PZ 01-2 - Prameny zdravÃ

ZBYTEÈNÁ 

EPIDEMIE 

Když se v minulosti èlovìk od 

svého lékaøe dozvìdìl, že má 

cukrovku, bylo to v jistém smyslu 

nìco jako rozsudek doživotního 

vìzení. Tato nemoc ho pak 

provázela až do konce života 

a zpùsobila mu mnoho nepøíjemností 

a strádání. 

To je ale minulost! Dnes se již mnozí nemocní 

mohou zbavit i cukrovky. V dùsledku 

zmìny životního stylu se hladina jejich 

krevního cukru normalizuje a mnozí jsou 

dokonce schopni si pøestat píchat inzulínové 

injekce. 

Co je to cukrovka? Je dìdièná? 

Cukrovka (diabetes mellitus) je onemocnìní, 

pøi kterém organismus není 

Z OBSAHU: 

NÁROD POŽITKÁØÙ..............3 

DÝCHATI NEBEZPEÈNO........4 

ZDRAVÍ, A NE JELITA............6 

ALZHEIMEROVA NEMOC ......8 

RECEPTY NA FAJN ÈASY .....9 

POUTO NOVOROZENÌ........10 

U MOØE? ALE ODPADKÙ!...14 

SEMENA POKOJE ................16 

ZAHRADA, PROSTOR RÁJE..18 

VITAMÍN B-12 ......................19 

PØEDPLATITELÉ: SLEVA 10% V RESTAURACI CL! 

schopen využít glukózu, která se pak hromadí 

ve zvýšené koncentraci v krvi. Celý 

problém se toèí kolem inzulínu, hormonu, 

který je produkován v beta-buòkách 

Langerhansových ostrùvkù pankreatu (slinivky 

bøišní). Inzulín umožòuje pøesun glukózy 

z krve do bunìk a tímto zpùsobem 

poradna zdravé výživy • mýty a omyly 

zdraví a nemoc • pøírodní léèebné prostøedky 

životní styl • ekologie • dìti a rodièe 

vztahy a komunikace • duchovní zamyšlení 

produkty a recepty • pøednášky a semináøe

pak dochází ke snižování její koncentrace 

v krvi. 

Existují tøi hlavní typy cukrovky. 

Diabetes mellitus I. typu se vyskytuje pøibližnì 

u 5 procent nemocných. Postižení 

jsou vìtšinou hubení, málokdy trpí nadváhou. 

Tento typ diabetu je èasto dìdièný. 

Mùže však být zavinìn i jinou chorobou, 

která znièí beta-buòky Langerhansových 

ostrùvkù pankreatu, napø. zánìtem, nádorem, 

hemochromatozou apod. Diabetes 

mellitus I. typu byl dlouho pokládán za o- 

nemocnìní dìtí a mladých lidí, proto se 

mu také øíkalo juvenilní (mladistvý) diabetes. 

Dnes víme, že se mùže vyskytnout 

v každém vìku. U tohoto typu diabetu 

chybìjí v tìle z nejrùznìjších pøíèin buòky 

produkující inzulín, proto jsou nemocní 

zcela závislí na jeho injekèním podávání. 

Diabetes II. typu je zcela odlišný. 

Nìkdy je oznaèován také jako diabetes 

dospìlých. Tato nemoc má 

v Èeské republice podle odborníkù 

až epidemický výskyt. Trpí jí pøes 

400 000 nemocných. Èastìji se 

vyskytuje ve støedním a vyšším vìku 

a u lidí s nadváhou. Na rozdíl od 

I. typu lze v krvi nemocných zjistit 

dostateèné množství inzulínu. 

Buòky ale trpí sníženou citlivostí na 

inzulín, který tak nemùže zabezpeèit 

dostateèný pøesun glukózy do 

bunìk. 

Tøetím typem je diabetes tìhotenský. 

Vyskytuje se obvykle bìhem 

druhé poloviny tìhotenství a 

po porodu vìtšinou zmizí. U jedné 

tøetiny žen se brzy po ukonèení tìhotenství 

objeví znovu anebo již nezmizí 

vùbec. U další tøetiny žen se 

diabetes II. typu objeví do dvaceti let po 

porodu a u poslední tøetiny se již neprojeví 

vùbec. Cukrovka vzniká v tìhotenství 

civilizaèní nemoci 

VEGETARIÁNSKÁ 

RESTAURACE 

COUNTRY LIFE 

Melantrichova 15 

Praha 1 

*** 

dennì 9-20.30 

v pátek 9-16 (18) 

(v sobotu zavøeno) 

èastìji u tìch žen, které výraznì pøibyly na 

váze. 

Co zpùsobuje cukrovku dospìlých? 

Významným rizikovým faktorem je 

podle vìdeckých studií tuk – pøijímaný 

stravou, nebo již pøítomný v tìle. Není divu, 

že v tìch oblastech svìta, kde mají lidé 

nízký pøíjem tuku a obezita je èímsi neobvyklým, 

je cukrovka považována spíše 

za vzácné onemocnìní. 

V naprosté vìtšinì pøípadù u tohoto typu 

cukrovky nejde o to, že by pankreas 

nebyl schopen produkovat dost inzulínu, 

jako spíš o sníženou citlivost bunìk na nìj. 

Zdá se, že rezistence bunìk na inzulín je 

pøímo závislá na množství tuku ve stravì 

a nadváze pacienta. 

Ale já jsem si vždycky myslel, že 

hlavním viníkem je cukr. 

Dr. James Anderson, profesor medicíny 

a klinické výživy na Lékaøské univerzitì 

v Kentucky a známá autorita na problematiku 

cukrovky, provedl zajímavý pokus, 

pøi kterém studoval vliv stravy na 

koncentraci glukózy v krvi. Podobnì jako 

jiní vìdci pøed ním, také dr. Anderson dokázal 

vyvolat u mladých, štíhlých mužù 

mírnou cukrovku pouze tím, že jim dva 

týdny dával stravu, která z 65 procent sestávala 

z tuku. 

