25.10.2014 Views

Rychnovský zpravodaj 9/2006

Rychnovský zpravodaj 9/2006

Rychnovský zpravodaj 9/2006

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

9<br />

Koho budeme volit? - Kandidátní listiny<br />

Tradiční koncert v Bažině - soutěž o vstupenky<br />

Výlet do Anglie - Poprvé do školy<br />

Cena 3 Kč<br />

Září<br />

<strong>2006</strong><br />

Nápovědník<br />

9. a 10. září 9.00 - 12.00 a 13.00 -<br />

17.00 - Dny kulturního dědictví<br />

– bude zpřístupněna kostelní věž<br />

v kostele sv. Václava po restaurovaném<br />

schodišti a s ní také prastarý<br />

zvon Karl.<br />

9. září v 17.00 – Zvon zpívá<br />

nám, my zpíváme zvonu - Jiří<br />

Stivín a dětský sbor Iuventus,<br />

gaude! (ZUŠ Jablonec) pod vedením<br />

Tomáše Pospíšila – koncert<br />

pro dětský sbor, Jiřího Stivína a<br />

zvon Karl.<br />

11. září v 18.30 – zasedání zastupitelstva<br />

města Rychnova<br />

25. září v 19.00 - Spirituál kvintet<br />

- tradiční koncert světoznámého<br />

souboru v kostele sv. Václava.<br />

Koho budeme volit?<br />

V řádném termínu odevzdalo své<br />

kandidátní listiny rekordních šest volebních<br />

stran. Tolik volebních stran měl<br />

Rychnov v novodobé historii pouze v roce<br />

1990, kdy kandidovali Sdružení nezávislých<br />

„Pulečný“, ČSSD, Občanské fórum,<br />

Sdružení nezávislých „Spartak ZEZ Rychnov“,<br />

Strana zelených a KSČ. Tehdy ovšem<br />

byla většina kandidátek poloprázdných.<br />

Celkem bylo 49 kandidátů. V letošních<br />

volbách kompletní sestavu nedodala pouze<br />

ČSSD, která má kandidátů 11. Dohromady<br />

tedy o přízeň voličů soupeří neuvěřitelných<br />

86 kandidátů, což je téměř čtyři<br />

procenta obyvatel. Zdá se, že lepší je na<br />

Jablonecku pouze Rádlo, kde evidují sedm<br />

plných kandidátek, tedy 49 kandidátů na<br />

asi 600 obyvatel (8%). Novinkou je také,<br />

že letos poprvé v Rychnově nekandiduje<br />

KSČM.<br />

Pořadí volebních stran bylo vylosováno<br />

takto:<br />

1. SNK Evropští demokraté<br />

2. Sdružení nezávislých „Patriot“<br />

3. Strana pro otevřenou společnost<br />

4. Sdružení nezávislých „Přátelé ODS“<br />

5. ODS<br />

6. ČSSD<br />

Soupisky jednotlivých volebních<br />

stran najdete uvnitř tohoto čísla. Programy<br />

a jiné upoutávky představí strany v říjnovém<br />

Zpravodaji. A nezapomeňte. Volby<br />

se konají v pátek 20. a v sobotu 21. října.<br />

Jen na vás záleží, kdo bude další čtyři roky<br />

rozhodovat o tom, co se v našem městě<br />

vybuduje či změní.<br />

-vi-<br />

28. září v 7.30 – poutní mše svatá<br />

v kostele sv. Václava<br />

30. září v 17.00 – mgr. Bohumil<br />

Míč – obrazy – vernisáž výstavy<br />

jabloneckého malíře, výstava potrvá<br />

do 13. 10., otevřeno denně<br />

9.00 – 11.00 a 14.00 – 16.00<br />

30. září a 1. října – Rychnovská<br />

pouť<br />

Program na měsíc říjen na str. 15


Vu dr Fuchsbresche bis zur Mutter Anna oder<br />

„Reichnejer Schorfblicke“<br />

Jahresbericht des Kulturstiftungsfonds der<br />

Stadt Reichenau bei Gablonz an der Neiße.<br />

Der Gründer des Kulturstiftungsfonds ist<br />

der Verein der Freunde der Stadt Reichenau<br />

bei Gablonz an der Neiße.<br />

Der Kulturstiftungsfonds der Stadt Reichenau<br />

bei Gablonz an der Neiße wird<br />

geleitet durch den Verwaltungsrat:<br />

Ing. Alfred Miller, Ing. Hana Bláhová und<br />

Mgr. Ludmila Rellichová.<br />

Vorsitzender des Verwaltungsrates ist Ing.<br />

Alfred Miller.<br />

Revisor des Kulturstiftungsfonds ist Frau<br />

Alena Tomsová.<br />

Im Jahre 2005 setzte der Kulturstiftungsfonds<br />

seine Arbeit mit der Sanierung<br />

der Kirche zum Hl. Wenzel fort.<br />

Saniert wurde der Dachstuhl inclusive<br />

Dachdeckung. Im Jahre 2005 wurde ein<br />

Vertrag für die gesamte Dachsanierung<br />

abgeschlossen (östlicher Teil vom Turm<br />

bis zur ca. Hälfte des Schiffes). Wie jedes<br />

Jahr hatte sich der Kulturstiftungsfonds<br />

an der Organisation der Reichenauer Kulturtage<br />

beiteiligt. Saniert wurde auch das<br />

sgn. „Schwarzpauer-Kreuz“ am alten Redler<br />

Weg. Diese Sanierung wurde aus Mitteln<br />

des Reichenberger Kreises gedeckt.<br />

Da der Antragsteller die Stadt Reichenau<br />

war, erscheint dieser Posten nicht in der<br />

Buchhaltung des Kulturstiftungsfonds.<br />

Der Kulturstiftungsfonds finanziert weiter<br />

die Zusendung des Reichenauer Berichterstatters<br />

den ausländischen Mitgliedern<br />

des Vereines der Freunde der Stadt Reichenau.<br />

Dies beruht jedoch auf der Reziprozität,<br />

denn die Finanzierung aus den<br />

Spenden gedeckt wird, die der Verein von<br />

diesen Personen erhält.<br />

Zum 1.1.2005 war der Kassenstand des<br />

Fonds 303,50 Kč, Kontensaldo 150.609,89<br />

Kč. Zum 31.12.2005 war der Kassenstand<br />

des Fonds 303,50 Kč, Kontensaldo<br />

94.609,36 Kč.<br />

Einnahmen im Jahre beliefen sich auf<br />

327.681,85 Kč.<br />

Ausgaben im Jahre 2005 beliefen sich auf<br />

383.681,95 Kč.<br />

Die Spender aus Reihen der natürlichen<br />

Personen spendeten insgesamt 27.306,-<br />

Kč. Am meisten spendete Herr Professor<br />

Seidel aus Erbach und Frau Hellebrand<br />

aus Reichenau.<br />

Allein die Stadt Reichenau spendete eine<br />

Summe von 300.000,- Kč zur Sanierung<br />

des Kichendaches.<br />

Zu den grössten Ausgaben gehörte die Dachsanierung<br />

an der Kirche von 372.358,50<br />

Kč, 4.694,- Kč kostete die Zusendung von<br />

Reichenauer Bericherstatter ins Ausland,<br />

1.493,- Kč die Übersetzungen, Regiekosten<br />

und Bankgebühren.<br />

Auf Grund des Auftrages vom Verwaltungsrat<br />

erarbeitete den Jahresbericht laut<br />

buchhalterischen Angaben Ing. František<br />

Chlouba.<br />

Kurz und bündig<br />

Reichenau:<br />

Am 9. a 10. September zwischen<br />

9.00 - 12.00 und 13.00 - 17.00 – wird im<br />

Rahmen der „Tage der Kulturerbe“ der<br />

Kirchenturm an der Kirche von Hl. Wenzel<br />

in Reichenau zugänglich gemacht. Zu<br />

sehen ist die uralte Glocke „Karl“<br />

Am 9. September um 17.00 Uhr<br />

– „Die Glocke singt uns, wir singen der<br />

Glocke“, Jiří Stivín und der Kirchenchor<br />

Juventus, gaude! (Kunstsschule in Gablonz)<br />

unter der Leitung von Tomáš Pospíšil<br />

– Konzert für Kirchenchor, Jiří Stivín<br />

und die „Glocke Karl“.<br />

Am 25. September um 19.00 Uhr -<br />

Spirituál kvintet – ein Konzert der Weltberühmten<br />

Gruppe in der Kirche zum Hl.<br />

Wenzel.<br />

Am 28. September um 7.30 Uhr –<br />

heilige Fahrtmesse in der Kirche zum Hl.<br />

Wenzel in Reichenau. Am 30. September<br />

und am 1. Oktober die traditionelle „Reichenauer<br />

Fahrt“<br />

Am 30. September um 17.00 – Mgr.<br />

Bohumil Míč – „Bilder“ – Vernissage der<br />

Ausstellung des gablonzer Malers, die<br />

Ausstellung dauert bis 13. Oktober, geöffnet<br />

täglich zwischen 9.00 – 11.00 und<br />

14.00 – 16.00 Uhr.<br />

ABM<br />

Wer wird zum Senator<br />

für Gablonz<br />

gewählt?<br />

Ausser Kommunalwahlen werden wir in<br />

der zweiten Hälfte Oktober auch den neuen<br />

Senator wählen. Der Mandat von Frau<br />

Mgr. Sonia Paukertova geht zu Ende. Das<br />

Registrationsamt hatte folgende Kandidaten<br />

registeriert.<br />

Bürgerlich-demokratische Partei stellt<br />

Herrn RNDr. Jiří Čeřovský (heutiger Bürgermeister<br />

von Gablonz)<br />

Kommunistische Partei von Böhmen und<br />

Mähren stellt Frau PhDr. Věra Picková<br />

Partei für offene Gesellschaft stellt Mgr.<br />

Soňa Paukrtová<br />

Koalititon Demokratische Union der Tschechischen<br />

Republik, Club der angaschierten<br />

Freien Wähler, Unabhängige Iniziative<br />

(NEI), Partei der Arbeit, Tschechische<br />

nationalsozialistische Partei, Koalition für<br />

die Tschechische Republik - stellen Ing.<br />

Zdeněk Joukl<br />

Sozial – demokratische Partei - stellt Mgr.<br />

Imrich Bugár<br />

Die Unbeteiligten - stellt prof. MUDr.<br />

Zbyněk Vobořil, DrSc.<br />

Club der Sazialdemokratischen Orientation<br />

- stellt Karel Kolář<br />

Erste Wahl findet gleichzeitig mit den<br />

Kommunalwahlen statt, am 20. Oktober<br />

Nachmittag und am 21 Oktober Vormittag.<br />

Falls einer der Kandidaten in der ersten<br />

Wahlrunde keine Mehrheit erreichen<br />

wird, es folgt in einer Woche danach die<br />

zweite Wahl.<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 2


Kandidátky pro komunální volby <strong>2006</strong><br />

Kandidátní listiny uvádíme ve vylosovaném pořadí.<br />

BPP - bez politické příslušnosti<br />

1. SNK Evropští demokraté a nezávislí<br />

1. RNDr. Tomáš Hofrichter Ph.D. 37 let středoškolský učitel BPP<br />

navržen SNK ED<br />

2. Radek Čermák 32 let vedoucí výroby BPP nezávislý kandidát<br />

3. Ing. David Hofrichter 32 let projektant BPP nezávislý kandidát<br />

4. Martin Poláček 38 let soukromý podnikatel v oboru slaboproudých zařízení<br />

BPP nezávislý kandidát<br />

5. Miroslav Hozák 37 let stavební BPP nezávislý kandidát<br />

6. Ing. Vojtěch Žabka 32 let chemik BPP nezávislý kandidát<br />

7. Ing. Leoš Adler 31 let podnikový ekonom BPP nezávislý kandidát<br />

8. Jan Kuchynka 33 let vedoucí jakosti BPP nezávislý kandidát<br />

9. Ing. Pavla Dupačová 36 let bankovní poradce BPP nezávislá kandidátka<br />

10. Michal Poláček 31 let elektromechanik BPP nezávislý kandidát<br />

11. Václav Kalaš 32 let zámečnik BPP nezávislý kandidát<br />

12. Radek Liška 32 let soukromý dopravce BPP nezávislý kandidát<br />

13. Zuzana Kuchynková 30 let soukromá podnikatelka v oboru<br />

zpracování pryže BPP nezávislá kandidátka<br />

14. Miroslav Puchrik 33 let technik kvality BPP nezávislý kandidát<br />

15. Ferdinand Veidl 55 let řidič skladnik BPP nezávislý kandidát<br />

2. Sdružení nezávislých kandidátů PATRIOT<br />

1. Mgr. Iveta Čaňková 37 let advokátka BPP<br />

2. Pavel Černý 55 let elektromechanik BPP<br />

3. František Dědek 54 let dělník BPP<br />

4. Miroslav Kyzyvát 54 let ředitel akciové společnosti BPP<br />

5. Václav Karban 55 let živnostník BPP<br />

6. Zdeněk Pivrnec 48 let živnostník BPP<br />

7. Rostislav Mocko 32 let vedoucí hospodářského střediska MHD BPP<br />

8. Ladislav Zítka 44 let dělník – údržbář - strojní zámečník BPP<br />

9. Pavel Janda 45 let hodinář BPP<br />

10. Karel Kraus 60 let dělník BPP<br />

11. Zdeněk Šťastný 52 let dělník BPP<br />

12. Věra Vocelová 44 let v domácnosti BPP<br />

13. Tomáš Horna 35 let živnostník BPP<br />

14. Josef Drobník 59 let dělník BPP<br />

15. Marie Patřičná 60 let důchodkyně BPP<br />

3. SOS pro Rychnov (Strana pro otevřenou společnost a nezávislí)<br />

1. Ing. Zdeněk Hudec 45 let projektant BPP nominován SOS<br />

2. Ing. Petr Urban 46 let živnostník BPP nominován SOS<br />

3. Bc. Václav Choutka 33 let speciální pedagog BPP nominován SOS<br />

4. Ing. Jiří Mrázek 43 let konzultant bezpečnosti informačních technologií<br />

BPP nominován SOS<br />

5. Jiří Zemín 45 let učitel BPP nominován SOS<br />

6. Ing. Tomáš Hádek 30 let výpravčí BPP nezávislý kandidát<br />

7. Ing. Petr Herkommer 39 let THP ve strojírenství BPP nezávislý kandidát<br />

8. Zdeňka Belluzzo 33 let podnikatelka BPP nezávislý kandidát<br />

9. Martin Jaroušek 30 let ekologický projektový manager<br />

BPP nezávislý kandidát<br />

10. Luděk Malý 32 let obchodník BPP nezávislý kandidát<br />

11. Šárka Hauerová 31 let úřednice podnikatelka BPP nezávislý kandidát<br />

