zaslouží mít takovouto tiskovinu, kde se<br />
mohou dočíst o různých společenských a kulturních<br />
akcích, koneckonců i o politickém dění v naší obci<br />
a posléze i o tom, jak pracuje zastupitelstvo obce,<br />
což si myslím je naprosto v pořádku. Díky za to, že<br />
ji máme.<br />
Ve Zpravodaji číslo 7. mě zaujal článek ---<br />
VADÍ MI ---, ale pouze v negativním slova smyslu.<br />
Pisatel se zde zabývá tím, jaké jsou v naší obci nedostatky,<br />
co bychom měli a také neměli dělat, na koho<br />
PROČ ASI???<br />
bychom si měli dát pozor a jakého psíka vést na barevném<br />
vodítku.<br />
Dosti jsem se bránil něco nenapsat, ale když<br />
ten samý pisatel napsal v dalším <strong>zpravodaj</strong>i číslo 8.<br />
článek - Rally ze dvou úhlů pohledu -, nezlobte se<br />
na mne, ale tužku do ruky jsem už vzít musel, neboť<br />
jsem z toho měl opět negativní pocit, jelikož rozumím<br />
tomu (tak jako jistě i ostatní občané), kam jsou<br />
tyto články nasměrovány a za jakým účelem.<br />
Oba články mají za cíl zviditelnit pisatele<br />
před blížícími se komunálními volbami. Snad nám<br />
nechce namluvit, že někoho ze čtenářů zajímá, kam<br />
si jeho rodina v sobotu a v neděli vyjela s koly na výlet.<br />
Ale nejvíce zarážející na tom je fakt, že je již několik<br />
let tento člověk v našem zastupitestvu města a<br />
může tak přímo i nepřímo ovlivňovat věci, o kterých<br />
teď před volbami tak rád píše, že se mu nelíbí.<br />
Občané totiž nejsou hloupí a určitě se nedají<br />
nějakými články nasměrovat tam, kam by si to<br />
někdo přál. Naštěstí máme každý svůj mozek, takže<br />
já osobně pozoruji, že se tyto články objevují až v poslední<br />
době: PROČ ASI ?<br />
Zdeněk Němec<br />
Ještě jednou Anglie<br />
V návaznosti na minulá čísla Zpravodaje se<br />
vracím ještě jednou k poznávacímu zájezdu do Londýna,<br />
a to příspěvkem jedné z účastnic.<br />
Mgr.Hana Zemínová<br />
Výlet do Anglie.<br />
Na výlet do Anglie jsem se již delší dobu těšila.<br />
Po náročných přípravách jsme se konečně<br />
dočkali dne odjezdu.Do Prahy jsme odcestovali autobusem<br />
Hotliner.V Praze jsme přesedli na autobus<br />
StudentAgency, který nás měl dopravit přes Německo,Belgii<br />
a Francii do Anglie.Cesta trvala přibližně<br />
18 hodin. Přestože jsme měli možnost v autobuse<br />
sledovat televizi, po pár hodinách jsme měli dlouhou<br />
chvíli.Cestu jsme si tedy snažili zpříjemnit různými<br />
hrami.<br />
Na celém tom putování mě nejvíc zaujal přejezd<br />
přes kanál La Manche. Přes kanál nás i s autobusem<br />
přepravil podmořským tunelem ohromný vlak.<br />
Konečně jsme spatřili Londýn. Po chvíli bloudění<br />
jsme dorazili do hotelu Crystal Palace, kde jsme<br />
byli po celý náš pobyt v Anglii ubytováni.Zbytek dne<br />
jsme strávili odpočinkem.<br />
Hned druhý den ráno nás vlak dopravil do<br />
centra Londýna.Viděli jsme tolik zajímavých věcí<br />
!Mezi jednu z nich zajisté patří ohromné ruské kolo.<br />
Se strachem jsem vzhlížela na ten obrovitý stroj,<br />
zdánlivě dosahující až k nebi. Dále mě velice zaujalo<br />
sídlo londýnského parlamentu a Big Ben.Opravdu<br />
překrásná budova, která na první pohled zaujme<br />
svou velikostí. Je postavena v gotickém slohu a tudíž<br />
se vyznačuje spoustou malých věžiček. Dalším velmi<br />
zajímavým místem, které jsme tento den navštívili,<br />
byl nultý poledník. Měla jsem opravdu zvláštní pocit,<br />
když jsem se postavila přímo do místa, kde je<br />
Země pomyslně rozdělena na dvě části.Jedna polovina<br />
mého těla byla na východě a druhá na západě.<br />
Památku, kterou jsme ovšem neměli možnost vidět,<br />
jelikož byla v rekonstrukci, byla socha generála Nelsona<br />
– vysoký sloup, tyčící se do nebe, na jehož konci<br />
stála generálova socha. Skutečně to musí být krása,<br />
my jsme však neviděli víc než, mohu-li to tak říci,<br />
ohromnou krabici.<br />
Během dne nám nepřálo počasí a pršelo, jak<br />
to v Londýně v tuto dobu bývá zvykem.Posledním<br />
místem, které jsme ten den navštívili, bylo kouzelné<br />
velké hračkářství. Něco takového jsem ještě nikdy<br />
neviděla ! Hračkářství mělo celkem šest pater, rozdělených<br />
podle hraček, které zde bylo možno zakoupit.<br />
Na své si přišli jak kluci, tak holčičky. Po velmi vyčerpávajícím<br />
dni se nám krásně usínalo.<br />
Následující den ráno jsme opět vyrazili do<br />
centra Londýna navštívit další zajímavá místa. Jako<br />
první nás čekala prohlídka Buckinghamského paláce,<br />
tedy sídla britské královny a její rodiny.Rozsáhlá<br />
stavba v ranně barokním slohu s bohatě zdobenými<br />
branami a rozlehlou zahradou, ve které je vystavěn<br />
památník královně Alžbětě II. Jako každou neděli<br />
zde pochodovala královská stráž.Především mě<br />
na nich zaujal jejich vážný výraz v obličeji a jejich<br />
uniforma.Po nevšední podívané jsme se autobusem<br />
dopravili na ulici Oxford<br />
Street, kde jsme<br />
zakoupili suvenýry<br />
pro naše nejbližší.Po<br />
nákupech jsme pokračovali<br />
v cestě k mostu<br />
Tower Bridge, který<br />
je postavený na řece<br />
Temži. Most tvoří dvě<br />
věže v secesním stylu.<br />
Proplouvá-li zde větší<br />
loď, most se zvedá.Závěrečným<br />
zpestřením<br />
výletu byla projížďka<br />
lodí, ze které jsme si<br />
mohli opět prohlédnout<br />
všechna zajímavá<br />
místa, která jsme navštívili.<br />
Posledního dne<br />
jsme toho již moc nestihli,<br />
protože jsme hned po snídani vyrazili na cestu<br />
domů.Cesta domů mi připadala poněkud kratší.Bylo<br />
to asi tím, že jsem se domu moc těšila, i když se mi<br />
po Londýně stýskalo.Z poznávacího výletu jsem si<br />
odvážela mnoho krásných pocitů a vzpomínek.Zajisté<br />
mi také, co se výuky týče, pomohl živý kontakt<br />
s angličtinou.<br />
Irena Golebiowská, 7.třída<br />
Gratulujeme<br />
Sbor pro občanské záležitosti,<br />
městský úřad a<br />
redakce Zpravodaje blahopřejí<br />
těmto občanům,<br />
kteří slaví v září své jubileum<br />
Baudyš Zdeněk<br />
Buchberger Kurt<br />
Cejnarová Květoslava<br />
Černá Alena<br />
Hajdová Marie<br />
Hrubý Bohumil<br />
Janecká Jaruše<br />
Krčmarik Milan<br />
Kubátová Květa<br />
Lhotová Libuše<br />
Mareš Bohuslav<br />
Materna Václav<br />
Nosek Pavel<br />
Novotný Josef<br />
Pikl Václav<br />
Sovinec Ferdinand<br />
Švehlová Blažena<br />
Viták Miroslav<br />
Weggersová Helena<br />
Weissová Helga<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 5
Pranostiky a jména<br />
Jedna pranostika na měsíc a čtyři křestní jména, na každý týden jedno<br />
„Na den Jiljí hrom a blesky - čtyři<br />
týdny mokré stezky.“<br />
(Jiljí má jmeniny 1. září - dle kalendáře<br />
NSR.)<br />
Adéla - jméno germánského původu,<br />
patrně zkrácené ze jména Adalheid<br />
(Adalheidis), tj. vznešené (urozené) postavy,<br />
bytost ušlechtilá, vznešených způsobů.<br />
Ženský tvar přídavného jména adal<br />
(dnes něm. edel, ušlecbtilý) se vyskytuje i<br />
u jmen _Adalbert, Adolf aj. - Za vlasteneckou<br />
podobu českou se považovala Šlechtislava.<br />
Něm. Adela, Adele, angl. Adel(l)a,<br />
slov. Adela, Adelína, ital. Adele, rus. Adelina,<br />
maď. Adél.<br />
Jmeniny 2. září.<br />
Boleslav - snad všeslovanské jméno<br />
- ženský protějšek Boleslava je krom češtiny<br />
a slovenštiny i v ruštině. Za cizí obdobu<br />
jména se považuje latinský Magnus, tj.<br />
„veliký, mocný“. Boleslav je souznačný co<br />
do významu se jménem Václav. Obě jména<br />
mají významově stejnou složku „více“.<br />
To bylo možno vyjádřit jednak praslovanským<br />
vetje (odtud naše více, ale před druhou<br />
složkou -slav obyčejně váce-), jednak<br />
praslovanským bolje (srov. rus. bole, boleje).<br />
Slov., rus., srb. a bulh. Boleslav, pol.<br />
Boles1aw.<br />
Řídce užíváno.<br />
Jmeniny 6. září.<br />
Radka - původem osamostatnělá domácká<br />
podoba slovanských jmen začínajících<br />
na Rad- (Radmila, Radoslava ap.),<br />
příp. na -rada končících (Ctirada). Vykládá<br />
se jako „radostná, radující se. Považuje<br />
se též za obdobu latinského jména Gaudencia,<br />
Hilaria.<br />
Bulh. Radka, rus. Rada, srbochorv.<br />
Radojka. Jméno je dnes oblíbeno.<br />
Jmeniny 14. září.<br />
Václav – (po něm koruna svatováclavská)<br />
- české jméno slovanského původu;<br />
pračeské (v době Václavově ještě užívané)<br />
Veceslav bylo latinizováno ve Venceslaus;<br />
z něho něm. zkráceně Wenzel, maď. Vencel,<br />
franc. Venceslaus, rus. Vjačeslav, pol.<br />
Waclaw, srb. Večeslav, chorv. Venceslav,<br />
litevsky Vaclovas, angl. Wenceslas, špaň.<br />
a ital. Venceslao. Domácích podob jména<br />
Václav je na 140 tvarů, přičemž se některé<br />
