Národnà park Äeské Å výcarsko - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Národnà park Äeské Å výcarsko - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Národnà park Äeské Å výcarsko - Äasopis Ochrana pÅÃrody
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Z naší přírody<br />
Národní <strong>park</strong><br />
České Švýcarsko<br />
Zdeněk Patzelt<br />
Národní <strong>park</strong> České Švýcarsko<br />
(NPČŠ) má rozlohu 80,13 km 2<br />
a jako náš čtvrtý národní<br />
<strong>park</strong> byl vyhlášen zákonem<br />
č. 161/1999 Sb. s účinností<br />
k 1. lednu 2000. Před vznikem národního<br />
<strong>park</strong>u bylo jeho území součástí Chráněné<br />
krajinné oblasti Labské pískovce, ze které<br />
byl v její nejcennější části vyčleněn. Podél<br />
severní hranice sousedí s Národním <strong>park</strong>em<br />
Saské Švýcarsko, vyhlášeným již<br />
v roce 1990 na rozloze 93 km 2 . Oba národní<br />
<strong>park</strong>y tak tvoří souvislé území obklopené<br />
chráněnými krajinnými oblastmi Labské<br />
pískovce, Lužické hory a Saské Švýcarsko.<br />
Sídlem správy <strong>park</strong>u je město Krásná Lípa.<br />
Hlavním předmětem ochrany je unikátní<br />
geomorfologie pískovcové krajiny a na ni<br />
vázané zbytky původní flóry a fauny. Zdejší<br />
pískovce se začaly utvářet před 95 miliony<br />
let ve svrchní křídě, kdy se zde rozkládalo<br />
mělké moře. Potoky a řeky sem<br />
z dnešních Krkonoš a Jizerských hor přinášely<br />
písek, až jeho vrstva přesáhla výšku<br />
1000 m. V třetihorách byla krajina vlivem<br />
alpinského vrásnění vyzdvižena, moře<br />
ustoupilo a zpevněním písku na jeho dně<br />
vznikla mocná pískovcová deska. Tektonické<br />
pohyby způsobily víceméně pravoúhlé<br />
rozpukání desky a při doprovodném<br />
vulkanismu pískovcem místy prostoupily<br />
čedičové horniny. Současná pestrost reliéfu<br />
je pak výsledkem erozních procesů<br />
především z období čtvrtohor, kdy během<br />
střídání dob ledových a meziledových voda,<br />
slunce, vítr a mráz rozrušily pískovec<br />
do jeho dnešní kvádrové a stupňovité podoby.<br />
a vzácných zbytků suťových lesů. Ve středních<br />
výškách se nacházejí plošiny, do kterých<br />
se hluboce zařezávají říční kaňony.<br />
K menším formám reliéfu patří pískovcové<br />
skalní věže a rozeklané skalní hřbety střídané<br />
roklemi, skalní okna, brány či výklenky<br />
a rozsedlinové jeskyně.<br />
Nejznámějším skalním útvarem je Pravčická<br />
brána, největší pískovcový skalní most<br />
v Evropě. K nejnavštěvovanějším místům<br />
patří i soutěsky Kamenice zpřístupněné<br />
plavbou na pramicích, Jetřichovické vyhlídky<br />
nebo Kyjovské údolí s říčkou Křinice. Na<br />
skalních stěnách lze pozorovat nepřeberné<br />
K největším formám reliéfu Českosaského<br />
Švýcarska patří stolové hory lemované<br />
skalními stěnami s akumulacemi blokových<br />
a balvanitých sutí při jejich úpatích. Ty<br />
se však s výjimkou saského Liliensteinu<br />
všechny nacházejí v těsném sousedství<br />
národních <strong>park</strong>ů (na českém území z nich<br />
leží pouze Děčínský Sněžník v CHKO Labské<br />
pískovce). Prvořadou krajinnou dominantou<br />
a vůbec nejvyšším místem <strong>park</strong>u<br />
je se svými 619 m n. m. čedičový vrch<br />
Růžák s národní přírodní rezervací chránící<br />
pralesní ekosystémy květnatých bučin<br />
V kaňonu Kamenice. Část soutěsek Kamenice je turisticky zpřístupněna, zbylá část tvoří<br />
nejpřísněji chráněnou první zónu určenou k nerušenému vývoji živočichů a rostlin<br />
2<br />
2007 číslo 1