12. Helena Kolomazníková 35 let podnikatelka BPP nezávislý kandidát<br />

13. Václav Kozák 54 let živnostník BPP nezávislý kandidát<br />

14. Petr Štefanyk 34 let prodejce BPP nezávislý kandidát<br />

15. Vítězslav Horák 56 let strojvedoucí BPP nezávislý kandidát<br />

4. Sdružení nezávislých kandidátů „Přátelé ODS“<br />

1. Ing. František Chlouba 52 let t.č. starosta BPP<br />

2. Oldřich Preisler 56 let výrobce forem na sklo na CNC strojích BPP<br />

3. Radek Veverka 45 let pracovník pojišťovny BPP<br />

4. Milada Žabková 60 let chemik BPP<br />

5. Jaroslav Kovářík 63 let obchodní ředitel BPP<br />

6. Ing. Pavel Hořejš 53 let technik člen ODS<br />

7. Jaroslav Dvořák 42 let živnostník BPP<br />

8. Marek Ott 47 let podnikatel – provozovatel restaurace Beseda BPP<br />

9. Lenka Paldusová 43 let zásobovačka BPP<br />

10. Jiří Rybář 66 let odborný učitel BPP<br />

11. Aleš Dostál 53 let živnostník BPP<br />

12. Ludmila Rellichová 43 let taneční pedagog BPP<br />

13. Mgr. Miluše Bubeníková 45 let učitelka BPP<br />

14. Martin Penc 39 let podnikatel BPP<br />

15. Jana Margolusová 48 let podnikatelka člen ODS<br />

5. Občanská demokratická strana<br />

1. Bc. Martin Vágner 34 let manažer datové kvality člen ODS<br />

2. MUDr. Jan Zetek 50 let odborný lékař ORL BPP<br />

3. Ing. Jan Patočka 39 let ředitel pobočky banky BPP<br />

4. Ing. Tomáš Málek 36 let koordinátor finančních analýz strategických<br />

projektů člen ODS<br />

5. Petr Flodrman 42 let generální manažer fotbalového klubu BPP<br />

6. Mgr. Hana Zemínová 41 let zástupkyně ředitele školy člen ODS<br />

7. Zdeněk Dvořák 48 let soukromý podnikatel BPP<br />

8. Ing. Štěpánka Gaislerová 38 let pracovnice oddělení životního prostředí<br />

BPP<br />

9. Petr Mahdal 26 let soukromý podnikatel BPP<br />

10. Petr Rubín 44 let soukromý podnikatel BPP<br />

11. Miloslav Kakos 41 let soukromý podnikatel BPP<br />

12. Ing. Martin Hanuš 47 let personální ředitel BPP<br />

13. Regina Tulachová 52 let soukromá podnikatelka člen ODS<br />

14. Pavel Hamáček 52 let strojvedoucí BPP<br />

15. Květoslava Preislerová 57 let ředitelka mateřské školky BPP<br />

6. ČSSD<br />

1. Mgr. Jan Havlíček 59 let učitel člen ČSSD<br />

2. Jaroslava Benešová 37 let zdravotní sestra BPP<br />

3. Zdeněk Němec 47 let dělník člen ČSSD<br />

4. Zdeněk Barták 44 let podnikatel BPP<br />

5. Lenka Weisová 37 let dělnice BPP<br />

6. Walter Pecher 62 let důchodce BPP<br />

7. Ivana Bartošová 51 let vedoucí školní jídelny BPP<br />

8. Jiří Kuchynka 38 let podnikatel BPP<br />

9. Karel Láska 56 let statní úředník BPP<br />

10. Eva Hudcová 69 1et důchodce BPP - 1. 9. <strong>2006</strong> odvolána zmocněncem<br />

volební strany<br />

11. Mgr. Jidřich Kurfiřt 68 let důchodce BPP<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 3


Pražské letniční bouře 11. června<br />

Dne 10. dubna vytvořil se v Praze hlavně z<br />

Čechů národní výbor, který ale vystupoval jednostranně<br />

a svémocně a zejména německé kruhy rozhořčil.<br />

Hořkost mezi Němci a Čechy stále stoupala,<br />

až konečně v červnu vypuklo o svatodušním pondělí<br />

povstání v Praze, jeho hlavní příčina nebyla dosud<br />

objasněna, na němž ale národnostní žárlivost hrála<br />

nemalou roli. Celé Čechy byly od 10. do 18. června<br />

ve velkém napětí, neboť kanonáda byla slyšet na velkou<br />

vzdálenost, dokonce i u nás v Podještědí, a zůstali<br />

jsme bez spolehlivých zpráv z hlavního města.<br />

Praha se vzdala a byla ve stavu obležení.<br />

Mezitím vypukly nové kravály ve Vídni 15. a<br />

23. května, jejich hlavním důvodem byly požadavky<br />

na komoru a volby bez censu do prvního rakouského<br />

říšského sněmu. Císař v důsledku toho uprchl do<br />

Innsbruku.<br />

Důležitou otázkou bylo teď svolání zemského<br />

sněmu a říšské rady a volby do nich. Vláda požadovala<br />

od svých německých zemí obeslání do Frankfurtského<br />

národního shromáždění, lidé se na to dívali,<br />

že tomu nedává dost váhy. České kruhy odmítly<br />

se voleb zúčastnit, jen Němci volili své zástupce.<br />

Volby do zemského sněmu a říšské rady.<br />

Volby do českého zemského sněmu byly vypsány<br />

a již podniknuty (císař. komisař, krajské komité<br />

a bisk. vikář přísl. okresu je vedli. Naše obec byla<br />

přidělena k volbě v Českém Dubu) zatímco mezitím<br />

vypuknuvší červnové povstání v Praze učinilo celému<br />

zemskému sněmu konec.<br />

Nyní se přikročilo po několika týdnech k volbám<br />

do prvního ustavujícího rakouského sněmu, do<br />

nějž byl zvolen JUDr Stradal z Hodkovic, rodák z Litoměřic.<br />

22. června byla říšská rada za střelby z děl<br />

Vážení přátelé a zákazníci!<br />

Zajímají Vás daňové úlevy pro r. <strong>2006</strong>? Potřebujete půjčit peníze? Chcete se dozvědět, jak<br />

můžete od státu získat až 12.480 Kč ročně? Chcete si zajistit bezstarostné stáří? Chcete<br />

investovat do svých dětí? Plánujete v r. <strong>2006</strong> začít řešit svoji bytovou otázku nebo rekonstrukci?<br />

Vyberte si ze široké nabídky finančních produktů:<br />

- Penzijní připojištění (se státni podporou) a kapitálové programy (s možností daňových odpisů)<br />

- Renty (důchodové), optimální programy pro 40-leté (široké možnosti variant s možností<br />

dědění až 60% Vaší renty pro Vaše děti a vnoučata, včetně daňových odpisů)<br />

- Investiční programy (krátkodobé, dlouhodobé), stavební spoření se státní podporou<br />

- Rizikové pojištění (na škody v práci), úvěrové pojištění, úrazové pojištění pro děti i dospělé<br />

- Hypoteční úvěry anuitní i kombinované s odkladem splátky jistiny od Komerční banky,<br />

Hypoteční banky, Raiffeisenbank, Živnostenské banky, HVB Bank.<br />

- PROFI úvěry - pro OSVČ rychle a kvalitně u KB na zásoby a pohledávky<br />

- NOVINKA - HYPOTEČNÍ ÚVĚRY BEZ PROKAZOVÁNÍ PŘÍJMU KLIENTA (i neúčelové)<br />

Nabízíme bezplatné zpracování analýzy Vašich finančních potřeb a požadavků.<br />

Kontakt:<br />

Iveta Gertnerová<br />

Mobil: 777 149 115<br />

E-mail: iveta.gertnerova@centrum.cz<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 4<br />

Z rychnovské kroniky<br />

a zvonění zvonů ve Vídni zahájena a den nato, (23<br />

července - 6. neděle po letnicích) na bisk. nařízení<br />

byla v naší diecézi uspořádána slavnost.<br />

Prvním podnikem říšské rady bylo povolání<br />

císaře zpět do Vídně, které 12. srpna splnil. Jediný<br />

čin říšské rady v této době bylo poslancem Kudlichem<br />

navržené zrušení poddanství a roboty, které<br />

také říšský sněm přijal a 7. září císařem bylo sankcionováno.<br />

Prudké debaty byly v říšském sněmu, který<br />

také vídeňané drželi ve velkém napětí; až se 6. října<br />

uvolnilo.<br />

Vídeňská říjnová revoluce – 6. říjen<br />

Revoluce vypukla znovu, strašnější než předtím.<br />

Občané zabíjeli občany, kteří měli jiné politické<br />

smýšlení. Ministr války, hrabě Latour byl ohavně zabit<br />

a pověšen na lucerně. Císař znovu uprchl a odebral<br />

se do Olomouce. Říšští poslanci, kteří si nebyli<br />

jisti životem, uprchli v přestrojení, zvláště poslanci<br />

české pravice. Jen ti, které lid poznal jako své, zůstali<br />

a tvořili ve vzrušené Vídni jediný, i když slabý úřad.<br />

Anarchie trvala několik týdnů, až přivolané<br />

vojsko pod knížetem a polním maršálem Windischgrätzem<br />

Vídeň stále více obkličovalo, po<br />

několikadenním boji 30. října ji dobylo a ty, které<br />

shledalo vinnými podle válečného práva, byli s vojenskou<br />

přísností potrestáni. Takové doby jsou mimořádné,<br />

nikdo, ani ti, kdo byli nadšeni pro jednotu<br />

nevěděli poradit správný prostředek. A bylo za pražských<br />

svatodušních bouří dost lidí zvláště v českých<br />

krajích, kteří spěchali hlavnímu městu na pomoc a<br />

údajně ohroženou svobodu chtěli zachránit, tak i<br />

v německých kruzích zvláště v Liberci a okolí byli ti,<br />

kteří chtěli spěchat na pomoc Vídni. Naštěstí jejich<br />

úmysl se neuskutečnil.<br />

Nyní následovalo ticho v politickém životě, ale<br />

ticho jako po nějaké silné bouři, kdy se chladnokrevně<br />

přehlížejí utrpěné ztráty. Lidé zašli příliš daleko,<br />

zaslepeni některými podněcovateli a ztratili své dobré<br />

mínění o vládě. Ta se nyní cítila zase silná a vzala<br />

po víc než půl roce zase otěže vlády do svých rukou.<br />

Umírnění se zase řadili okolo trůnu, když uviděli, že<br />

pravé blaho může být zajištěno pod silnou vládou, i<br />

když svoboda bude nuzněji odměřena než pod bezuzdnou<br />

vládou lidu.<br />

Císař povolal říšský sněm do Kroměříže na<br />

Moravě, kde pokračovala nepřetržitá jednání, obklopil<br />

se schopnými, odpovědnými ministry, kteří byli<br />

schopní zachránit státní loď z propasti revoluce.<br />

Tak stály věci, když 2. prosince 1848 císař Ferdinand<br />

zcela nečekaně se vzdal vlády, trůn přenechal<br />

svému 18. letému mladistvému synovci Františkovi<br />

Josefovi, synovi arcivévody Františka, který se nástupnictví<br />

vzdal, císař se odebral do soukromí do<br />

Prahy. Vážnost a láska jeho poddaných ho následovala,<br />

všeobecně byl nazýván Ferdinand Dobrotivý.<br />

Smutný případ smrti továrníka a poslance říš.<br />

sněmu<br />

Karla Herziga ve Mšeně<br />

Jako pozoruhodné a důležité pro tuto krajinu<br />

zaslouží zaznamenání v této době se udavší smrt p.<br />

Karla Herziga, továrníka v Liberci a poslance říšského<br />

sněmu. 5. ledna 1849 shořela jeho továrna<br />

ve Mšeně v důsledku neopatrného topiče v tamní<br />

pohonné jednotce a vlastník, jehož továrna dávala<br />

tisícům lidí výdělek, chtěl ještě zachránit nějaké věci,<br />

byl ale zasažen padajícím trámem a přišel v žáru o<br />

život. Jeho ostatky byly v Liberci ze velké účasti lidí<br />

pohřbeny, přičemž justiciár Pollatschek, rovněž<br />

říšský poslanec držel na hřbitově pohřební řeč. Také<br />

událost doby.<br />

Říšský sněm v Kroměříži<br />

Během toho seděli poslanci v Kroměříži v arcibiskupském<br />

paláci a sněmovali. Už byli u debaty o<br />

základních právech, přičemž je třeba zmínit zejména<br />

§§ o odstranění trestu smrti, které také byly přijaty,<br />

téměř už na konci porad došlo na záležitosti týkající<br />

se církve, když vláda říšský sněm náhle rozpustila a<br />

vydala oktrojovanou ústavu.<br />

Rozhodující byla noc ze 7. – 8. březen. V 8.<br />

ráno obsadilo vojsko vchod do sálu říšského sněmu<br />

a poslanci, z nichž někteří už byli mezitím proskribováni,<br />

se rozprchli do všech 4 stran.<br />

Tak skončil 1. konstituční rakouský sněm, jehož<br />

jediné dítě, přijaté do života, bylo zrušení poddanství<br />

a roboty. Soud o tom je podle názoru soudců<br />

různý. Mohlo by se o tom říci to, co říká Schiller ve<br />

svém Valdštejnovi:<br />

„Od stran dobro a nenávist spleteny, kolísá jeho<br />

obraz charakteru v dějinách.“ Jedněmi byl vynášen<br />

až do nebe a noviny psaly víc o falešnosti vlády, o<br />

potupě, kterou prostřednictvím zástupců lidu lidem<br />

samotným udělala. Od jiných byla do bláta stržena.<br />

Přinejmenším se může člověk od většiny odklonit,<br />

když se říká, že snaha většiny poslanců byla řádná,<br />

ale povětšinou teoretici chtěli vybudovat stát podle<br />

pravidel rozumu a filosofie bez základních pravidel<br />

a zvyklostí, jak se v lidu vžily, ani v nejmenším na ně<br />

nebrali ohled jako na substrát. Skoky dělají zřídka<br />

dobrotu a jmenovitě strhávají jistá zařízení církevních<br />

pravidel, zvláště duchovní hierarchii.