použivají i jako příjmení. Pro zajímavost<br />
některá uvádím: Václavík, Vacín, Vacu1ík,<br />
Vácha, Vachoušek, Vašut, Vašata, Vaněk,<br />
Váňa, Vaněra, Vančura, Vandas, Vaňča,<br />
Vaňásek aj. Přímo o německé Wenzel se<br />
opírají tvary Vencl, Vecl, Fencl, Venclík.<br />
První složkou jména je praslovanské<br />
vetje „více“ (viz u jména Boleslav) - jméno<br />
tedy znamená „více slavný“ a je souznačné<br />
se jmény Boleslav a Pačeslav. Praslovanské<br />
slovo „pače“, odtud jméno Pačeslav,<br />
které zaniklo, ale zbyla po něm památka v<br />
místních jménech (Pačlavice – ze staršího<br />
Pačeslavice).<br />
Jméno Václav u nás stále oblíbeno.<br />
Jmeniny 28. září.<br />
-at-<br />
Městská knihovna informuje<br />
Výběr z nových<br />
knih<br />
Nová pravidla<br />
silničního<br />
provozu - úplné znění Zákona č. 361/2000<br />
Sb., o provozu na pozemních komunikacích<br />
s úpravou od 1. července <strong>2006</strong> a s<br />
komentářem o postizích a bodovém systému<br />
Milan Lajdar: Český ráj - Kniha o zajímavostech,<br />
pověstech a tajemstvích různých<br />
lokalit v Českém ráji<br />
Jiří Sladký: Írán plný mučedníků -<br />
Autor, geograf na Masarykově univerzitě,<br />
podnikl od r. 1996 deset výprav do Íránu.<br />
Po této zemi putoval pěšky nebo domorodými<br />
dopravními prostředky a mezi domorodci<br />
i přespával<br />
Brenda Lewis: Moderní dějiny<br />
v kostce - Přehledná a praktická publikace<br />
věnovaná obrovskému tempu změn<br />
20. století je koncipována jako ilustrovaný<br />
pramen odkazů na významná fakta, události<br />
a osobnosti, uspořádané do tématických<br />
celků. Kniha je ideálním zdrojem<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 6<br />
základní četby i studia moderních dějin<br />
Veronica Buckley: Královna Kristýna<br />
- životopis švédské královny Kristýny,<br />
která patří k nejzajímavějším a také nejkontoverznějším<br />
panovnicím evropských<br />
dějin. Britská autorka v tomto životopise<br />
rozvíjí i pohnuté dějiny 17. století<br />
Jaroslava Moserová-Davidová: Historky<br />
– autorčiny vzpomínky na důležité<br />
osobnosti, které ovlivnili její život<br />
Kim Davies: Tchai-čchi - příručka<br />
pro začátečníky i pokročilé seznamuje se<br />
základními technikami cvičení Tchaj čchi<br />
včetně správného držení těla a dýchání.<br />
Každý pohyb je doplněn barevnou fotografií<br />
Greg Donegan: Atlantida – Bermudský<br />
trojúhelník - příběh, ve kterém<br />
se střetávají síly temných bytostí, které<br />
zničily civilizaci Atlantidy se současnou<br />
civilizací<br />
Michael Cunningham: Vzorové dny<br />
- Cyklus tří novel nabízí trojí pohled na<br />
proměny i konstanty autorova domovského<br />
New Yorku. Poprvé ho autor zastihl<br />
v industriálním příšeří konce 19. století,<br />
podruhé krátce po teroristickém útoku<br />
11. září 2001 a potřetí až ve 24. století, kdy<br />
autor vylíčil Manhattan zmítaný virtuální<br />
realitou<br />
Knihy pro mládež<br />
Stan Sakai: Usagi Yojimbo – kreslený<br />
příběh o samurajích ze 16. století<br />
Jeremy Strong: Smeťák - Smeťák je<br />
tak trochu vyprávění a tak trochu „kreslák“,<br />
ale rozhodně je to výpověď o životě<br />
obyčejného čtrnáctiletého kluka<br />
Lenka Lanczová: Zašeptej do vlasů<br />
Začínám vařit – názorná ilustrovaná<br />
příručka s recepty<br />
Alena Ježková – Karel IV. - životopisná<br />
kniha o českém králi a římském císaři<br />
Karlu IV. (1316-1378) pro mládež. Knihu<br />
zdobí výpravné ilustrace inspirované dobovými<br />
malbami
Je libo jablko?<br />
Hádanka byla opravdu primitivní.<br />
Dětský pokus nachytat někoho na představě,<br />
že když odeberu dvě jablka, mám to,<br />
co zbylo na misce. Ovšemže ve skutečnosti<br />
mám to, co jsem si vzal, tedy dvě jablka.<br />
Tři knihy manželů Scheybalových<br />
Lidová kultura severních Čech čekají na<br />
matrice MěÚ na pány M. Šikolu, J. Hauera<br />
a paní V. Šťastnou (čtvrtý soutěžící se tentokrát<br />
nenašel).<br />
Vlaky a moucha<br />
Z Prahy do Pardubic je to po trase železničního<br />
koridoru přesně 90km. Z Prahy<br />
do Pardubic vyjelo expresní Pendolino<br />
závratnou rychlostí 60km/h. V tu samou<br />
chvíli ovšem vyjelo také z Pardubic do<br />
Prahy další Pendolino, stejnou rychlostí<br />
a, bohužel, jak se to občas na dráze stává,<br />
po té samé koleji. Ve chvíli, kdy se vlaky<br />
rozjely vstříc sobě navzájem a jisté zkáze<br />
k tomu, z předního okna pražského Pendolina<br />
vystartovala moucha vtipálek rychlostí<br />
100km/h (míníme rychlost absolutní,<br />
nikoli relativní ve vztahu k Pendolinu)<br />
a letěla vstříc druhému vlaku. Ve chvíli,<br />
kdy k němu doletěla, jen ťukla nožkou do<br />
jeho předního skla, pustila tečku a v mžiku<br />
letěla zpátky. Takto moucha lítala mezi<br />
vlaky v bláhové naději, že je to nezávazná<br />
legrácka, až ji ovšem drtící se plechy rozmáčkly<br />
na placku. Řekněte, kolik kilometrů<br />
stihla moucha<br />
na sklonku svého<br />
života celkem<br />
nalétat.<br />
Pro chytré hlavičky<br />
Odpovídat<br />
na hádanku a<br />
dodat vyluštěnou<br />
sudoku můžete<br />
jako obvykle osobně<br />
na městský úřad, písemně<br />
poštou na Husova 490,<br />
468 02 Rychnov, e-mailem<br />
na fchlouba@rychnovjbc.<br />
cz, interaktivně na www.<br />
rychnovjbc.cz (zatím jen<br />
na hádanku). SMS bohužel<br />
nepřichází v úvahu, ale<br />
podaří-li se Vám tabulku<br />
čitelně vyfotografovat, můžete<br />
odpovídat i pomocí<br />
MMS na 724179384 nebo<br />
737248420.<br />
Úspěšní luštitelé získají<br />
tentokrát předplatné<br />
Zpravodaje na rok 2007.<br />
Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu<br />
Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu se uskuteční v sobotu 7. října <strong>2006</strong><br />
dle tohoto časového rozpisu:<br />
09:15 - 09:25 Rychnov Hranice – na křižovatce u vývěsní tabule<br />
09:30 - 09:40 Rychnov Ještědská - bytovky SBD<br />
09:45 - 09:55 Rychnov náměstí Míru – proti obchodu<br />
10:00 - 10:10 Rychnov – požární zbrojnice<br />
10:15 - 10:25 Rychnov – u nádraží<br />
Sběr bude prováděn ambulantním způsobem, tj. pojízdnou sběrnou, která bude přistavena<br />
podle časového rozpisu na označeném stanovišti. Odpady budou přebírány<br />
kvalifikovanými pracovníky naší společnosti.<br />
Způsob přebírání odpadů :<br />
1. Odpady budou předávány občany na označeném stanovišti osobně pracovníkům<br />
zajišťujícím sběr. Je zde zakázáno odkládat odpady před příjezdem mobilní sběrny<br />
2. Občané předloží před předáním odpadu občanský průkaz , podle kterého bude<br />
zjištěna adresa.<br />
3. Nebude přijat odpad, který bude umístěn na stanoviště před příjezdem mobilní<br />
sběrny nebo po jejím odjezdu.<br />
Čertovský houby podle Věry Štroblové<br />
aneb<br />
Co s nimi pořád, když tolik rostou<br />
Ingredience: 300 g tvrdších hub, 50 g másla, 150 ml smetany, 1 lžíce plnotučné<br />
hořčice, 1 lžíce kečupu, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžíce citronové šťávy, špetka soli, pepře,<br />
muškátu<br />
Postup přípravy: Houby nakrájíme na plátky a podusíme na másle. Z ostatních<br />
surovin připravíme omáčku, kterou zalijeme houby, zamícháme a ještě 20 minut dusíme<br />
za občasného míchání. Podáváme s toasty a pivem.<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 7
Pokračování z minulého čísla<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 8<br />
150 let železnice Pardubice - Liberec<br />
Nyní tedy o některých zajímavostech ze stavby<br />
železnice mezi Pardubicemi a Libercem. Celá trasa<br />
mezi oběma městy v délce 160 km byla vytyčena pochůzkovou<br />
komisí, která byla zřízena 25. 8. 1856. Ta<br />
prošla pěšky celou trasu a vytyčila budoucí železnici.<br />
Její práce byla rekordně krátká. Koncem září byli v<br />
Turnově a ve dnech lO. a ll. října 1856 dali za přítomnosti<br />
podnikatelů stavbě zelenou.<br />
Ještě měsíc říjen přinesl první stavební práce.<br />
Ty doprovázelo nezvykle pěkné počasí, jež prý<br />
přinesla žába, která byla zakopána na počátku trati.<br />
Dle lidové pověry, kterou zaznamenal již dávno<br />
před stavbou K. J. Erben, musela být zelená a spolu<br />
s ní zakopán i chléb upečený z mouky a ranní rosy.<br />
Dokud pojídala, byla jistou záštitou pěkného počasí.<br />
Naše žába musela pojídat spokojeně, vždyť počasí se<br />
výrazně zhoršilo až v roce 1859.<br />
Ale nyní raději k faktům, která železnici provázela.<br />
Vedle pokládky kolejí byly stavěny i železniční<br />
stanice a především strážní domky, těch mělo<br />
být kolem 250 a byly velmi významné pro zajištění<br />
chodu železnice, vznikaly dílny a železniční depa vodárny,<br />
které sloužily k doplnění tendrů lokomotiv i<br />
