Alfa 2010 - ÄVUT v Praze, Fakulta architektury
Alfa 2010 - ÄVUT v Praze, Fakulta architektury
Alfa 2010 - ÄVUT v Praze, Fakulta architektury
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
5/’10<br />
bulletin fakulty <strong>architektury</strong> čvut<br />
• noví proděkani fa čvut<br />
• cígler vítězem soutěže o nástupní<br />
prostor nové fakult y<br />
• lab: je česká architektura v krizi?<br />
• mezi olověnými dušany <strong>2010</strong><br />
• ohlasy na fórum věda žije! v archicafé<br />
(dokončení )<br />
kuba vácha, 2. ročník fa čvut<br />
(ateliér luboše pat y a mar tiny por t ykové),<br />
rodinný dům u vltav y, husinec u prahy,<br />
axonometrie, zimní semestr 2009 –<strong>2010</strong>,<br />
z dubnové v ýstav y ústavu v ý t varné<br />
t vorby v galerii schodiště<br />
1
snímk y z u d ě l ová ní c en soutěže r evit o p en 2 0 0 9; ve dle d va z á b ě r y z p r vního z a sedání nové f a kultní vě d e c ko - u m ě l e c ké r a d y<br />
2<br />
Soutěže<br />
X ARC Architectural Research Center. Lhůta pro odevzdání návrhů do 20. května <strong>2010</strong>.<br />
http://www.arcompetition.org/<br />
X Fliesen in der Welt des Hotels. Lhůta pro odevzdání návrhů do 31. května <strong>2010</strong>.<br />
http://www.detailx.de/news/archiv/fliesen-in-der-welt-des-hotels/<br />
X Young Architect Award <strong>2010</strong>. 2. ročník mezinárodní přehlídky realizací a studií pro studenty<br />
<strong>architektury</strong> a architekty do 33 let. O architektonické a urbanistické studie, školní práce<br />
i realizace dosud nepřihlášené do předchozích ročníků soutěže Architekt roku a Architect<br />
Award ABF 2009. Vyhlašovatel: ABF, a. s. Sekretář Eva Pácaltová, tel.: +420 225 291 117,<br />
Lhůta pro odevzdání soutěžních návrhů do 15. července <strong>2010</strong> do 15 h.<br />
e-mail: pacaltova@abf.cz, www.yaa.cz.<br />
Soutěže – výsledky<br />
X Řešení nástupního prostoru Nové budovy ČVUT. Vyzvaná anonymní ideová soutěž.<br />
Vyhlašovatel: <strong>Fakulta</strong> <strong>architektury</strong> ČVUT se spoluúčastí ÚVIČ-ČVUT. O celkovou koncepci<br />
nástupního prostoru mezi novou Národní technickou knihovnou a VŠCHT na jižní straně<br />
a Novou budovou ČVUT, resp. existující budovou FsV ČVUT na straně severní. Vyzvaní účastníci:<br />
Roman Brychta – Projektil architekti, s. r. o., Jakub Cígler – Cigler Marani Architects,<br />
a. s., Richard Doležal – DaM, architektonická kancelář, Petr Kordovský – Kordovská nebo<br />
Kordovský, architekti s. r. o., Josef Pleskot – AP Ateliér. 1. cena Jakub Cígler. 2. cena nebyla<br />
udělena. 3. cena Josef Pleskot, Roman Brychta. Porota: M. Pavlík, A. Šrámková, Z. Zavřel<br />
(řádní členové závislí). K. Gebauer, J. Línek, P. Pelčák, J. Zeithamml (řádní členové nezávislí).<br />
E. Schleger (náhradník závislý). M. Jirovec (náhradník nezávislý). Viz též str. 6–7 v čísle.<br />
X Revit open 2009. O energeticky soběstačný objekt pro ekologickou ovčí farmu. Vypisovatel<br />
Autodesk a Molab FA ČVUT. 1. cena Petra Grísová, Josef Veselý (FA VUT Brno), 2. cena Ing.<br />
Tomáš Cendelín (FSv ČVUT), 3. cena Bc. Kateřina Kosová (FA ČVUT). Cena Molabu Matúš<br />
Grega-Jakub, Juraj Haviar (STU Brat. FSv), Cena Molabu za inovativní návrh Alexandra Masárová,<br />
Katarína Labáthová (STU Brat. FA ). Celkem bylo odevzdáno 19 návrhů.<br />
Porota: H. Achten, FA ČVUT (softw. expert), V. Balda, TU Liberec, FA umění a <strong>architektury</strong><br />
(softw. expert), Ing. P. Irinkov, FA ČVUT (náhradník), Ing. M. Kabrhel, FsV ČVUT (tech. konstr.<br />
a materiál), Ing. F. Kulhánek, FsV ČVUT (tech. konstr. a materiál), J. Mádr, FA ČVUT (arch.<br />
sekce), Ing. P. Minks, Autodesk (předseda), H. Seho, FA ČVUT (arch. sekce).<br />
X Young Architect Award 2009. Přehlídka realizací a studií pro studenty <strong>architektury</strong> a architekty<br />
do 33 let. Vítězné práce – kategorie Školní práce: Martin Kropáč (ateliér J. Bočana), FA<br />
ČVUT, Muzeum kubánských uprchlíků, Tomáš Král (ateliér R. Kouckého), FA ČVUT, Bydlení ve<br />
věžovém domě v Holešovicích, Michaela Roženská (ateliér A. Šrámkové) FA ČVUT, Plovárna<br />
Jenštejn. Kategorie Studie – Štěpán Valouch, Jiří Opočenský, FA ČVUT, Revitalizace Spolkového<br />
domu, Martin Prokš, Marek Přikryl, FA ČVUT, Mateřská škola na střeše provozní budovy ND.<br />
Porota: M. Cajthamlová, O. Císler, O. Haman, P. Hrůša, O. Okamura, Ľ. Závodný, STU Bratislava<br />
(předseda). Poradce J. Pechar za nadaci „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“.<br />
knihomol<br />
X Nová skripta v Knihovně dějin <strong>architektury</strong> (C 064 v suterénu budovy fakulty): • Petr Vorlík,<br />
Dějiny <strong>architektury</strong> dvacátého století • Zbyšek Stýblo, Nauka o stavbách. Školské stavby.<br />
X Stejně jako v předchozích letech i letos vydá fakulta na podzim Ročenku FA ČVUT.<br />
Další díl „kroniky přemýšlení“ na největší české fakultě <strong>architektury</strong> představí děkan opět na<br />
začátku příštího akademického roku. Výběrem nejlepších prací, charakteristických pro ten který<br />
ateliér, jsou pověřeni jejich vedoucí. Poprvé se představí také studenti ateliérů nového Ústavu<br />
průmyslového designu.<br />
výstavy<br />
X Výstava ateliérových prací 2009–<strong>2010</strong>, ateliéry FA ČVUT. 24.–31. 5 <strong>2010</strong>.<br />