<strong>Rychnovský</strong> Zpravodaj pročítám pravidelně<br />

každý měsíc a můj názor je ten, že občané našeho<br />

města si zaslouží mít takovouto tiskovinu, kde se<br />

mohou dočíst o různých společenských a kulturních<br />

akcích, koneckonců i o politickém dění v naší obci<br />

a posléze i o tom, jak pracuje zastupitelstvo obce,<br />

což si myslím je naprosto v pořádku. Díky za to, že<br />

ji máme.<br />

Ve Zpravodaji číslo 7. mě zaujal článek ---<br />

VADÍ MI ---, ale pouze v negativním slova smyslu.<br />

Pisatel se zde zabývá tím, jaké jsou v naší obci nedostatky,<br />

co bychom měli a také neměli dělat, na koho<br />

PROČ ASI???<br />

bychom si měli dát pozor a jakého psíka vést na barevném<br />

vodítku.<br />

Dosti jsem se bránil něco nenapsat, ale když<br />

ten samý pisatel napsal v dalším <strong>zpravodaj</strong>i číslo 8.<br />

článek - Rally ze dvou úhlů pohledu -, nezlobte se<br />

na mne, ale tužku do ruky jsem už vzít musel, neboť<br />

jsem z toho měl opět negativní pocit, jelikož rozumím<br />

tomu (tak jako jistě i ostatní občané), kam jsou<br />

tyto články nasměrovány a za jakým účelem.<br />

Oba články mají za cíl zviditelnit pisatele<br />

před blížícími se komunálními volbami. Snad nám<br />

nechce namluvit, že někoho ze čtenářů zajímá, kam<br />

si jeho rodina v sobotu a v neděli vyjela s koly na výlet.<br />

Ale nejvíce zarážející na tom je fakt, že je již několik<br />

let tento člověk v našem zastupitestvu města a<br />

může tak přímo i nepřímo ovlivňovat věci, o kterých<br />

teď před volbami tak rád píše, že se mu nelíbí.<br />

Občané totiž nejsou hloupí a určitě se nedají<br />

nějakými články nasměrovat tam, kam by si to<br />

někdo přál. Naštěstí máme každý svůj mozek, takže<br />

já osobně pozoruji, že se tyto články objevují až v poslední<br />

době: PROČ ASI ?<br />

Zdeněk Němec<br />

Ještě jednou Anglie<br />

V návaznosti na minulá čísla Zpravodaje se<br />

vracím ještě jednou k poznávacímu zájezdu do Londýna,<br />

a to příspěvkem jedné z účastnic.<br />

Mgr.Hana Zemínová<br />

Výlet do Anglie.<br />

Na výlet do Anglie jsem se již delší dobu těšila.<br />

Po náročných přípravách jsme se konečně<br />

dočkali dne odjezdu.Do Prahy jsme odcestovali autobusem<br />

Hotliner.V Praze jsme přesedli na autobus<br />

StudentAgency, který nás měl dopravit přes Německo,Belgii<br />

a Francii do Anglie.Cesta trvala přibližně<br />

18 hodin. Přestože jsme měli možnost v autobuse<br />

sledovat televizi, po pár hodinách jsme měli dlouhou<br />

chvíli.Cestu jsme si tedy snažili zpříjemnit různými<br />

hrami.<br />

Na celém tom putování mě nejvíc zaujal přejezd<br />

přes kanál La Manche. Přes kanál nás i s autobusem<br />

přepravil podmořským tunelem ohromný vlak.<br />

Konečně jsme spatřili Londýn. Po chvíli bloudění<br />

jsme dorazili do hotelu Crystal Palace, kde jsme<br />

byli po celý náš pobyt v Anglii ubytováni.Zbytek dne<br />

jsme strávili odpočinkem.<br />

Hned druhý den ráno nás vlak dopravil do<br />

centra Londýna.Viděli jsme tolik zajímavých věcí<br />

!Mezi jednu z nich zajisté patří ohromné ruské kolo.<br />

Se strachem jsem vzhlížela na ten obrovitý stroj,<br />

zdánlivě dosahující až k nebi. Dále mě velice zaujalo<br />

sídlo londýnského parlamentu a Big Ben.Opravdu<br />

překrásná budova, která na první pohled zaujme<br />

svou velikostí. Je postavena v gotickém slohu a tudíž<br />

se vyznačuje spoustou malých věžiček. Dalším velmi<br />

zajímavým místem, které jsme tento den navštívili,<br />

byl nultý poledník. Měla jsem opravdu zvláštní pocit,<br />

když jsem se postavila přímo do místa, kde je<br />

Země pomyslně rozdělena na dvě části.Jedna polovina<br />

mého těla byla na východě a druhá na západě.<br />

Památku, kterou jsme ovšem neměli možnost vidět,<br />

jelikož byla v rekonstrukci, byla socha generála Nelsona<br />

– vysoký sloup, tyčící se do nebe, na jehož konci<br />

stála generálova socha. Skutečně to musí být krása,<br />

my jsme však neviděli víc než, mohu-li to tak říci,<br />

ohromnou krabici.<br />

Během dne nám nepřálo počasí a pršelo, jak<br />

to v Londýně v tuto dobu bývá zvykem.Posledním<br />

místem, které jsme ten den navštívili, bylo kouzelné<br />

velké hračkářství. Něco takového jsem ještě nikdy<br />

neviděla ! Hračkářství mělo celkem šest pater, rozdělených<br />

podle hraček, které zde bylo možno zakoupit.<br />

Na své si přišli jak kluci, tak holčičky. Po velmi vyčerpávajícím<br />

dni se nám krásně usínalo.<br />

Následující den ráno jsme opět vyrazili do<br />

centra Londýna navštívit další zajímavá místa. Jako<br />

první nás čekala prohlídka Buckinghamského paláce,<br />

tedy sídla britské královny a její rodiny.Rozsáhlá<br />

stavba v ranně barokním slohu s bohatě zdobenými<br />

branami a rozlehlou zahradou, ve které je vystavěn<br />

památník královně Alžbětě II. Jako každou neděli<br />

zde pochodovala královská stráž.Především mě<br />

na nich zaujal jejich vážný výraz v obličeji a jejich<br />

uniforma.Po nevšední podívané jsme se autobusem<br />

dopravili na ulici Oxford<br />

Street, kde jsme<br />

zakoupili suvenýry<br />

pro naše nejbližší.Po<br />

nákupech jsme pokračovali<br />

v cestě k mostu<br />

Tower Bridge, který<br />

je postavený na řece<br />

Temži. Most tvoří dvě<br />

věže v secesním stylu.<br />

Proplouvá-li zde větší<br />

loď, most se zvedá.Závěrečným<br />

zpestřením<br />

výletu byla projížďka<br />

lodí, ze které jsme si<br />

mohli opět prohlédnout<br />

všechna zajímavá<br />

místa, která jsme navštívili.<br />

Posledního dne<br />

jsme toho již moc nestihli,<br />

protože jsme hned po snídani vyrazili na cestu<br />

domů.Cesta domů mi připadala poněkud kratší.Bylo<br />

to asi tím, že jsem se domu moc těšila, i když se mi<br />

po Londýně stýskalo.Z poznávacího výletu jsem si<br />

odvážela mnoho krásných pocitů a vzpomínek.Zajisté<br />

mi také, co se výuky týče, pomohl živý kontakt<br />

s angličtinou.<br />

Irena Golebiowská, 7.třída<br />

Gratulujeme<br />

Sbor pro občanské záležitosti,<br />

městský úřad a<br />

redakce Zpravodaje blahopřejí<br />

těmto občanům,<br />

kteří slaví v září své jubileum<br />

Baudyš Zdeněk<br />

Buchberger Kurt<br />

Cejnarová Květoslava<br />

Černá Alena<br />

Hajdová Marie<br />

Hrubý Bohumil<br />

Janecká Jaruše<br />

Krčmarik Milan<br />

Kubátová Květa<br />

Lhotová Libuše<br />

Mareš Bohuslav<br />

Materna Václav<br />

Nosek Pavel<br />

Novotný Josef<br />

Pikl Václav<br />

Sovinec Ferdinand<br />

Švehlová Blažena<br />

Viták Miroslav<br />

Weggersová Helena<br />

Weissová Helga<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 5


Pranostiky a jména<br />

Jedna pranostika na měsíc a čtyři křestní jména, na každý týden jedno<br />

„Na den Jiljí hrom a blesky - čtyři<br />

týdny mokré stezky.“<br />

(Jiljí má jmeniny 1. září - dle kalendáře<br />

NSR.)<br />

Adéla - jméno germánského původu,<br />

patrně zkrácené ze jména Adalheid<br />

(Adalheidis), tj. vznešené (urozené) postavy,<br />

bytost ušlechtilá, vznešených způsobů.<br />

Ženský tvar přídavného jména adal<br />

(dnes něm. edel, ušlecbtilý) se vyskytuje i<br />

u jmen _Adalbert, Adolf aj. - Za vlasteneckou<br />

podobu českou se považovala Šlechtislava.<br />

Něm. Adela, Adele, angl. Adel(l)a,<br />

slov. Adela, Adelína, ital. Adele, rus. Adelina,<br />

maď. Adél.<br />

Jmeniny 2. září.<br />

Boleslav - snad všeslovanské jméno<br />

- ženský protějšek Boleslava je krom češtiny<br />

a slovenštiny i v ruštině. Za cizí obdobu<br />

jména se považuje latinský Magnus, tj.<br />

„veliký, mocný“. Boleslav je souznačný co<br />

do významu se jménem Václav. Obě jména<br />

mají významově stejnou složku „více“.<br />

To bylo možno vyjádřit jednak praslovanským<br />

vetje (odtud naše více, ale před druhou<br />

složkou -slav obyčejně váce-), jednak<br />

praslovanským bolje (srov. rus. bole, boleje).<br />

Slov., rus., srb. a bulh. Boleslav, pol.<br />

Boles1aw.<br />

Řídce užíváno.<br />

Jmeniny 6. září.<br />

Radka - původem osamostatnělá domácká<br />

podoba slovanských jmen začínajících<br />

na Rad- (Radmila, Radoslava ap.),<br />

příp. na -rada končících (Ctirada). Vykládá<br />

se jako „radostná, radující se. Považuje<br />

se též za obdobu latinského jména Gaudencia,<br />

Hilaria.<br />

Bulh. Radka, rus. Rada, srbochorv.<br />

Radojka. Jméno je dnes oblíbeno.<br />

Jmeniny 14. září.<br />

Václav – (po něm koruna svatováclavská)<br />

- české jméno slovanského původu;<br />

pračeské (v době Václavově ještě užívané)<br />

Veceslav bylo latinizováno ve Venceslaus;<br />

z něho něm. zkráceně Wenzel, maď. Vencel,<br />

franc. Venceslaus, rus. Vjačeslav, pol.<br />

Waclaw, srb. Večeslav, chorv. Venceslav,<br />

litevsky Vaclovas, angl. Wenceslas, špaň.<br />

a ital. Venceslao. Domácích podob jména<br />

Václav je na 140 tvarů, přičemž se některé<br />

použivají i jako příjmení. Pro zajímavost<br />

některá uvádím: Václavík, Vacín, Vacu1ík,<br />

Vácha, Vachoušek, Vašut, Vašata, Vaněk,<br />

Váňa, Vaněra, Vančura, Vandas, Vaňča,<br />

Vaňásek aj. Přímo o německé Wenzel se<br />

opírají tvary Vencl, Vecl, Fencl, Venclík.<br />

První složkou jména je praslovanské<br />

vetje „více“ (viz u jména Boleslav) - jméno<br />

tedy znamená „více slavný“ a je souznačné<br />

se jmény Boleslav a Pačeslav. Praslovanské<br />

slovo „pače“, odtud jméno Pačeslav,<br />

které zaniklo, ale zbyla po něm památka v<br />

místních jménech (Pačlavice – ze staršího<br />

Pačeslavice).<br />

Jméno Václav u nás stále oblíbeno.<br />

Jmeniny 28. září.<br />

-at-<br />

Městská knihovna informuje<br />

Výběr z nových<br />

knih<br />

Nová pravidla<br />

silničního<br />

provozu - úplné znění Zákona č. 361/2000<br />

Sb., o provozu na pozemních komunikacích<br />

s úpravou od 1. července <strong>2006</strong> a s<br />

komentářem o postizích a bodovém systému<br />

Milan Lajdar: Český ráj - Kniha o zajímavostech,<br />

pověstech a tajemstvích různých<br />

lokalit v Českém ráji<br />

Jiří Sladký: Írán plný mučedníků -<br />

Autor, geograf na Masarykově univerzitě,<br />

podnikl od r. 1996 deset výprav do Íránu.<br />

Po této zemi putoval pěšky nebo domorodými<br />

dopravními prostředky a mezi domorodci<br />

i přespával<br />

Brenda Lewis: Moderní dějiny<br />

v kostce - Přehledná a praktická publikace<br />

věnovaná obrovskému tempu změn<br />

20. století je koncipována jako ilustrovaný<br />

pramen odkazů na významná fakta, události<br />

a osobnosti, uspořádané do tématických<br />

celků. Kniha je ideálním zdrojem<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 6<br />