mosty. Vodní toky byly překonávány typizovanými<br />
mosty, které se však ne vždy osvědčily a musely být<br />
v krátké době renovovány, jako tomu bylo například<br />
v Rakousích.<br />
Svůj neopakovatelný charakter má železniční<br />
stanice v Hodkovicích. Ale i zde na kamenných<br />
kvádrech hlodá zub času a peníze na údržbu jsou v<br />
nedohlednu.<br />
Celá trať měla celou řadu složitých míst. Je<br />
obdivuhodné, jak dokázali dělníci překonat za použití<br />
primitivních nástrojů úsek mezi městy Semily a<br />
Železný Brod. Zde při ražení tunelů pracovali italští<br />
dělníci. Jejich krédem bylo, že při ražbě nemusejí padat<br />
kamenné kvádry, že stačí, když se stále z tunelů<br />
práší. Zajímavá teorie. Ale dílo vždy a v termínu dokončili<br />
i při dalších stavbách tratí v okolí.<br />
Je pochopitelné, že při práci docházelo k častým<br />
úrazům, ba i smrtelným. Společnost proto zřídila<br />
dokonce lékaře, který se o zraněné dělníky staral.<br />
Druhým velkým oříškem byl úsek trati z Turnova<br />
do Jeřmanic. Od Sychrova přicházel jeden problém<br />
za druhým. Před stanicí musel být ve složitých<br />
geologických podmínkách ražen tunel, který svojí<br />
délkou 635 metrů patřil ve své době k nejdelším u<br />
nás.<br />
Za stanicí pak romantické údolí Mohelky muselo<br />
být překlenuto mostem. Dlužno říci, že most je<br />
ukázkou, jak může vysoce technická stavba vhodně<br />
zapadat do okolní krajiny. Viadukt má sedm hlavních<br />
a dva boční pilíře. Stavba je jakoby ve dvou<br />
poschodích. Spodní stavba sahá do výše 10 metrů,<br />
železniční lože je umístěno až ve výšce 30,3 metru.<br />
Této výšky dosahují další pilíře. Délka mostu dosahuje<br />
120 metrů a jeho šíře 11,45 metru. Sychrovský<br />
most se svými parametry rozhodně neztrácí mezi<br />
podobnými i v alpských zemích. Za viaduktem následují<br />
prakticky až do Rychnova a Rádla další menší<br />
mostky, které překonávají místní potoky, meandrující<br />
Mohelku i nejrůznější prolákliny. Na své si dělníci<br />
přišli při hloubení zářezů ve skalách, které bránily<br />
výstavbě trati.<br />
Původní železniční stanice Gablonz-Reichenau<br />
stávala na kilometru 144,7 od Pardubic v místě<br />
zvaném Grundloch. Pro přiblížení dnešnímu čtenáři<br />
je to v místech poblíž koupaliště pod Rádlem. Dnešní<br />
stanice se přiblížila městu a stojí na kilometru<br />
143,3 od výchozí stanice. Stavba byla dokončena 19.<br />
8. 1886, později byla rozšiřována, a to v letech 1895<br />
a 1903. Prostá neorenezační stavba z roku 1886 symetrické<br />
podoby má dnes čtyřosou štítovou stranu<br />
se štítovými rizality a dřevěným zastřešeným nástupištěm.<br />
Císař Franz Josef I. poznal tento prostor při<br />
svých dvou cestách císařským vlakem do Liberce.<br />
První návštěva v Liberci ho příliš nenadchla, neboť<br />
policie shledala, že na něj má být spáchán atentát.<br />
1906 byl na výstavě v Liberci. Odtud odjel fiakry<br />
do Vratislavic, navštívil Jablonec nad Nisou, po<br />
slavnostním uvítání nasedl v Rychnově do vlaku a<br />
vydal se do sídelního místa.<br />
Stavba nového nádraží dala podnět k výstavbě<br />
Nádražní ulice, kterou stavěl stavitel Womatschka z<br />
Jablonce nad Nisou.<br />
Stanice sloužila od 6. 2. 1900 i jako konečná<br />
pro jabloneckou tramvajovou dopravu. K rozšíření<br />
nádraží došlo v roce 1902 o nové kolejiště a překladiště.<br />
V letech výstavby železnice bylo v Rychnově<br />
víc než živo. Lidé měli práci i peníze a spolu s inženýry<br />
je často nechávali v místních hospodách. Je třeba<br />
zmínit, že velmi často docházelo ke rvačkám nejen<br />
cizích, ale i domácích dělníků.<br />
Období výstavby přineslo i řadu soudních<br />
sporů při vyvlastňování pozemků a některých staveb,<br />
místní občané se báli jisker lokomotiv, které by<br />
mohly působit požáry, jako argument byl uváděn<br />
kouř a hluk projíždějících vlaků.<br />
Zajímavé je, že místní majitelé velmi striktně<br />
odmítali snahy jabloneckých exportérů zakoupit zde<br />
pozemky a usadit se v Rychnově. Škoda, kde jsme<br />
dnes mohli být.<br />
V tomto okamžiku by bylo jistě vhodné zmínit<br />
se o dopravě lidí na poměrně nepřístupné původní<br />
nádraží u koupaliště. Doprava byla zajiťována omibusy,<br />
které vlastnil jablonecký poštmistr Huttmann.<br />
Konkurentem mu byl rychnovský hospodský F. Pietsch,<br />
ale jen do okamžiku, kdy mu za „záhadných“<br />
okolností pomřeli všichni koně. Mnohého člověka<br />
napadne, jak se třeba cestovalo do Prahy. O tom píše<br />
krásně ve svých Zapadlých vlastencích spisovatel K.<br />
V. Rais.<br />
Jak to však bylo u nás? Dostavníky, které organizoval<br />
Jan Dekert již od roku 1828, vyrážely z Liberce<br />
již ve 4.00 ráno, cestující chutě posnídali ve vyhlédnutém<br />
zájezdním hostinci, poobědovali v Mladé<br />
Boleslavi, pokochali se pohledy na Prahu a mezi 20<br />
až 21 hodinou dorazili do Prahy. Z Prahy se vyráželo<br />
již v 15 hodin odpoledne a cestovatelé byli v Liberci<br />
v 8 hodin ráno. Působilo zde na 26 podnikatelů, kteří<br />
s dostavníky vykonali 196 jízd ročně a tam i zpět<br />
dopravili na 1000 zájemců.<br />
Ale zpátky k naší železnici. Za stanicí Rychnov<br />
u Jablonce nad Nisou (kolik bylo pokusů o změnu<br />
názvu stanice) se nalézá druhý stavitelský skvost<br />
na trati - rychnovský viadukt. Viadukt představuje<br />
skvělou mostní konstrukci na zaobleném půdorysu<br />
s 10 pilíři z otesaných kvádrů. Oblouky jsou z lomového<br />
kamene konicky se zužujíciho a jsou ukončeny<br />
jednoduchou profilovanou římsou. Rovněž 9 oblouků<br />
je klenuto z pískovcových kvádrů, uprostřed<br />
oblouků jsou kruhové otvory. ,I oblouky mají zdivo<br />
z lomového kamene, ukončeny jsou římsou a železným<br />
zábradlím. Most byl stavěn ve velmi složitém<br />
geologickém prostředí, kde se nalézají rašeliny a<br />
naplaveniny, v hloubce cca 140 m pak souvislé čedičové<br />
vrstvy, jak dokázaly průzkumné vrty v období<br />
mezi dvěma světovými válkami. Nálezy historických<br />
nádob, které se však nedochovaly, svědčí o dávném<br />
osídlení naší kotliny. Výška mostu činí 19,3 metru,<br />
samotný most je 118 metrů dlouhý, jeho šířka odpovídá<br />
šířce mostu v Sychrově. Mostní konstrukce<br />
vznikala v letech 1857-1858 pod stavebním dozorem<br />
stavitele Stixe. Za mostem začíná tzv. malý rychnovský<br />
Semmerink o délce téměř 6 km. Železnice zde<br />
stoupá prakticky až do Dlouhých Mostů a její stoupání<br />
je 1:125.<br />
Z Hodkovic do Dlouhých Mostů je trať dlouhá<br />
přibližně 13 kilometrů. <strong>Rychnovský</strong> oblouk tratě přibližuje<br />
do vzdálenosti pouhých 4 kilometrů.<br />
Na trati působili jako drážní zaměstnanci i<br />
osoby, jejichž život souvisí s národní kulturou - Michal<br />
Mácha a František Vochoč. Michal Mácha byl<br />
bratrem pěvce Máje K.H. Máchy. Působil v Železném<br />
Brodě, Semilech, Hradci Králové, Borovnici.<br />
Nakonec zakotvil s početnou rodinou v Předměřicích<br />
u Hradce Králové jako výpravník A. Jirásek chodíval<br />
do Předměřic pěšky, aby mohl „popatřit bratra<br />
slavného českého básníka“. Michal Mácha se těšil na<br />
„lepší štaci do Rychnova u Jablonce nad Nisou”. Přeložení<br />
se nedočkal, zemřel 1871 při výkonu služby. Je<br />
pochován v Lochenicích.<br />
František Vochoč patřil k významným vlastencům<br />
v roce 1848. Za svoji činnost byl žalářován<br />
na Hradčanech, později na Špilberku. V roce 1866<br />
odmítl Vochoč vykonávat službu pro Prusy, kteří v<br />
dobách války s Rakouskem trať obsadili a využívali ji<br />
k přesunům svých vojsk.<br />
Není bez zajímavosti, že železnice inspirovala<br />
malíře k provedení jakéhosi obrazového průvodce<br />
po zajímavých místech trati. Mezi jinými je v této<br />
publikaci vyobrazen rychnovský železniční most s<br />
počátkem slavné rychnovské zatáčky a další pohled<br />
před Rychnovem zřejmě v prostoru zaniklé osady<br />
Mohelka.<br />
Železniční mosty a můstky včetně skalních<br />
zářezů se staly místy, kde fotografové s oblibou zachycovali<br />
lokomotivy i vlaky, které v těchto místech<br />
působily zvláště impozantně. Takových fotografií je<br />
hodně, škoda jen, že se z nich nepodařilo získat ucelený<br />
soubor.<br />
Mgr. Jindřich Kurfiřt<br />
Sychrovský viadukt
Ve čtvrtek 31. 08. <strong>2006</strong> ukončila provoz společnost<br />
HOTLINER na lince č. 153220 Praha - Jablonec<br />
nad Nisou. ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.<br />
tímto reaguje na vzniklou situaci úpravou jízdního<br />
řádu linky č. 530201 a č. 530250 s platností od 01. 09.<br />
<strong>2006</strong> a 03. 09. <strong>2006</strong>. Nové přímé spoje budou ze směru<br />