TÌLESNÁ AKTIVITA MÁ PODOBNÝ 

EFEKT JAKO INZULÍN – PODPORU- 

JE A URYCHLUJE VYUŽITÍ GLUKÓ- 

ZY A MASTNÝCH KYSELIN. 

S toutéž skupinou provedl ještì jiný pokus. 

Podával jim stravu, která se pouze 

z 10 procent skládala z tuku, ale tito muži 

pøitom museli dennì zkonzumovat pùl kila 

cukru. A výsledek? Ani po 11 týdnech 

trvání pokusu se nepodaøilo vyvolat cukrovku 

u žádného z dobrovolníkù. 

Nemocní 

s diabetem II. typu 

mohou normalizovat 

koncentraci glukózy 

v krvi èasto již 

v prùbìhu nìkolika 

týdnù tím, že pøejdou 

na jednoduchý typ 

stravování s velice 

nízkým obsahem tuku, 

s vysokým obsahem 

vlákniny – a zaèlení 

do svého denního 

programu více 

fyzické aktivity. 

Jaký je tedy nejlepší zpùsob léèení 

cukrovky? 

Nìkolik klinických center opakovanì 

prokázalo, že nemocní s diabetem II. typu 

mohou normalizovat koncentraci glukózy 

v krvi èasto již v prùbìhu nìkolika týdnù 

tím, že pøejdou na jednoduchý typ stravování 

s velice nízkým obsahem tuku, vysokým 

obsahem vlákniny a zaèlení do svého 

denního programu více fyzické aktivity. 

Støídmìjší konzumace másla, sádla èi 

olejù je nejdùležitìjším bodem léèby dietou. 

Èím ménì tuku zkonzumujete, tím 

ménì se vám ho dostane do krve. Tím se 

také zahájí komplikovaný proces, na jehož 

konci dojde k odblokování inzulínu, 

který pak umožní pøestup glukózy z krve 

do bunìk. Tento efekt má èasto velice 

dramatický prùbìh. Nemocný s diabetem 

II. typu, který sníží svùj denní pøíjem tuku 

na 10 až 15 procent celkového pøíjmu 

energie (pøibližnì 23 až 35 g tuku dennì), 

je schopen bìhem osmi týdnù dosáhnout 

normální hladiny glukózy v krvi (normoglykémie). 

Mnozí jsou v koneèném dùsledku 

dokonce schopni pøestat užívat léky 

a to jak perorální antidiabetika (pilulky), 

tak i injekce inzulínu. 

Pøirozená a na vlákninu bohatá strava 

hraje dùležitou roli pøi stabilizaci hladiny 

glukózy v krvi. Konzumujete-li jídla, ze 

kterých byla odstranìná vláknina (jako napøíklad 

cukr, sušenky apod.), dojde k rychlému 

a náhlému zvýšení hladiny krevního 

cukru. Za normálních okolností organismus 

na to reaguje vylouèením inzulínu. 

U lidí konzumujících hodnì sladkých 

nápojù nebo sladkých pochoutek, které 

obsahují hodnì energie, avšak žádnou 

vlákninu, dochází v prùbìhu dne k rychlému 

stoupání a klesání hladiny glukózy 

v krvi. Potraviny obsahující vlákninu mají 

2 / PRAMENY ZDRAVÍ

PODOBNÌ JAKO JINÍ VÌDCI PØED 

NÍM, TAKÉ DR. ANDERSON DOKÁ- 

ZAL VYVOLAT U MLADÝCH, ŠTÍH- 

LÝCH MUŽÙ MÍRNOU CUKROVKU 

POUZE TÍM, ŽE JIM DVA TÝDNY DÁ- 

VAL STRAVU, KTERÁ Z 65 PRO- 

CENT SESTÁVALA Z TUKU. 

naproti tomu schopnost tyto výkyvy vyrovnat 

a všeobecnì stabilizovat úroveò využívání 

energie v organismu. 

Tìlesná aktivita má podobný efekt jako 

inzulín, jelikož podporuje a urychluje využití 

krevní glukózy a mastných kyselin. 

K normalizaci hladiny glukózy v krvi èasto 

staèí dosáhnout ideální hmotnosti. 

Nízkotuèná strava bohatá na vlákninu 

a pravidelné cvièení vám pøi tom budou 

výbornými pomocníky. 

A co lidé s diabetem I. typu? 

Lidé s tímto typem diabetu jsou nuceni 

si píchat inzulín po celý život, nebo aspoò 

do té doby, než se stanou bìžnì dostupnými 

transplantace pankreatu. Nicménì 

nízkotuèná, na vlákninu bohatá strava jim 

taky mùže pomoci: jednak snížit dávky inzulínu, 

a dále také stabilizovat hladinu glukózy 

v krvi a zredukovat riziko cévních 

komplikací. 

Pokud se v ÈR nezastaví souèasný, pøímo 

epidemický nárùst cukrovky, bude 

v roce 2020 trpìt diabetem pøibližnì každý 

desátý obèan. Jaké zdravotní, ale i spoleèenské 

a ekonomické problémy to vyvolá, 

si lze sotva pøedstavit. A pøitom je to 

zbyteèné! Doporuèení, která pomáhají 

normalizovat diabetes, mohou sloužit i 

v rámci prevence tohoto onemocnìní. 

Proto zaènìte již dnes, rozhodnì na tom 

neprodìláte. q 

Pøíspìvky na této dvoustranì pocházejí 

z knihy „Dynamický život“ 

autorù H. Diehla, A. Lundigtonové 

a P. Pribiše. Vydalo nakladatelství 

Advent-Orion, k zakoupení 

v prodejnì Country Life v Melantrichovì 

ulic è. 15 v Praze 1. 

