PZ 01-2 - Prameny zdravÃ

More documents

Recommendations

Info

DÝCHATI NEBEZPEÈNO V mnoha rùzných zemích svìta byl dlouhodobì sledován velký poèet kuøákù a nekuøákù a vzájemnì srovnáván výskyt rùzných nemocí a úmrtnost. V USA do jednoho šetøení byl dokonce zaøazen jeden milión osob (Hammond 1966). Šestnáct let bylo sledováno ètvrt miliónu veteránù americké armády (Rogot, Murray 1980). Ve Velké Británii takto dvacet let pozorovali lékaøe, jejichž uvìdomìlá kvalifikovaná spolupráce pøispìla k velké preciznosti a spolehlivosti podkladù (Doll, Peto 1976). Výsledky jsou neobyèejnì reprezentativní a prùkazné. Ukázalo se, že frekvence mnoha nemocí stoupá s kouøením, a to tím více, èím déle kouøení trvá, a témìø lineárnì se zvyšuje s poètem cigaret vykouøených dennì. U osob, které pøestaly kouøit, nemocnost a úmrtnost postupnì klesá a v prùbìhu let se pøibližuje stavu u nekuøákù. V USA zjistili, že kuøáci, kteøí vykouøí dvacet a více cigaret dennì a zaèali kouøit již do dvaceti let vìku, umírají v prùmìru o 8,2 roku døíve než nekuøáci. V porovnání se stejnì starými celoživotními nekuøáky byla zjištìna u kuøákù 11x èastìji rakovina plic, 7x èastìji rakovina hrtanu, ústní dutiny, hltanu a jícnu, 2x èastìji rakovina slinivky bøišní, moèového mìchýøe a ledvin, 4x èastìji úmrtí na nemoci dýchacího systému (kromì rakoviny) a o 60% èastìji úmrtí na koronární nemoc srdeèní. Tyto èíselné hodnoty zjistili Rogot a Murray (1980). Koronární nemoc srdeèní je dnes daleko nejèastìjší pøíèinou smrti, a tak nejvìtší poèet pøedèasných úmrtí zpùsobených kouøením má na svìdomí právì selhání srdce. V celé oblasti péèe o zdraví je velmi málo poznatkù, které jsou tak preciznì, rozsáhle a nepochybnì prokázány, jako škodlivost kouøení.“ Mùžeme ale odhadnout, že nesprávná výživa zvyšuje riziko infarktu myokardu 10x a možná až 100x. V porovnání s tím kouøení zvyšuje ovšem riziko infarktu „jen“ dvakrát. životní styl KOUØENÍ A ŽIVOTNÍ PROSTØEDÍ Na druhé stranì nesmíme zapomenout, že rozhodující pøíèinou špatného zdravotního stavu v ÈR je nezdravá strava a kouøení. I v tìch èástech naší zemì, napø. na Šumavì, kde vzduch je èistý, je tam klid a kouzelné ticho, èistá je voda i pùda, lidé tam nestrádají stresem a shonem velkomìsta èi prùmyslové aglomerace, i v tìchto èástech naší zemì je zcela neporovnatelnì vyšší úmrtnost na infarkt myokardu a další civilizaèní nemoci než tøeba ve velkomìstech v Japonsku èi v Jižní Americe. Rozhodující pøíèinou poškození našeho zdraví je nezdravá strava a cigarety. Pokud nìkdo vysvìtluje náš špatný zdravotní stav odkazem na špatné životní prostøedí, tak poskytuje lidem informace, které jim v koneèném dùsledku brání, aby si své zdraví ochránili. Máme nesèetnì dùvodù zlepšit životní prostøedí, potøebujeme to i proto, abychom pomohli svému zdraví. Náš špatný zdravotní stav však nelze vysvìtlovat stavem životního prostøedí. KOUØENÍ A OPALOVÁNÍ Mnozí z nás bedlivì posloucháme rozhlas èi televizi a pokud je množství ozónu