X Výstava ZAN. Práce 276 studentů 23 Základních ateliérů 1. ročníku. Atrium FA ČVUT,<br />
Thákurova 7, 26. 5.–4. 6. <strong>2010</strong>, vernisáž 26. 5. ve 14 h.<br />
X Co jsme si zbořili (mizející průmyslové památky posledních deseti let ). Pořádá Výzkumné<br />
centrum průmyslového dědictví (VCPD) FA ČVUT ve spolupráci pokračování na str. 12
z á b ě r y z p r vního z a sedání vě d e c ko - u m ě l e c ké r a d y f a čvut<br />
václav aulick ý<br />
vladimír d a ň kovsk ý<br />
Noví proděkani FA ČVUT<br />
Od prvního února letošního roku spolupracují s děkanem na řízení fakulty noví funkcionáři.<br />
<strong>Alfa</strong> představuje jejich agendu v odpovědích na otázky:<br />
• Kterým úkolům ve vaší nové agendě se hodláte věnovat v nejbližším období především?<br />
Lze zde jejich povahu rozlišit na prioritní a ostatní? A dlouhodobé a krátkodobé?<br />
• Dochází v této souvislosti k změnám ve srovnání se směřováním vašeho předchůdce?<br />
• Čím jsou tyto návrhy změn ovlivněny? Ekonomicky? Změnou strategie?<br />
Václav Aulický, proděkan pro výstavbu<br />
V mém působení ve funkci proděkana pro výstavbu Nové budovy Dejvice (NBD) nedošlo<br />
k žádné změně především z důvodů potřeby zachování kontinuity této činnosti ve vazbě na<br />
průběh výstavby s termínem dokončení v listopadu <strong>2010</strong> a na následnou fázi postupného<br />
přesunu všech fakultních pracovišť do nové budovy, včetně jejího komplexního zprovoznění.<br />
Rozhodující a hlavní náplní mé agendy proto zůstává zajištění kontroly a koordinace stavby<br />
a jejího technického a interiérového vybavení s potřebami Fakulty <strong>architektury</strong> jako budoucího<br />
uživatele NBD (vyjma třetího nadzemního podlaží) především formou účasti na kontrolních<br />
dnech stavby, na koordinačních jednáních a na technických radách projektanta, včetně<br />
kontroly dokumentace, účasti při výběrových řízeních a vzorkování. Důležitou oblastí agendy<br />
je příprava zadání a následná kontrola, koordinace a konzultace prací na projektu interiéru<br />
a příprava detailního harmonogramu realizace vybavení nových pracovišť a postupného přesunu<br />
do nich.<br />
Součástí je také spolupráce s dalšími útvary a fakultními pracovišti, zejména pak s jejím vedením<br />
při zajišťování audiovideotechniky, s dislokační komisí a při koncepčních rozvahách<br />
budoucího provozu a výuky v nových prostorech.<br />
Doc. Vladimír Daňkovský, proděkan pro pedagogickou činnost<br />
• Myslím, že situace na fakultě je po řadě diskusí a úprav v předcházejících letech dostatečně<br />
stabilizovaná a kvalita studia je velmi dobrá. Původní studijní program pětiletého studia v tomto<br />
školním roce končí a v následujících letech již budou všichni studenti procházet bakalářským<br />
studiem. Lze očekávat posílení významu bakalářů v praxi a s tím souvisí i koncentrace<br />
zájmu fakulty na tento stupeň studia. Je zde jistě prostor na další vylepšení studijních programů<br />
– na úpravy, které by měly směřovat k vyšší efektivnosti práce studentů i pedagogů. Mám<br />
na mysli především provázanost jednotlivých předmětů, které jsou zastoupeny v učebních<br />
plánech, vyrovnání jejich náročnosti a soustředění pozornosti na „profil“ absolventa. V tomto<br />
směru má velkou iniciativu děkan prof. Zavřel a jeho koncepce možných dílčích úprav výuky je<br />
velmi podnětná. Chtěl bych se zabývat také kvalitou a objektivností hodnocení studentů v jednotlivých<br />
kurzech, kde stále přetrvávají velké rozdíly. Cílem je vyvážit náročnost jednotlivých<br />
předmětů tak, aby vnímání širších souvislostí a jejich tvůrčí uplatnění v návrhu staveb bylo<br />
přiměřeně podpořeno znalostmi exaktního základu, historie a teorie <strong>architektury</strong> a technických<br />
aspektů navrhování. Také otázka uplatnění našich absolventů bakalářského programu<br />
v architektonické a stavební praxi není zcela vyřešena a tato otázka je o to problematičtější, že<br />
v historii vysokoškolského vzdělávání v ČR tento institut nikdy neexistoval. Vyjasnění postavení<br />
bakalářů v praxi, kde budou vystaveni ostré konkurenci nejen starších absolventů FA,<br />
ale i absolventů FSv, VŠUP a SPŠ, je jistě otevřenou otázkou. Zde předpokládáme otevření<br />
diskuse s Českou komorou architektů, ČKAIT a dalšími institucemi, které by mohly vést<br />
k upřesnění nároků na naše absolventy. Význam magisterského studia by neměl být tímto<br />
vývojem zásadně ovlivněn, i když menší změny lze očekávat i na tomto poli. V magisterském<br />
studiu se zvětšuje počet zahraničních studentů, kteří se k nám hlásí, a tento trend chceme<br />
i nadále podporovat. Mezinárodní zkušenosti jsou stále více samozřejmostí i u našich studentů<br />
tohoto stupně studia. Počet studentů, kteří vyjíždějí v rámci programu Erasmus na zahraniční<br />
univerzity je relativně vysoký a předpokládáme, že nadále poroste. (Viz s. 6 – pozn. red.)<br />
• Je zřejmé, že práce doc. Antonína Pokorného ve funkci proděkana pro pedagogiku byla velmi<br />
efektivní a pro fakultu prospěšná. Pedagogická agenda je jasně vymezena vysokoškolským zákonem<br />
a navazujícími předpisy a v tomto směru lze hovořit jen o menších, dílčích inovacích v rámci<br />
3
p o k r a č ová ní z e str. 3<br />
z á b ě r y z e z a hájení v ýstav y v ýsledků v y z va n é soutěže o ř e šení nástupního p rostoru nové b u d ov y čvut<br />
m a t ú š d ulla<br />
4<br />