NÁROD 

POŽITKÁØÙ 

Každoroènì utratíme milióny 

korun za rùzné slané pochoutky 

jako bramborové lupínky, slané 

tyèinky, preclíky, solené oøíšky. 

Nároèné je smozøejmì pro naši kapsu 

i pojídání sladkostí. 

Nemìli bychom však jíst minimálnì 

pìtkrát dennì? 

To možná platí pro malé dìti, které 

jsou ve vývoji, ale rozhodnì ne pro vìtšinu 

dospìlých. Obecnì nám chybí zkušenost 

s tím, co to znamená mít hlad. Od 

narození jsme vlastnì – snad kromì spánku 

– témìø nepøetržitì krmeni. To je 

ovšem zlozvyk, který se s námi táhne 

mnohdy po celý život. 

Èetl jsem, že konzumovat malé dávky 

jídla každou hodinu nebo dvì v prùbìhu 

celého dne je dobrý zpùsob, jak zhubnout. 

Není tak možné se pøejíst, ale zároveò nikdy 

nemáte hlad. 

Možná vás to pøekvapí, ale energie získaná 

z pojídání rùzných svaèinek a pamlskù 

je u nìkterých lidí vìtší než energie 

pocházející z pravidelného jídla. 

Pøedstavte si, že bìhem dopoledne si 

jako svaèinku dáte kávu se smetanou a 

jednu koblihu. K tomu pøidejte v prùbìhu 

odpoledne slazenou minerálku s oøíškovými 

oplatkami a o nìco pozdìji další kávu 

se sušenkami. Po veèeøi je pak na øadì typické 

mlsaní u televize ve formì piva a 

bramborových lupínkù. Pokud se v tomto 

popisu alespoò trochu poznáváte, pak je 

to varovné – tímto mlsáním získáváte k vašemu 

dennímu energetickému pøíjmu navíc 

5020 kJ (1200 kcal). Není proto divu, 

že mnozí vyøešili své problémy s nadváhou 

jednoduše tím, že pøestali svaèit a mlsat. 

Ale spousta lidí si bez svaèinek 

nedokáže svùj život pøedstavit. 

To proto, že jedí hodnì rafinovaných 

potravin, které jsou chudé na vlákninu, zato 

však bohaté na cukr. Obsahují rovnìž 

velice málo škrobù. Snídanì sestávající 

z rohlíku s máslem a èajem nebo kávy 

s vánoèkou je velice rychle strávena. Cukry 

obsažené v tìchto potravinách se rychle 

dostávají do krve, zvyšují hladinu glukózy 

v krvi a vyvolávají pocit návalu energie. 

Ovšem tento pocit trvá pouze krátkou 

dobu, a jakmile dojde k poklesu hladiny 

glukózy, dostaví se naopak pocit slabosti, 

který je samozøejmì potøebné vyøešit. 

A jak jinak, než sladkou limonádou nebo 

oplatkami. Tento zaèarovaný kruh se pak 

neustále opakuje. 

Pokud vaše snídanì obsahuje teplou 

celozrnnou obilnou kaši, celozrnný chléb, 

banán a jablko, zásobíte svùj organismus 

dostatkem energie prùbìžnì se uvolòující 

po celé dopoledne. Podobnì je to i s obìdem, 

plným škrobù a vlákniny, jímž dosáhnete 

podobného efektu na celé odpoledne. 

Znamená to tedy, že ani nepotøebujeme 

svaèit? 

Svaèení a mlsání je pouze zvyk. Když 

budete jíst pravidelnì, energeticky pøimìøená 

jídla, sami zjistíte, že vlastnì svaèinky 

nepotøebujete. Navíc ti, kteøí se stravují 

jednoduše a pøirozenì – jejichž jídelníèek 

ENERGIE ZE SVAÈINEK 

kJ (kcal) 

Dopoledne: 

Káva, smetana, cukr 315 (75) 

Kobliha 900 (215) 

Po obìdì: 

Slazená minerálka 380 (90) 

Oøíšková oplatka 1 000 (240) 

Odpoledne: 

Káva, cukr 270 (65) 

Sušenky 1 190 (285) 

Veèer (u televize): 

Pivo 430 (105) 

Bramborové lupínky 525 (125) 

CELKOVÁ ENERGIE 

5 010 kJ 

(1 200 kcal) 

obsahuje potraviny bohaté na vlákninu, 

mají ménì problémù s trávením a 

také dovolí svému žaludku si odpoèinout. 

V ideálním pøípadì by mezi 

jednotlivými jídly mìly být ètyøaž 

pìtihodinové intervaly. 

Co dìlat v pøípadì, když 

to bez svaèinky nemùžu prostì 

vydržet? 

Pak zkuste vypít vìtší sklenici 

vody nebo bylinkového èaje. Tyto 

nápoje neobsahují žádnou energii 

a nevyžadují trávení. Obèerství vás 

a dobøe propláchnou žaludek a 

støeva. 

Pokud se bez jídla opravdu neobejdete, 

pak radìji snìzte kousek 

èerstvého ovoce, zeleniny, pøípadnì 

ovocnou müsli tyèinku nebo jinou 

nízkoenergetickou pochoutku. 

Vždy znovu si pak pøipomínejte, kolik 

energie jste vlastnì „ušetøili“ tím, že nemlsáte, 

a jak tím pøispíváte k zeštíhlení své 

postavy. Hodnì zdaru! q 

výživná poradna 

PRAMENY ZDRAVÍ / 3

DÝCHATI 

NEBEZPEÈNO 

V mnoha rùzných zemích svìta 

byl dlouhodobì sledován velký 

poèet kuøákù a nekuøákù a vzájemnì 

srovnáván výskyt rùzných 

nemocí a úmrtnost. V USA do 

jednoho šetøení byl dokonce zaøazen 

jeden milión osob (Hammond 

1966). Šestnáct let bylo 

sledováno ètvrt miliónu veteránù 

americké armády (Rogot, 

Murray 1980). 

