PZ 01-2 - Prameny zdravÃ

More documents

Recommendations

Info

MASÁŽE COUNTRY LIFE objednávky na tel. 2421-3366 l. 22 NASLOUCHEJ… Když tì požádám, abys mi naslouchala, a ty mi zaèneš udílet rady, neuèinila jsi to, oè jsem tì žádal. Když tì požádám, abys mi naslouchala, a ty mi zaèneš vysvìtlovat, proè bych nemìl uvažovat tímto zpùsobem, šlapeš po mých citech. Když tì požádám, abys mi naslouchala, a ty cítíš, že musíš nìco udìlat, aby se moje problémy vyøešily, zklamala jsi mne, a se to zdá sebepodivnìjší. Možná proto jsou modlitby nìkterých lidí úspìšné, protože Bùh mlèí, nenabízí okamžitì radu a nepokouší se ihned vyøešit problémy. Jen naslouchá a dùvìøuje ti, že najdeš øešení. A tak tì prosím, jen mi naslouchej a vnímej mì. A chceš-li sama hovoøit, poèkej nìkolik minut, až na tebe pøijde øada. Slibuji, že potom budu naslouchat já tobì. POUTO PRO NOVOROZENÌ Když se káèátko vyklube ze skoøápky, zamìøí svou pozornost na první pohybující se pøedmìt. Je celkem pøirozené, stane-li se prvoøadým centrem zájmu jeho matka. Pokud však právì ona není nablízku, vytvoøí si káèátko vztah k èemukoli, co se zrovna hýbe. Bylo vìdecky dokázáno, že se bez váhání vydá i za modrým míèkem, který se pøed ním kutálí. A už po týdnu míèek následuje vždy, když se pohybuje v jeho blízkosti, jelikož jej považuje za svoji „matku“. Tyto zákonitosti se však netýkají jen života zvíøat. Bylo prokázáno, že i lidské bytosti podléhají podobným procesùm. POUTO PRVNÍHO KONTAKTU Klaus a Kennell tvrdí, že v prvních tøech hodinách po porodu je nutné zajistit více než 15 minut pøímého fyzického kontaktu mezi matkou a novorozencem (mùže to však být i otec nebo jiná osoba), aby si dítì vytvoøilo ke svým rodièùm tìsnou vazbu. Když tito vìdci provedli srovnání mezi dìtmi, které nebyly ve stanoveném limitu u- místìny vedle svých matek, a tìmi, kterým to bylo umožnìno, zjistili, že ve vìku tøí mìsícù dìti z první skupiny plakaly daleko více a èastìji než dìti z druhé skupiny. ZRAKOVÉ A SLUCHOVÉ POUTO Bezprostøednì po narození je dítì vybaveno dobrou zrakovou ostrostí, která mu umožòuje vyhledat blízký nebo i vzdálenìjší objekt. Novorozenec mùže otoèit hlavièku a zrakem sledovat osobu, která je v pohybu, nebo dokáže do urèité míry napodobit i výraz tváøe – umí tøeba vypláznout jazyk. Tato schopnost zrakového vnímání se však po nìkolika hodinách vytrácí a dítì ji znovu získá v prùbìhu dalších týdnù. Když maminka na dìátko mluví, její hlas se instinktivnì dostává do vyšších poloh. Dítì reaguje a velmi rychle rozpozná matèin hlas – tak dojde k navázání sluchového pouta. PROJEVY NÌŽNOSTI – DOTYKOVÉ POUTO Dotyky, objetí, hlazení, držení za ruku èi polibky jsou pro nás dùležité v každé životní etapì. Zcela zásadní roli však hrají pøedevším v období po narození, kdy se u- tváøí silné pouto mezi matkou a novorozencem. Už v roce 1915 podal dr. Henry Chapin zprávu o deseti severoamerických sirotèincích, ve kterých umøeli prakticky všichni chovanci mladší dvou let. Tyto instituce nemìly dostatek personálu a ošetøovatelé byli neustále pøetíženi. Vývoj dìtí bez pøimìøeného vizuálního, sluchového a fyzického kontaktu byl opoždìný a dìti tìžce nebo i smrtelnì onemocnìly. Dostatek jídla a hygienická péèe nemohly vyplnit tento deficit. Odborníci také doporuèují, aby pro navázání tìsnìjšího fyzického pouta si i otec svlékl košili, když dítì bere do