platné legislativy. Podstatné je, aby pedagogický proces probíhal hladce v souladu s těmito normami,<br />
a to je zajištěno. Nevím o žádné významnější záležitosti, která by si žádala nějakou úpravu.<br />
• Otázku bych asi mírně modifikoval: „Jaké změny lze očekávat?“ Hodně úprav ve výuce<br />
bude souviset s přestěhováním do Nové budovy. Nové prostory budou inspirací pro některé<br />
změny v organizaci výuky. Pracujeme intenzivně na konceptu děkana Zavřela, který navrhl<br />
jako užitečné soutředění studentů prvního ročníku v jednom podlaží Nové budovy s tím, že<br />
všichni pedagogové budou docházet do ateliérů za studenty. Mělo by to umožnit jednak vyšší<br />
využití prostor fakulty pro práci studentů i mimo výuku, ale pozitivní efekty by to mohlo přinést<br />
i ve vyšší úrovni společenských vztahů mezi studenty prvního ročníku FA. Nové úkoly se rýsují<br />
také s ohledem na práci v ateliérech, kde usilujeme o sjednocení náročnosti a obsahu jednotlivých<br />
semestrů tak, aby nabyté znalosti maximálně efektivně přispěly k přípravě bakalářů pro<br />
práci v praxi – při přípravě a realizaci pozemních staveb. Do popředí se dostává i aktualizace<br />
programů pro zahraniční studenty magisterského programu, kterých každý rok přibývá. Výuka<br />
v anglickém jazyce v rozsahu celého magisterského studia se stává nutností, která může mít<br />
pro fakultu i významné ekonomické efekty.<br />
Prof. Matúš Dulla, proděkan pro vědu a výzkum<br />
• Nastoupil jsem do jedoucího vlaku – není možné odlišit principiální věci od operativních.<br />
Ale snažím se udržet si nad těmi druhými nadhled. Zejména chci podpořit vykonávání výzkumných<br />
aktivit v širších výzkumných skupinách a pozvednout na vyšší úroveň publikování<br />
výsledků. Tomu prvnímu už velmi v těchto měsících napomohla nová studentská grantová<br />
soutěž. V čem jsme byli dosud málo úspěšní, je granty podporovaný výzkum. <strong>Fakulta</strong> je<br />
v tomto ohledu na ČVUT sice osobitá a menšinová, ale to neznamená, že má být zcela diskvalifikovaná<br />
z vědeckého poznávání. Jsou zde malé ostrůvky, které tuto aktivitu vykonávají<br />
(např. urbanismus, dějiny <strong>architektury</strong>, digitální trendy, průmyslové dědictví, stavební výzkum).<br />
Objevují se nová aktuální témata, na která reagují architekti na FA a nabízejí osobitý přístup<br />
(udržitelnost, environmentalismus a ekologie, bydlení, globalizace aj.).<br />
• Rozdíl je asi v tom, že jsem ještě naivní a věřím, že se podaří věci, na které člověk obvykle<br />
po dlouhém působení rezignuje.<br />
• Změny, které by bylo potřebné v oblasti výzkumu na fakultě udělat, nevyžadují navíc žádné<br />
finance, právě naopak, otevřou kohoutky, kterými by sem finance měly začít hojně proudit.<br />
Problém je v tom, že vnější prostředí je nastaveno na nejtypičtější vědní disciplíny. Podle nich<br />
se stanoví parametry celostátního (i mezinárodního) scientometrického mechanismu (typy výstupů<br />
– publikací, které se berou v úvahu, relevantních časopisů, databází, které tyto časopisy<br />
evidují, citací atd.). Menšinové obory, jako je náš, to cítí jako diskriminaci, ale nedaří se jim<br />
vypracovat alternativní „objektivní“ systém hodnocení výsledků. Mnohdy dokonce pochybuji,<br />
zda ta módní scientometrie není vlastně vědě na škodu. Jak se zachovat v takové rozpolcené<br />
situaci? Myslím si, že bychom se měli snažit tam, kde na to máme kapacitu a elán, vyrovnat<br />
se se standardní vědou a tam, kde se nám nelíbí celý ten „kafemlejnek“ (jak to nazvali aktivisté<br />
iniciativy Forum Věda žije!), bychom měli prosadit humanistické a umělecké zvláštnosti<br />
našeho oboru. Ale i to vyžaduje seriózní drobnou práci, ne bohémské pózy, které často „malicherným“<br />
vědcům předvádíme.<br />
Rád bych dodal, že ČVUT byla ochotná akceptovat osobité typy výstupů Fakulty <strong>architektury</strong>:<br />
konkrétně jsou to výstavy, projekty, realizovaná díla a soutěžní vítězství. Akceptovala<br />
nově monografii o architektovi jako citaci. Ale tak či tak se nic z toho nedostalo mezi výstupy<br />
nejvyšší úrovně. Bohužel pokud jde o časopisy, se v nejvýše ceněné databázi zvané Web<br />
of sciences nesledují časopisy tak detailně jako v jiných oborech (neuvádí se pro ně tzv.<br />
impact faktor). To nás poškozuje. Ačkoliv upřímně řečeno, do Architectural design anebo<br />
Japan architect jsme toho moc nenapsali. Co je více v našich rukou, je zařazení domácích<br />
architektonických časopisů. Ale mezi čtyřmi stovkami nejvýznamnějších (tzv. recenzovaných)<br />
není ani jeden z oblasti <strong>architektury</strong>. Dalo by se říci: když jsme tak mnohostranně neúspěšní<br />
a okolní svět nám dává najevo, že o nás nestojí, vůbec vědu nedělejme!<br />
Myslím si však, že v našem starobylém a holistickém oboru má tak či tak své místo to, co<br />
se prostě nazývá poznávání. A od něj je už jenom krok k poznávání, které se řídí určitými<br />
regulemi, tedy k vědě. Věda v našem oboru není dominantní, ale existuje a má smysl pěstovat<br />
ji pro lepší poznání specifických stránek <strong>architektury</strong>, které neumějí dobře uchopit například<br />
ekonomové, stavební inženýři či historikové umění. V tomto smyslu bychom měli na ČVUT na<br />
vědeckém poli působit – kultivovat výzkumnou činnost směrem dovnitř a vytvářet prostor pro<br />
její uznání navenek.