Ve Velké Británii takto dvacet let pozorovali 

lékaøe, jejichž uvìdomìlá kvalifikovaná 

spolupráce pøispìla k velké preciznosti 

a spolehlivosti podkladù (Doll, Peto 

1976). 

Výsledky jsou neobyèejnì reprezentativní 

a prùkazné. Ukázalo se, že frekvence 

mnoha nemocí stoupá s kouøením, a to 

tím více, èím déle kouøení trvá, a témìø lineárnì 

se zvyšuje s poètem cigaret vykouøených 

dennì. U osob, které pøestaly kouøit, 

nemocnost a úmrtnost postupnì klesá 

a v prùbìhu let se pøibližuje stavu u nekuøákù. 

V USA zjistili, že kuøáci, kteøí vykouøí 

dvacet a více cigaret dennì a zaèali 

kouøit již do dvaceti let vìku, umírají 

v prùmìru o 8,2 roku døíve než nekuøáci. 

V porovnání se stejnì starými celoživotními 

nekuøáky byla zjištìna u kuøákù 

11x èastìji rakovina plic, 7x èastìji rakovina 

hrtanu, ústní dutiny, hltanu a jícnu, 

2x èastìji rakovina slinivky bøišní, moèového 

mìchýøe a ledvin, 4x èastìji úmrtí na 

nemoci dýchacího systému (kromì 

rakoviny) a o 60% èastìji úmrtí na 

koronární nemoc srdeèní. Tyto èíselné 

hodnoty zjistili Rogot a Murray 

(1980). Koronární nemoc 

srdeèní je dnes daleko nejèastìjší 

pøíèinou smrti, a tak nejvìtší poèet 

pøedèasných úmrtí zpùsobených 

kouøením má na svìdomí právì selhání 

srdce. V celé oblasti péèe 

o zdraví je velmi málo poznatkù, 

které jsou tak preciznì, rozsáhle 

a nepochybnì prokázány, jako 

škodlivost kouøení.“ 

Mùžeme ale odhadnout, že nesprávná 

výživa zvyšuje riziko infarktu 

myokardu 10x a možná až 100x. V porovnání 

s tím kouøení zvyšuje ovšem riziko 

infarktu „jen“ dvakrát. 

životní styl 

KOUØENÍ A ŽIVOTNÍ PROSTØEDÍ 

Na druhé stranì nesmíme zapomenout, 

že rozhodující pøíèinou špatného 

zdravotního stavu v ÈR je nezdravá strava 

a kouøení. I v tìch èástech naší zemì, napø. 

na Šumavì, kde vzduch je èistý, je tam 

klid a kouzelné ticho, èistá je voda i pùda, 

lidé tam nestrádají stresem a shonem velkomìsta 

èi prùmyslové aglomerace, i v 

tìchto èástech naší zemì je zcela neporovnatelnì 

vyšší úmrtnost na infarkt myokardu 

a další civilizaèní nemoci než tøeba 

ve velkomìstech v Japonsku èi v Jižní 

Americe. 

Rozhodující pøíèinou poškození našeho 

zdraví je nezdravá strava a cigarety. Pokud 

nìkdo vysvìtluje náš špatný zdravotní stav 

odkazem na špatné životní prostøedí, tak 

poskytuje lidem informace, které jim v koneèném 

dùsledku brání, aby si své zdraví 

ochránili. Máme nesèetnì dùvodù zlepšit 

životní prostøedí, potøebujeme to i proto, 

abychom pomohli svému zdraví. Náš 

špatný zdravotní stav však nelze vysvìtlovat 

stavem životního prostøedí. 

KOUØENÍ A OPALOVÁNÍ 

Mnozí z nás bedlivì posloucháme rozhlas 

èi televizi a pokud je množství ozónu 

pod normou (tolik se pøece mluví o obávané 

ozónové díøe), tak rozhodnì nevyrážíme 

na procházku, do volné pøírody, aby 

nás sluneèní záøení neohrozilo na zdraví. 

Nìkteøí z nás se v dobré víøe takto chovají, 

èili chovají se tak i nìkteøí kuøáci. 

Jaké je však zdravotní riziko kouøení? 

Témìø každý druhý kuøák umøe na následky 

kouøení. Kouøení tedy riziko úmrtí 

zvyšuje o nìco ménì než o 100 procent. 

Jak se oproti tomu na celkovém riziku 

podílí sluneèním záøením vyvolaná rakovina 

kùže – zhoubný melanom? Sluneèní 

záøení mùže k celkové úmrtnosti pøispìt 

snad 0,2%, možná ménì. To se nechá 

snadno vypoèíst. Rakovina kùže – zhoubný 

melanom – se tedy na celkové úmrtnosti 

podílí nepatrnì. Ne všechny pøípady 

této rakoviny však mùžeme pøièíst na vrub 

sluneènímu záøení. Kouøení pøedstavuje 

tedy asi 400x vìtší zdravotní riziko než 

sluneèní záøení, neboli jinými slovy sluneèní 

záøení je asi 400x ménì nebezpeèné 

než kouøení. 

KOUØENÍ A JADERNÉ HAVÁRIE 

Jsou faktory, které jsou prokazatelnì 

škodlivé, napø. jaderná havárie v Èernobylu, 

ale které celkovì zpùsobí relativnì 

malý poèet úmrtí. A jsou i jiné faktory, jejichž 

škodlivost je zcela neporovnatelnì 

vìtší. Konkrétnì, každý den umírá na dùsledky 

kouøení asi stejný poèet osob, jaký 

u nás zemøe na dùsledky havárie v Èernobylu 

za celé období od havárie až do konce 

pøíštího století. 