náruèe. Toto dìlá matka zcela instinktivnì, když dìátko kojí. V naší kultuøe je dùležitým projevem fyzického kontaktu polibek. Dítìti bychom proto nìhu v podobì polibkù a hlazení nemìli odepírat (výjimkou jsou pochopitelnì situace, kdy hrozí pøenos infekèního onemocnìní). ÚLOHA ÈICHU Nezanedbatelnou roli hraje také èich. Matka i otec mají svou nezamìnitelnou vùni, která rovnìž napomáhá pøi utváøení vazby k dítìti. Zkušená chùva dokáže dítì uklidnit tím, že vedle nìj položí nìjakou souèást odìvu otce nebo matky. Dùvìrnì známá vùnì zmíròuje úzkost a vyvolává pocit bezpeèí. Z toho, co jsme uvedli, vyplývá, jak dùležité je první období vývoje dítìte pro vytvoøení pevného pouta s rodièi. Existují jistì i další významná období, ale vše nasvìdèuje tomu, že jsou to právì první roky života, které jsou skuteènì klíèové pro naši schopnost navazovat a u- držovat dùvìrné vztahy i pozdìji v dospìlosti. q rodièe & dìti Z knihy Nancy van Peltové „Umìní komunikace“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion. 10 / PRAMENY ZDRAVÍ
KVALITA JE V (NE)BEZPEÈÍ Dnes již víme o procesech uèení mnohem víc než v dobì, kdy vznikl zpùsob výuky, který stále ve vìtšinì škol pøetrvává. Používat zastaralé nástroje, jestliže jsou k dispozici nástroje výkonnìjší, je pøinejmenším nerozumné. Jenže pøesnì tak se chováme ve vzdìlávání našich dìtí. Jsou to pøedevším poznatky z výzkumù mozku a psychologie, které hovoøí o tom, že strach, úzkost a stres nemají pouze negativní úèinky na vývoj osobnosti dítìte, ale jsou také v urèitém vztahu k uèení. Ve chvíli, kdy se bojíme, nemùžeme se uèit. Fakta hovoøí jasnì: když se èlovìk cítí ohrožen (skuteènì nebo domnìle rozhodující je to, co cítí), jeho mozek „pøepne“ z mozkové kùry na své nižší èásti. V nich však ono žádané akademické uèení nenastává. Víme už, že limbický systém v mozku tøídí pøijaté signály a informace z okolí pøedevším z hlediska ohrožení. Pokud nejsou ohrožující, pak jsou posuzovány ještì z hlediska smysluplnosti. Jen to, co je shledáno jako neohrožující a smysluplné, má šanci na naši pozornost a na zapama- VYŠŠÍ POTØEBY POTØEBA SEBEREALIZACE POTØEBA UZNÁNÍ POTØEBA LÁSKY POTØEBA BEZPEÈÍ FYZIOLOGICKÉ POTØEBY Umìt vytvoøit ve tøídì bezpeèné klima nespoèívá jen v tom „být na dìti hodná“. Je to práce se vztahy a pocity dìtí, vytváøení pravidel a ovzduší dùvìry, otevírání prostoru pro komunikaci atd. tování (pokud se to do pamìti nedostane drilem, což je cesta mnohem pomalejší a namáhavìjší). Podmínkou kvalitního u- èení je tedy bezpeèné klima a smysluplnost uèiva. To potvrzuje také psychologie. Americký psycholog A. Maslow sestavil základní lidské potøeby do tvaru pyramidy, aby tak vyjádøil skuteènost, že uspokojení potøeb, které jsou umístìny výše, je možné jen tehdy, když jsou uspokojeny potøeby umístìné pod nimi. V samé základnì jsou potøeby fyziologické – potøebujeme jíst, pít, spát, být v teple, støídat aktivitu s odpoèinkem, mít dostatek podnìtù atd. Hned nad fyziologickými potøebami je potøeba bezpeèí. Znamená nejen to, že nás nikdo a nic neohrožuje, ale také potøebu øádu, pøedvídatelnosti vìcí, jistoty. Bez uspokojení potøeby bezpeèí bude frustrována i další potøeba – potøeba lásky, náklonnosti, potøeba nìkam patøit. V dalším „patøe“ pyramidy se nachází potøeba uznání. Ta v sobì zahrnuje dosažení úspìšného výkonu, pøijetí a úcty od druhých. Úspìch zde neznamená