Jablonec nad Nisou do Prahy, Černý Most jezdit<br />
v těchto časech:<br />
Odjezdy z Jablonce nad Nisou, spoje 39, 41, 43, 45,<br />
47 jedou již od 1.9.<strong>2006</strong><br />
· pracovní dny: 06:00, 07:15, 10:00 a v pátek navíc ve<br />
12:00 a 14:00 hod.<br />
· v sobotu: 07:15 a 14:00 hod.<br />
Odjezdy z Prahy, Černý Most - stanoviště č. 6, spoje<br />
38, 40, 42, 44, 46 jedou již od 1.9.<strong>2006</strong><br />
· pracovní dny: 07:30, 09:00, 12:00 a v pátek navíc ve<br />
14:00 a 16:00 hod.<br />
· v sobotu: 09:00 a 16:00 hod.<br />
Nové jízdní řády s platností od 1. 9. <strong>2006</strong> a 3.<br />
9. <strong>2006</strong> nejsou v žádném případě konečné, v tomto<br />
okamžiku jsme operativně reagovali na nenadálé<br />
ukončení provozu linky Praha - Jablonec nad Nisou<br />
společností Hotliner.<br />
Na základě Vašich prvních připomínek zavádíme<br />
od pondělí 4.9.<strong>2006</strong> nový přímý (rychlíkový)<br />
posilový spoj s odjezdem v 16:30 hod. z Prahy,<br />
Florenc (16:45 hod. z Prahy, Černý Most - zastávka<br />
Chlumecká). Tento mimořádný spoj bude v provozu<br />
vždy od pondělí do čtvrtka do doby, než dojde k<br />
úpravě stávajícího jízdního řádu, tj. do 24. 9. <strong>2006</strong>.<br />
Bližší informace a změny budou průběžně<br />
zveřejňovány na internetových stránkách společnosti<br />
ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. http://www.csadjbc.<br />
cz nebo v předprodejní a informační kanceláři na<br />
autobusovém nádraží v Jablonci nad Nisou, tel.: 483<br />
710 503.<br />
Případné podněty k úpravám jízdních řádů<br />
zasílejte na e-mail: jablonec-praha@csadjbc.cz<br />
ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.<br />
ČSAD Jablonec informuje<br />
Zveme Vás na zasedání<br />
zastupitelstva města, které se koná<br />
v pondělí 11.9.<strong>2006</strong> od 18.30 hod.<br />
v zasedací místnosti MěÚ.<br />
PROGRAM:<br />
- kanalizace Zálesí IV etapa<br />
- žádost o proplacení vyvložkování<br />
komína na domě čp. 577<br />
- ručení města pro získání bankovního<br />
úvěru na projekt SROP „bezdrátový<br />
rozhlas“<br />
- otevřený dopis „Přátelé Pelikovic“<br />
- stanovisko obce Rádlo – větrné elektrárny<br />
- projednání žádosti o součinnost<br />
k ústavní stížnosti – rozdělování fin.<br />
prostředků ze státního rozpočtu<br />
- pozemky<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 9
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 10<br />
Woody uvádí rostlinu na měsíc září<br />
Hra barevného jehličí<br />
S nastávajícím podzimem do naších<br />
zahrad opět vstupuje tvořivá nálada a chuť<br />
sázet, vylepšovat a měnit, vymýšlet a zvelebovat.<br />
Zahradní centra se po teplém létě<br />
opět s větší intenzitou zaplňují dodávkou<br />
nových rostlin, které nově pro své zákazníky<br />
připravili školkařské firmy. Podzimní<br />
doba v zahradních centrech přeje zejména<br />
prodeji barevně výrazných jehličnanů,<br />
které svoji krásu nepokrytě představují<br />
v plné síle i v tomto období. Někdy postačí<br />
i krátký pohled na prodejní plochy<br />
zahradních center, a rázem uvidíme, jak<br />
může být svět jehličnanů pestrý, barevný<br />
a rozmanitý. Vedle základní zelené barvy<br />
hýří jehličnany zejména zlatě žlutými odstíny,<br />
poměrně běžné jsou taktéž kultivary<br />
v šedě modrém provedení.<br />
Při nákupu rostliny pro dosažení nejlepšího<br />
možného efektu musíme zohlednit<br />
především to, pro jakou situaci rostlinu<br />
vybíráme a co od ní v příštích letech<br />
vůbec očekáváme. Měla by nás zajímat velikost<br />
rostliny v dospělém stavu, její tvar,<br />
rychlost růstu i nároky na prostředí. Pod<br />
tímto pojmem rozumíme zejména požadavky<br />
na půdu, vlhkost, světlo a odolnost<br />
vůči místním klimatickým podmínkám.<br />
Velmi důležité pro dlouho trvající radost<br />
z nákupu je upřednostnit kvalitní zahradní<br />
centrum před obchodníkem nevalné<br />
pověsti. Tato spolehlivost se projevuje<br />
nejenom ve vlastní kvalitě rostlin, ale taktéž<br />
na jejich správném a plném označení<br />
jménem, případně kultivarem. Tato pečlivost<br />
při výběru rostlin se zajisté vyplatí,<br />
neboť existuje celá řada dřevin, které se<br />
v mladém věku vzájemně velmi podobají,<br />
ale v dospělosti se již významně liší. Že<br />
na jmenovce opravdu záleží, dokládá za<br />
všechny jeden příklad, který by měl podpořit<br />
promyšlené nakupování jehličnanů<br />
před impulsivním rozhodováním. Jedním<br />
z velmi atraktivních barevných jehličnanů<br />
je kultivar cypříšku hrachonosného,<br />
v odborném jazyku celým jménem nazvaný<br />
Chamaecyparis pisifera ‘Filifera Aurea‘.<br />
Tato rostlina se vyznačuje tenkými,<br />
nitkovitými větvičkami, které jsou světle<br />
zelené až výrazně žluté barvy. Vyznačuje<br />
se široce rozložitým růstem. Neroste sice<br />
příliš rychle, ale vytrvale do výšky 4, ale<br />
někdy až 6 metrů. Samozřejmě při pěstování<br />
v nádobách těchto rozměrů ale nikdy<br />
nedosahuje. Vedle této odrůdy se ovšem<br />
v zahradnických prodejnách můžeme potkat<br />
i s odrůdou, označenou jako Chamaecyparis<br />
pisifera ‘Sungold‘. Podobnost této<br />
odrůdy s předešlou je v mládí velmi velká,<br />
způsobem růstu se však vzájemně významně<br />
liší. Kultivar ‘Sungold‘ na rozdíl<br />
od předešlého dorůstá mnohem menších<br />
rozměrů a je velmi kompaktní. A aby toho<br />
nebylo až tak málo, podobného vzhledu<br />
je taktéž i Chamaecyparis pisifera ‘Filifera<br />
Nana‘, který je rovněž velmi kompaktní a<br />
vysoký jen do 60 až 80 cm, ale jeho barva<br />
je zelená bez žlutého odstínu. Všechny tyto<br />
cypříšky pro zdárný růst potřebují vlhčí<br />
stanoviště ve velmi mírném polostínu, alespoň<br />
částečně chráněné od přímého slunečního<br />
svitu. Půda jim vyhovuje běžná,<br />
písčitohlinitá, mírně kyselé až mírně zásadité<br />
půdní reakce. Zatímco kompaktní<br />
odrůdy se hodí do skalek, předzahrádek a<br />
do nízkých záhonů, výše rostoucí odrůdy<br />
vyniknou nejlépe jako kulisa, atraktivní<br />
pozadí, či pro barevné kompozice v kombinaci<br />
s jinými vysokými druhy dřevin.<br />
Vedle cypříšků existuje ale celá řada<br />
barevně atraktivních jehličnanů, které dovedou<br />
prozářit zahradu jasnými barvami<br />
po dlouhou dobu v roku. Snad každý rod<br />
nabízí několik barevně vyvolených kultivarů,<br />
které jsou něčím zajímavé, krásné a<br />
přitažlivé. Barevné výstřelky ve světě jehličnanů<br />
můžeme obdivovat u tují, jalovců,<br />
tisů, ale i u borovic, jedlí či smrků. Návštěva<br />
zahradního centra nebo pěstitele těchto<br />
dřevin vás o tom zajisté přesvědčí.<br />
Vedle barevně atraktivních kultivarů<br />
za povšimnutí nepochybně stojí i další<br />
skupina dřevin, kterou označujeme společným<br />
názvem čarověník. Čarověníky<br />
jsou obvykle drobné až miniaturní formy<br />
dřevin, především jehličnanů, které vznikají<br />
často za složitých okolností na větvích<br />
původních, mateřských stromů. V případě,<br />
že je tato mutace objevena, podaří se ji<br />
namnožit a po čase se projeví jako dobrá,<br />
má šanci objevit se v prodeji jako extra<br />
zajímavá a atraktivní rostlina. Čarověníky<br />
se občas označují zkratkou WB, která se<br />
používá jako doplněk kultivarového jména.<br />
Mnoho pěstitelů však toto označení<br />
nepoužívá, přičemž se spokojí pouze se<br />
jménem odrůdy uvedené na konci původního<br />
botanického názvu. Až na výjimky<br />
jsou všechny pěstované čarověníky pomalu,<br />
nebo velmi pomalu rostoucí dřeviny,<br />
které se vyznačují kompaktním vzhledem<br />
a obvykle nízkou konečnou velikostí. Tyto<br />
miniatury se obvykle hodí pro nejmenší<br />
možné zahrady, do skalek, ale i pro pěstování<br />
v omezeném prostoru na balkónech<br />
a terasách. Ze zajímavého sortimentu, který<br />
se s narůstající intenzitou stále častěji<br />
objevuje ve specializovaných prodejnách<br />
musíme vybírat ovšem stejně uvážlivě, jako<br />
u ostatních dřevin. I u čarověníků platí,<br />
že jednotlivé typy se od sebe často podstatně<br />
liší, ale i tu platí několik společních<br />
zásad, které vám pomůžou zorientovat se<br />
při výběru pro vás nejvhodnějšího druhu.<br />
Borovice (Pinus) – jsou vesměs dřeviny,<br />
které jsou velmi světlomilné. Dostatek<br />
slunečního svitu je základní podmínkou<br />
úspěšného pěstování. Pro začínající<br />
pěstitele se nejlépe hodí čarověníky druhů<br />
: borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice<br />
kleče (Pinus mugo), borovice blatky (Pinus<br />
uncinata) a borovice bělokoré (Pinus leucodermis).<br />
Zejména první dva jmenované<br />