KOUØENÍ A ŠKODLIVÉ LÁTKY 

V POTRAVINÁCH 

Z miliónu kuøákù témìø polovina zemøe 

na dùsledky kouøení cigaret. Z miliónu 

našich obyvatel asi 

pøes 400 tisíc zemøe 

na dùsledky celoživotního 

požívání živoèišných 

potravin, asi 

100 tisíc zemøe na 

dùsledky celoživotního 

požívání velkého 

množství kuchyòské 

soli. Tato otøesná èísla 

nás nechávají obvykle 

chladnými. 

Pokud se však 

v nìjaké potravinì 

objeví škodlivá látka, 

která zpùsobí smrt, 

øeknìme, tøí lidí z miliónu, 

spouštíme kampaò 

v tisku, v rozhlase, 

v televizi, a strašíme 

obyvatelstvo tím, 

k jakému ohrožení jejich 

zdraví došlo. A 

neuvìdomujeme si, 

že ta tolik kritizovaná 

potravina je v tomto 

pøípadì asi 100 000x 

ménì škodlivá než živoèišné 

potraviny, 

asi 100 000x ménì 

škodlivá než cigarety, 

asi 30 000x ménì 

škodlivá než kuchyòská sùl. Ty látky, na 

které se díváme tak, že by ve stravì 

4 / PRAMENY ZDRAVÍ

K rozšíøení 

kouøení kdysi znaènì 

pøispìl jeden lékaø, 

který jezdil po 

královských dvorech 

po celé Evropì 

a nabízel kouøení 

cigaret jako 

nesmírnì mocný 

léèebný prostøedek. 

nemìly být, a které pùsobí smrt zanedbatelného 

poètu osob (jednoho èlovìka nebo 

nìkolika lidí z miliónu), jsou normovány 

a zakazovány. Ty látky, které pùsobí 

smrt vìtšiny z nás (tabák, živoèišné potraviny, 

sùl), nijak normovány ani zakazovány 

nejsou, jejich požívání stravou je považováno 

za samozøejmé. 

(Napøíklad: V obilném zrnu se nalezne 

urèité množství olova èi kadmia. Jejich 

škodlivý úèinek je však zcela neporovnatelnì 

menší než škodlivý úèinek toho, co 

je v nejèistším mase (tuk, cholesterol, živoèišné 

bílkoviny)). 

KOUØENÍ A MATEMATIKA 

K rozšíøení kouøení kdysi znaènì pøispìl 

jeden lékaø, který jezdil po královských 

dvorech po celé Evropì a nabízel 

kouøení cigaret jako nesmírnì mocný léèebný 

prostøedek. Pozdìji, po celá staletí, 

až do doby po druhé svìtové válce, statisíce 

lékaøù pozorovaly své spoluobèany, 

své pacienty, kteøí kouøili, a nikdo z tìchto 

lékaøù nedokázal prostøedky lékaøské 

vìdy prokázat, že kouøení je škodlivé. 

Až statistická srovnávání kuøákù s nekuøáky 

provádìná po celém svìtì však 

prokázala, že kuøáci jsou oproti nekuøákùm 

mnohokrát èastìji postihováni rakovinou 

plic. 

Uvìdomme si, co je na tom podstatného. 

Zdravotní škodlivost kouøení je obrovská. 

Zvýšení úmrtnosti na rakovinu plic je 

desetinásobné. Málokdy se setkáme s tak 

jasnou závislostí. Pøesto však lékaøská vìda 

sama o sobì, tedy bez matematiky statistiky, 

nedokázala škodlivost kouøení prokázat. 

Matematicko-statistické zpracování ú- 

dajù o vztahu mezi kouøením a zdravím 

ukazuje, že optimální spotøeba cigaret je 

nulová anebo spotøeba blízká nulové spotøebì. 

To je zajímavý paradox, my vlastnì 

na základì tìch matematicko statistických 

údajù nemùžeme øíci, zda optimum je nulová 

spotøeba anebo nìjaká spotøeba nepatrnì 

vyšší, èili tøeba 100 cigaret za celý 

život. To nám ty matematicko-statistické 

metody øíci nemohou. To tam vkládáme 

prostì nezávislou logickou úvahou, která 

je ovšem prakticky stoprocentnì pravdivá. 

U cigaret to nedìlá žádný problém, 

protože cigarety nikdy nebyly chápány jako 

integrální souèást lidského života. 

Pokud je matematicko-statistickými 

metodami stanoven vztah mezi zdravím 

a faktory je ovlivòujícími (napøíklad výživa, 

kouøení apod.), tak tento vztah je trvalý, 

objektivnì platný a v podstatì nemìnný, 

tzn. v prùbìhu let se potvrzuje a odvozené 

závìry není tøeba revidovat. 

KOUØENÍ: ZA KOLIK O KOLIK 

O kolik procent zvyšuje kouøení výskyt 

jednotlivých nemocí, to záleží na velkém 

poètu faktorù. Velmi výraznì je to ovlivòováno 

tím, kdy kuøáci kouøit zaèínají, kolik 

cigaret prùmìrnì za den vykouøí, jaké 

druhy cigaret užívají. V tom smyslu by tedy 

vztah mezi kouøením a zdravím mìl být 

promìnlivìjší než vztah mezi výživou 

a zdravím. Pøesto klíèové charakteristiky 

toho, jak kouøení pùsobí na zdraví, zùstávají 

v prùbìhu desetiletí v podstatì stejné. 