být úspìšnìjší než nìkdo jiný, ale fakt, že všichni potøebujeme, aby druzí dávali najevo, že to, co dìláme, jak nejlépe umíme, je hodno uznání. Následuje potøeba seberealizace (naplnit to, èím èlovìk potenciálnì je). Vrchol pyramidy tvoøí vyšší potøeby (vìdìní, estetické potøeby apod.). U dìtí platí, že dlouhodobìjší neuspokojování tìchto základních lidských potøeb vede k poruchám vývoje osobnosti. U dospìlých mùže dojít za urèitých okolností k tomu, že potøeby stojící výše mohou být u- spokojovány i bez uspokojení potøeb nižších (pøíkladem jsou tøeba umìlci, kteøí – aè v nepøíznivých materiálních podmínkách, osamìlí a neuznávaní – vytvoøili vynikající díla a uspokojovali tak svou potøebu seberealizace). U dìtí to však možné není. Potøeba bezpeèí nemùže být uspokojována tam, kde je ve tøídì napø. šikana, kde se k sobì dìti chovají hrubì, kde se bojí zkoušení, písemek, ironie uèitele atd. Na otázku, co by dìtem pomohlo cítit se ve škole bezpeènìji, se uèitelé dozvídají skuteènosti, o kterých èasto nemìli tušení. Podotýkám, že na tuto otázku odpoví dìti upøímnì jen tam, kde se již relativnì bezpeènì cítí. Potøeba uznání je pak ohrožena prakticky u všech dìtí, které mají jinou strukturu nadání, než se v tradièní škole žádá, nebo u tìch, jejichž nadání nedosahuje pøedem stanovené „laky“. Nedávno se v èlánku Lidových novin o útìku schopných uèitelù ze školství vyjádøila jedna bývalá uèitelka, že „pedagogická fakulta jí dala mnohé a že její selhání v pedagogické praxi se netýkalo profesních znalostí“. Vydìsila se, když den ze dne mìla komunikovat s obrovským poètem dìtí a adolescentù, mezi nimiž byli i takoví, kteøí byli v podmínce za krádež a znásilnìní. Profesními znalostmi mínila asi znalosti z obsahu pøedmìtu, který mìla vyuèovat. V jednom odborném filmu se lektor ptá uèitelky: „Co jste?“ – „Uèitelka matematiky,“ a odpovídá, „Ne, vy jste uèitelka dìtí a matematiku používáte jen jako nástroj.“ Obávám se, že pøíprava uèitelù na fakultách u nás stále nevzala na vìdomí tento posun. Umìt vytvoøit bezpeèné klima ve tøídì nespoèívá jen v tom „být na dìti hodná“. To je soustavná a cílevìdomá práce se vztahy ve tøídì, s pocity dìtí, s vyvozováním a tvoøením pravidel soužití za spoluúèasti dìti, s vytváøením ovzduší dùvìry, otevøením prostoru ke komunikaci atd. Nelze ji však chápat jako práci navíc. Je to vytváøení nezbytného pøedpokladu pro to, aby uèení ve škole nebylo ztrátou èasu pro dìti i uèitele i ztrátou financí, které do školství investujeme. Bez opravdu profesních znalostí, mezi nìž by na prvním místì mìly u uèitelù patøit znalosti z psychologie, pedagogiky, komunikace apod., se to uèitelùm bude dìlat opravdu tìžce. q výchova & vzdìlávání Jana Nováèková, NEMES PRAMENY ZDRAVÍ / 11
Page 1 and 2: ZBYTEÈNÁ EPIDEMIE Když se v minu
Page 3 and 4: PODOBNÌ JAKO JINÍ VÌDCI PØED N
Page 5 and 6: K rozšíøení kouøení kdysi zna
Page 7 and 8: zaèních nemocí, takže je naèas
Page 9: OTÁZKY & ODPOVÌDI Na tomto míst
Page 13 and 14: Když se zamyslíme, uvìdomíme si
Page 15 and 16: pujeme - skuteènì ho potøebujeme
Page 17 and 18: mne rozbrnìla ruka. Potom mé píc
Page 19 and 20: Ráj si nestvoøil Bùh pro sebe. T
Page 21 and 22: MOØSKÁ ØASA KOMBU Kombu je hlubo
Page 23 and 24: CUKRÁRNA BEZ CUKRU Chutné a zdrav

PZ 01-2 - Prameny zdravÃ­

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

PZ 01-2 - Prameny zdravÃ