pod normou (tolik se pøece mluví o obávané ozónové díøe), tak rozhodnì nevyrážíme na procházku, do volné pøírody, aby nás sluneèní záøení neohrozilo na zdraví. Nìkteøí z nás se v dobré víøe takto chovají, èili chovají se tak i nìkteøí kuøáci. Jaké je však zdravotní riziko kouøení? Témìø každý druhý kuøák umøe na následky kouøení. Kouøení tedy riziko úmrtí zvyšuje o nìco ménì než o 100 procent. Jak se oproti tomu na celkovém riziku podílí sluneèním záøením vyvolaná rakovina kùže – zhoubný melanom? Sluneèní záøení mùže k celkové úmrtnosti pøispìt snad 0,2%, možná ménì. To se nechá snadno vypoèíst. Rakovina kùže – zhoubný melanom – se tedy na celkové úmrtnosti podílí nepatrnì. Ne všechny pøípady této rakoviny však mùžeme pøièíst na vrub sluneènímu záøení. Kouøení pøedstavuje tedy asi 400x vìtší zdravotní riziko než sluneèní záøení, neboli jinými slovy sluneèní záøení je asi 400x ménì nebezpeèné než kouøení. KOUØENÍ A JADERNÉ HAVÁRIE Jsou faktory, které jsou prokazatelnì škodlivé, napø. jaderná havárie v Èernobylu, ale které celkovì zpùsobí relativnì malý poèet úmrtí. A jsou i jiné faktory, jejichž škodlivost je zcela neporovnatelnì vìtší. Konkrétnì, každý den umírá na dùsledky kouøení asi stejný poèet osob, jaký u nás zemøe na dùsledky havárie v Èernobylu za celé období od havárie až do konce pøíštího století. KOUØENÍ A ŠKODLIVÉ LÁTKY V POTRAVINÁCH Z miliónu kuøákù témìø polovina zemøe na dùsledky kouøení cigaret. Z miliónu našich obyvatel asi pøes 400 tisíc zemøe na dùsledky celoživotního požívání živoèišných potravin, asi 100 tisíc zemøe na dùsledky celoživotního požívání velkého množství kuchyòské soli. Tato otøesná èísla nás nechávají obvykle chladnými. Pokud se však v nìjaké potravinì objeví škodlivá látka, která zpùsobí smrt, øeknìme, tøí lidí z miliónu, spouštíme kampaò v tisku, v rozhlase, v televizi, a strašíme obyvatelstvo tím, k jakému ohrožení jejich zdraví došlo. A neuvìdomujeme si, že ta tolik kritizovaná potravina je v tomto pøípadì asi 100 000x ménì škodlivá než živoèišné potraviny, asi 100 000x ménì škodlivá než cigarety, asi 30 000x ménì škodlivá než kuchyòská sùl. Ty látky, na které se díváme tak, že by ve stravì 4 / PRAMENY ZDRAVÍ
K rozšíøení kouøení kdysi znaènì pøispìl jeden lékaø, který jezdil po královských dvorech po celé Evropì a nabízel kouøení cigaret jako nesmírnì mocný léèebný prostøedek. nemìly být, a které pùsobí smrt zanedbatelného poètu osob (jednoho èlovìka nebo nìkolika lidí z miliónu), jsou normovány a zakazovány. Ty látky, které pùsobí smrt vìtšiny z nás (tabák, živoèišné potraviny, sùl), nijak normovány ani zakazovány nejsou, jejich požívání stravou je považováno za samozøejmé. (Napøíklad: V obilném zrnu se nalezne urèité množství olova èi kadmia. Jejich škodlivý úèinek je však zcela neporovnatelnì menší než škodlivý úèinek toho, co je v nejèistším mase (tuk, cholesterol, živoèišné bílkoviny)). KOUØENÍ A MATEMATIKA K rozšíøení kouøení kdysi znaènì pøispìl jeden lékaø, který jezdil