p etr hlavá č e k<br />
karel m aier<br />
j a roslav sládeček<br />
Petr Hlaváček, proděkan pro rozvoj<br />
• Prioritně pokračovat v již dobře spuštěném programu hledání dalších zdrojů financování<br />
v oblasti grantů, dále na již započaté přípravě nových studijních oborů Krajinářská architektura<br />
a City development. Dlouhodobě pak podporovat upřímnou snahu děkana prof. Zavřela<br />
a vedení fakulty o zvýšení kvality a náročnosti výuky a o pozitivní povědomí o naší škole.<br />
• Domnívám se, že ne.<br />
• Dtto otázka č. 2.<br />
Prof. Karel Maier, proděkan pro zahraniční styky<br />
• <strong>Fakulta</strong> <strong>architektury</strong> patří ke školám s největším podílem studentů vyjíždějících v rámci výměnných<br />
smluv do zahraničí a studentů, kteří z partnerských škol studují u nás (viz s. 12 – pozn.<br />
red.). Byli jsme jednou z prvních škol u nás, která nabídla zahraničním studentům nejprve celoroční<br />
a poté i úplný magisterský program v angličtině. Domnívám se, že tento kapitál je třeba<br />
zúročit ve vyšších formách spolupráce – ve společných projektech, diplomech zpracovávaných<br />
a obhajovaných na naší i zahraniční škole apod. Zatímco nástup výměnných studentských pobytů<br />
cca před patnácti léty jsme dokázali včas zachytit, přesun od kvantity ke kvalitě jsme trochu<br />
zaspali. Tento přesun bude pro mě prioritou, ale obávám se, že spíše dlouhodobou.<br />
• Nepovažuji se za nějakého bořitele či revolucionáře. Budu se snažit spíše stavět na tom,<br />
co se podařilo, a posouvat se více směrem k náročnějším formám spolupráce s vybranými<br />
partnery v zahraničí. A to se týká nejen škol v zemích Evropské unie, ale i vybraných mimoevropských<br />
škol. Škoda, že naši studenti zatím raději zůstávají v Evropě, ačkoliv třeba naše<br />
partnerská škola v Singapuru rozhodně patří k těm, o které by měl být velký zájem.<br />
• Kvalitativní změnu našich zahraničních vztahů nemůže způsobit ani sám proděkan ani<br />
peníze samy o sobě. Kvalita je výsledkem vztahů mezi jednotlivými pedagogy a studenty<br />
partnerských univerzit, společných projektů a dalších společných aktivit. Na naší fakultě<br />
máme zatím v tomto ohledu spíše „ostrůvky“, kde takovéto věci fungují: například dlouhodobá<br />
spolupráce týmu paní doc. Šestákové s partnery v Německu a na Slovensku věnující se<br />
tématu bezbariérové přístupnosti, příslibem pro další spoluprácí se stalo úspěšné hostování<br />
pedagogů z TU Delft nebo společné výzkumné projekty prostorového plánování. Teď jde<br />
o to, aby těchto „ostrůvků“ přibývalo a aby se třeba jednoho dne propojily do souvislé sítě.<br />
Zkušenost mě naučila, že když chcete něčeho dosáhnout, hlavní je vytrvalost vašeho úsilí.<br />
Když vydržíte dost dlouho, nějak se to nakonec podaří, včetně těch peněz, na kterých jistě<br />
také hodně záleží. Trochu nám může pomoci také Nová budova, kde snad budeme moci<br />
ve své režii pořádat různé mezinárodní akce veřejného charakteru, jako jsou konference<br />
a kongresy, což zatím nebylo možné z prostorových důvodů.<br />
LAB (z Alfy) očima doktorandů<br />
• Která z myšlenek poslední Alfy vás zaujala? A proč?<br />
• Říká se, že současná česká architektura je „v krizi“. Je tomu tak? Mohou jí architekti<br />
čelit? Jakými prostředky?<br />
• Které téma ve své doktorské práci studujete? A v jaké jste fázi?<br />
Jaroslav Sládeček<br />
• V rozhovoru s Lenkou Burgerovou mne zaujal popis peripetií při převádění přednášek Reina<br />
Geurtsena do písemné podoby. Zdá se mi zajímavé, že myšlenky vyslovované mohou mít<br />
tak silně odlišný charakter od slova psaného. Že když člověk mluví, říká věci jinak, než když<br />
je píše. Když poslouchá, vnímá věci jinak, než když si je čte. Někdy napíšeme věci, které<br />
bychom nikdy neřekli. A někdy nedokážeme říct věci, které si opravdu myslíme… Ale to už<br />
jsme někde jinde.<br />
• Při této otázce se mi vybaví, jak jsem se před dvěma lety při návštěvě Maastrichtu dostal do gotického<br />
kostela, který byl přeměněn v knihkupectví. Do té doby jsem slýchal o nutnosti revitalizace<br />
nevyužívaného prostředí jen v souvislosti s konverzemi bývalých průmyslových areálů, což<br />
jistě každý označí za přínosné a obohacující i v případě, že se tam vytvoří další nákupní centrum.<br />
U přeměny kostela však došlo k jeho degradaci,<br />
pokračování na str. 8<br />
5
O řešení nástupního prostoru<br />
Nové budovy ČVUT<br />
1. cena Jakub Cígler,<br />
Cigler-Marani architects<br />
Z autorské zprávy<br />
Koncept vychází ze dvou základních funkcí, které jsou ve vzájemném<br />
kontrastu, ale zároveň se synergicky doplňují. „Ortogonálně<br />
komunikační zóna“: utilitární pohyby skrz území ze školy na<br />
metro, z přednášky do knihovny, mezi budovami. Dynamická část<br />
řešeného území vycházející z ortogonálního urbanismu řešeného<br />
místa, zpevněné plochy, stromy v řadách, v pravidelném sponu.<br />
„Přírodně relaxační zóna“: čekání na přednášky, na kamarády, ve<br />
stínu stromů, na slunci, měkký travnatý povrch, zklidnění pohybu<br />
– relaxace, terénní modelace vybízejí k posezení, vznikají drobné,<br />
chráněné prostory, stromy ve volném rastru, kvetoucí, ovocné.<br />
Z hodnocení poroty<br />
Návrh má přehledný koncept rozvržení komunikací a zeleně, pozitivní<br />
je dendrologické řešení nástupní plochy k Fakultě stavební.<br />
Nedostatkem je přímé propojení prostoru před NTK a nové fakulty<br />
diagonálou, které je ovšem snadno řešitelné. Navržená alej stromů<br />
okolo nové budovy, včetně otevřeného atria, je přínosem prostorového<br />
vnímání zeleného pásu původního Engelova konceptu<br />
vysokoškolského kampusu. Organická modelace terénu zatravněných<br />
ploch a betonových laviček je nepřesvědčivá a bude nutné<br />
detailněji ji dořešit. Přínosem je i odstranění keřového patra.<br />
Návrh zaujal svou jednoduchostí a jasností.<br />
Doporučení poroty vyhlašovateli soutěže<br />
Porota posoudila komplexně návrhy dle kriterií v bodě 3.2.1. Upozorňuje<br />
především na shodu v názoru na zachování zeleného<br />
pásu dle původní kompozice arch. Engla. Ve věci umístění soch<br />
Johna Hejduka se porota shodla, že varianty umístění soch mimo<br />
4. nádvoří Nové budovy Dejvice, prezentované v návrzích nejsou<br />
vhodné. Avšak ani variantu umístění na nádvoří nové budovy nepovažuje<br />
porota především z hlediska duchovního obsahu díla,<br />
vyžadujícího spíše meditační prostředí, za vhodné – tedy navrhuje<br />
hledat umístění mimo kampus.