SHRNUTÍ 

Kouøení výraznì zvyšuje nebezpeèí ú- 

mrtí na nemoci srdce a cév, na rakovinu 

a na nemoci dýchacího systému. Témìø 

každý druhý kuøák, který zemøe, zemøe na 

následky kouøení. Protože však naštìstí 

znaèná èást lidí nekouøí, tak kouøení je pøíèinou 

„jen“ asi 20% veškerých úmrtí. Na 

druhé stranì, kdybychom nikdo nekouøili, 

podaøilo by se nám snížit celkovou úmrtnost 

o tìchto 20%, odstranìní kouøení je 

tedy druhým nejvýraznìjším faktorem, 

kterým mùžeme ovlivnit své zdraví. 

PROVÌØENOST ŠKODLIVÝCH 

ÚÈINKÙ KOUØENÍ NA ZDRAVÍ 

Všechny velké studie ve všech èástech 

svìta ukázaly, že kuøáci trpí øadou chorob 

výraznì èastìji než nekuøáci. V nejvìtších 

z tìchto studií byly sledovány desetitisíce 

a statisíce osob po mnoho a mnoho let. 

Výsledky jsou naprosto jednoznaèné. q 

Úvahy pocházejí z knihy „Stop nemocem“ 

od Tomáše Husáka. Autor 

pracoval v lékaøském výzkumu 

a v mezinárodních organizacích 

zkoumajících otázky zdraví pomocí 

poèítaèù a matematicko-statistiských 

metod, kde pro svou práci 

shromáždil desítky tisíc studií 

z celého svìta. Knihu vydalo nakladatelství 

Pragma a je k zakoupení 

mj. v prodejnì Country Life 

v Melantrichovì ulici v Praze. 

Jak lze prokázat, která zdravotní 

doporuèení jsou pro 

zdraví skuteènì prospìšná? 

Porovnáváme-li výkonnost dvou 

sportovcù, obvykle shromažïujeme 

výsledky ze závodù, kde oba startovali 

spoleènì, pøípadnì jejich jednotlivé 

výsledky dosažené na rùzných 

místech, které jsou ale srovnatelné 

– napøíklad dosažené èasy. 

Porovnáváme-li dvì odrùdy pšenice, 

napøíklad jejich výnosy, potom 

obvykle shromažïujeme výsledky 

z pokusných stanic, ve kterých byly 

tyto odrùdy vedle sebe ve stejných 

podmínkách vysety. Když máme 

výsledky tøeba z deseti stanic, tak 

mùžeme øíci, která odrùda je lepší, 

respektive za jakých podmínek je 

lepší. (Mùžeme si všimnout, že ty ú- 

daje, o které se opíráme, jsou až na 

výjimky nakonec vždycky èísla.) 

Obdobnì tomu je, srovnáváme-li, 

jak dva rùzné typy stravy pùsobí na 

zdraví. Pokud se nebudeme opírat 

o matematiku statistiku a pokud ke 

svým závìrùm dojdeme vlastním u- 

važováním a ne na základì tøeba proètení 

stejné knihy, mùžeme dospìt 

k tisíci zcela rùzných zdùvodnìní. 

Naproti tomu, máme-li konkrétní 

šetøení srovnávající zdravotní stav 

lidí s prvním typem stravy a zdravotní 

stav lidí s druhým typem stravy, 

pak výsledek je jediný. Matematicko-statistické 

zpracování výsledkù 

tìchto šetøení nám jednoznaènì 

ukáže, zda je mezi zdravotním stavem 

tìchto dvou skupin lidí rozdíl 

a pokud rozdíl je, tak uvidíme, pøi 

kterém typu stravy jsou lidé zdravìjší 

a hlavnì uvidíme, o jak mnoho 

jsou zdravìjší. 

Uvìdomme si, že závìry, které se 

neopírají o právì popsaná jasnì o- 

vìøitelná fakta, jsou z vìdeckého 

hlediska bezcenné. Nemùžeme tvrdit, 

že jeden ze dvou bìžcù je lepší, 

a neopírat se pøitom o jeho konkrétní 

výsledky. Nemùžeme tvrdit, 

která odrùda pšenice je lepší, dokud 

ty odrùdy skuteènì nevysejeme 

a nezískáme konkrétní fakta. Nemùžeme 

tvrdit, že kouøení zdraví 

nepoškozuje, pøesvìdèují-li nás fakta 

o opaku. A nemùžeme tvrdit, že 

urèitý druh stravy zdraví prospívá, 

nemáme-li toto tvrzení podepøeno 

konkrétními údaji. q 

PRAMENY ZDRAVÍ / 5

Pozor na horké nápoje! 

Lidé, kteøí s oblibou popíjejí horké nápoje, 

se nemusí obávat jenom toho, že si 

spálí ústa. Podle výsledkù nové studie 

totiž pití horkého èaje nebo kávy s mlékem 

zvyšuje riziko rakoviny jícnu. (Konzumace 

pouze teplých nebo mírnì horkých 

nápojù nebyla v tomto ohledu 

nijak škodlivá.) 

Se zvýšeným rizikem rakoviny jícnu 

byly dále dány do souvislosti velká 

spotøeba masa, živoèišných tukù (tedy 

napø. masa, másla) a soli, zatímco konzumace 

ovoce, zeleniny a obilovin pùsobila 

ochrannì. Napø. pravidelná konzumace 

ovoce snižovala riziko tohoto druhu 

rakoviny o 63%. 

„I pøes tyto poznatky však hlavními 

rizikovými faktory onemocnìní rakovinou 

jícnu zùstávají kouøení a konzumace 

alkoholu, které mají dohromady na 

svìdomí pøes 90% všech pøípadù,“ uvedl 

vedoucí studie dr. Castellsague z barcelonské 

nemocnice L'Hospitalet de 

Llobregat. 