po královských dvorech po celé Evropì a nabízel kouøení cigaret jako nesmírnì mocný léèebný prostøedek. Pozdìji, po celá staletí, až do doby po druhé svìtové válce, statisíce lékaøù pozorovaly své spoluobèany, své pacienty, kteøí kouøili, a nikdo z tìchto lékaøù nedokázal prostøedky lékaøské vìdy prokázat, že kouøení je škodlivé. Až statistická srovnávání kuøákù s nekuøáky provádìná po celém svìtì však prokázala, že kuøáci jsou oproti nekuøákùm mnohokrát èastìji postihováni rakovinou plic. Uvìdomme si, co je na tom podstatného. Zdravotní škodlivost kouøení je obrovská. Zvýšení úmrtnosti na rakovinu plic je desetinásobné. Málokdy se setkáme s tak jasnou závislostí. Pøesto však lékaøská vìda sama o sobì, tedy bez matematiky statistiky, nedokázala škodlivost kouøení prokázat. Matematicko-statistické zpracování ú- dajù o vztahu mezi kouøením a zdravím ukazuje, že optimální spotøeba cigaret je nulová anebo spotøeba blízká nulové spotøebì. To je zajímavý paradox, my vlastnì na základì tìch matematicko statistických údajù nemùžeme øíci, zda optimum je nulová spotøeba anebo nìjaká spotøeba nepatrnì vyšší, èili tøeba 100 cigaret za celý život. To nám ty matematicko-statistické metody øíci nemohou. To tam vkládáme prostì nezávislou logickou úvahou, která je ovšem prakticky stoprocentnì pravdivá. U cigaret to nedìlá žádný problém, protože cigarety nikdy nebyly chápány jako integrální souèást lidského života. Pokud je matematicko-statistickými metodami stanoven vztah mezi zdravím a faktory je ovlivòujícími (napøíklad výživa, kouøení apod.), tak tento vztah je trvalý, objektivnì platný a v podstatì nemìnný, tzn. v prùbìhu let se potvrzuje a odvozené závìry není tøeba revidovat. KOUØENÍ: ZA KOLIK O KOLIK O kolik procent zvyšuje kouøení výskyt jednotlivých nemocí, to záleží na velkém poètu faktorù. Velmi výraznì je to ovlivòováno tím, kdy kuøáci kouøit zaèínají, kolik cigaret prùmìrnì za den vykouøí, jaké druhy cigaret užívají. V tom smyslu by tedy vztah mezi kouøením a zdravím mìl být promìnlivìjší než vztah mezi výživou a zdravím. Pøesto klíèové charakteristiky toho, jak kouøení pùsobí na zdraví, zùstávají v prùbìhu desetiletí v podstatì stejné. SHRNUTÍ Kouøení výraznì zvyšuje nebezpeèí ú- mrtí na nemoci srdce a cév, na rakovinu a na nemoci dýchacího systému. Témìø každý druhý kuøák, který zemøe, zemøe na následky kouøení. Protože však naštìstí znaèná èást lidí nekouøí, tak kouøení je pøíèinou „jen“ asi 20% veškerých úmrtí. Na druhé stranì, kdybychom nikdo nekouøili, podaøilo by se nám snížit celkovou úmrtnost o tìchto 20%, odstranìní kouøení je tedy druhým nejvýraznìjším faktorem, kterým mùžeme ovlivnit své zdraví. PROVÌØENOST ŠKODLIVÝCH ÚÈINKÙ KOUØENÍ NA ZDRAVÍ Všechny velké studie ve všech èástech svìta ukázaly, že kuøáci trpí øadou chorob výraznì èastìji než nekuøáci. V nejvìtších z tìchto studií byly sledovány desetitisíce a statisíce osob po mnoho a mnoho let. Výsledky jsou naprosto jednoznaèné. q Úvahy pocházejí z