3. cena Roman Brychta, Projektil<br />
Z autorské zprávy<br />
Soustředíme se na vztah hlavní pěší osy kampusu (ul. Technická) a zeleného pruhu celoměstského<br />
významu (Engelův prstenec) • Čistíme parter kampusu od překážek • Zvedáme hlavu vz • Návrhem<br />
dáváme prostorům pomocí úpravy parteru a veřejné zeleně jasné významy • Ulice Technická je boulevard<br />
• Ulice Thákurova je obyvatelným parkem.<br />
Z hodnocení poroty<br />
Byl kladně hodnocen proto, že přesně definuje zelený pás Engelova konceptu a bylo mu vyčítáno, že<br />
zakreslil plnou zástavbu před objektem stavební fakulty, a tak vlastně znehodnocuje dnešní nástup<br />
v ose areálu ČVUT. Jako dobré bylo hodnoceno, že označuje navržené umístění soch jako jediné<br />
možné. Porota rozhodně nesouhlasí s návrhem věžového domu. Návrhu chybí přímý přístup výrazný<br />
z osy areálu k nové budově.<br />
3. cena Josef Pleskot, AP atelier<br />
Z autorské zprávy<br />
Nic proti Engelovi, pouze jedna věc: Antonín Engel koncipoval Dejvice jako symbiózu obytné čtvrti a kampusu<br />
vysokých škol. Středem kompozice je „brána do Prahy“ – křižovatka cest, sledující původní historické<br />
přístupy do Prahy • Současný stav nahlížíme jako pokročilou reinterpretaci Engelova urbanistického plánu<br />
Dejvic • Návrh potvrzuje a dále rozvíjí interpretaci centrálního prostoru areálu vysokých škol • Engelův<br />
regulační plán neodpovídá především v zeleném pásu, proto zde zavádíme přirozené terasy. Jednu navrhujeme<br />
v místě odloučení zeleného pásu od masivu zeleně Hanspaulky, druhou ohraničujeme náměstí<br />
• Porozumění principu posunuté hlavní osy posouvá těžiště centrálního prostoru, což reflektuje jak stávající<br />
<strong>Fakulta</strong> stavební, tak nová budova NTK. Pochopený ortogonální řád se v našem návrhu přirozeně koncentruje<br />
• Navrhujeme transformaci Engelova zeleného pásu do navazujících prostorů s různými funkcemi<br />
a atmosférami • Hlavní průhledové osy procházejí branami do vnitřního kampusu vysokých škol.<br />
Z hodnocení poroty<br />
Pozitivním porota shledala chápání přesunu těžiště kampusu do nové polohy. Provedená analýza Engelova<br />
urbanistického plánu Dejvic vede k návrhu přerušení zeleného pruhu a vymezení území kampusu<br />
ČVUT „vstupy“ – a to porota nepokládá za vhodné řešení, což platí zejména o vytvoření zúženého „hrdla“<br />
vysunutím podzemní auly, resp. patrové hrany terasy ke Flemmingovu náměstí. Opakovaně porotou diskutován<br />
byl rovněž rozsah zpevněné plochy mezi NTKa budovami FS a FA ČVUT. Argumentaci návrhu<br />
o vytvoření osobitých segmentů zeleného pásu porota neshledala dostatečně přesvědčivou pro jeho pojetí.
8<br />
p o k r a č ová ní z e str. 6<br />
protože noblesa a síla sakrálního prostoru tu již nepůsobí ve shodě s náplní. Je tam tak nějak<br />
navíc, zbytečná. Tato konverze staveb pro duši v obchody a restaurace je pro mne jedním<br />
znamením úpadku. Mám při tom podobné pocity jako když čtu, že vila Tugendhat sloužila jako<br />
tělocvična. Podobný problém nezájmu o autenticitu vidím například v rekonstruování metodou<br />
ponechání kulisy fasády, za kterou se staví něco jiného. Podle mě to kromě tématu peněz<br />
a způsobu ochrany památek souvisí i s chápáním současného světa <strong>architektury</strong> jako sledu<br />
fotografií, přičemž dochází ke zploštění našeho pohledu. Aniž si to uvědomujeme, zacházíme<br />
se stavbami jako s tapetami, hlídáme si především jejich vizuální působení a přeme se, zda<br />
se líbí nebo nelíbí, zda mají správnou barvu, zda ladí s protějším kostelem, a když ano, potom<br />
je vše v pořádku. Mé hledání směřuje ke kritice z pohledu fenomenologie. Ta v opozici ke<br />
zprostředkovaným obrazům klade důraz na vnímání světa jako fyzické reálné skutečnosti<br />
a zkušenosti. Působení ne geometrické, nýbrž smyslové. Architektura je především to, co se<br />
odehrává v určitém čase na určitém místě.<br />
Tuto skutečnost nelze ničím nahradit ani reprodukovat. S rozvojem digitalizace je stále jednodušší<br />
získat obraz budovy. To však vytváří falešný pocit, že ji známe. Takovým obrazům<br />
chybí například jejich okolí, které je ve skutečnosti nedílnou součástí stavby. Protože se ale<br />
na žádné fotografii neobjeví, nemůže existovat ani v naší mysli. Vztah k místu je důležitý<br />
rozměr, na který se zapomíná.<br />
Teď se mi vybavuje tokijská ulice Omotesando, kde jako na přehlídce stojí vedle sebe módní<br />
obchody navržené renomovanými architekty z Evropy a japonského v nich není vůbec nic,<br />
spíše se od svého okolí snaží co nejvíce odlišit. Taková ulice může stát kdekoli jinde. Je to<br />
shluk nakupených překvapení, která vytvářejí jen jakousi kulisu bez kořenů ve stávající realitě.<br />
Kulisu podobnou té vyhlodané „rekonstrukci“ domu U Turků v Opletalově ulici. Podobně<br />
jako je chybné zapomínat na prostředí stavby, byl by omyl přehlížet souvislost <strong>architektury</strong><br />
s prostředím jejího vzniku.<br />
Odpověď na otázku po důvodech krize (to slovo už mi vadí, říkejme raději slabosti) české<br />
<strong>architektury</strong> musí vycházet ze stavu společnosti, z toho, co naplňuje naši duši. Co nás nejvíc<br />
omezuje, je strach, opatrnost a pasivita. Česká slabost je dlouhodobě součástí pocitu<br />
malosti a méněcennosti, který nám snad i vyhovuje a který jako jakýsi duch národa tu sídlí<br />
a prostupuje vše. Ani nevím, jak jsme k němu přišli. Architektura je obrazem společnosti<br />
snímk y milady g a b r i elové z v ýstav y p r ací g r af ického d e signu z e z i mního<br />
semestru 2 0 0 9 v t 3 ú stavu v ý t va r n é t vo r by f a čvut v g alerii schodiště<br />
a podle Karla Kosíka má každá doba takovou architekturu, jakou si zaslouží... Jen doufám, že<br />
ještě nějakou dobu potrvá, než se ze Svatovítské katedrály stane stánek klobásový.<br />
• Mé téma zní: „Fenomenologická a semiologická interpretace <strong>architektury</strong> a jejích výrazových<br />
prostředků.“ V současnosti se zabývám zkoumáním a srovnáváním názorů teoretiků<br />