International Journal of Cancer 

2000;88:658-664 

Dìti spálí více kalorií po 

jídle, které má málo tuku 

V nové studie spálily dívky ménì kalorií 

a uložily osmkrát více tuku po zkonzumování 

jídla s vysokým obsahem tuku – 

v porovnání s nízkotuèným jídlem, které 

obsahovalo stejné množství kalorií 

a stejné množství bílkovin. 

Výsledky studie vypracované na 

Veronské univerzitì v Itálii tedy naznaèují, 

že klíèem ke snížení výskytu dìtské 

obezity je omezení tuèných potravin 

v dìtském jídelníèku. 

Journal of Clinical Endocrinology 

and Metabolism 2001;86:214-219 

ELITA: ZDRAVÍ 

- A NE JELITA... 

(Nejenom) špièkoví lékaøi (unavení 

z absolvování kurzù dalšího 

vzdìlávání v medicínì konaných 

v lyžaøských a golfových støediscích) 

budou mít v roce 2001 další 

možnost – nakoupit na trhu 

èerstvou zeleninu a uvaøit ji 

v pravé italské kuchyni! 

Harvardská fakulta veøejného zdraví 

(Harvard School of Public Health) a organizace 

Oldways Preservation and 

Exchange Trust poøádají totiž pro lékaøe 

na jaøe tohoto roku (v Milánì nebo 

I když jsou pacienti 

obvykle pøesvìdèeni 

o tom, že jejich 

lékaø je nejlepším 

zdrojem informací 

o správné výživì, 

lékaøùm samotným 

se nedostává bìhem 

studia ani po promoci 

témìø žádného vzdìlání 

v otázkách výživy. 

v Neapoli) kurzy dalšího vzdìlávání, v jejichž 

rámci se úèastníci dozvìdí o pøednostech 

støedomoøské potravinové pyramidy 

a o tom, jak ji využívat ve své praxi. 

K. Dun Gifford, prezident a zakladatel 

Oldways, uvedl, že tento program je potøebný, 

protože i když jsou pacienti pøesvìdèeni 

o tom, že jejich lékaø je nejlepším 

zdrojem informací o správné výživì, lékaøùm 

samotným se nedostává bìhem studia 

na lékaøské fakultì ani na zaèátku praxe 

po promoci témìø žádného školení 

v otázkách výživy. 

OTÁZKY KE SPRÁVNÉ VÝŽIVÌ 

JSOU PROBLÉMEM 

„Lékaøi nám øíkají, že jednou z nejsložitìjších 

situací, které musí øešit, je odpovídat 

na otázky týkající se výživy,“ konstatoval 

Gifford bìhem rozhovoru v kanceláøi 

neziskové organizace sdružující odborníky 

na otázky výživy, ve mìstì Cambridge 

v americkém státì Massachusetts. 

Obecnì platí, že pokud se výživy týèe, 

soustøeïují se lékaøi velice mylnì jen na 

to, aby se konzumovaly potraviny, které 

pomáhají zabránit vzniku srdeèních chorob, 

prohlásil dr. Walter Willett, pøednosta 

oddìlení výživy na Harvardské fakultì 

veøejného zdraví. 

„Výživa je dùležitìjší, než jsme si døíve 

uvìdomovali,“ øekl. „Dlouho jsme si mysleli, 

že to znamená jenom konzumovat 

ménì nasycených tukù, ménì cholesterolu. 

Zjistili jsme ale, že jsou dùležité souvislosti 

výživy i s jinými než jen se srdeèními 

chorobami. Výživa mùže pomoci v prevenci 

proti øadì chronických, tzv. civili- 

Spokojení muži žijí déle 

Ve studii na více než 22 000 dospìlých 

ve Finsku zjistili vìdci, že muži, kteøí u- 

vádìli vìtší uspokojení se svým životem, 

mìli vìtší pravdìpodobnost, že budou 

ještì po dvaceti letech naživu. U žen se 

takovýto vztah neprokázal. 

Hlavní vedoucí studie, dr. Koivumaa- 

Honkanen z univerzity v Turku uvedl, 

že se domnívá, že je to tím, že „ženy 

jsou schopné vypoøádat se se stresem 

a nespokojeností lépe než muži“. 

Nespokojení muži mìli více než dvojnásobné 

riziko úmrtí z jakékoliv pøíèiny 

a více než trojnásobné riziko úmrtí pøi 

onemocnìní oproti mužùm spokojeným. 

American Journal of Epidemiology 

2000;152:983-991 

ZAJEÏTE SI NA JAKÝKOLIV LÉKAØSKÝ KONGRES A UVIDÍTE TAM DESÍTKY 

STÁNKÙ PROPAGUJÍCÍCH NOVÉ LÉKY, KTERÉ JSOU VŠECHNY VELMI DRA- 

HÉ, A JEN VÝJIMEÈNÌ TAM UVIDÍTE NÌJAKÝ STÁNEK S INFORMACEMI 

O VÝŽIVÌ A STRAVÌ – KTERÉ JSOU MNOHEM DÙLEŽITÌJŠÍ. 

6 / PRAMENY ZDRAVÍ

zaèních nemocí, takže je naèase, aby se 

lékaøi v otázkách výživy a zdraví zaèali 

vzdìlávat.“ 

Vzdìlávání o výživì nemusí být nudnou 

kombinací vìdy a statistiky. Gifford a 

Willett se rozhodli vyuèovat tomuto pøedmìtu 

s využitím zdravých regionálních kuchyní 

osvìdèených na vìdeckém základì. 

Nejdøíve budou pøednášet o potravinové 

pyramidì oblasti Støedozemního moøe, pozdìji 

pøidají pyramidy založené na latinskoamerické, 

asijské a vegetariánské stravì. 