základní četby i studia moderních dějin<br />

Veronica Buckley: Královna Kristýna<br />

- životopis švédské královny Kristýny,<br />

která patří k nejzajímavějším a také nejkontoverznějším<br />

panovnicím evropských<br />

dějin. Britská autorka v tomto životopise<br />

rozvíjí i pohnuté dějiny 17. století<br />

Jaroslava Moserová-Davidová: Historky<br />

– autorčiny vzpomínky na důležité<br />

osobnosti, které ovlivnili její život<br />

Kim Davies: Tchai-čchi - příručka<br />

pro začátečníky i pokročilé seznamuje se<br />

základními technikami cvičení Tchaj čchi<br />

včetně správného držení těla a dýchání.<br />

Každý pohyb je doplněn barevnou fotografií<br />

Greg Donegan: Atlantida – Bermudský<br />

trojúhelník - příběh, ve kterém<br />

se střetávají síly temných bytostí, které<br />

zničily civilizaci Atlantidy se současnou<br />

civilizací<br />

Michael Cunningham: Vzorové dny<br />

- Cyklus tří novel nabízí trojí pohled na<br />

proměny i konstanty autorova domovského<br />

New Yorku. Poprvé ho autor zastihl<br />

v industriálním příšeří konce 19. století,<br />

podruhé krátce po teroristickém útoku<br />

11. září 2001 a potřetí až ve 24. století, kdy<br />

autor vylíčil Manhattan zmítaný virtuální<br />

realitou<br />

Knihy pro mládež<br />

Stan Sakai: Usagi Yojimbo – kreslený<br />

příběh o samurajích ze 16. století<br />

Jeremy Strong: Smeťák - Smeťák je<br />

tak trochu vyprávění a tak trochu „kreslák“,<br />

ale rozhodně je to výpověď o životě<br />

obyčejného čtrnáctiletého kluka<br />

Lenka Lanczová: Zašeptej do vlasů<br />

Začínám vařit – názorná ilustrovaná<br />

příručka s recepty<br />

Alena Ježková – Karel IV. - životopisná<br />

kniha o českém králi a římském císaři<br />

Karlu IV. (1316-1378) pro mládež. Knihu<br />

zdobí výpravné ilustrace inspirované dobovými<br />

malbami


Je libo jablko?<br />

Hádanka byla opravdu primitivní.<br />

Dětský pokus nachytat někoho na představě,<br />

že když odeberu dvě jablka, mám to,<br />

co zbylo na misce. Ovšemže ve skutečnosti<br />

mám to, co jsem si vzal, tedy dvě jablka.<br />

Tři knihy manželů Scheybalových<br />

Lidová kultura severních Čech čekají na<br />

matrice MěÚ na pány M. Šikolu, J. Hauera<br />

a paní V. Šťastnou (čtvrtý soutěžící se tentokrát<br />

nenašel).<br />

Vlaky a moucha<br />

Z Prahy do Pardubic je to po trase železničního<br />

koridoru přesně 90km. Z Prahy<br />

do Pardubic vyjelo expresní Pendolino<br />

závratnou rychlostí 60km/h. V tu samou<br />

chvíli ovšem vyjelo také z Pardubic do<br />

Prahy další Pendolino, stejnou rychlostí<br />

a, bohužel, jak se to občas na dráze stává,<br />

po té samé koleji. Ve chvíli, kdy se vlaky<br />

rozjely vstříc sobě navzájem a jisté zkáze<br />

k tomu, z předního okna pražského Pendolina<br />

vystartovala moucha vtipálek rychlostí<br />

100km/h (míníme rychlost absolutní,<br />

nikoli relativní ve vztahu k Pendolinu)<br />

a letěla vstříc druhému vlaku. Ve chvíli,<br />

kdy k němu doletěla, jen ťukla nožkou do<br />

jeho předního skla, pustila tečku a v mžiku<br />

letěla zpátky. Takto moucha lítala mezi<br />

vlaky v bláhové naději, že je to nezávazná<br />

legrácka, až ji ovšem drtící se plechy rozmáčkly<br />

na placku. Řekněte, kolik kilometrů<br />

stihla moucha<br />

na sklonku svého<br />

života celkem<br />

nalétat.<br />

Pro chytré hlavičky<br />

Odpovídat<br />

na hádanku a<br />

dodat vyluštěnou<br />

sudoku můžete<br />

jako obvykle osobně<br />

na městský úřad, písemně<br />

poštou na Husova 490,<br />

468 02 Rychnov, e-mailem<br />

na fchlouba@rychnovjbc.<br />

cz, interaktivně na www.<br />

rychnovjbc.cz (zatím jen<br />

na hádanku). SMS bohužel<br />

nepřichází v úvahu, ale<br />

podaří-li se Vám tabulku<br />

čitelně vyfotografovat, můžete<br />

odpovídat i pomocí<br />

MMS na 724179384 nebo<br />

737248420.<br />

Úspěšní luštitelé získají<br />

tentokrát předplatné<br />

Zpravodaje na rok 2007.<br />

Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu<br />

Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu se uskuteční v sobotu 7. října <strong>2006</strong><br />

dle tohoto časového rozpisu:<br />

09:15 - 09:25 Rychnov Hranice – na křižovatce u vývěsní tabule<br />

09:30 - 09:40 Rychnov Ještědská - bytovky SBD<br />

09:45 - 09:55 Rychnov náměstí Míru – proti obchodu<br />

10:00 - 10:10 Rychnov – požární zbrojnice<br />

10:15 - 10:25 Rychnov – u nádraží<br />

Sběr bude prováděn ambulantním způsobem, tj. pojízdnou sběrnou, která bude přistavena<br />

podle časového rozpisu na označeném stanovišti. Odpady budou přebírány<br />

kvalifikovanými pracovníky naší společnosti.<br />

Způsob přebírání odpadů :<br />

1. Odpady budou předávány občany na označeném stanovišti osobně pracovníkům<br />

zajišťujícím sběr. Je zde zakázáno odkládat odpady před příjezdem mobilní sběrny<br />

2. Občané předloží před předáním odpadu občanský průkaz , podle kterého bude<br />

zjištěna adresa.<br />

3. Nebude přijat odpad, který bude umístěn na stanoviště před příjezdem mobilní<br />

sběrny nebo po jejím odjezdu.<br />

Čertovský houby podle Věry Štroblové<br />

aneb<br />

Co s nimi pořád, když tolik rostou<br />

Ingredience: 300 g tvrdších hub, 50 g másla, 150 ml smetany, 1 lžíce plnotučné<br />

hořčice, 1 lžíce kečupu, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžíce citronové šťávy, špetka soli, pepře,<br />

muškátu<br />

Postup přípravy: Houby nakrájíme na plátky a podusíme na másle. Z ostatních<br />

surovin připravíme omáčku, kterou zalijeme houby, zamícháme a ještě 20 minut dusíme<br />

za občasného míchání. Podáváme s toasty a pivem.<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 7


Pokračování z minulého čísla<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 8<br />

150 let železnice Pardubice - Liberec<br />

Nyní tedy o některých zajímavostech ze stavby<br />

železnice mezi Pardubicemi a Libercem. Celá trasa<br />

mezi oběma městy v délce 160 km byla vytyčena pochůzkovou<br />

komisí, která byla zřízena 25. 8. 1856. Ta<br />

prošla pěšky celou trasu a vytyčila budoucí železnici.<br />

Její práce byla rekordně krátká. Koncem září byli v<br />

Turnově a ve dnech lO. a ll. října 1856 dali za přítomnosti<br />

podnikatelů stavbě zelenou.<br />

Ještě měsíc říjen přinesl první stavební práce.<br />

Ty doprovázelo nezvykle pěkné počasí, jež prý<br />

přinesla žába, která byla zakopána na počátku trati.<br />

Dle lidové pověry, kterou zaznamenal již dávno<br />

před stavbou K. J. Erben, musela být zelená a spolu<br />

s ní zakopán i chléb upečený z mouky a ranní rosy.<br />

Dokud pojídala, byla jistou záštitou pěkného počasí.<br />

Naše žába musela pojídat spokojeně, vždyť počasí se<br />

výrazně zhoršilo až v roce 1859.<br />

Ale nyní raději k faktům, která železnici provázela.<br />

Vedle pokládky kolejí byly stavěny i železniční<br />

stanice a především strážní domky, těch mělo<br />

být kolem 250 a byly velmi významné pro zajištění<br />

chodu železnice, vznikaly dílny a železniční depa vodárny,<br />

které sloužily k doplnění tendrů lokomotiv i<br />

mosty. Vodní toky byly překonávány typizovanými<br />

mosty, které se však ne vždy osvědčily a musely být<br />

v krátké době renovovány, jako tomu bylo například<br />

v Rakousích.<br />

Svůj neopakovatelný charakter má železniční<br />

stanice v Hodkovicích. Ale i zde na kamenných<br />

kvádrech hlodá zub času a peníze na údržbu jsou v<br />

nedohlednu.<br />

Celá trať měla celou řadu složitých míst. Je<br />

obdivuhodné, jak dokázali dělníci překonat za použití<br />

primitivních nástrojů úsek mezi městy Semily a<br />

Železný Brod. Zde při ražení tunelů pracovali italští<br />

dělníci. Jejich krédem bylo, že při ražbě nemusejí padat<br />

kamenné kvádry, že stačí, když se stále z tunelů<br />

práší. Zajímavá teorie. Ale dílo vždy a v termínu dokončili<br />

i při dalších stavbách tratí v okolí.<br />

Je pochopitelné, že při práci docházelo k častým<br />

úrazům, ba i smrtelným. Společnost proto zřídila<br />

dokonce lékaře, který se o zraněné dělníky staral.<br />

Druhým velkým oříškem byl úsek trati z Turnova<br />

do Jeřmanic. Od Sychrova přicházel jeden problém<br />

za druhým. Před stanicí musel být ve složitých<br />

geologických podmínkách ražen tunel, který svojí<br />

délkou 635 metrů patřil ve své době k nejdelším u<br />

nás.<br />

Za stanicí pak romantické údolí Mohelky muselo<br />

být překlenuto mostem. Dlužno říci, že most je<br />

ukázkou, jak může vysoce technická stavba vhodně<br />

zapadat do okolní krajiny. Viadukt má sedm hlavních<br />

a dva boční pilíře. Stavba je jakoby ve dvou<br />

poschodích. Spodní stavba sahá do výše 10 metrů,<br />

železniční lože je umístěno až ve výšce 30,3 metru.<br />

Této výšky dosahují další pilíře. Délka mostu dosahuje<br />

120 metrů a jeho šíře 11,45 metru. Sychrovský<br />

most se svými parametry rozhodně neztrácí mezi<br />

podobnými i v alpských zemích. Za viaduktem následují<br />

prakticky až do Rychnova a Rádla další menší<br />

mostky, které překonávají místní potoky, meandrující<br />

Mohelku i nejrůznější prolákliny. Na své si dělníci<br />

přišli při hloubení zářezů ve skalách, které bránily<br />

výstavbě trati.<br />

Původní železniční stanice Gablonz-Reichenau<br />

stávala na kilometru 144,7 od Pardubic v místě<br />

zvaném Grundloch. Pro přiblížení dnešnímu čtenáři<br />

je to v místech poblíž koupaliště pod Rádlem. Dnešní<br />

stanice se přiblížila městu a stojí na kilometru<br />

143,3 od výchozí stanice. Stavba byla dokončena 19.<br />

8. 1886, později byla rozšiřována, a to v letech 1895<br />

a 1903. Prostá neorenezační stavba z roku 1886 symetrické<br />

podoby má dnes čtyřosou štítovou stranu<br />

se štítovými rizality a dřevěným zastřešeným nástupištěm.<br />

Císař Franz Josef I. poznal tento prostor při<br />

svých dvou cestách císařským vlakem do Liberce.<br />

První návštěva v Liberci ho příliš nenadchla, neboť<br />

policie shledala, že na něj má být spáchán atentát.<br />

1906 byl na výstavě v Liberci. Odtud odjel fiakry<br />

do Vratislavic, navštívil Jablonec nad Nisou, po<br />

slavnostním uvítání nasedl v Rychnově do vlaku a<br />

vydal se do sídelního místa.<br />

Stavba nového nádraží dala podnět k výstavbě<br />

Nádražní ulice, kterou stavěl stavitel Womatschka z<br />

Jablonce nad Nisou.<br />

Stanice sloužila od 6. 2. 1900 i jako konečná<br />

pro jabloneckou tramvajovou dopravu. K rozšíření<br />

nádraží došlo v roce 1902 o nové kolejiště a překladiště.<br />

V letech výstavby železnice bylo v Rychnově<br />

víc než živo. Lidé měli práci i peníze a spolu s inženýry<br />

je často nechávali v místních hospodách. Je třeba<br />

zmínit, že velmi často docházelo ke rvačkám nejen<br />

cizích, ale i domácích dělníků.<br />

Období výstavby přineslo i řadu soudních<br />

sporů při vyvlastňování pozemků a některých staveb,<br />

místní občané se báli jisker lokomotiv, které by<br />

mohly působit požáry, jako argument byl uváděn<br />

kouř a hluk projíždějících vlaků.<br />

Zajímavé je, že místní majitelé velmi striktně<br />

odmítali snahy jabloneckých exportérů zakoupit zde<br />

pozemky a usadit se v Rychnově. Škoda, kde jsme<br />

dnes mohli být.<br />

V tomto okamžiku by bylo jistě vhodné zmínit<br />

se o dopravě lidí na poměrně nepřístupné původní<br />

nádraží u koupaliště. Doprava byla zajiťována omibusy,<br />

které vlastnil jablonecký poštmistr Huttmann.<br />

Konkurentem mu byl rychnovský hospodský F. Pietsch,<br />

ale jen do okamžiku, kdy mu za „záhadných“<br />

okolností pomřeli všichni koně. Mnohého člověka<br />

napadne, jak se třeba cestovalo do Prahy. O tom píše<br />

krásně ve svých Zapadlých vlastencích spisovatel K.<br />

V. Rais.<br />

Jak to však bylo u nás? Dostavníky, které organizoval<br />

Jan Dekert již od roku 1828, vyrážely z Liberce<br />

již ve 4.00 ráno, cestující chutě posnídali ve vyhlédnutém<br />

zájezdním hostinci, poobědovali v Mladé<br />

Boleslavi, pokochali se pohledy na Prahu a mezi 20<br />

až 21 hodinou dorazili do Prahy. Z Prahy se vyráželo<br />

již v 15 hodin odpoledne a cestovatelé byli v Liberci<br />

v 8 hodin ráno. Působilo zde na 26 podnikatelů, kteří<br />

s dostavníky vykonali 196 jízd ročně a tam i zpět<br />

dopravili na 1000 zájemců.<br />

Ale zpátky k naší železnici. Za stanicí Rychnov<br />

u Jablonce nad Nisou (kolik bylo pokusů o změnu<br />

názvu stanice) se nalézá druhý stavitelský skvost<br />

na trati - rychnovský viadukt. Viadukt představuje<br />

skvělou mostní konstrukci na zaobleném půdorysu<br />

s 10 pilíři z otesaných kvádrů. Oblouky jsou z lomového<br />

kamene konicky se zužujíciho a jsou ukončeny<br />

jednoduchou profilovanou římsou. Rovněž 9 oblouků<br />

je klenuto z pískovcových kvádrů, uprostřed<br />

oblouků jsou kruhové otvory. ,I oblouky mají zdivo<br />

z lomového kamene, ukončeny jsou římsou a železným<br />

zábradlím. Most byl stavěn ve velmi složitém<br />

geologickém prostředí, kde se nalézají rašeliny a<br />

naplaveniny, v hloubce cca 140 m pak souvislé čedičové<br />

vrstvy, jak dokázaly průzkumné vrty v období<br />

mezi dvěma světovými válkami. Nálezy historických<br />

nádob, které se však nedochovaly, svědčí o dávném<br />

osídlení naší kotliny. Výška mostu činí 19,3 metru,<br />

samotný most je 118 metrů dlouhý, jeho šířka odpovídá<br />

šířce mostu v Sychrově. Mostní konstrukce<br />

vznikala v letech 1857-1858 pod stavebním dozorem<br />

stavitele Stixe. Za mostem začíná tzv. malý rychnovský<br />

Semmerink o délce téměř 6 km. Železnice zde<br />

stoupá prakticky až do Dlouhých Mostů a její stoupání<br />

je 1:125.<br />

Z Hodkovic do Dlouhých Mostů je trať dlouhá<br />

přibližně 13 kilometrů. <strong>Rychnovský</strong> oblouk tratě přibližuje<br />