druhy jsou při dostatku světla velmi tolerantní<br />
a dobře přizpůsobivé i extrémním<br />
podmínkám.<br />
Jedle (Abies) – jsou dřeviny, kterým<br />
se obvykle nejlépe daří v polostínu i ve stínu.<br />
Milují bohatší půdy a vlhké prostředí.<br />
Především mladé rostliny potřebují nutně<br />
alespoň mírně přistíněné místo s vlhkou,<br />
ne však trvale mokrou půdou.<br />
Modřín (Larix) – je extrémně světlomilným<br />
druhem. Potřebuje slunečné místo,<br />
které však nesmí být extrémně suché.<br />
Jinak je na půdu nenáročný, nejlépe mu<br />
vyhovuje neutrální až vápenitá půda.<br />
Smrk (Picea) – vyžaduje vlhčí prostředí,<br />
kyselou až mírně zásaditou, nevysychavou<br />
půdu. Roste dobře na slunci<br />
i v lehkém polostínu, suchý vzduch snáší<br />
méně.<br />
Další informace o projektu Rostlina měsíce :<br />
www.rostlinamesice.cz<br />
hortiservis@quick.cz<br />
fotografie © PPH
Stále aktuální větrné elektrárny<br />
Pomalu se ve <strong>zpravodaj</strong>i stává tradičním článek<br />
o větrných elektrárnách. Při čtení minulého<br />
čísla jsem byl potěšen tím, že na můj článek „Větrná<br />
energie a elektrárny v Rychnově“ reagoval sám pan<br />
starosta, jistě to ukazuje na důležitost diskuse o tématu.<br />
Na druhou stranu jsem byl zklamán kvalitou<br />
starostových argumentů a způsobem hodnocení<br />
mých závěrů.<br />
Mohu k tomu říci, že kauzu sleduji od roku<br />
2003, i díky mým příspěvkům na Internetu je to průkazné.<br />
V oboru nejsem začátečník a moje závěry se<br />
zakládají i na zprostředkovaných informacích, protože<br />
99% odborných informací je nutně zprostředkovaných.<br />
V případě potřeby mohu čerpání všech<br />
informací včetně zdroje jejich pořízení doložit ze<br />
svého archivu. Také jsem přesvědčen, že je krajně<br />
neslušné dezinformovat o zdrojích informací cizího<br />
článku a ještě na tom zakládat své tvrzení o pravdivosti<br />
autorových závěrů - pan starosta neví odkud<br />
jsem čerpal informace a nikdy se mě na to neptal.<br />
Pan starosta se ve svém článku rozhodl opravit<br />
některé mé závěry. Mimo jiné například to, že<br />
na hřebeni za Rychnovem probíhá měření rychlosti<br />
větru. Kdyby však stejně jako já četl materiály Ústavu<br />
fyziky atmosféry akademie věd ČR, věděl by, že<br />
pro „dlouhodobé měření profilu větru až do výše<br />
osy rotoru VE“, které uvádím ve svém článku a které<br />
je nutné ke zjištění vhodnosti podmínek k provozu<br />
VE, je potřeba úplně jiné zařízení než to, které je na<br />
kopci za Rychnovem. Profil větru, který je potřeba<br />
k výpočtu energie větru, se totiž mění s jeho rychlostí<br />
a směrem v závislosti na místním terénu a příčině<br />
vzniku proudění.<br />
Dále pan starosta opravil výrok, že zastupitelstvo<br />
prosazuje stavbu VE na výrok, že umožnilo zahájit<br />
změnu územního plánu. To je však pouhé hraní<br />
se slovy a zbavování se zodpovědnosti. Já tvrdím, že<br />
prosazování stavby některými zastupiteli je nepopiratelné,<br />
což dokumentují nejen články zastupitelů<br />
v internetové diskusi, ale především opakované vracení<br />
záležitosti VE k jednání i po jejím zamítnutí,<br />
dokud se nepovedlo přesvědčit dostatek zastupitelů<br />
(viz. zápisy z jednání).<br />
Nikde jsem pak nevyzýval město, aby samo<br />
platilo potřebné průzkumy. Pouze jsem vyjasňoval,<br />
které informace si město doposud nezajistilo, přestože<br />
k diskusi a rozhodování o takovém tématu by je<br />
jistě potřebovalo.<br />
Ani oprava ohledně přizvaných okolních obcí<br />
mi nesedí. I když přehlédneme opomenutí obeslání<br />
Hodkovic je zřejmé, že město bere větrné elektrárny<br />
na lehkou váhu. S okolními subjekty musí v takto<br />
výjimečném případě vést otevřenou diskusi, ne čekat,<br />
jestli to někde prorazí úředním šimlem a někdo<br />
se ozve dřív, než bude pozdě.<br />
Vyvrcholením pak je oprava mé věty „město<br />
přes dřívější zamítavé stanovisko schválilo projednávání<br />
změn územního plánu umožňujících výstavbu<br />
VE, a to mimo původní plánovaný program jednání.“.<br />
Podle pana starosty „zastupitelstvo nerozhodlo<br />
o výstavbě po jejím předchozím zamítnutí“ a dokonce<br />
„tomuto rozhodnutí nejprve předcházelo několik<br />
rozhodnutí ve prospěch výstavby VE“. Tedy pane<br />
starosto snad máte jiné zdroje informací. Já čtu zápisy<br />
z jednání zastupitelstva a z těch plyne: 15.9.2003<br />
nesouhlas se záměrem výstavby VE, 22.3.2004 konstatování,<br />
že existuje vůle k jednání o VE, 18.4.2005<br />
neschválení návrhu ÚP pro výstavbu VE, 16.5.2005<br />
neschválení žádosti pro nové projednání změn ÚP<br />
pro výstavbu VE, 27.6.2005 zařazení návrhu změn<br />
ÚP pro výstavbu VE. Takže to je jedno konstatování<br />
o vůli jednat, tři zamítnutí a teprve nakonec schválení.<br />
Podrobnosti jsou v zápisech z jednání zastupitelstva<br />
nebo v mém archivu. Jak ke své verzi dospěl<br />
pan starosta, nevím. Vím však, že průběh té poslední<br />
rozhodující schůze je pro město Rychnov spíše ostudou.<br />
Znám to ale pouze zprostředkovaně a tak ať<br />
zveřejňují Ti, kdo se toho účastnili.<br />
K mnoha argumentům mého článku se však<br />
pan starosta nevyjádřil vůbec. Je to škoda. Například<br />
proč má město za strategického partnera (jak plyne<br />
ze zápisu z jednání zastupitelstva o výsledku výběrového<br />
řízení) firmu Ecoenergy s.r.o., která podle mě<br />
dostupných informací doposud nepostavila žádnou<br />
VE? Nechal by si snad pan starosta postavit dům od<br />
firmy, která ještě žádný dům nepostavila? Moc přesvědčivě<br />
to nezní. Navíc když není problém najít firmu,<br />
jež se může nejen prezentovat zkušenostmi, ale<br />
také disponuje zařízením pro měření profilu větru<br />
do výše rotoru VE.<br />
Co si však především zřejmě nejen pan starosta<br />
stále neuvědomuje je velikost plánovaných VE a<br />
důsledky změny krajinného rázu. Nejde zde o žádné<br />
telekomunikační stožáry. Nevidím ani důvod srovnávat<br />
tuto stavbu s rychnovským historicky cenným<br />
železničním viaduktem. Jedná se sice jednoznačně<br />
o výjimečný projekt, ale v jakém smyslu? Zamýšlené<br />
VE mají být vyšší než Ještědský vysílač. Zřejmě<br />
se tedy mají stát novou největší umělou dominantou<br />
Jizerských hor. Bude to právě pohled na větrné<br />
elektrárny o výšce 40-ti patrové budovy, který uvítá<br />
přijíždějícího turistu dychtícího po odpočinku v přírodě.<br />
A mají to být VE o 50% vyšší než v Jindřichovicích<br />
s dvakrát větším průměrem rotoru a tím pádem<br />
čtyřikrát větší pracovní plochou rotoru, jejíž celková<br />
velikost pro všechny tři VE přesáhne jeden a půl<br />
hektaru. A nebude to pouze pohled z nížiny, který<br />
se změní. Pomocí programu „Google Earth“ lze budoucí<br />
situaci simulovat a zjišťovat expozici z různých<br />
míst. Z takto pořízených pohledů je zřejmé, že překvapeni<br />
budou i obyvatelé mnoha dalších obcí, kteří<br />
zatím jen těžko tuší možný problém.<br />
Je samozřejmě spousta dalších témat, která<br />
se VE týkají a je třeba je důkladně diskutovat před<br />
rozhodnutím s tak obrovskými důsledky. Město se<br />
však namísto toho snadno zbavuje možnosti regulace,<br />
kterou má v územním plánování především pro<br />
ochranu svoji a svých obyvatel.<br />
Nakonec zbývá zdůraznit, že konání takto<br />
výjimečných projektů s sebou nese velikou morální<br />
zodpovědnost a že považuji za povinnost iniciátora<br />
doložit prospěšnost a nezávadnost takového projektu<br />
a stejně tak i podporu ovlivněných subjektů. Zastupitelstvo<br />
města pak považuji za orgán, který má<br />
chránit především zájmy občana, toho se v takovém<br />
případě musí zeptat jako prvního. U stavby, která<br />
bude ovlivňovat i tolik dalších obcí, je pak morální<br />
povinností tyto oslovit jako první.<br />
Chovejme se tedy prosím ke svému okolí tak,<br />
jak bychom to rádi očekávali i my od něj.<br />
Jan Popelák<br />
DUBOVÉ PODLAHY<br />
SCHODY<br />
STŘEŠNÍ OKNA<br />
Tel.: 777 788 164<br />
VELKOOBCHOD<br />
PRODEJ - MONTÁŽ<br />
- žaluzií,<br />
- hliníkových rolet,<br />
- garážových vrat,<br />
- plovoucích podlah,<br />
- shrnovacích dveří,<br />
- sítí proti hmyzu,<br />
- plátěných rolet,<br />
- plissé,<br />
- těsnění oken a dveří<br />
Jiří Štorek<br />
U Dubu 740<br />
Rychnov u Jablonce n. N.<br />
468 02<br />
tel. / fax: 483 388 919<br />
mobil: +420 602 448 959,<br />
+420 723 370 771<br />
e-mail: info@vjs.cz<br />
http://www.vjs.cz<br />
Pro váš spokojený pocit z vlastního<br />
těla a dobrou náladu nabízíme:<br />
Klasické, regenerační masáže<br />
k odstranění bolestí hlavy, krku zad a nohou.<br />
Pomáhají řešit různé problémy s páteří a tenze<br />