<strong>architektury</strong>, kteří pojednávají o architektuře optikou fenomenologie.<br />
Patří k nim především Dalibor Veselý, Juhani Pallasmaa, Christian Norberg-Schulz, Ignasi de<br />
Solà-Morales, Alberto Pérez-Gómez či Peter Zumthor. Vedle toho vytvářím soupisy veškeré<br />
teoretické literatury dostupné v českém jazyce a teoretických článků publikovaných u nás po<br />
roce 1989.<br />
D o k torand v o b o r u t eorie a rchitek tonické t vo r by j e a b solventem FA ČV UT (2 0 07 ), ško litel d o c .<br />
Ph D r. O l d ř ich Š evč í k , CSc.<br />
Mezi Olověnými Dušany <strong>2010</strong><br />
<strong>Alfa</strong> hovoří s Daliborem Dzurillou, Jakubem Strakou<br />
a Jiřím Vojtěškem, vítězi kategorie projekty<br />
<strong>Alfa</strong>: Co byste u dvou dalších projektů, které získaly Olověného Dušana, zdůraznil?<br />
Jakub Straka: Digitální simulace růstu Dalibora Dzurilly je pro mě vizionářské myšlení. Přesněji<br />
ekologicko-vizionářský projekt… Silné téma, se kterým se vlastně aktuálně snad ani nedokážu<br />
srovnat. Protože myslím jinak. Zkrátka čerstvý vzduch.<br />
A kdybyste měl zvolit kritičtější úhel pohledu? Tedy kdybyste vzal v úvahu maximum<br />
širších nebo hlubších souvislostí?<br />
J. Straka: Asi bych zvažoval měřítko klíčového prvku – oné štětiny. Nejsem schopen poznat,<br />
proč je tak a tak velká celá množina a proč je tak a tak hustá. Musí být pojata takto hustě,
t ř i d u šani: d . d z urilla, j. straka , j. vojtěšek, ve dle t ř i uká z k y z d ubnové v ýstav y p r ací g r af ického d e signu ú v t v g alerii schodiště<br />
protože by celek jinak nefungoval? Vzal si autor jako vstupní měřítko okolní stavby? Nebo<br />
měřítko člověka? A z jiného úhlu pohledu, nevím, má-li výsledek působit jako elektrárna, nebo<br />
jako park.<br />
A pokud jde o projekt hřbitova Jiřího Vojtěška?<br />
J. Straka: Tam je pro mě nesmírně zajímavé samo místo. A proto oceňuji především citlivost<br />
přístupu k lokalitě. Vnímám tu hlavně silnou emoci: jako by podstata řešení byla založena<br />
na pocitech. Projekt vnímám jako určitou reakci na prázdno, které tu zůstalo po lanovce.<br />
A kdybych měl zvažovat další, širší souvislosti, asi bych považoval za spornou úvahu o příkré<br />
pěší komunikaci. Na hřbitov chodí často starší lidé a nevím, jestli jim nebude na obtíž poměrně<br />
příkrý svah, když by stoupali k svému nebožtíkovi.<br />
Pane Vojtěšku, jak se díváte na projekt kolegy Dzurilly vy?<br />
Jiří Vojtěšek: Na to, abych mohl zaujmout určitý postoj, musel bych oba projekty znát lépe…<br />
Nicméně přece jen pár slov: oba jsou mi blízké. Svou jasnou ideou a jasným výrazem. Pokud<br />
jde o projekt z ateliéru Miloše Floriána, je založený na aplikaci moderních metod a na vizi s výhledem<br />
50 až 100 let… Projekt galerie je mi z jiného pohledu blízký svou jednoduchostí. Ale<br />
jak říkám, oba projekty jsem bohužel zas tak důkladně nestudoval… Kolegové u nich strávili<br />
půl roku a netroufnu si je posuzovat jen tak od boku…<br />
A kolega Dzurilla?<br />
Dalibor Dzurilla: Pokud jde o galerii kolegy Straky, především se mi zamlouvá, že se zapojuje<br />
do života kolem řeky. Břehy Vltavy jako by si říkaly o oživení – například novou funkcí.<br />
Možná nejsem úplně spokojen s výslednou výtvarnou stránkou, konkrétně minimalismem,<br />
a projekt trochu připomíná galerii od SANAA v New Yorku, která je pokrytá síťovinou nebo<br />
mřížovinou… Nevylučuji přitom, že tento úhel pohledu není ovlivněn samotným řešením, ale<br />
spíš mým vlastním uvažováním.<br />
Konkrétně jsem směrovaný digitálně. Osobně bych asi pracoval s různými formami, které by<br />
přitahovaly příchozí. A pokud jde o hřbitov, oceňuji, že architektura tu nabízí příběh. A takto<br />
má i hloubku.<br />
Jak by se dal příběh v korytě lanové dráhy podle vás číst?<br />
D. Dzurilla: Vstupuji na hřbitov a vydávám se vzhůru. Stoupám mezi hroby a zastavuji se třeba<br />
u pomníčku svého blízkého… A dál pokračuji vzhůru až k samotnému pietnímu vrcholku, kde<br />
rozjímám…. Je to jako rituál. Zdá se mi vynikající, že autor dokázal vytěžit z extrémní situace,<br />
která je zde nastolena, maximum.<br />
A co by mohlo být architektonicky polemické?<br />
D. Dzurilla: Asi jde o příliš extrémní zadání, což mi je subjektivně velice blízké, ale v tomto<br />
případě natolik extrémní, že může hraničit s etikou.<br />
???<br />
D. Dzurilla: Například mám na mysli umístění tří hrobů vedle sebe – ve velice úzkém prostoru<br />
je volba takového řešení v určitém kontrastu s obsahem, tedy s tím, co by mělo pietní místo<br />
přinášet.<br />
Nedalo by se toto nahuštění napravit snížením počtu hrobů?<br />
D. Dzurilla: O to vůbec nejde. Podle mě na studentský projekt, který má jako cíl více než<br />
realitu metodu, je toto uvažování vynikající. Projekt splnil svůj účel…<br />
Odrážejí letošní Dušani něco z architektonické scény? – Tedy z „trhu projektů“?<br />
J. Vojtěšek: Jistě. Třeba řešení kolegy Vlada, to jsou výzkumné projekty, které se provádějí<br />
na AA nebo v New Yorku nebo ve Štýrském Hradci… Je to reflexe moderního pohledu na<br />
architekturu.<br />
A pokud jde o český kontext?… Tedy předpokládám, že sledujete domácí scénu „za<br />
zdí školy“. A její tendence?<br />
J. Vojtěšek: Asi byste musel určitou tendenci nejprve definovat…<br />
D. Dzurilla: Z mého slovenského pohledu bych tu viděl potvrzení toho, že bychom se neměli<br />
uzavírat, ale spíš reagovat jako škola s evropskou akreditací minimálně na evropské měřítko.<br />
pokračování na str. 10<br />
9
10<br />
d o končení z e str. 8 – 9<br />
Mezi Olověnými Dušany <strong>2010</strong><br />
<strong>Alfa</strong> hovoří s Daliborem Dzurillou, Jakubem Strakou<br />
a Jiřím Vojtěškem, vítězi kategorie projekty<br />
Takže na všechny možné experimenty nebo formy, které se v současnosti objevují.<br />
Pokud jde o styl nebo sloh, mám pocit, že architektura se hledá – a prožívá tedy krizi.<br />
Jak byste tuto krizi blíže charakterizoval?<br />
D. Dzurilla: Asi tím, že nedokáže najít svůj sloh. Tak jako byla definována slohová období,<br />