do vzdálenosti pouhých 4 kilometrů.<br />

Na trati působili jako drážní zaměstnanci i<br />

osoby, jejichž život souvisí s národní kulturou - Michal<br />

Mácha a František Vochoč. Michal Mácha byl<br />

bratrem pěvce Máje K.H. Máchy. Působil v Železném<br />

Brodě, Semilech, Hradci Králové, Borovnici.<br />

Nakonec zakotvil s početnou rodinou v Předměřicích<br />

u Hradce Králové jako výpravník A. Jirásek chodíval<br />

do Předměřic pěšky, aby mohl „popatřit bratra<br />

slavného českého básníka“. Michal Mácha se těšil na<br />

„lepší štaci do Rychnova u Jablonce nad Nisou”. Přeložení<br />

se nedočkal, zemřel 1871 při výkonu služby. Je<br />

pochován v Lochenicích.<br />

František Vochoč patřil k významným vlastencům<br />

v roce 1848. Za svoji činnost byl žalářován<br />

na Hradčanech, později na Špilberku. V roce 1866<br />

odmítl Vochoč vykonávat službu pro Prusy, kteří v<br />

dobách války s Rakouskem trať obsadili a využívali ji<br />

k přesunům svých vojsk.<br />

Není bez zajímavosti, že železnice inspirovala<br />

malíře k provedení jakéhosi obrazového průvodce<br />

po zajímavých místech trati. Mezi jinými je v této<br />

publikaci vyobrazen rychnovský železniční most s<br />

počátkem slavné rychnovské zatáčky a další pohled<br />

před Rychnovem zřejmě v prostoru zaniklé osady<br />

Mohelka.<br />

Železniční mosty a můstky včetně skalních<br />

zářezů se staly místy, kde fotografové s oblibou zachycovali<br />

lokomotivy i vlaky, které v těchto místech<br />

působily zvláště impozantně. Takových fotografií je<br />

hodně, škoda jen, že se z nich nepodařilo získat ucelený<br />

soubor.<br />

Mgr. Jindřich Kurfiřt<br />

Sychrovský viadukt


Ve čtvrtek 31. 08. <strong>2006</strong> ukončila provoz společnost<br />

HOTLINER na lince č. 153220 Praha - Jablonec<br />

nad Nisou. ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.<br />

tímto reaguje na vzniklou situaci úpravou jízdního<br />

řádu linky č. 530201 a č. 530250 s platností od 01. 09.<br />

<strong>2006</strong> a 03. 09. <strong>2006</strong>. Nové přímé spoje budou ze směru<br />