pohybového aparátu.<br />
Podporují funkci krevního oběhu a mízního<br />
systému organismu, správnou funkci peristaltiky<br />
střev.<br />
Estetické formování postavy<br />
určeno k regulaci výskytu uložených tuků v těle<br />
( to se projeví na zmenšení jeho objemu ), napomáhá<br />
ke zpevňování a prokrvování pokožky,<br />
odstraňuje tzv. pomerančovou kůži a celkově<br />
detoxikuje organismus.<br />
Reiki<br />
pomáhá odbourat stres, zlepšuje psychickou<br />
pohodu a celkově zklidňuje organismus.<br />
Kranio - sakrální metodu<br />
Jemná, doteková, podpůrná technika při problémech<br />
pohybového aparátu, stresových stavech,<br />
chřipkách.....<br />
Bližší informace a naše služby najdete ve<br />
studiu RELAXX<br />
Nádražní 800 v Rychnově u JBC n./<br />
Nis. nebo na Tel.: 605 936 120<br />
Zde vám můžeme nabídnout též<br />
kvalitní kosmetické služby, pedikůru a<br />
kadeřnictví.<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 11
Podzimní sezónu zahájí hudební klub Bažina<br />
tradičním koncertem souboru Spirituál kvintet<br />
v rychnovském kostele sv. Václava. Koncert se<br />
uskuteční později než jsme zvyklí, až 25. září od 19.<br />
hodin.<br />
Soubor na podzim loňského roku oslavil již<br />
45 let svého trvání. Za tu dobu se v něm vystřídala<br />
pozoruhodná řada osobností hudebního života. Sestava<br />
Spirituál kvintetu doznala změn i za ta léta,<br />
po která pravidelně koncertují v Rychnově. Proto si<br />
připomeneme aktuální sestavu a připojíme drobné<br />
charakteristiky, kterými hodnotí sami sebe, nebo jeden<br />
druhého, sami členové kapely.<br />
Spirituál Kvintet hraje v obsazení:<br />
Jiří Tichota - 6 strun. kytara, uměl. vedoucí<br />
Kytara, loutna, aranžování, textování, pomocné zvuky<br />
ve sborech.<br />
V současnosti nejstarší, tudíž nejrozumnější člen<br />
sestavy, poslední z Otců Zakladatelů. Kapelnickou<br />
funkci si po celou historii SK udržuje znalostí podrobností<br />
ze života ostatních členů a skvělými kontakty<br />
s televizí, včetně externích redaktorů<br />
J.T.<br />
Znalost podrobností ze života kolegů se naštěstí díky<br />
slábnoucí paměti postupně vytrácí. Navíc Jiří je charakterní<br />
člověk a svých znalostí nezneužívá. Někdy<br />
strašně.<br />
D.V<br />
Jiří Cerha - zpěv, perkuse<br />
Vlastním jménem Cidla, zpěv, perkuse, skladatel a<br />
aranžér.<br />
Ve SK od r. 2000, od r. 1969 vede C&K VOCAL,<br />
který téhož roku spolu s L.Kantorem založil. Bohatá<br />
pedagogická (profesor skladby a zpěvu) divadelní,<br />
Bažina opět zahajuje sezónu<br />
sólová pěvecká a zemědělská činnost. 10<br />
alb s C&K Vocalem, scénické hudby, zhudebněné<br />
výbory poezie atd. Se SK CD Křídla<br />
holubic.<br />
Monarchista.<br />
Zdena Tichotová - zpěv, perkuse<br />
Spolupráce se SK od r.1974, pravidelná<br />
činnost od r. 1980. Od r. 1973 devatenáctileté<br />
členství ve sk. Brontosauři (4 CD).<br />
Sólové uplatnění v pořadu renesančních<br />
a barokních písní s doprovodem loutny a<br />
kytary.<br />
Umí dělat sysla.<br />
Irena Budweiserová - zpěv, perkuse<br />
Ve SK od r.1980 - 87, v letech 1987-9 pouze sólová<br />
činnost, koncem r. 1989 obnoveno občasné hostování<br />
ve SK, od r.1990 na plný úvazek. Vedle činnosti ve<br />
SK sólové koncerty ve spolupráci s řadou jazzových<br />
hudebníků, muzikálové role, pedagogická činnost,<br />
5 samostatných CD, zde i autorství hudby a textů.<br />
Nejzrzavější zpěvačka v historii kapely.<br />
Jiří Holoubek - zpěv, 12 strun. kytara<br />
Kytarista, flétnista, moderátor, příležitostně zpěvák.<br />
Milovník amerických vozů, dobrého jídla a pití a ženy<br />
Zuzany. Členem SK od září 2004, jinak také kytarista<br />
bluegrassové skupiny Reliéf.<br />
Dušan Vančura - zpěv, kontrabas<br />
Hostování ve Spirituál kvintetu od r. 1964, členem<br />
od r. 1969. Je nejnepostradatelnějším členem souboru,<br />
neboť jako jediný umí dělit šesti, což je schopnost<br />
nezbytná při dělení honorářů. V tomto světle se jeho<br />
zpěv, hra na kontrabas, aranžování a textování jeví<br />
jako činnost druhořadá.<br />
D.V.<br />
Inzerovaná přednost není pak ovšem - na rozdíl od<br />
druhořadých dovedností, tj. zpěvu, aranžování, textování<br />
a hry na kontrabas - ostatními kontrolovatelná.<br />
Zkušenosti s poslanci varují!<br />
J.T.<br />
Pro ty, kdo se chtějí vyhnout placení vstupného,<br />
ještě obvyklá soutěžní otázka:<br />
Jaká byla první sestava Spirituál (tehdy ještě)<br />
kvartetu v roce 1960?<br />
Odpovídat můžete jako obvykle, písemně<br />
na MěÚ Rychnov, telefonicky na 724179384 nebo<br />
737248420, e-mailem na fchlouba@rychnovjbc.cz<br />
nebo interaktivně na www.rychnovjbc.cz. Slosování<br />
odpovědí proběhne v přímém přenosu v předvečer<br />
koncertu 24. září od 19.00 hodin (bude-li technika<br />
řádně fungovat).<br />
2.<br />
Na pochod se vojsko dává, kaprál volá:<br />
Králi budiž sláva!<br />
Vpředu tambor bubnem víří do bitevní<br />
vřavy rovnou míří,<br />
trubka vojenská a s ní kanon zní - bum,<br />
kanon zní - bum,<br />
vyhrává marš na cestu poslední.<br />
3.<br />
Na šavlích se slunce blýská, po ovcích se<br />
ovčákovi stýská.<br />
Po zahrádce s planou růží, není buben, má<br />
jen jednu kůži!<br />
Na vojáka proč si hrál - buben sem - bum,<br />
buben tam - bum,<br />
k čertu s ním může táhnout i pan král!<br />
4.<br />
Za zády mu bitva hřímá, buben pryč, jen<br />
paličky už třímá.<br />
Cestou stokrát známou běží, nevadí, že<br />
popadá dech stěží,<br />
válka už ho neláká: ovečkám - bé, ovečkám<br />
- bé,<br />
bude dál v klidu dělat ovčáka!<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 12
Námět pro volební kampaň<br />
Dostal jsem dopis:<br />
Milý pane starosto!<br />
Chtěly bychom vás<br />
požádat o obnovení lesního<br />
– Rychnovského<br />
koupaliště v zájmu občanů<br />
města Rychnova.<br />
Chtěly bychom vás požádat<br />
také o dětské brouzdaliště,<br />
třímetrový skokánek<br />
– doskočiště cca 3<br />
až 4 metry a skokanské<br />
bloky.<br />
Děkujeme a doufáme,<br />
že naši prosbu vyslyšíte.<br />
Podpisy neuvádím,<br />
neboť dvě malé žadatelky<br />
jsou nezletilé a musel<br />
bych o souhlas požádat<br />
rodiče. Ostatně podpisy<br />
nejsou důležité.<br />
Na tento dopis bych<br />
snadno mohl odpovědět<br />
spoustou argumentů, jak to nejde, jak je to<br />
drahé, jak se to nevyplatí … Povědět dětem<br />
přemoudřelým dospělým rozumem,<br />
že jejich nápad je pošetilý, je tak snadné.<br />
Ale zkusme to jinak. V příštím čísle<br />
dostane všech šest kandidujících volebních<br />
stran prostor, aby mohly představit<br />
své programy. Kvůli spravedlnosti bude<br />
mít každá volební strana k dispozici polovinu<br />
strany formátu A4. Nadto na tomto<br />
místě nabízím každému z lídrů volebních<br />
stran (nebo prostě jednomu zástupci)<br />
možnost předběhnout dobu a z pozice<br />
starosty odpovědět dětem, jak jejich prosbu<br />
vyslyší či nevyslyší. Nikoho nebudu<br />
k odpovědi nutit, kdo napíše, napíše.<br />
František Chlouba<br />
Výroční zpráva Kulturního nadačního fondu města<br />
Rychnova za rok 2005<br />
Zřizovatelem Kulturního nadačního fondu<br />
je Spolek přátel města Rychnova u Jablonce<br />
nad Nisou.<br />
Kulturní nadační fond města Rychnova je<br />
řízen správní radou ve složení:<br />
Ing. Alfred Miller, ing. Hana Bláhová a<br />
paní Ludmila Rellichová.<br />
Předsedou správní rady je ing. Alfred Miller.<br />
Revizorem Kulturního nadačního fondu<br />
je paní Alena Tomsová.<br />
V roce 2005 Kulturní nadační fond města<br />
Rychnova pokračoval s velkou opravou<br />
kostela sv. Václava. Pokračovala oprava<br />
střešní konstrukce a výměna krytiny. Pro<br />
rok 2005 byla nasmlouvána oprava části<br />
střechy lodi kostela (východní část od<br />
úžlabí věže cca do poloviny lodi). Jako<br />
každý rok se Kulturní nadační fond města<br />
Rychnova aktivně podílel na organizování<br />
<strong>Rychnovský</strong>ch kulturních dnů. Byl také<br />
zrekonstruován Schwarzpauerův kříž<br />
na staré rádelské cestě. Tato rekonstrukce<br />
byla hrazena z příspěvku grantového fondu<br />
Libereckého kraje a vzhledem k tomu,<br />
že žadatelem o dotaci bylo město Rychnov,<br />
neobjevuje se tento náklad v účetnictví<br />
Kulturního nadačního fondu.<br />
Kulturní nadační fond města Rychnova<br />
nadále financuje zasílání Rychnovského<br />
<strong>zpravodaj</strong>e zahraničním členům Spolku<br />
přátel Rychnova a příznivcům našeho<br />
města. Jde v podstatě o reciprocitu, neboť<br />
toto financování probíhá z darů, které Nadace<br />
dostává právě od uvedených osob.<br />
K 1.1.2005 byl stav pokladny fondu 303,50<br />
Kč, stav na účtu banky 150.609,89 Kč.<br />