dnes nevíme, v jakém období se nacházíme: je to období moderní? Postmoderní?<br />
Období developerství a rychlých staveb?<br />
Není to spíš téma střetu místní versus globální? Na jedné straně úcta k „duchu místa“,<br />
na druhé straně internacionální, digitální formy?<br />
D. Dzurilla: Oponoval bych popírání ducha místa. Ale důležité je, že prvky návrhu<br />
– tedy štětiny jsou ovlivňovány vstupními údaji, které jsou charakteristické nebo definované<br />
jen pro toto konkrétní místo. A proto jsem hledal možnost, jak by ta štětina<br />
mohla fungovat kdekoli na světě…<br />
J. Straka: Jenže tím se vlastně idea, o které hovoříme, trochu popírá, ne?<br />
D. Dzurilla: Projekt rostl delší dobu – dva semestry. První semestr byl projekt navrhovaný<br />
na Nuselský most a také vypadal trochu jinak.<br />
Nesetkává se tu tedy spíš univerzální design – například element štětiny – s architekturou?<br />
D. Dzurilla: Tady se setkává všechno se vším. Architektura je v tomto případě, tedy<br />
v případě parametrického navrhování, multidisciplinární věda. Konzultoval jsem s chemiky,<br />
statiky, katedrami dynamiky… Takže těžko omezovat na buď, anebo – architektura,<br />
nebo design…<br />
Závěrem bych se rád zeptal na spolupráci s vašimi pedagogy. Vzpomenete si na jejich<br />
klíčové vlivy?<br />
D. Dzurilla: Miloš Florián je otevřený novým ideám… Ale co je možná podstatnější,<br />
nesnaží se mě formovat do svých názorů. Pomáhá mi objevit ty mé. Jeho přínosem byl<br />
i fakt, že má obrovský rozhled. Poskytoval mi kontakty na různé profesionály. Také<br />
jsem vnímal určité korigování hlavně důrazů… Nakonec jsem dospěl k šesti alternativám<br />
a nevěděl, kterou vybrat. Padlo rozhodnutí: odprezentuj všechny.<br />
A kolega Vojtěšek?<br />
J. Vojtěšek: Vedení Petra Hájka bylo důležité už jenom množstvím energie a času, které<br />
do projektu vkládal on sám. Tím vybičoval člověka k výkonu.<br />
Jak to bičování vypadalo? To vám telefonoval o půlnoci domů?<br />
J. Vojtěšek: Neustále přinášel do projektu nové myšlenky a nové podněty.<br />
Mohl byste uvést alespoň jeden z nich?<br />
J. Vojtěšek: Dlouhá diskuse se vedla například nad náhrobky. A taky nad lanovkou. Má<br />
být lanová dráha vkomponovaná do projektu, nebo nemá? Tedy jako přímá doprava.<br />
Co stálo pro a co proti?<br />
J. Vojtěšek: Osobně jsem byl proti – sice se tu připomíná původní funkce, ale mně se<br />
zdála funkce hřbitovní silnější. Chtěl jsem dosáhnout místa klidu a odpočinku. Aby to<br />
bylo místo příjemné pro návštěvu, a ne aby to byl dopravní uzel… Ono je to opravdu<br />
silné místo, které je napojené doslova na střed města.<br />
A vy?<br />
J. Straka: Pro mě bylo objevné, jak architekt Aulík dokázal přesně a rychle odstřihávat<br />
plané větve.<br />
Děkuji za rozhovor.<br />
d alibor d z urilla<br />
jhr<br />
j a kub straka<br />
jiří vojtěšek
snímk y z diskuse fóra ve d a ž i j e!, u spořádané spa<br />
vít p o d r á sk ý<br />
j a na z d r á halová<br />
Fórum Věda žije na FA ČVUT<br />
Dokončení z minulého čísla<br />
V předchozím čísle přinesla <strong>Alfa</strong> reakce na besedu na téma financování základního<br />
výzkumu v ČR, kterou uspořádal v kavárně Archicafé Spolek posluchačů <strong>architektury</strong>.<br />
Publikujeme poslední došlé reakce na anketní otázky bulletinu FA ČVUT.<br />
• Která z myšlenek diskuse na téma „Věda žije“ vás zaujala nejvíce?<br />
• Veřejnou diskusi o financování základního a aplikovaného výzkumu uspořádalo na<br />
akademické půdě občanské sdružení Spolek posluchačů FA ČVUT spolu s občanským<br />
sdružením Fórum Věda žije. Jsou důvody pro posun pokračování diskuse z roviny<br />
iniciativy „občanů“ na platformu profesionální či oficiální – „školní“?<br />
Vít Podráský, 5. ročník, náčelník SPA<br />
• Určitě postoj sdružení Fórum Věda žije, který jsem před diskusí vnímal spíše – i s ohledem<br />
na příslušnost hlavních představitelů Fóra – pouze jako boj za finanční prostředky<br />
pro AV ČR. Komplexní pohled na problematiku financování vědy jako takové a snaha<br />
o objektivní pohled na věc včetně kritiky do vlastních řad Akademie mě mile překvapil.<br />
• Myslím,že je chybou, že diskuse neproběhla (také) na fakultách, jichž se téma dotýká<br />
v daleko větší míře – FEL, FS, FJFI aj. než FA, která, a nerad bych se zde kohokoli dotkl,<br />
nepatří k typickým institucím, kde na ČVUT probíhá výzkum. Nepředpokládám, že tuto<br />
iniciativu bude vyvíjet ČVUT. SPA ukázal, že i na Technice jsou lidé, kteří o dané téma<br />
projevují zájem, a věřím, že se takoví najdou i na ostatních tematicky zainteresovanějších<br />
fakultách.<br />
Jana Zdráhalová, odborná asistentka Ústavu urbanismu FA ČVUT<br />
• Oceňuji zájem a ochotu členů sdružení Fórum Věda žije angažovat se v problematice<br />
financování vědy, výzkumu i vysokých škol. Jejich odhodlání vystoupit z pasivity a iniciovat<br />
veřejnou diskusi je v současné atmosféře ve společnosti obdivuhodné. Současně<br />
oceňuji věcnost a kultivovanost jejich projevu i dobrou znalost tématu, o kterém mluví.<br />
Zaujalo mě tvrzení přednášejících, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace nemá vypracovanou<br />
metodiku hodnocení vědecké práce, která by brala v úvahu specifické vlastnosti různých<br />
oborů. Potom je samozřejmě obtížné informovaně rozhodovat o financování vědy.<br />
• Důvody pro pokračování diskuse na platformě školy určitě existují. Navrhované změny<br />
se totiž bezprostředně týkají všech lidí, kteří ve škole studují nebo pracují. Dále lze předpokládat,<br />
že na škole pracuje a studuje intelektuální elita společnosti, která by měla mít<br />
zájem vést veřejnou debatu o směřování vědy a výzkumu. Proto by měla podporovat úsilí<br />
o nastavení takového systému, který bude z veřejných prostředků podporovat pracoviště<br />
a obory, u kterých lze předpokládat celospolečensky významné výsledky. Podobné diskuse<br />
jsou vedeny i v ostatních zemích v Evropě; v Rakousku a Německu nedávno proběhly<br />
dokonce desetitisícové demonstrace. Jednou z výhrad studentů a pedagogů je snaha zapojit<br />