Jablonec nad Nisou do Prahy, Černý Most jezdit<br />

v těchto časech:<br />

Odjezdy z Jablonce nad Nisou, spoje 39, 41, 43, 45,<br />

47 jedou již od 1.9.<strong>2006</strong><br />

· pracovní dny: 06:00, 07:15, 10:00 a v pátek navíc ve<br />

12:00 a 14:00 hod.<br />

· v sobotu: 07:15 a 14:00 hod.<br />

Odjezdy z Prahy, Černý Most - stanoviště č. 6, spoje<br />

38, 40, 42, 44, 46 jedou již od 1.9.<strong>2006</strong><br />

· pracovní dny: 07:30, 09:00, 12:00 a v pátek navíc ve<br />

14:00 a 16:00 hod.<br />

· v sobotu: 09:00 a 16:00 hod.<br />

Nové jízdní řády s platností od 1. 9. <strong>2006</strong> a 3.<br />

9. <strong>2006</strong> nejsou v žádném případě konečné, v tomto<br />

okamžiku jsme operativně reagovali na nenadálé<br />

ukončení provozu linky Praha - Jablonec nad Nisou<br />

společností Hotliner.<br />

Na základě Vašich prvních připomínek zavádíme<br />

od pondělí 4.9.<strong>2006</strong> nový přímý (rychlíkový)<br />

posilový spoj s odjezdem v 16:30 hod. z Prahy,<br />

Florenc (16:45 hod. z Prahy, Černý Most - zastávka<br />

Chlumecká). Tento mimořádný spoj bude v provozu<br />

vždy od pondělí do čtvrtka do doby, než dojde k<br />

úpravě stávajícího jízdního řádu, tj. do 24. 9. <strong>2006</strong>.<br />

Bližší informace a změny budou průběžně<br />

zveřejňovány na internetových stránkách společnosti<br />

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. http://www.csadjbc.<br />

cz nebo v předprodejní a informační kanceláři na<br />

autobusovém nádraží v Jablonci nad Nisou, tel.: 483<br />

710 503.<br />

Případné podněty k úpravám jízdních řádů<br />

zasílejte na e-mail: jablonec-praha@csadjbc.cz<br />

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.<br />

ČSAD Jablonec informuje<br />

Zveme Vás na zasedání<br />

zastupitelstva města, které se koná<br />

v pondělí 11.9.<strong>2006</strong> od 18.30 hod.<br />

v zasedací místnosti MěÚ.<br />

PROGRAM:<br />

- kanalizace Zálesí IV etapa<br />

- žádost o proplacení vyvložkování<br />

komína na domě čp. 577<br />

- ručení města pro získání bankovního<br />

úvěru na projekt SROP „bezdrátový<br />

rozhlas“<br />

- otevřený dopis „Přátelé Pelikovic“<br />

- stanovisko obce Rádlo – větrné elektrárny<br />

- projednání žádosti o součinnost<br />

k ústavní stížnosti – rozdělování fin.<br />

prostředků ze státního rozpočtu<br />

- pozemky<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 9


<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 10<br />

Woody uvádí rostlinu na měsíc září<br />

Hra barevného jehličí<br />

S nastávajícím podzimem do naších<br />

zahrad opět vstupuje tvořivá nálada a chuť<br />

sázet, vylepšovat a měnit, vymýšlet a zvelebovat.<br />

Zahradní centra se po teplém létě<br />

opět s větší intenzitou zaplňují dodávkou<br />

nových rostlin, které nově pro své zákazníky<br />

připravili školkařské firmy. Podzimní<br />

doba v zahradních centrech přeje zejména<br />

prodeji barevně výrazných jehličnanů,<br />

které svoji krásu nepokrytě představují<br />

v plné síle i v tomto období. Někdy postačí<br />

i krátký pohled na prodejní plochy<br />

zahradních center, a rázem uvidíme, jak<br />

může být svět jehličnanů pestrý, barevný<br />

a rozmanitý. Vedle základní zelené barvy<br />

hýří jehličnany zejména zlatě žlutými odstíny,<br />

poměrně běžné jsou taktéž kultivary<br />

v šedě modrém provedení.<br />

Při nákupu rostliny pro dosažení nejlepšího<br />

možného efektu musíme zohlednit<br />

především to, pro jakou situaci rostlinu<br />

vybíráme a co od ní v příštích letech<br />

vůbec očekáváme. Měla by nás zajímat velikost<br />

rostliny v dospělém stavu, její tvar,<br />

rychlost růstu i nároky na prostředí. Pod<br />

tímto pojmem rozumíme zejména požadavky<br />

na půdu, vlhkost, světlo a odolnost<br />

vůči místním klimatickým podmínkám.<br />

Velmi důležité pro dlouho trvající radost<br />

z nákupu je upřednostnit kvalitní zahradní<br />

centrum před obchodníkem nevalné<br />

pověsti. Tato spolehlivost se projevuje<br />

nejenom ve vlastní kvalitě rostlin, ale taktéž<br />

na jejich správném a plném označení<br />

jménem, případně kultivarem. Tato pečlivost<br />

při výběru rostlin se zajisté vyplatí,<br />

neboť existuje celá řada dřevin, které se<br />

v mladém věku vzájemně velmi podobají,<br />

ale v dospělosti se již významně liší. Že<br />

na jmenovce opravdu záleží, dokládá za<br />

všechny jeden příklad, který by měl podpořit<br />

promyšlené nakupování jehličnanů<br />

před impulsivním rozhodováním. Jedním<br />

z velmi atraktivních barevných jehličnanů<br />

je kultivar cypříšku hrachonosného,<br />

v odborném jazyku celým jménem nazvaný<br />

Chamaecyparis pisifera ‘Filifera Aurea‘.<br />

Tato rostlina se vyznačuje tenkými,<br />

nitkovitými větvičkami, které jsou světle<br />

zelené až výrazně žluté barvy. Vyznačuje<br />

se široce rozložitým růstem. Neroste sice<br />

příliš rychle, ale vytrvale do výšky 4, ale<br />

někdy až 6 metrů. Samozřejmě při pěstování<br />

v nádobách těchto rozměrů ale nikdy<br />

nedosahuje. Vedle této odrůdy se ovšem<br />

v zahradnických prodejnách můžeme potkat<br />

i s odrůdou, označenou jako Chamaecyparis<br />

pisifera ‘Sungold‘. Podobnost této<br />

odrůdy s předešlou je v mládí velmi velká,<br />

způsobem růstu se však vzájemně významně<br />

liší. Kultivar ‘Sungold‘ na rozdíl<br />

od předešlého dorůstá mnohem menších<br />

rozměrů a je velmi kompaktní. A aby toho<br />

nebylo až tak málo, podobného vzhledu<br />

je taktéž i Chamaecyparis pisifera ‘Filifera<br />

Nana‘, který je rovněž velmi kompaktní a<br />

vysoký jen do 60 až 80 cm, ale jeho barva<br />

je zelená bez žlutého odstínu. Všechny tyto<br />

cypříšky pro zdárný růst potřebují vlhčí<br />

stanoviště ve velmi mírném polostínu, alespoň<br />

částečně chráněné od přímého slunečního<br />

svitu. Půda jim vyhovuje běžná,<br />

písčitohlinitá, mírně kyselé až mírně zásadité<br />

půdní reakce. Zatímco kompaktní<br />

odrůdy se hodí do skalek, předzahrádek a<br />

do nízkých záhonů, výše rostoucí odrůdy<br />

vyniknou nejlépe jako kulisa, atraktivní<br />

pozadí, či pro barevné kompozice v kombinaci<br />

s jinými vysokými druhy dřevin.<br />

Vedle cypříšků existuje ale celá řada<br />

barevně atraktivních jehličnanů, které dovedou<br />

prozářit zahradu jasnými barvami<br />

po dlouhou dobu v roku. Snad každý rod<br />

nabízí několik barevně vyvolených kultivarů,<br />

které jsou něčím zajímavé, krásné a<br />

přitažlivé. Barevné výstřelky ve světě jehličnanů<br />

můžeme obdivovat u tují, jalovců,<br />

tisů, ale i u borovic, jedlí či smrků. Návštěva<br />

zahradního centra nebo pěstitele těchto<br />

dřevin vás o tom zajisté přesvědčí.<br />

Vedle barevně atraktivních kultivarů<br />

za povšimnutí nepochybně stojí i další<br />

skupina dřevin, kterou označujeme společným<br />

názvem čarověník. Čarověníky<br />

jsou obvykle drobné až miniaturní formy<br />

dřevin, především jehličnanů, které vznikají<br />

často za složitých okolností na větvích<br />

původních, mateřských stromů. V případě,<br />

že je tato mutace objevena, podaří se ji<br />

namnožit a po čase se projeví jako dobrá,<br />

má šanci objevit se v prodeji jako extra<br />

zajímavá a atraktivní rostlina. Čarověníky<br />

se občas označují zkratkou WB, která se<br />

používá jako doplněk kultivarového jména.<br />

Mnoho pěstitelů však toto označení<br />

nepoužívá, přičemž se spokojí pouze se<br />

jménem odrůdy uvedené na konci původního<br />

botanického názvu. Až na výjimky<br />

jsou všechny pěstované čarověníky pomalu,<br />

nebo velmi pomalu rostoucí dřeviny,<br />

které se vyznačují kompaktním vzhledem<br />

a obvykle nízkou konečnou velikostí. Tyto<br />

miniatury se obvykle hodí pro nejmenší<br />

možné zahrady, do skalek, ale i pro pěstování<br />

v omezeném prostoru na balkónech<br />

a terasách. Ze zajímavého sortimentu, který<br />

se s narůstající intenzitou stále častěji<br />

objevuje ve specializovaných prodejnách<br />

musíme vybírat ovšem stejně uvážlivě, jako<br />

u ostatních dřevin. I u čarověníků platí,<br />

že jednotlivé typy se od sebe často podstatně<br />

liší, ale i tu platí několik společních<br />

zásad, které vám pomůžou zorientovat se<br />

při výběru pro vás nejvhodnějšího druhu.<br />

Borovice (Pinus) – jsou vesměs dřeviny,<br />

které jsou velmi světlomilné. Dostatek<br />

slunečního svitu je základní podmínkou<br />

úspěšného pěstování. Pro začínající<br />

pěstitele se nejlépe hodí čarověníky druhů<br />

: borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice<br />

kleče (Pinus mugo), borovice blatky (Pinus<br />

uncinata) a borovice bělokoré (Pinus leucodermis).<br />

Zejména první dva jmenované<br />

druhy jsou při dostatku světla velmi tolerantní<br />

a dobře přizpůsobivé i extrémním<br />

podmínkám.<br />

Jedle (Abies) – jsou dřeviny, kterým<br />

se obvykle nejlépe daří v polostínu i ve stínu.<br />

Milují bohatší půdy a vlhké prostředí.<br />

Především mladé rostliny potřebují nutně<br />

alespoň mírně přistíněné místo s vlhkou,<br />

ne však trvale mokrou půdou.<br />

Modřín (Larix) – je extrémně světlomilným<br />

druhem. Potřebuje slunečné místo,<br />

které však nesmí být extrémně suché.<br />

Jinak je na půdu nenáročný, nejlépe mu<br />

vyhovuje neutrální až vápenitá půda.<br />

Smrk (Picea) – vyžaduje vlhčí prostředí,<br />

kyselou až mírně zásaditou, nevysychavou<br />

půdu. Roste dobře na slunci<br />

i v lehkém polostínu, suchý vzduch snáší<br />

méně.<br />

Další informace o projektu Rostlina měsíce :<br />

www.rostlinamesice.cz<br />

hortiservis@quick.cz<br />

fotografie © PPH


Stále aktuální větrné elektrárny<br />

Pomalu se ve <strong>zpravodaj</strong>i stává tradičním článek<br />

o větrných elektrárnách. Při čtení minulého<br />

čísla jsem byl potěšen tím, že na můj článek „Větrná<br />

energie a elektrárny v Rychnově“ reagoval sám pan<br />

starosta, jistě to ukazuje na důležitost diskuse o tématu.<br />

Na druhou stranu jsem byl zklamán kvalitou<br />

starostových argumentů a způsobem hodnocení<br />

mých závěrů.<br />

Mohu k tomu říci, že kauzu sleduji od roku<br />

2003, i díky mým příspěvkům na Internetu je to průkazné.<br />

V oboru nejsem začátečník a moje závěry se<br />

zakládají i na zprostředkovaných informacích, protože<br />

99% odborných informací je nutně zprostředkovaných.<br />

V případě potřeby mohu čerpání všech<br />

informací včetně zdroje jejich pořízení doložit ze<br />

svého archivu. Také jsem přesvědčen, že je krajně<br />

neslušné dezinformovat o zdrojích informací cizího<br />

článku a ještě na tom zakládat své tvrzení o pravdivosti<br />

autorových závěrů - pan starosta neví odkud<br />

jsem čerpal informace a nikdy se mě na to neptal.<br />

Pan starosta se ve svém článku rozhodl opravit<br />

některé mé závěry. Mimo jiné například to, že<br />

na hřebeni za Rychnovem probíhá měření rychlosti<br />

větru. Kdyby však stejně jako já četl materiály Ústavu<br />

fyziky atmosféry akademie věd ČR, věděl by, že<br />

pro „dlouhodobé měření profilu větru až do výše<br />

osy rotoru VE“, které uvádím ve svém článku a které<br />

je nutné ke zjištění vhodnosti podmínek k provozu<br />

VE, je potřeba úplně jiné zařízení než to, které je na<br />

kopci za Rychnovem. Profil větru, který je potřeba<br />

k výpočtu energie větru, se totiž mění s jeho rychlostí<br />

a směrem v závislosti na místním terénu a příčině<br />

vzniku proudění.<br />

Dále pan starosta opravil výrok, že zastupitelstvo<br />

prosazuje stavbu VE na výrok, že umožnilo zahájit<br />

změnu územního plánu. To je však pouhé hraní<br />

se slovy a zbavování se zodpovědnosti. Já tvrdím, že<br />

prosazování stavby některými zastupiteli je nepopiratelné,<br />

což dokumentují nejen články zastupitelů<br />

v internetové diskusi, ale především opakované vracení<br />

záležitosti VE k jednání i po jejím zamítnutí,<br />

dokud se nepovedlo přesvědčit dostatek zastupitelů<br />

(viz. zápisy z jednání).<br />

Nikde jsem pak nevyzýval město, aby samo<br />

platilo potřebné průzkumy. Pouze jsem vyjasňoval,<br />

které informace si město doposud nezajistilo, přestože<br />

k diskusi a rozhodování o takovém tématu by je<br />

jistě potřebovalo.<br />

Ani oprava ohledně přizvaných okolních obcí<br />

mi nesedí. I když přehlédneme opomenutí obeslání<br />

Hodkovic je zřejmé, že město bere větrné elektrárny<br />

na lehkou váhu. S okolními subjekty musí v takto<br />

výjimečném případě vést otevřenou diskusi, ne čekat,<br />

jestli to někde prorazí úředním šimlem a někdo<br />

se ozve dřív, než bude pozdě.<br />

Vyvrcholením pak je oprava mé věty „město<br />

přes dřívější zamítavé stanovisko schválilo projednávání<br />

změn územního plánu umožňujících výstavbu<br />

VE, a to mimo původní plánovaný program jednání.“.<br />

Podle pana starosty „zastupitelstvo nerozhodlo<br />

o výstavbě po jejím předchozím zamítnutí“ a dokonce<br />

„tomuto rozhodnutí nejprve předcházelo několik<br />

rozhodnutí ve prospěch výstavby VE“. Tedy pane<br />

starosto snad máte jiné zdroje informací. Já čtu zápisy<br />

z jednání zastupitelstva a z těch plyne: 15.9.2003<br />

nesouhlas se záměrem výstavby VE, 22.3.2004 konstatování,<br />

že existuje vůle k jednání o VE, 18.4.2005<br />

neschválení návrhu ÚP pro výstavbu VE, 16.5.2005<br />

neschválení žádosti pro nové projednání změn ÚP<br />

pro výstavbu VE, 27.6.2005 zařazení návrhu změn<br />

ÚP pro výstavbu VE. Takže to je jedno konstatování<br />

o vůli jednat, tři zamítnutí a teprve nakonec schválení.<br />

Podrobnosti jsou v zápisech z jednání zastupitelstva<br />

nebo v mém archivu. Jak ke své verzi dospěl<br />

pan starosta, nevím. Vím však, že průběh té poslední<br />

rozhodující schůze je pro město Rychnov spíše ostudou.<br />

Znám to ale pouze zprostředkovaně a tak ať<br />

zveřejňují Ti, kdo se toho účastnili.<br />

K mnoha argumentům mého článku se však<br />

pan starosta nevyjádřil vůbec. Je to škoda. Například<br />

proč má město za strategického partnera (jak plyne<br />

ze zápisu z jednání zastupitelstva o výsledku výběrového<br />

řízení) firmu Ecoenergy s.r.o., která podle mě<br />

dostupných informací doposud nepostavila žádnou<br />

VE? Nechal by si snad pan starosta postavit dům od<br />

firmy, která ještě žádný dům nepostavila? Moc přesvědčivě<br />

to nezní. Navíc když není problém najít firmu,<br />

jež se může nejen prezentovat zkušenostmi, ale<br />

také disponuje zařízením pro měření profilu větru<br />

do výše rotoru VE.<br />

Co si však především zřejmě nejen pan starosta<br />

stále neuvědomuje je velikost plánovaných VE a<br />

důsledky změny krajinného rázu. Nejde zde o žádné<br />

telekomunikační stožáry. Nevidím ani důvod srovnávat<br />

tuto stavbu s rychnovským historicky cenným<br />

železničním viaduktem. Jedná se sice jednoznačně<br />

o výjimečný projekt, ale v jakém smyslu? Zamýšlené<br />

VE mají být vyšší než Ještědský vysílač. Zřejmě<br />

se tedy mají stát novou největší umělou dominantou<br />

Jizerských hor. Bude to právě pohled na větrné<br />

elektrárny o výšce 40-ti patrové budovy, který uvítá<br />

přijíždějícího turistu dychtícího po odpočinku v přírodě.<br />

A mají to být VE o 50% vyšší než v Jindřichovicích<br />

s dvakrát větším průměrem rotoru a tím pádem<br />

čtyřikrát větší pracovní plochou rotoru, jejíž celková<br />

velikost pro všechny tři VE přesáhne jeden a půl<br />

hektaru. A nebude to pouze pohled z nížiny, který<br />

se změní. Pomocí programu „Google Earth“ lze budoucí<br />

situaci simulovat a zjišťovat expozici z různých<br />

míst. Z takto pořízených pohledů je zřejmé, že překvapeni<br />

budou i obyvatelé mnoha dalších obcí, kteří<br />

zatím jen těžko tuší možný problém.<br />

Je samozřejmě spousta dalších témat, která<br />

se VE týkají a je třeba je důkladně diskutovat před<br />

