012012 - Prešovská univerzita v Prešove

Vít Machálek
a prominentní představitel západní islamistiky, významný v neposlední
řadě tím, že jeho díla s respektem čtou i muslimští čtenáři. Své klasické
práce o životě proroka Muhammada psal jako „neutrální“ badatel,
který např. otázku, zda je Korán Slovem Božím či slovem Muhammadovým
musí nechávat otevřenou, přičemž však zdůrazňoval, že za předpoklad
historické nestrannosti nepokládá materialistický názor, ale píše jako
vyznávající monoteista. 67
Montgomery Watt, v tomto článku již citovaný jako autor analyzující
černobílý pohled na islám v křesťanském středověku, podobně jako A.
Sprenger, W. H. Worrell či D. B. MacDonald rovněž využíval výdobytků
moderní „materialistické“ vědy, ale na rozdíl od výše zmíněných autorů se
jimi nesnažil ani tak „vysvětlit“ islám, jako spíš poodhalit psychologické
kořeny démonizace tohoto náboženství. Poukázal tak mj. na to, že není
možné důvěřovat pramenům, pro které byl boj mezi křesťanstvím a islámem
(např. v době křížových výprav) „válkou světla a tmy“:
„Válka světla a tmy – to zní dobře, ale nyní, po Freudovi, lidé chápou,
že tma, připisovaná nepřátelům, je projekcí vlastní tmy, která není plně
přijata. Pokřivený obraz islámu tak lze považovat za projekci stínové strany
evropského člověka.“ 68
Ve svých dílech o Prorokovi islámu Watt vyvracel jako nepravdivá jednotlivá
obvinění, která proti Muhammadovi kdysi křesťané vznášeli (konstatoval
například, že Prorokova manželství byla ve všech případech politicky
a sociálně žádoucí, takže je sotva lze označovat za projev nezvládané
sexuality 69 ), a poukazoval na to, že „neexistují dostatečné důvody považovat
Muhammada za podvodníka, a naopak argumenty pro jeho upřímnost
jsou silné“. 70 Kdyby nebylo Prorokovy „důvěry v Boha a pevné víry, že jej
Bůh poslal“, zůstala by podle Watta významná kapitola v dějinách lidstva
nenapsána. 71
K banálnímu uznání možnosti, že by kořeny islámu mohly být opravdu
náboženské, a nikoli založené na podvodu či chorobě, v rámci orientalistiky
zřejmě nikoli náhodou dospěli především (někteří) křesťané, a to
teprve v průběhu 20. století. Autoři s vlastní náboženskou zkušeností
mohli i v rámci „cizího“ náboženství pochopit sílu víry a její redukcionis-
67 Srov. WATT, W. M.: Muhammad at Mecca. Oxford : Oxford University Press, 1953, s. x.
68 WATT, W. M.: The Influence of Islam…, s. 83 (překlad vlastní).
69 Srov. WATT, W. M.: Muhammad at Medina. Oxford : Oxford University Press, 1956, s.
330 a 332.
70 WATT, W. M.: Muhammad at Medina, s. 326 (překlad vlastní).
71 WATT, W. M.: Muhammad at Medina, s. 335.
136