K 31.12.2005 byl stav pokladny 303,50 Kč,<br />
stav na účtu banky 94.609,36 Kč.<br />
Příjmy za rok 2005 činily celkem<br />
327.681,85 Kč.<br />
Výdaje za rok 2005 činily celkem<br />
383.681,95 Kč.<br />
Dárci fondu z řad fyzických osob v roce<br />
2005 věnovali celkem 27.306,- Kč. Z nich<br />
nejvíce přispěli pan profesor Seidel z Erbachu<br />
a paní Helebrandová z Rychnova.<br />
Město Rychnov přispělo částkou 300.000,-<br />
Kč na opravu střechy kostela.<br />
Z výdajů stála 372.358,50 Kč rekonstrukce<br />
části střechy, 4.694,- Kč stálo zasílání Zpravodajů<br />
rychnovským rodákům a příznivcům<br />
v cizině, 1.493,- Kč překlady, zbytek<br />
činily režijní výdaje a poplatky bankám.<br />
Na základě pověření správní rady fondu<br />
podle údajů účetní uzávěrky zpracoval<br />
výroční zprávu ing. František Chlouba.<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 13
Kino Radnice<br />
KOUZELNÁ CHŮVA NANNY McPHEE<br />
31.8.<strong>2006</strong> - 6.9.<strong>2006</strong><br />
17:30<br />
Dejte si na ni bacha! Když děti začínají přerůstat<br />
rodičům přes hlavu, měli by si pořídit chůvu. Tahle<br />
navíc umí čarovat! Rodinný film v českém znění.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Mládeži přístupno.<br />
MIAMI VICE<br />
31.8.<strong>2006</strong> - 6.9.<strong>2006</strong><br />
19:45<br />
Žádné příkazy. Žádná pravidla. Žádné zákony! Colin<br />
Farrell a Jamie Foxx v akčním thrilleru podle kultovního<br />
televizního seriálu 80. let.<br />
Vstupné: 80,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />
SCARY MOVIE 4<br />
7.9.<strong>2006</strong> - 13.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Bláznivá parodie na filmy Válka světů, Million Dollar<br />
Baby, Saw a další.<br />
Vstupné: 80,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
SKY FIGHTERS: AKCE V OBLACÍCH<br />
14.9.<strong>2006</strong> - 20.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Zapomeňte na Top Gun. Nastupují Sky Fighters!!!<br />
Fascinující letecká akrobacie. Francouzský akční širokoúhlý<br />
film.<br />
Vstupné: 80,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
KRÁSKA V NESNÁZÍCH<br />
21.9.<strong>2006</strong> - 27.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Film Jana Hřebejka a Petra Jarchovského o sexu,<br />
penězích a dobrém člověku. Hrají: Aňa Geislerová,<br />
Jana Brejchová, Emilie Vášáryová, Josef Abrhám, Jiří<br />
Schmitzer, Jan Hrušínský, Jiří Macháček a další.<br />
Vstupné: 90,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />
MRAVENČÍ POLEPŠOVNA<br />
28.9.<strong>2006</strong> - 4.10.<strong>2006</strong> od 18:00<br />
Gigantická bitva miniaturních rozměrů. Americký<br />
animovaný film v českém znění.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Mládeži přístupno.<br />
PRACHY DĚLAJ ČLOVĚKA<br />
28.9.<strong>2006</strong> - 4.10.<strong>2006</strong> od 20:00<br />
Příběh tří kamarádů na pozadí rekonstrukce největších<br />
českých loupeží uplynulých let. Ondřej Vetchý,<br />
Tomáš Hanák a Michal Suchánek ve filmu Jiřího<br />
Chlumského podle scénáře Radka Johna.<br />
Vstupné: 80,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
Kino Junior<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 14<br />
Kultura v okolí<br />
SEXY PISTOLS<br />
4.9.<strong>2006</strong> - 6.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Když ženy zlobí, mužům běhá mráz po zádech. Penélope<br />
Cruz a Salma Hayek ve westernové komedii.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU<br />
7.9.<strong>2006</strong> - 10.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Česká komedie Jiřího Vejdělka podle bestselleru Michala<br />
Viewegha.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
TAJEMSTVÍ SLOV<br />
11.9.<strong>2006</strong> - 12.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Tom Robbins a Sarah Polley ve španělském milostném<br />
dramatu, odehrávajícím se na vrtné plošině.<br />
Nejúspěšnější španělský film roku 2005 (4 ceny<br />
Goya).<br />
Vstupné: 70,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />
BESTIE KARLA<br />
13.9.<strong>2006</strong> - 14.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Příběh nejbrutálnější vražedkyně českého původu<br />
natočený podle skutečných událostí.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Mládeži do 18 let nepřístupno!<br />
KRAJINA PŘÍLIVU<br />
15.9.<strong>2006</strong> - 17.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Znepokojivá fantasy Terryho Gilliama. Britsko-kanadský<br />
širokoúhlý film.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
DĚSNEJ DOJÁK<br />
18.9.<strong>2006</strong> - 21.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Je to o lásce, romantice a podobných hovadinách.<br />
Americká parodie na žánr milostných romancí.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
CONFETTI<br />
22.9.<strong>2006</strong> - 24.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Svatby jako řemen! Americká komedie uvedená na<br />
MFF v Karlových Varech.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
ROMÁN PRO ŽENY<br />
25.9.<strong>2006</strong> - 26.9.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Česká komedie Filipa Renče podle scénáře Michala<br />
Viewegha. V hlavních rolích Zuzana Kanósz, Simona<br />
Stašová a Marek Vašut.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />
NOVÁ FRANCIE<br />
27.9.<strong>2006</strong> - 28.9.<strong>2006</strong><br />
17:00 a 20:00<br />
Milostný příběh mladé venkovské dívky. Juliette<br />
Gosselin a Gérard Depardieu ve francouzsko-britské<br />
historické fresce.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
PUTOVÁNÍ TUČŇÁKŮ<br />
28.9.<strong>2006</strong> od 15:30<br />
Francouzský přírodopisný film<br />
MARTA<br />
29.9.<strong>2006</strong> - 1.10.<strong>2006</strong><br />
17:30 a 20:00<br />
Petra Špalková v dramatu o lásce, životě a smrti – o<br />
vůli přežít a o schopnosti porozumět si. Český film<br />
režisérky Marty Novákové.<br />
Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />
Eurocentrum<br />
6.9. (středa) 17.00 hodin, vstup zdarma<br />
Malý sál<br />
NÁVŠTĚVA CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA I.<br />
V JABLONCI 24. ČERVNA 1906<br />
Přednáška Mgr. Jany Nové popisující panovníkovu<br />
cestu po Severních Čechách a setkání s obyvateli<br />
města.<br />
Součástí přednášky je promítání historického filmu<br />
s názvem „Odhalení pomníku císaře Františka Josefa<br />
I. na jablonecké Střelnici“.<br />
Tento filmový večer je zařazen do projektu Bylo nebylo<br />
– tématického programu k oslavám výročí města<br />
Jablonce nad Nisou.<br />
ZA TAJEMSTVÍM SOULADU<br />
Cyklus přednášek a seminářů v budově Eurocentra<br />
Vstupné: 90/45 Kč, info: Pavel Filipovský 775 991 368,<br />
pourfeliciter@volny.cz<br />
7.9. (čtvrtek) 17.45 hodin, Malý sál<br />
CO MÁ SMYSL?<br />
Hledáte smysl života? Hledáte jiný smysl? Jak objevit<br />
smysl života?<br />
14.9. (čtvrtek) 18.00 hodin, Velký sál<br />
JAK ZÍSKAT SEBEVĚDOMÍ?<br />
Proč si nevěříme? Proč si nejsme jisti sami sebou?<br />
20.9. (středa) 18.00 hodin, Malý sál<br />
PROČ JSOU ŽENY TAKOVÉ?<br />
Nechápete ženy? Proč se chovají jak se chovají? Jak<br />
s ženami vycházet? Jak pochopit „ženský svět“ ?<br />
11. 9.–15. 9. (pracovní dny) 8.00 - 20.00 hodin, vstup<br />
zdarma<br />
Malý sál<br />
POCTA TĚM, KTEŘÍ VZDOROVALI<br />
Putovní výstava dosud nepublikovaných obrazových<br />
i písemných materiálů z období totalitní moci v 50.<br />
letech<br />
Výstavu pořádá ústředí Konfederace politických vězňů<br />
Praha.<br />
Zahájení výstavy pondělí 11.9. v 10.00 hodin v Malém<br />
sále Eurocentra<br />
15. 9. (pátek) 9.00 hodin<br />
Velký sál<br />
OD OSVOBOZENÉHO DIVADLA K SEMAFORU<br />
Vzpomínka na tvorbu Jiřího Voskovce, Jana Wericha,<br />
Jaroslava Ježka, Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra<br />
v řeči vázané i zpívané<br />
Informace na tel. čísle 261 227 039<br />
Představení pro školy pořádá Divadelní soubor RH.<br />
17. 9. (neděle) 14.00 hodin, 40,- Kč<br />
Velký sál<br />
TÁBORANKA<br />
Podkrkonošský dechový soubor hostem tanečního<br />
odpoledne pro seniory<br />
Muzeum skla a bižuterie<br />
21.9. (čtvrtek) – 23.9. (sobota) 9.00–17.00 hodin<br />
– výstava Jablonec císařský<br />
Městská galerie MY<br />
21. 9. (čtvrtek) – 22. 9. (pátek) 10.00–12.00 a 13.00–<br />
17.00 hodin – výstava Jablonecké veduty<br />
Jablonecké podzimní<br />
slavnosti 21. – 23. 9.<br />
<strong>2006</strong><br />
pořádá Město Jablonec nad Nisou ve spolupráci s<br />
Eurocentrem
MĚSTSKÉ DIVADLO JABLONEC N. N.<br />
E-mail: divadlo@divadlojablonec.cz<br />
http://www.divadlojablonec.cz<br />