rozhodnutím s tak obrovskými důsledky. Město se<br />

však namísto toho snadno zbavuje možnosti regulace,<br />

kterou má v územním plánování především pro<br />

ochranu svoji a svých obyvatel.<br />

Nakonec zbývá zdůraznit, že konání takto<br />

výjimečných projektů s sebou nese velikou morální<br />

zodpovědnost a že považuji za povinnost iniciátora<br />

doložit prospěšnost a nezávadnost takového projektu<br />

a stejně tak i podporu ovlivněných subjektů. Zastupitelstvo<br />

města pak považuji za orgán, který má<br />

chránit především zájmy občana, toho se v takovém<br />

případě musí zeptat jako prvního. U stavby, která<br />

bude ovlivňovat i tolik dalších obcí, je pak morální<br />

povinností tyto oslovit jako první.<br />

Chovejme se tedy prosím ke svému okolí tak,<br />

jak bychom to rádi očekávali i my od něj.<br />

Jan Popelák<br />

DUBOVÉ PODLAHY<br />

SCHODY<br />

STŘEŠNÍ OKNA<br />

Tel.: 777 788 164<br />

VELKOOBCHOD<br />

PRODEJ - MONTÁŽ<br />

- žaluzií,<br />

- hliníkových rolet,<br />

- garážových vrat,<br />

- plovoucích podlah,<br />

- shrnovacích dveří,<br />

- sítí proti hmyzu,<br />

- plátěných rolet,<br />

- plissé,<br />

- těsnění oken a dveří<br />

Jiří Štorek<br />

U Dubu 740<br />

Rychnov u Jablonce n. N.<br />

468 02<br />

tel. / fax: 483 388 919<br />

mobil: +420 602 448 959,<br />

+420 723 370 771<br />

e-mail: info@vjs.cz<br />

http://www.vjs.cz<br />

Pro váš spokojený pocit z vlastního<br />

těla a dobrou náladu nabízíme:<br />

Klasické, regenerační masáže<br />

k odstranění bolestí hlavy, krku zad a nohou.<br />

Pomáhají řešit různé problémy s páteří a tenze<br />

pohybového aparátu.<br />

Podporují funkci krevního oběhu a mízního<br />

systému organismu, správnou funkci peristaltiky<br />

střev.<br />

Estetické formování postavy<br />

určeno k regulaci výskytu uložených tuků v těle<br />

( to se projeví na zmenšení jeho objemu ), napomáhá<br />

ke zpevňování a prokrvování pokožky,<br />

odstraňuje tzv. pomerančovou kůži a celkově<br />

detoxikuje organismus.<br />

Reiki<br />

pomáhá odbourat stres, zlepšuje psychickou<br />

pohodu a celkově zklidňuje organismus.<br />

Kranio - sakrální metodu<br />

Jemná, doteková, podpůrná technika při problémech<br />

pohybového aparátu, stresových stavech,<br />

chřipkách.....<br />

Bližší informace a naše služby najdete ve<br />

studiu RELAXX<br />

Nádražní 800 v Rychnově u JBC n./<br />

Nis. nebo na Tel.: 605 936 120<br />

Zde vám můžeme nabídnout též<br />

kvalitní kosmetické služby, pedikůru a<br />

kadeřnictví.<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 11


Podzimní sezónu zahájí hudební klub Bažina<br />

tradičním koncertem souboru Spirituál kvintet<br />

v rychnovském kostele sv. Václava. Koncert se<br />

uskuteční později než jsme zvyklí, až 25. září od 19.<br />

hodin.<br />

Soubor na podzim loňského roku oslavil již<br />

45 let svého trvání. Za tu dobu se v něm vystřídala<br />

pozoruhodná řada osobností hudebního života. Sestava<br />

Spirituál kvintetu doznala změn i za ta léta,<br />

po která pravidelně koncertují v Rychnově. Proto si<br />

připomeneme aktuální sestavu a připojíme drobné<br />

charakteristiky, kterými hodnotí sami sebe, nebo jeden<br />

druhého, sami členové kapely.<br />

Spirituál Kvintet hraje v obsazení:<br />

Jiří Tichota - 6 strun. kytara, uměl. vedoucí<br />

Kytara, loutna, aranžování, textování, pomocné zvuky<br />

ve sborech.<br />

V současnosti nejstarší, tudíž nejrozumnější člen<br />

sestavy, poslední z Otců Zakladatelů. Kapelnickou<br />

funkci si po celou historii SK udržuje znalostí podrobností<br />

ze života ostatních členů a skvělými kontakty<br />

s televizí, včetně externích redaktorů<br />

J.T.<br />

Znalost podrobností ze života kolegů se naštěstí díky<br />

slábnoucí paměti postupně vytrácí. Navíc Jiří je charakterní<br />

člověk a svých znalostí nezneužívá. Někdy<br />

strašně.<br />

D.V<br />

Jiří Cerha - zpěv, perkuse<br />

Vlastním jménem Cidla, zpěv, perkuse, skladatel a<br />

aranžér.<br />

Ve SK od r. 2000, od r. 1969 vede C&K VOCAL,<br />

který téhož roku spolu s L.Kantorem založil. Bohatá<br />

pedagogická (profesor skladby a zpěvu) divadelní,<br />

Bažina opět zahajuje sezónu<br />

sólová pěvecká a zemědělská činnost. 10<br />

alb s C&K Vocalem, scénické hudby, zhudebněné<br />

výbory poezie atd. Se SK CD Křídla<br />

holubic.<br />

Monarchista.<br />

Zdena Tichotová - zpěv, perkuse<br />

Spolupráce se SK od r.1974, pravidelná<br />

činnost od r. 1980. Od r. 1973 devatenáctileté<br />

členství ve sk. Brontosauři (4 CD).<br />

Sólové uplatnění v pořadu renesančních<br />

a barokních písní s doprovodem loutny a<br />

kytary.<br />

Umí dělat sysla.<br />

Irena Budweiserová - zpěv, perkuse<br />

Ve SK od r.1980 - 87, v letech 1987-9 pouze sólová<br />

činnost, koncem r. 1989 obnoveno občasné hostování<br />

ve SK, od r.1990 na plný úvazek. Vedle činnosti ve<br />

SK sólové koncerty ve spolupráci s řadou jazzových<br />

hudebníků, muzikálové role, pedagogická činnost,<br />

5 samostatných CD, zde i autorství hudby a textů.<br />

Nejzrzavější zpěvačka v historii kapely.<br />

Jiří Holoubek - zpěv, 12 strun. kytara<br />

Kytarista, flétnista, moderátor, příležitostně zpěvák.<br />

Milovník amerických vozů, dobrého jídla a pití a ženy<br />

Zuzany. Členem SK od září 2004, jinak také kytarista<br />

bluegrassové skupiny Reliéf.<br />

Dušan Vančura - zpěv, kontrabas<br />

Hostování ve Spirituál kvintetu od r. 1964, členem<br />

od r. 1969. Je nejnepostradatelnějším členem souboru,<br />

neboť jako jediný umí dělit šesti, což je schopnost<br />

nezbytná při dělení honorářů. V tomto světle se jeho<br />

zpěv, hra na kontrabas, aranžování a textování jeví<br />

jako činnost druhořadá.<br />

D.V.<br />

Inzerovaná přednost není pak ovšem - na rozdíl od<br />

druhořadých dovedností, tj. zpěvu, aranžování, textování<br />

a hry na kontrabas - ostatními kontrolovatelná.<br />

Zkušenosti s poslanci varují!<br />

J.T.<br />

Pro ty, kdo se chtějí vyhnout placení vstupného,<br />

ještě obvyklá soutěžní otázka:<br />

Jaká byla první sestava Spirituál (tehdy ještě)<br />

kvartetu v roce 1960?<br />

Odpovídat můžete jako obvykle, písemně<br />

na MěÚ Rychnov, telefonicky na 724179384 nebo<br />

737248420, e-mailem na fchlouba@rychnovjbc.cz<br />

nebo interaktivně na www.rychnovjbc.cz. Slosování<br />

odpovědí proběhne v přímém přenosu v předvečer<br />

koncertu 24. září od 19.00 hodin (bude-li technika<br />

řádně fungovat).<br />

2.<br />

Na pochod se vojsko dává, kaprál volá:<br />

Králi budiž sláva!<br />

Vpředu tambor bubnem víří do bitevní<br />

vřavy rovnou míří,<br />

trubka vojenská a s ní kanon zní - bum,<br />

kanon zní - bum,<br />

vyhrává marš na cestu poslední.<br />

3.<br />

Na šavlích se slunce blýská, po ovcích se<br />

ovčákovi stýská.<br />

Po zahrádce s planou růží, není buben, má<br />

jen jednu kůži!<br />

Na vojáka proč si hrál - buben sem - bum,<br />

buben tam - bum,<br />

k čertu s ním může táhnout i pan král!<br />

4.<br />

Za zády mu bitva hřímá, buben pryč, jen<br />

paličky už třímá.<br />

Cestou stokrát známou běží, nevadí, že<br />

popadá dech stěží,<br />

válka už ho neláká: ovečkám - bé, ovečkám<br />

- bé,<br />

bude dál v klidu dělat ovčáka!<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 12


Námět pro volební kampaň<br />

Dostal jsem dopis:<br />

Milý pane starosto!<br />

Chtěly bychom vás<br />

požádat o obnovení lesního<br />

– Rychnovského<br />

koupaliště v zájmu občanů<br />

města Rychnova.<br />

Chtěly bychom vás požádat<br />

také o dětské brouzdaliště,<br />

třímetrový skokánek<br />

– doskočiště cca 3<br />

až 4 metry a skokanské<br />

bloky.<br />

Děkujeme a doufáme,<br />

že naši prosbu vyslyšíte.<br />

Podpisy neuvádím,<br />

neboť dvě malé žadatelky<br />

jsou nezletilé a musel<br />

bych o souhlas požádat<br />

rodiče. Ostatně podpisy<br />

nejsou důležité.<br />

Na tento dopis bych<br />

snadno mohl odpovědět<br />

spoustou argumentů, jak to nejde, jak je to<br />

drahé, jak se to nevyplatí … Povědět dětem<br />

přemoudřelým dospělým rozumem,<br />

že jejich nápad je pošetilý, je tak snadné.<br />

Ale zkusme to jinak. V příštím čísle<br />

dostane všech šest kandidujících volebních<br />

stran prostor, aby mohly představit<br />

své programy. Kvůli spravedlnosti bude<br />

mít každá volební strana k dispozici polovinu<br />

strany formátu A4. Nadto na tomto<br />

místě nabízím každému z lídrů volebních<br />

stran (nebo prostě jednomu zástupci)<br />

možnost předběhnout dobu a z pozice<br />

starosty odpovědět dětem, jak jejich prosbu<br />

vyslyší či nevyslyší. Nikoho nebudu<br />

k odpovědi nutit, kdo napíše, napíše.<br />

František Chlouba<br />

Výroční zpráva Kulturního nadačního fondu města<br />

Rychnova za rok 2005<br />

Zřizovatelem Kulturního nadačního fondu<br />

je Spolek přátel města Rychnova u Jablonce<br />

nad Nisou.<br />

Kulturní nadační fond města Rychnova je<br />

řízen správní radou ve složení:<br />

Ing. Alfred Miller, ing. Hana Bláhová a<br />

paní Ludmila Rellichová.<br />

Předsedou správní rady je ing. Alfred Miller.<br />

Revizorem Kulturního nadačního fondu<br />

je paní Alena Tomsová.<br />

V roce 2005 Kulturní nadační fond města<br />

Rychnova pokračoval s velkou opravou<br />

kostela sv. Václava. Pokračovala oprava<br />

střešní konstrukce a výměna krytiny. Pro<br />

rok 2005 byla nasmlouvána oprava části<br />

střechy lodi kostela (východní část od<br />

úžlabí věže cca do poloviny lodi). Jako<br />

každý rok se Kulturní nadační fond města<br />

Rychnova aktivně podílel na organizování<br />

<strong>Rychnovský</strong>ch kulturních dnů. Byl také<br />

zrekonstruován Schwarzpauerův kříž<br />

na staré rádelské cestě. Tato rekonstrukce<br />

byla hrazena z příspěvku grantového fondu<br />

Libereckého kraje a vzhledem k tomu,<br />

že žadatelem o dotaci bylo město Rychnov,<br />

neobjevuje se tento náklad v účetnictví<br />

Kulturního nadačního fondu.<br />

Kulturní nadační fond města Rychnova<br />

nadále financuje zasílání Rychnovského<br />

<strong>zpravodaj</strong>e zahraničním členům Spolku<br />

přátel Rychnova a příznivcům našeho<br />

města. Jde v podstatě o reciprocitu, neboť<br />

toto financování probíhá z darů, které Nadace<br />

dostává právě od uvedených osob.<br />

K 1.1.2005 byl stav pokladny fondu 303,50<br />

Kč, stav na účtu banky 150.609,89 Kč.<br />

K 31.12.2005 byl stav pokladny 303,50 Kč,<br />

stav na účtu banky 94.609,36 Kč.<br />

Příjmy za rok 2005 činily celkem<br />

327.681,85 Kč.<br />

Výdaje za rok 2005 činily celkem<br />

383.681,95 Kč.<br />

Dárci fondu z řad fyzických osob v roce<br />

2005 věnovali celkem 27.306,- Kč. Z nich<br />

nejvíce přispěli pan profesor Seidel z Erbachu<br />

a paní Helebrandová z Rychnova.<br />

Město Rychnov přispělo částkou 300.000,-<br />

Kč na opravu střechy kostela.<br />

Z výdajů stála 372.358,50 Kč rekonstrukce<br />

části střechy, 4.694,- Kč stálo zasílání Zpravodajů<br />

rychnovským rodákům a příznivcům<br />

v cizině, 1.493,- Kč překlady, zbytek<br />

činily režijní výdaje a poplatky bankám.<br />

Na základě pověření správní rady fondu<br />

podle údajů účetní uzávěrky zpracoval<br />

výroční zprávu ing. František Chlouba.<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 13


Kino Radnice<br />

KOUZELNÁ CHŮVA NANNY McPHEE<br />

31.8.<strong>2006</strong> - 6.9.<strong>2006</strong><br />

17:30<br />

Dejte si na ni bacha! Když děti začínají přerůstat<br />

rodičům přes hlavu, měli by si pořídit chůvu. Tahle<br />

navíc umí čarovat! Rodinný film v českém znění.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Mládeži přístupno.<br />

MIAMI VICE<br />

31.8.<strong>2006</strong> - 6.9.<strong>2006</strong><br />

19:45<br />

Žádné příkazy. Žádná pravidla. Žádné zákony! Colin<br />

Farrell a Jamie Foxx v akčním thrilleru podle kultovního<br />

televizního seriálu 80. let.<br />

Vstupné: 80,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />

SCARY MOVIE 4<br />

7.9.<strong>2006</strong> - 13.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Bláznivá parodie na filmy Válka světů, Million Dollar<br />

Baby, Saw a další.<br />

Vstupné: 80,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

SKY FIGHTERS: AKCE V OBLACÍCH<br />

14.9.<strong>2006</strong> - 20.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Zapomeňte na Top Gun. Nastupují Sky Fighters!!!<br />

Fascinující letecká akrobacie. Francouzský akční širokoúhlý<br />

film.<br />

Vstupné: 80,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

KRÁSKA V NESNÁZÍCH<br />

21.9.<strong>2006</strong> - 27.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Film Jana Hřebejka a Petra Jarchovského o sexu,<br />

penězích a dobrém člověku. Hrají: Aňa Geislerová,<br />

Jana Brejchová, Emilie Vášáryová, Josef Abrhám, Jiří<br />

Schmitzer, Jan Hrušínský, Jiří Macháček a další.<br />

Vstupné: 90,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />

MRAVENČÍ POLEPŠOVNA<br />

28.9.<strong>2006</strong> - 4.10.<strong>2006</strong> od 18:00<br />

Gigantická bitva miniaturních rozměrů. Americký<br />

animovaný film v českém znění.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Mládeži přístupno.<br />

PRACHY DĚLAJ ČLOVĚKA<br />

28.9.<strong>2006</strong> - 4.10.<strong>2006</strong> od 20:00<br />

Příběh tří kamarádů na pozadí rekonstrukce největších<br />

českých loupeží uplynulých let. Ondřej Vetchý,<br />

Tomáš Hanák a Michal Suchánek ve filmu Jiřího<br />

Chlumského podle scénáře Radka Johna.<br />

Vstupné: 80,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

Kino Junior<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 14<br />

Kultura v okolí<br />

SEXY PISTOLS<br />

4.9.<strong>2006</strong> - 6.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Když ženy zlobí, mužům běhá mráz po zádech. Penélope<br />

Cruz a Salma Hayek ve westernové komedii.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU<br />

7.9.<strong>2006</strong> - 10.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Česká komedie Jiřího Vejdělka podle bestselleru Michala<br />

Viewegha.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

TAJEMSTVÍ SLOV<br />

11.9.<strong>2006</strong> - 12.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Tom Robbins a Sarah Polley ve španělském milostném<br />

dramatu, odehrávajícím se na vrtné plošině.<br />

Nejúspěšnější španělský film roku 2005 (4 ceny<br />

Goya).<br />

Vstupné: 70,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />

BESTIE KARLA<br />

13.9.<strong>2006</strong> - 14.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Příběh nejbrutálnější vražedkyně českého původu<br />

natočený podle skutečných událostí.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Mládeži do 18 let nepřístupno!<br />

KRAJINA PŘÍLIVU<br />

15.9.<strong>2006</strong> - 17.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Znepokojivá fantasy Terryho Gilliama. Britsko-kanadský<br />

širokoúhlý film.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

DĚSNEJ DOJÁK<br />

18.9.<strong>2006</strong> - 21.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Je to o lásce, romantice a podobných hovadinách.<br />

Americká parodie na žánr milostných romancí.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

CONFETTI<br />

22.9.<strong>2006</strong> - 24.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Svatby jako řemen! Americká komedie uvedená na<br />

MFF v Karlových Varech.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

ROMÁN PRO ŽENY<br />

25.9.<strong>2006</strong> - 26.9.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Česká komedie Filipa Renče podle scénáře Michala<br />

Viewegha. V hlavních rolích Zuzana Kanósz, Simona<br />

Stašová a Marek Vašut.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Mládeži do 15 let nepřístupno!<br />

