012012 - Prešovská univerzita v Prešove

Vít Machálek
ními vědami (Naturwissenschaften) a duchovními vědami (Geisteswissenschaften).
V druhé polovině 19. století chtěla rodící se religionistika náboženství
„vysvětlovat“ v duchu metodologie přírodních věd. Začátkem 20. století
však přišel „veliký metodologický zvrat vedoucí ke zrodu fenomenologie
náboženství“, která nechce předmět svého bádání jen s programovým
odstupem pozorovat a redukcionisticky vysvětlovat, ale naopak pokládá
za potřebné se do něj „,vžít’, ,vcítit’, subjektivně se s ním ztotožnit a tak
mu chápavě porozumět ,zevnitř’“. 45 Východiskem fenomenologického
přístupu tedy není odmítání studovaného náboženství, ale naopak ochota
naslouchat mu a pomocí „informované empatie“ proniknout do zkušenosti
s ním spojené. 46
Uvedený metodologický zvrat byl spojen s německým religionistou
a protestantským teologem Rudolfem Otto (1869–1937) a jeho nesmírně
vlivným spisem Das Heilige z roku 1917, stavějícím do středu pozornosti
religionistiky či psychologie náboženství nenábožensky nevysvětlitelný
„zážitek posvátna“.
Ottovo „intuitivní uchopení posvátna“ pramenilo z jeho osobních
„prožitků v mešitách a chrámech Východu“. 47 Jím ukázaná cesta k novému
porozumění náboženství(m) je jistě zajímavá i pro badatele zabývající se
islámem, ať už religionisticky, anebo z hlediska křesťanské teologie. Dělící
čára mezi religionistikou a teologií je totiž v rámci rozumějícího přístupu
poměrně neostrá a pro samotného Rudolfa Otto „zážitek posvátna, který
je vibrací božského Numen v hlubinách duše, nabývá teologickou hodnotu
a probuzením náboženské vlohy se stává momentem vnitřního zjevení“. 48
Také náboženská zkušenost muslimů a především samotného
Muhammada tedy ve fenomenologii náboženství nemusí být odmítána,
což (skutečně či zdánlivě) otevírá cestu k překonání předpojatě nadřazených
pohledů na islám. Je ovšem třeba říci, že i sám Rudolf Otto by také
mohl být označen za představitele „orientalismu“ v saidovském smyslu.
V Das Heilige totiž postuluje protiklad mezi křesťanstvím, ve kterém došlo
k dokonalé etizaci posvátna a rovnováze mezi iracionální a racionální
stránkou božství, a islámem, kde „v Alláhovi převažuje numinozita, ba
téměř hrozivá démoničnost, a převažuje tak silně, že pak racionalita a…
45 SKALICKÝ, K.: Po stopách neznámého Boha, s. 145–146.
46 Srov. DOJČÁR, M.: Mystická kontemplácia : Oblak nevedenia & Ramana Maharši.
Bratislava : Iris, 2008, s. 13.
47 HORYNA, B. – PAVLINCOVÁ, H.: Dějiny religionistiky : Antologie. Olomouc :
Nakladatelství Olomouc, 2001, s. 191.
48 SKALICKÝ, K.: V zápase s posvátnem : Náboženství v religionistickém bádání. Brno :
Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005, s. 180.
132