do správy univerzit podnikatelské subjekty, které budou následně prosazovat vlastní<br />
krátkodobé zájmy, na úkor zájmů obecných, dlouhodobých. V tomto směru se problémy<br />
zahraničních univerzit velmi podobají současné politice RVVI. Jednou z dalších výhrad je<br />
posuzování vzdělání výhradně podle následného uplatnění na trhu, bez ohledu na vlastní<br />
význam oboru. Za všech těchto důvodů se domnívám, že je potřebné vést věcnou diskusi<br />
o budoucí podobě vzdělání, vědy a výzkumu.<br />
Odkazy: Pražská deklarace – Zastavme degradaci humanitních a společenských věd ve vzdělání<br />
a výzkumu – http://www.ff.cuni.cz/FF-8085.html • Už se na to nemohu dívat – http://www.uzsenatonemohudivat.cz<br />
• YouTube: VĚDA ŽIJE! – http://www.youtube.com/user/vedazije • Nakladatelství<br />
Academia – http://www.academia.cz/ • Facebook: VĚDA ŽIJE! – http://www.facebook.<br />
com/photo.php?pid=2362274&id=626233666&ref=nf#/group... • Za Česko kulturní – http://www.<br />
zaceskokulturni.cz • Pro vzdělanost – http://www.provzdelanost.cz/ • Odborná skupina Organizace<br />
výzkumu – http://cms.jcmf.cz/osov/odborne_akce.html • Rada pro výzkum, vývoj a inovace<br />
– http://www.vyzkum.cz/ • Podpisová akce „Podpořte Stanovisko akademické obce“ – http://<br />
podpisova-akce.avcr.cz/ • Ohrožení AV ČR – http://ohrozeni.avcr.cz/<br />
11
12<br />
p o k r a č ová ní z e str. 2<br />
s Hornickým skanzenem Mayrau, Vinařice u Kladna. Do 20. 6 <strong>2010</strong>. http://vcpd.cvut.cz/<br />
X Výstava diplomních prací 2090–<strong>2010</strong>. Atrium FA ČVUT, Thákurova 7, 6.–23. 6. <strong>2010</strong>.<br />
notes<br />
X Až 400 tisíc korun může být letos rozděleno studentům bakalářského, magisterského<br />
nebo doktorského studijního programu. Lhůta pro podání žádostí o grant do 15. května <strong>2010</strong>.<br />
Podrobnosti o Nadačním fondu ČVUT Stanislava Hanzla viz http://www.cvut.cz/informacepro-studenty/granty/nfsh.<br />
X Rozpočet FA ČVUT na školní rok <strong>2010</strong>–2011 schválil Akademický senát FA ČVUT na<br />
svém dubnovém zasedání.<br />
X Podle zpráv pracovníků studijního odd. studuje ve školním roce <strong>2010</strong>–2011 na FA ČVUT<br />
celkem 814 studentů v bakalářském programu a 570 v magisterském programu v oborech<br />
architektura a urbanismus a průmyslový design. Z toho 76 studentů z 20 států, a to z Francie 13,<br />
z USA 13, z Řecka 10, z Portugalska 6, ze Španělska 6, z Nizozemí 4, z Tchajwanu 4, z Finska<br />
3, z Kanady 3, z Velké Britanie 3, z Itálie 2, z Mexica 2, ze Švédska 2, Austrálie, z Belgie, z Litvy,<br />
Německa, Rakouska, Rumunska a Slovinska 1. • Na Fakultě <strong>architektury</strong> ČVUT studuje 176<br />
doktorandů, z toho 53 v prezenční formě studia. • V rámci programu Erasmus studuje v zahraničí<br />
celkem 69 studentů FA ČVUT. Ve Francii 17, v Německu 13, v Portugalsku 7, ve Španělsku<br />
7, ve Finsku 6, v Řecku 4, v Rakousku 3, ve Švédsku 3, ve Velké Britanii 3, v Nizozemí 2, v Irsku,<br />
v Lichtenštejnsku, v Litvě a ve Slovinsku 1.<br />
X Panevropská nevládní organizace Europa Nostra zveřejnila v dubnu seznam laureátů<br />
cen Evropské unie Europa Nostra pro kulturní dědictví <strong>2010</strong> – European Union Prize for Cultural<br />
Heritage/Europa Nostra Awards <strong>2010</strong>. Jedná se o prestižní soutěž – nejvyšší ocenění<br />
evropské památkové péče nazývané také „Památkářský Oskar“. Mezi oceněnými je Projekt<br />
konzervace a prezentace Horního hradu Bečov, a to v kategorii Projekt/výzkum, nominovaný<br />
Českým národním komitétem ICOMOS. Projekt zpracoval autorský tým: prof. Václav Girsa<br />
(za Ústav památkové péče Fakulty <strong>architektury</strong> ČVUT v <strong>Praze</strong>), Miloslav Hanzl (za GIRSA AT,<br />
s. r. o.), Dagmar Michoinová (za Technologickou laboratoř NPÚ) a Tomáš Wizovský (za NPÚ,<br />
ÚOP v Lokti). Projekt podpořili prof. Zdeněk Zavřel, děkan Fakulty <strong>architektury</strong> ČVUT, Josef<br />
Novotný, hejtman Karlovarského kraje, a Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ. (Ze<br />
140 nominací z 26 zemí je bečovský projekt jediným úspěšným zástupcem České republiky.)<br />
X Děkan FA ČVUT svolal v polovině dubna první zasedání nové Vědecko-umělecké rady<br />
FA ČVUT. Jednání se zúčastnil jako host také rektor ČVUT prof. Václav Havlíček.<br />
X Výběr prací grafického designu ze zimního semestru 2009 VT3 představil koncem dubna<br />
Ústav výtvarné tvorby FA ČVUT ve své Galerii Schodiště.<br />
X Výstava semestrálních prací se uskutečnila počátkem dubna v Konírně Trojského zámku.<br />
Expozice pod záštitou starosty MČ Troja Ing. arch. Tomáše Drdáckého se zúčastnily fakulty <strong>architektury</strong><br />
ČVUT (ateliéry L. Lábuse, R. Kouckého, J. Jehlíka a J. Sedláka) a TU v Liberci (Z. Fránka<br />
a L. Čajkové) a katedry <strong>architektury</strong> Fakulty stavební ČVUT. V čase projednávání konceptu<br />
nového územního plánu hlavního města Prahy jsou studentské úvahy podkladem pro analýzy<br />
i návrhovou část územní studie Pelc-Tyrolka a připravované územní studie Trojská kotlina.<br />
konference, dílny, Přednášky<br />
snímk y z v ýstav y v t rojské m z á m ku<br />
X Workshop I – studentů 1. ročníku doktorského studie FA ČVUT. Thákurova, C 223,<br />
20. 5. <strong>2010</strong> od 9.00 h. Podrobnosti budou zveřejněny na portálu FA ČVUT.<br />
Errata: V minulém čísle zařídil šotek chybu ve zprávě o laureátech Olověného Dušana <strong>2010</strong><br />
na s. 6. Dalibor Dzurilla studuje v ateliéru Flow / Studio Florián (nikoli v ateliéru prof. Jana Bočana).<br />
Redakce se čtenářům omlouvá.<br />
ALFA bulletin Fakulty <strong>architektury</strong> ČVUT / Vydává: vedení FA ČVUT / Ročník 4 / Vychází 10 ×<br />
ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; str. 6–7: Jiří Horský<br />
/ Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů /<br />
DTP: Irena Holičová /Tisk: Ottova tiskárna, spol. s r. o. / Kontakt: redakce bulletinu <strong>Alfa</strong>,<br />
č. A 318, Thákurova 7, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 / alfa@fa.cvut.cz.