knihy „Stop nemocem“ od Tomáše Husáka. Autor pracoval v lékaøském výzkumu a v mezinárodních organizacích zkoumajících otázky zdraví pomocí poèítaèù a matematicko-statistiských metod, kde pro svou práci shromáždil desítky tisíc studií z celého svìta. Knihu vydalo nakladatelství Pragma a je k zakoupení mj. v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici v Praze. Jak lze prokázat, která zdravotní doporuèení jsou pro zdraví skuteènì prospìšná? Porovnáváme-li výkonnost dvou sportovcù, obvykle shromažïujeme výsledky ze závodù, kde oba startovali spoleènì, pøípadnì jejich jednotlivé výsledky dosažené na rùzných místech, které jsou ale srovnatelné – napøíklad dosažené èasy. Porovnáváme-li dvì odrùdy pšenice, napøíklad jejich výnosy, potom obvykle shromažïujeme výsledky z pokusných stanic, ve kterých byly tyto odrùdy vedle sebe ve stejných podmínkách vysety. Když máme výsledky tøeba z deseti stanic, tak mùžeme øíci, která odrùda je lepší, respektive za jakých podmínek je lepší. (Mùžeme si všimnout, že ty ú- daje, o které se opíráme, jsou až na výjimky nakonec vždycky èísla.) Obdobnì tomu je, srovnáváme-li, jak dva rùzné typy stravy pùsobí na zdraví. Pokud se nebudeme opírat o matematiku statistiku a pokud ke svým závìrùm dojdeme vlastním u- važováním a ne na základì tøeba proètení stejné knihy, mùžeme dospìt k tisíci zcela rùzných zdùvodnìní. Naproti tomu, máme-li konkrétní šetøení srovnávající zdravotní stav lidí s prvním typem stravy a zdravotní stav lidí s druhým typem stravy, pak výsledek je jediný. Matematicko-statistické zpracování výsledkù tìchto šetøení nám jednoznaènì ukáže, zda je mezi zdravotním stavem tìchto dvou skupin lidí rozdíl a pokud rozdíl je, tak uvidíme, pøi kterém typu stravy jsou lidé zdravìjší a hlavnì uvidíme, o jak mnoho jsou zdravìjší. Uvìdomme si, že závìry, které se neopírají o právì popsaná jasnì o- vìøitelná fakta, jsou z vìdeckého hlediska bezcenné. Nemùžeme tvrdit, že jeden ze dvou bìžcù je lepší, a neopírat se pøitom o jeho konkrétní výsledky. Nemùžeme tvrdit, která odrùda pšenice je lepší, dokud ty odrùdy skuteènì nevysejeme a nezískáme konkrétní fakta. Nemùžeme tvrdit, že kouøení zdraví nepoškozuje, pøesvìdèují-li nás fakta o opaku. A nemùžeme tvrdit, že urèitý druh stravy zdraví prospívá, nemáme-li toto tvrzení podepøeno konkrétními údaji. q PRAMENY ZDRAVÍ / 5
Page 1 and 2: ZBYTEÈNÁ EPIDEMIE Když se v minu
Page 3: PODOBNÌ JAKO JINÍ VÌDCI PØED N
Page 7 and 8: zaèních nemocí, takže je naèas
Page 9 and 10: OTÁZKY & ODPOVÌDI Na tomto míst
Page 11 and 12: KVALITA JE V (NE)BEZPEÈÍ Dnes ji
Page 13 and 14: Když se zamyslíme, uvìdomíme si
Page 15 and 16: pujeme - skuteènì ho potøebujeme
Page 17 and 18: mne rozbrnìla ruka. Potom mé píc
Page 19 and 20: Ráj si nestvoøil Bùh pro sebe. T
Page 21 and 22: MOØSKÁ ØASA KOMBU Kombu je hlubo
Page 23 and 24: CUKRÁRNA BEZ CUKRU Chutné a zdrav

PZ 01-2 - Prameny zdravÃ­

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

PZ 01-2 - Prameny zdravÃ