telefon: 483 320 595<br />
neděle 17. 9. od 19 hodin<br />
TENOR NA ROZTRHÁNÍ<br />
KEN LUDWIG<br />
AGENTURA HARLEKÝN PRAHA<br />
Režie: Jan Novák<br />
Hrají: Václav Vydra, Simona Postlerová, Svatopluk<br />
Skopal, Martin Zahálka, Zlata Adamovská/ Barbora<br />
Munzarová, Hana Maciuchová/Gabriela Vránová a<br />
další.<br />
Bláznivá situační komedie ze světa operních hvězd.<br />
Max, nesmělý, opomíjený človíček, ale se slibnými<br />
pěveckými ambicemi, čeká na svoji životní příležitost.<br />
Té se mu dostane ve chvíli, kdy má na jevišti zastoupit<br />
indisponovaného slavného tenora. Nikým nepoznán<br />
zažívá svůj první pěvecký divadelní úspěch.<br />
Převzaté představení Divadla Na Vinohradech.<br />
čtvrtek 21. 9. od 19 hodin<br />
LÁSKY PANÍ KATTY<br />
BRIAN FRIEL<br />
DIVADLO NA JEZERCE PRAHA<br />
Režie: Vladimír Strnisko<br />
Hrají: Jiřina Bohdalová, Simona Stašová/Dana Syslová,<br />
Jaroslav Satoranský, Oldřich Vlach, Jaroslav Kepka<br />
a další.<br />
Katty, vitální sedmdesátiletá žena, se po dvaapadesáti<br />
letech rušného i krušného života v Americe vrací zpět<br />
do rodného Irska. Touží žít v rodině svého bratra,<br />
uprostřed lidí, které má ráda. Její iluze se však střetně<br />
s upjatým životním stylem rodiny, na kterou Katty<br />
svou svobodomyslnou povahou působí jako smršť.<br />
pátek 22. 9. od 19 hodin<br />
FILHARMONIE HRADEC KRÁLOVÉ<br />
IVO KAHÁNEK – klavír<br />
Dirigent – Ondřej Kukal<br />
Program: Petr Eben - Pražské nokturno, Wolfgang<br />
Amadeus Mozart - Koncert pro klavír a orchestr č.<br />
23, A Dur, K. 488, Antonín Dvořák – Symfonie č. 3<br />
Es dur, op. 10.<br />
Akce s finanční spoluúčastí Města Jablonec nad Nisou<br />
v rámci projektu Jablonec nad Nisou <strong>2006</strong> a v<br />
rámci Oslav výročí města Jablonec nad Nisou <strong>2006</strong>.<br />
neděle 24. 9. od 15 hodin<br />
POKLAD BABY MRAČENICE<br />
LADISLAV DVORSKÝ<br />
DIVADLO LAMPION KLADNO<br />
Režie: Alois Tománek<br />
Hrají: Waldraut Ritterová, Claudia Eftimiadisová,<br />
Ondřej Lázňovský, Drahomír Mráz a další.<br />
Loutkářský bestseller L. Dvorského je příběhem prince<br />
Jirky, jeho kamaráda draka Ťuňti a vypečené baby<br />
Mračenice. V pohádce plné honiček, kouzel a písniček<br />
se přesvědčíte o tom, že krást cizí poklady se nevyplácí.<br />
úterý 26. 9. od 19 hodin<br />
NEBEZPEČNÉ VZTAHY<br />
CHRISTOPHER HAMPTON<br />
ČINOHERNÍ KLUB PRAHA<br />
Režie: Ladislav Smoček<br />
Hrají: Ivana Chýlková, Ondřej Sokol, Dana Černá,<br />
Alena Vránová, Jan Meduna a další.<br />
Slavná psychologická sonda do věčného vzájemného<br />
boje obou pohlaví. Hlavní postavy hry, markýza a vikomt,<br />
netrpí předsudky, mají volné mravy a pro své<br />
pobavení i ze zištných důvodů neváhají manipulovat<br />
s city svého okolí. Postupně rozvíjejí zvláštní hru, při<br />
níž se královsky baví, a netrápí je, že postižení prožívají<br />
vášnivé lásky a rozchody pouze „díky“ jejich rozmaru.<br />
středa 27. 9. od 19 hodin<br />
RADŮZA<br />
Koncert zpěvačky, instrumenlistky, autorky hudby i<br />
textů, která patří k nejmladší generaci české alternativní<br />
scény.<br />
pondělí 02.10.<strong>2006</strong> od 17 hodin<br />
PROCHÁZKA ČESKOU OPEROU<br />
Slavné árie ze známých oper českých autorů - Bedřicha<br />
Smetany, Antonína Dvořáka, Viléma Blodka a dalších.<br />
Účinkují: Ivana Veberová - soprán, Lubomír Havlák<br />
- tenor, Miloš Horák - bas, Adolf Melichar - klavírní<br />
doprovod<br />
PŘEDSTAVENÍ V RÁMCI TÝDNE SENIORŮ<br />
středa 4. 10. od 19 hodin<br />
MOTÝLI<br />
LEONARD GERSHE<br />
AGENTURA AP PROSPER PRAHA<br />
Režie: Alexej Pyško<br />
Hrají: Vojtěch Kotek, Klára Jandová/Jana Stryková,<br />
Valerie Zawadská, Richard Trsťan<br />
Působivá romantická komedie odehrávající se v jednom<br />
rozděleném bytě v New Yorku. Jednu část bytu<br />
si pronajme mladý muž, aby se osamostatnil a vymanil<br />
z vlivu maminky, druhou obývá velice půvabná a<br />
také velmi svérázná dívka.<br />
čtvrtek 5. 10. od 19 hodin<br />
JESUS CHRIST SUPERSTAR<br />
ANDREW LLOYD WEBBER – TIME RICE<br />
MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO<br />
Režie: Stanislav Moša<br />
Jeden z nejslavnějších muzikálů, jehož děj vychází z<br />
Nového zákona a zpracovává posledních sedm dní<br />
života Ježíše Krista z pohledu toho, kdo jej nakonec<br />
zradil - Jidáše Iškariotského.<br />
pátek 6. 10. od 19 hodin<br />
ŠEST TANEČNÍCH HODIN V ŠESTI TÝDNECH<br />
RICHARD ALFIERI<br />
DIVADLO UNGELT PRAHA<br />
Režie: Zdeněk Dušek<br />
Hrají: Chantal Poulain, Oldřich Kaiser<br />
Madame Lilly si najme učitele tance, aby ji naučil šest<br />
tanců. V průběhu výuky se postupně sbližují, a přestože<br />
jsou povahově odlišní, dokáží odkrýt své nitro a<br />
navázat hluboký vztah.<br />
středa 11. 10. od 19 hodin<br />
STAŇ SE HVĚZDOU<br />
O.S. PÍŠŤALKA<br />
AGENTURA A CASTING<br />
Finálový večer soutěže mladých talentů. Výtěžek<br />
akce putuje do o.s. Píšťalka, které pomáhá mladým<br />
lidem se získaným handicapem. V porotě usednou<br />
starosta města RNDr. J. Čeřovský, Mgr. P. Žur, Z.<br />
Troška, T. Krejčíř, M. Etzler a další.<br />
VÝSTAVY VE FOYER DIVADLA<br />
„OČIMA HELENY HOUDOVÉ“ – fotografie<br />
Projekt „Adopce na dálku“<br />
„NAHÁ AFRIKA“ – fotografie<br />
Ondřej Havelka<br />
Výstavy jsou zpřístupněny v době divadelních představení.<br />
V tomto programu budete počínaje měsícem září<br />
pravidelně nacházet také nabídku dopoledních pořadů,<br />
které jsou zadány pro školy. Volná místa v hledišti<br />
budou prodávána veřejnosti 20 minut<br />
před zahájením představení, rezervace je možné učinit<br />
telefonicky týden před představením v pokladně<br />
divadla.<br />
čtvrtek 14. 9. od 8.30 a 11 hodin<br />
BILL BULL<br />
P. A. WOLKER<br />
JIHOČESKÉ DIVADLO ČESKÉ BUDĚJOVICE<br />
– MALÉ DIVADLO<br />
Režie: Konrád Popel j.h.<br />
Billy B. je suprovej pistolník, suprovej jezdec na koni,<br />
suprovej milovník. Rád to dokazuje v dívčích pokojíčcích.<br />
Nemůže se proto divit, že po něm všichni<br />
jdou.<br />
Klasický west city cabaret v anglickém provedení.<br />
středa 20. 9. od 9 a 10.30 hodin<br />
čtvrtek 21. 9. od 9 a 10.30 hodin<br />
SLŮNĚ<br />
aneb PROČ MAJÍ SLONI DLOUHÉ CHOBOTY<br />
PAVEL POLÁK<br />
DIVADLO ROZMANITOSTÍ MOST<br />
Režie: Pavel Polák<br />
Pohádka o dětské zvědavosti, která se nakonec vyplatila,<br />
vznikla podle povídky Rudyarda Kiplinga. V<br />
africké džungli spokojeně žijí Opice, Pštros, Źirafa a<br />
Papoušek. Jejich klid však ruší tisíce otázek, které jim<br />
neustále klade malé Slůně. Aby zjistilo, co jí krokodýl<br />
k večeři, vydá se krokodýla hledat. A co všechno na<br />
té dobrodružné pouti zažilo a co z ní vzešlo? Na tyto<br />
otázky odpoví herci i loutky Divadla Rozmanitostí.<br />
pondělí 25. 9. od 9 a 11 hodin<br />
VARHANNÍ KONCERT V KOSTELE SV. ANNY<br />
PETR HOSTINSKÝ – varhany<br />
Výchovné koncerty pro školy, krátké ukázky klasické<br />
tvorby pro varhany, improvizace na známé téma,<br />
prohlídka varhan.<br />
Nápovědník<br />
Do konce září můžete navštívit<br />
výstavu k nedožitým 90. narozeninám<br />
rychnovského malíře a<br />
grafika Ladislava Zákouckého,<br />
která bude přístupná v úředních<br />
hodinách městského úřadu nebo<br />
po dohodě.<br />
Na říjen chystáme:<br />
7. října – sběr nebezpečných odpadů<br />
20. října v 19.00 – Jakub Noha<br />
band a Původní Bureš – společný<br />
koncert pražských kapel<br />
20. a 21. října – komunální volby<br />
28. října v 17.00 – Štefan Škapík<br />
- obrazy – vernisáž výstavy<br />
<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 15
Do první třídy rychnovské<br />
základní školy letos nastoupily<br />
tyto děti:<br />
První třída<br />
Cvoreňová Nikola<br />
Dostál Vít<br />
Ederová Nikola<br />
Fliťarová Simona<br />
Gorčík Martin<br />
Herkommer Petr<br />
Horáková Karolína<br />
Křapka Vojtěch<br />
Miková Marie<br />
Mráz Lukáš<br />
Müller Jakub<br />
Nový František<br />
Ouhrabková Eliška<br />
Popelková Kateřina<br />
Preisler Lukáš<br />
Procházková Veronika<br />
Šolcová Ilona<br />
Soukalová Kateřina<br />
Štrynclová Radka<br />
Troják Jan<br />
Valchová Kristýna<br />
Městký úřad a Sbor pro občanské<br />
záležitosti přejí dětem, aby se jim<br />
ve škole líbilo a aby tam chodily<br />
s radostí a s chutí se něco naučit.<br />
Vydavatel MěÚ Rychnov u Jablonce nad Nisou, Husova 490, IČO 262552. Vychází měsíčně k 5. dni v měsíci. Odpovědný redaktor František Chlouba. E-mail:<br />
fchlouba@rychnovjbc.cz; www.rychnovjbc.cz. MK ČR E 10452. Neoznačené foto - redakce. Elektronická sazba Vladimír Vinkler. Tisk Městský úřad, Konica<br />
Minolta. Veškerá práva vyhrazena.