012012 - Prešovská univerzita v Prešove

THEOLOGOS 1/2012 | ŠTÚDIE
nalytické převedení Muhammadovy náboženské zkušenosti na zkušenost
„ve skutečnosti“ nenáboženskou se už v roce 1911 v díle Aspects of Islam
pokusil významný americký orientalista Duncan Black MacDonald (1863–
1943). Podle MacDonalda byl Muhammad zpočátku rozrušen hypnotickými
a extatickými stavy, do kterých jej uváděla arabská rýmovaná próza, ale
později se naučil tyto stavy sám vyvolávat, vytvářet „zjevení“ a využívat ho
k vlastnímu prospěchu. 40
Možnost autentického náboženského prožitku a priori vylučovali
i marxisté. Marx a Engels vysvětlovali „mohamedánskou revoluci“ mj.
„zničením jihoarabského obchodu před Muhammadem“. 41 Sovětský profesor
E. A. Beľjajev „videl v Koráne ideologické vyjadrenie názorov otrokárskej
vládnucej triedy“ a jeho krajan S. P. Tolstov „pokladal Muhammada
za šamanistický mýtus“. 42 Vlivný francouzský marxistický orientalista
Maxime Rodinson (1915–2004) si kladl již mnohokrát zmíněnou otázku,
zda byl Muhammad podvodníkem, anebo upřímným člověkem, který „bol
istým spôsobom nenormálny, chorý alebo blázon“. 43
Cílem tohoto historického nástinu (který by bylo možné dovést
až do současnosti, kdy po 11. září 2001 znovu ožívají i dávné interpretace
islámu jako projevu Muhammadova tíhnutí k násilí a zlu) bylo ukázat,
že jakkoliv se v dějinách západních přístupů k islámu odrážejí rozdíly
v mentalitě jednotlivých historických období, snahy o vysvětlení toho, co
se za tímto náboženstvím „ve skutečnosti“ skrývá, se v nich projevují stále
se opakujícími schématy. Obzvlášť pozoruhodná je přitom shoda mezi
autory křesťanskými a ateistickými.
Toto konstatování však představuje jen část pravdy, kterou je třeba
doplnit uvedením paradoxní skutečnosti, že i když „tradiční zdroje nepřátelství
k islámu, odvozené ze středověké křesťanské polemiky, v sekulární
formě stále kvetou, zdá se, že k porozumění islámu se nejvíce přibližují
právě zbožní křesťané“. 44
V poslední části tohoto příspěvku musí být ještě řeč o (zpravidla křesťanských)
autorech, kteří v moderní době v menší či větší míře směřovali
od tradičních „vysvětlujících“ přístupů k přístupům „rozumějícím“.
Na cestě k „rozumějícím“ přístupům
Podle německého filosofa Wilhelma Diltheye (1833–1911) rozdíl mezi
„vysvětlujícími“ a „rozumějícími“ přístupy odpovídá rozdílu mezi přírod-
40 Srov. PIRICKÝ, G.: Euro-americká percepcia proroka islámu, s. 78.
41 HRBEK, I. – PETRÁČEK, K.: Muhammad, s. 205.
42 PIRICKÝ, G.: Euro-americká percepcia proroka islámu, s. 84.
43 PIRICKÝ, G.: Euro-americká percepcia proroka islámu, s. 84.
44 ROBINSON, F.: Svět islámu, s. 20.
131