NOVÁ FRANCIE<br />

27.9.<strong>2006</strong> - 28.9.<strong>2006</strong><br />

17:00 a 20:00<br />

Milostný příběh mladé venkovské dívky. Juliette<br />

Gosselin a Gérard Depardieu ve francouzsko-britské<br />

historické fresce.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

PUTOVÁNÍ TUČŇÁKŮ<br />

28.9.<strong>2006</strong> od 15:30<br />

Francouzský přírodopisný film<br />

MARTA<br />

29.9.<strong>2006</strong> - 1.10.<strong>2006</strong><br />

17:30 a 20:00<br />

Petra Špalková v dramatu o lásce, životě a smrti – o<br />

vůli přežít a o schopnosti porozumět si. Český film<br />

režisérky Marty Novákové.<br />

Vstupné: 70,- Kč. Vhodné pro mládež od 12 let.<br />

Eurocentrum<br />

6.9. (středa) 17.00 hodin, vstup zdarma<br />

Malý sál<br />

NÁVŠTĚVA CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA I.<br />

V JABLONCI 24. ČERVNA 1906<br />

Přednáška Mgr. Jany Nové popisující panovníkovu<br />

cestu po Severních Čechách a setkání s obyvateli<br />

města.<br />

Součástí přednášky je promítání historického filmu<br />

s názvem „Odhalení pomníku císaře Františka Josefa<br />

I. na jablonecké Střelnici“.<br />

Tento filmový večer je zařazen do projektu Bylo nebylo<br />

– tématického programu k oslavám výročí města<br />

Jablonce nad Nisou.<br />

ZA TAJEMSTVÍM SOULADU<br />

Cyklus přednášek a seminářů v budově Eurocentra<br />

Vstupné: 90/45 Kč, info: Pavel Filipovský 775 991 368,<br />

pourfeliciter@volny.cz<br />

7.9. (čtvrtek) 17.45 hodin, Malý sál<br />

CO MÁ SMYSL?<br />

Hledáte smysl života? Hledáte jiný smysl? Jak objevit<br />

smysl života?<br />

14.9. (čtvrtek) 18.00 hodin, Velký sál<br />

JAK ZÍSKAT SEBEVĚDOMÍ?<br />

Proč si nevěříme? Proč si nejsme jisti sami sebou?<br />

20.9. (středa) 18.00 hodin, Malý sál<br />

PROČ JSOU ŽENY TAKOVÉ?<br />

Nechápete ženy? Proč se chovají jak se chovají? Jak<br />

s ženami vycházet? Jak pochopit „ženský svět“ ?<br />

11. 9.–15. 9. (pracovní dny) 8.00 - 20.00 hodin, vstup<br />

zdarma<br />

Malý sál<br />

POCTA TĚM, KTEŘÍ VZDOROVALI<br />

Putovní výstava dosud nepublikovaných obrazových<br />

i písemných materiálů z období totalitní moci v 50.<br />

letech<br />

Výstavu pořádá ústředí Konfederace politických vězňů<br />

Praha.<br />

Zahájení výstavy pondělí 11.9. v 10.00 hodin v Malém<br />

sále Eurocentra<br />

15. 9. (pátek) 9.00 hodin<br />

Velký sál<br />

OD OSVOBOZENÉHO DIVADLA K SEMAFORU<br />

Vzpomínka na tvorbu Jiřího Voskovce, Jana Wericha,<br />

Jaroslava Ježka, Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra<br />

v řeči vázané i zpívané<br />

Informace na tel. čísle 261 227 039<br />

Představení pro školy pořádá Divadelní soubor RH.<br />

17. 9. (neděle) 14.00 hodin, 40,- Kč<br />

Velký sál<br />

TÁBORANKA<br />

Podkrkonošský dechový soubor hostem tanečního<br />

odpoledne pro seniory<br />

Muzeum skla a bižuterie<br />

21.9. (čtvrtek) – 23.9. (sobota) 9.00–17.00 hodin<br />

– výstava Jablonec císařský<br />

Městská galerie MY<br />

21. 9. (čtvrtek) – 22. 9. (pátek) 10.00–12.00 a 13.00–<br />

17.00 hodin – výstava Jablonecké veduty<br />

Jablonecké podzimní<br />

slavnosti 21. – 23. 9.<br />

<strong>2006</strong><br />

pořádá Město Jablonec nad Nisou ve spolupráci s<br />

Eurocentrem


MĚSTSKÉ DIVADLO JABLONEC N. N.<br />

E-mail: divadlo@divadlojablonec.cz<br />

http://www.divadlojablonec.cz<br />

telefon: 483 320 595<br />

neděle 17. 9. od 19 hodin<br />

TENOR NA ROZTRHÁNÍ<br />

KEN LUDWIG<br />

AGENTURA HARLEKÝN PRAHA<br />

Režie: Jan Novák<br />

Hrají: Václav Vydra, Simona Postlerová, Svatopluk<br />

Skopal, Martin Zahálka, Zlata Adamovská/ Barbora<br />

Munzarová, Hana Maciuchová/Gabriela Vránová a<br />

další.<br />

Bláznivá situační komedie ze světa operních hvězd.<br />

Max, nesmělý, opomíjený človíček, ale se slibnými<br />

pěveckými ambicemi, čeká na svoji životní příležitost.<br />

Té se mu dostane ve chvíli, kdy má na jevišti zastoupit<br />

indisponovaného slavného tenora. Nikým nepoznán<br />

zažívá svůj první pěvecký divadelní úspěch.<br />

Převzaté představení Divadla Na Vinohradech.<br />

čtvrtek 21. 9. od 19 hodin<br />

LÁSKY PANÍ KATTY<br />

BRIAN FRIEL<br />

DIVADLO NA JEZERCE PRAHA<br />

Režie: Vladimír Strnisko<br />

Hrají: Jiřina Bohdalová, Simona Stašová/Dana Syslová,<br />

Jaroslav Satoranský, Oldřich Vlach, Jaroslav Kepka<br />

a další.<br />

Katty, vitální sedmdesátiletá žena, se po dvaapadesáti<br />

letech rušného i krušného života v Americe vrací zpět<br />

do rodného Irska. Touží žít v rodině svého bratra,<br />

uprostřed lidí, které má ráda. Její iluze se však střetně<br />

s upjatým životním stylem rodiny, na kterou Katty<br />

svou svobodomyslnou povahou působí jako smršť.<br />

pátek 22. 9. od 19 hodin<br />

FILHARMONIE HRADEC KRÁLOVÉ<br />

IVO KAHÁNEK – klavír<br />

Dirigent – Ondřej Kukal<br />

Program: Petr Eben - Pražské nokturno, Wolfgang<br />

Amadeus Mozart - Koncert pro klavír a orchestr č.<br />

23, A Dur, K. 488, Antonín Dvořák – Symfonie č. 3<br />

Es dur, op. 10.<br />

Akce s finanční spoluúčastí Města Jablonec nad Nisou<br />

v rámci projektu Jablonec nad Nisou <strong>2006</strong> a v<br />

rámci Oslav výročí města Jablonec nad Nisou <strong>2006</strong>.<br />

neděle 24. 9. od 15 hodin<br />

POKLAD BABY MRAČENICE<br />

LADISLAV DVORSKÝ<br />

DIVADLO LAMPION KLADNO<br />

Režie: Alois Tománek<br />

Hrají: Waldraut Ritterová, Claudia Eftimiadisová,<br />

Ondřej Lázňovský, Drahomír Mráz a další.<br />

Loutkářský bestseller L. Dvorského je příběhem prince<br />

Jirky, jeho kamaráda draka Ťuňti a vypečené baby<br />

Mračenice. V pohádce plné honiček, kouzel a písniček<br />

se přesvědčíte o tom, že krást cizí poklady se nevyplácí.<br />

úterý 26. 9. od 19 hodin<br />

NEBEZPEČNÉ VZTAHY<br />

CHRISTOPHER HAMPTON<br />

ČINOHERNÍ KLUB PRAHA<br />

Režie: Ladislav Smoček<br />

Hrají: Ivana Chýlková, Ondřej Sokol, Dana Černá,<br />

Alena Vránová, Jan Meduna a další.<br />

Slavná psychologická sonda do věčného vzájemného<br />

boje obou pohlaví. Hlavní postavy hry, markýza a vikomt,<br />

netrpí předsudky, mají volné mravy a pro své<br />

pobavení i ze zištných důvodů neváhají manipulovat<br />

s city svého okolí. Postupně rozvíjejí zvláštní hru, při<br />

níž se královsky baví, a netrápí je, že postižení prožívají<br />

vášnivé lásky a rozchody pouze „díky“ jejich rozmaru.<br />

středa 27. 9. od 19 hodin<br />

RADŮZA<br />

Koncert zpěvačky, instrumenlistky, autorky hudby i<br />

textů, která patří k nejmladší generaci české alternativní<br />

scény.<br />

pondělí 02.10.<strong>2006</strong> od 17 hodin<br />

PROCHÁZKA ČESKOU OPEROU<br />

Slavné árie ze známých oper českých autorů - Bedřicha<br />

Smetany, Antonína Dvořáka, Viléma Blodka a dalších.<br />

Účinkují: Ivana Veberová - soprán, Lubomír Havlák<br />

- tenor, Miloš Horák - bas, Adolf Melichar - klavírní<br />

doprovod<br />

PŘEDSTAVENÍ V RÁMCI TÝDNE SENIORŮ<br />

středa 4. 10. od 19 hodin<br />

MOTÝLI<br />

LEONARD GERSHE<br />

AGENTURA AP PROSPER PRAHA<br />

Režie: Alexej Pyško<br />

Hrají: Vojtěch Kotek, Klára Jandová/Jana Stryková,<br />

Valerie Zawadská, Richard Trsťan<br />

Působivá romantická komedie odehrávající se v jednom<br />

rozděleném bytě v New Yorku. Jednu část bytu<br />

si pronajme mladý muž, aby se osamostatnil a vymanil<br />

z vlivu maminky, druhou obývá velice půvabná a<br />

také velmi svérázná dívka.<br />

čtvrtek 5. 10. od 19 hodin<br />

JESUS CHRIST SUPERSTAR<br />

ANDREW LLOYD WEBBER – TIME RICE<br />

MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO<br />

Režie: Stanislav Moša<br />

Jeden z nejslavnějších muzikálů, jehož děj vychází z<br />

Nového zákona a zpracovává posledních sedm dní<br />

života Ježíše Krista z pohledu toho, kdo jej nakonec<br />

zradil - Jidáše Iškariotského.<br />

pátek 6. 10. od 19 hodin<br />

ŠEST TANEČNÍCH HODIN V ŠESTI TÝDNECH<br />

RICHARD ALFIERI<br />

DIVADLO UNGELT PRAHA<br />

Režie: Zdeněk Dušek<br />

Hrají: Chantal Poulain, Oldřich Kaiser<br />

Madame Lilly si najme učitele tance, aby ji naučil šest<br />

tanců. V průběhu výuky se postupně sbližují, a přestože<br />

jsou povahově odlišní, dokáží odkrýt své nitro a<br />

navázat hluboký vztah.<br />

středa 11. 10. od 19 hodin<br />

STAŇ SE HVĚZDOU<br />

O.S. PÍŠŤALKA<br />

AGENTURA A CASTING<br />

Finálový večer soutěže mladých talentů. Výtěžek<br />

akce putuje do o.s. Píšťalka, které pomáhá mladým<br />

lidem se získaným handicapem. V porotě usednou<br />

starosta města RNDr. J. Čeřovský, Mgr. P. Žur, Z.<br />

Troška, T. Krejčíř, M. Etzler a další.<br />

VÝSTAVY VE FOYER DIVADLA<br />

„OČIMA HELENY HOUDOVÉ“ – fotografie<br />

Projekt „Adopce na dálku“<br />

„NAHÁ AFRIKA“ – fotografie<br />

Ondřej Havelka<br />

Výstavy jsou zpřístupněny v době divadelních představení.<br />

V tomto programu budete počínaje měsícem září<br />

pravidelně nacházet také nabídku dopoledních pořadů,<br />

které jsou zadány pro školy. Volná místa v hledišti<br />

budou prodávána veřejnosti 20 minut<br />

před zahájením představení, rezervace je možné učinit<br />

telefonicky týden před představením v pokladně<br />

divadla.<br />

čtvrtek 14. 9. od 8.30 a 11 hodin<br />

BILL BULL<br />

P. A. WOLKER<br />

JIHOČESKÉ DIVADLO ČESKÉ BUDĚJOVICE<br />

– MALÉ DIVADLO<br />

Režie: Konrád Popel j.h.<br />

Billy B. je suprovej pistolník, suprovej jezdec na koni,<br />

suprovej milovník. Rád to dokazuje v dívčích pokojíčcích.<br />

Nemůže se proto divit, že po něm všichni<br />

jdou.<br />

Klasický west city cabaret v anglickém provedení.<br />

středa 20. 9. od 9 a 10.30 hodin<br />

čtvrtek 21. 9. od 9 a 10.30 hodin<br />

SLŮNĚ<br />

aneb PROČ MAJÍ SLONI DLOUHÉ CHOBOTY<br />

PAVEL POLÁK<br />

DIVADLO ROZMANITOSTÍ MOST<br />

Režie: Pavel Polák<br />

Pohádka o dětské zvědavosti, která se nakonec vyplatila,<br />

vznikla podle povídky Rudyarda Kiplinga. V<br />

africké džungli spokojeně žijí Opice, Pštros, Źirafa a<br />

Papoušek. Jejich klid však ruší tisíce otázek, které jim<br />

neustále klade malé Slůně. Aby zjistilo, co jí krokodýl<br />

k večeři, vydá se krokodýla hledat. A co všechno na<br />

té dobrodružné pouti zažilo a co z ní vzešlo? Na tyto<br />

otázky odpoví herci i loutky Divadla Rozmanitostí.<br />

pondělí 25. 9. od 9 a 11 hodin<br />

VARHANNÍ KONCERT V KOSTELE SV. ANNY<br />

PETR HOSTINSKÝ – varhany<br />

Výchovné koncerty pro školy, krátké ukázky klasické<br />

tvorby pro varhany, improvizace na známé téma,<br />

prohlídka varhan.<br />

Nápovědník<br />

Do konce září můžete navštívit<br />

výstavu k nedožitým 90. narozeninám<br />

rychnovského malíře a<br />

grafika Ladislava Zákouckého,<br />

která bude přístupná v úředních<br />

hodinách městského úřadu nebo<br />

po dohodě.<br />

Na říjen chystáme:<br />

7. října – sběr nebezpečných odpadů<br />

20. října v 19.00 – Jakub Noha<br />

band a Původní Bureš – společný<br />

koncert pražských kapel<br />

20. a 21. října – komunální volby<br />

28. října v 17.00 – Štefan Škapík<br />

- obrazy – vernisáž výstavy<br />

<strong>Rychnovský</strong> <strong>zpravodaj</strong> 15


Do první třídy rychnovské<br />

základní školy letos nastoupily<br />

tyto děti:<br />

První třída<br />

Cvoreňová Nikola<br />

Dostál Vít<br />

Ederová Nikola<br />

Fliťarová Simona<br />

Gorčík Martin<br />

Herkommer Petr<br />

Horáková Karolína<br />

Křapka Vojtěch<br />

Miková Marie<br />

Mráz Lukáš<br />

Müller Jakub<br />

Nový František<br />

Ouhrabková Eliška<br />

Popelková Kateřina<br />

Preisler Lukáš<br />

Procházková Veronika<br />

Šolcová Ilona<br />

Soukalová Kateřina<br />

Štrynclová Radka<br />

Troják Jan<br />

Valchová Kristýna<br />

Městký úřad a Sbor pro občanské<br />

záležitosti přejí dětem, aby se jim<br />

ve škole líbilo a aby tam chodily<br />

s radostí a s chutí se něco naučit.<br />

Vydavatel MěÚ Rychnov u Jablonce nad Nisou, Husova 490, IČO 262552. Vychází měsíčně k 5. dni v měsíci. Odpovědný redaktor František Chlouba. E-mail:<br />

fchlouba@rychnovjbc.cz; www.rychnovjbc.cz. MK ČR E 10452. Neoznačené foto - redakce. Elektronická sazba Vladimír Vinkler. Tisk Městský úřad, Konica<br />

Minolta. Veškerá práva vyhrazena.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!