Støedomoøská potravinová pyramida, 

kterou spoleènì sestavily Harvardská fakulta 

veøejného zdraví a spoleènost 

Oldways v roce 1994, byla výsledkem výzkumu 

a spolupráce obou institucí. Pyramida 

je založena na tradièní støedomoøské 

stravì, která je spojena s nízkým výskytem 

chronických civilizaèních onemocnìní 

souvisejících se stravou a dlouhou oèekávanou 

délkou života dospìlých osob, pøièemž 

obojí je typické právì pro danou oblast, 

kde chutné jídlo je zároveò i zdravé. 

Úèastníci kurzu budou navštìvovat hodiny 

vìdy o výživì a zmìnì stravovacích 

zvyklostí. Tyto hodiny budou rozšíøeny 

o mimoškolní èinnost, jako je návštìva trhu 

s potravinami, úèast na hodinách vaøení 

(s ochutnávkami), a návštìvy kulturních 

akcí; to vše má poskytnout úèastníkùm 

kurzù informace z první ruky a umožnit 

jim, aby úèinnì pomáhali svým pacientùm 

pøi vhodnìjším výbìru potravin. 

První kurz dalšího vzdìlávání pro lékaøe 

se bude konat v Itálii, pøièemž jako 

o místech poøádání dalších kurzù se uvažuje 

o Aténách, Madridu a Izraeli. 

Oldways a Harvard používají jako podkladu 

pro výuku o výživì uvedené regionální 

potravinové pyramidy, protože 

pøedstavují tradièní zpùsoby stravování, 

které jsou tìsnì spjaty s dlouhodobým 

zdravotním stavem (Circulation 1999; 

99:779-785). Tyto pyramidy se liší od potravinové 

pyramidy sestavené americkým 

ministerstvem zemìdìlství, která je „smìsicí 

podložených zjištìní, neovìøených 

pøedstav odborníkù, zastaralých pøístupù 

k tøídìní potravin do skupin a politických 

kompromisù s mocnými ekonomickými 

zájmy, jaké pøestavuje mléèný a masný 

prùmysl,“ uvádí Oldways na své internetové 

stránce (k dispozici na adrese 

http:/www.oldways.org). 

ROZDÍLY VE STRAVÌ 

Jedním z rozdílù mezi pyramidou vypracovanou 

americkým ministerstvem zemìdìlství 

a støedomoøskou pyramidou je 

to, že americké ministerstvo zemìdìlství 

doporuèuje denní konzumaci masa, které 

zaøazuje do jedné skupiny s fazolemi, drùbeží, 

ryby a oøechy. Støedomoøská pyramida 

zaøazuje oøechy do jedné skupiny 

spolu s fazolemi a luštìninami a doporuèuje 

jejich každodenní konzumaci, pøièemž 

ryby a drùbež doporuèuje jíst pouze 

nìkolikrát týdnì a ostatní libové maso jako 

souèást jídla pouze jednou za mìsíc. 

Doporuèuje také vyšší konzumaci spíše 

rostlinných olejù než živoèišných tukù, zatímco 

americká pyramida klade všechny 

oleje a tuky dohromady do jedné skupiny. 

Dùraz na ovoce a zeleninu a odklon od 

masa jsou také základními prvky latinskoamerické, 

asijské a samozøejmì i vegetariánské 

pyramidy, které doporuèují 

Oldways a Harvard. 

DESETILETÍ NOVÝCH ÚDAJÙ 

„Americká potravinová pyramida se 

neopírá o vìdecké údaje a je v rozporu 

s tím, co jsme se v posledních deseti letech 

dozvìdìli o tom, co je dùležité,“ prohlásil 

dr. Willett (Science 1994;264:532-537). 

Je tøeba nicménì pøiznat, že základnou 

pyramidy amerického ministerstva zemìdìlství 

jsou obiloviny, ovoce a zelenina, 

stejnì jako v ostatních pyramidách. Kromì 

toho ovšem ministerstvo zemìdìlství 

USA doporuèuje dennì dvì až tøi porce 

ze skupiny zahrnující maso (vèetnì ryb 

a drùbeže), suché fazole, vejce a oøechy. 

Willett uvedl, že doufá, že lékaøi budou 

odjíždìt z navrhovaných kurzù dalšího 

vzdìlávání se znalostí souèasných pøestav 

o stravì, které kladou dùraz na význam 

rùzných druhù tukù, cukrù a mikroživin. 

Dodal, že lékaøi, kteøí se seznámí se zdravou 

stravou v odlišném prostøedí, se tak 

možná dozvìdí o nových možnostech prevence 

nemocí. 

„Zamìøení informací, kterých se lékaøùm 

(ve Spojených státech) dostává, ovlivòují 

zásadním zpùsobem farmaceutické 

spoleènosti,“ poznamenal Willett. „Zajeïte 

si na jakýkoliv lékaøský kongres a uvidíte 

tam desítky stánkù propagujících nové 

léky, které jsou všechny velmi drahé, a jen 

výjimeènì tam vidíte nìjaký stánek s informacemi 

o výživì a stravì, které jsou 

z kvantitativního hlediska mnohem dùležitìjší.“ 

q 

JAMA 2000;284:817-818 

JAMA, èeské a slovenské vydání, 

roèník 9, èíslo 1, leden 2001 

JABLEÈNÝ 

MOŠT BIO 

COUNTRY LIFE 


& Jungmannova 1, P-1 

Riziko infarktu stoupá 

po zvláš bohatém jídle 

Dr. Lopez-Jimenez z University of 

Miami spolu s kolegy vyzpovídal témìø 

2 000 pacientù hospitalizovaných s infarktem 

myokardu. Zjistil, že den, kdy 

došlo k infarktu, byl mnohdy i dnem, 

kdy pacient snìdl – v porovnání se dny 

pøedešlými – podstatnì vìtší porci jídla. 

„Konzumace neobvykle velkého jídla 

zvyšovala riziko srdeèního záchvatu ètyøikrát,“ 

uvedl dr. Lopez-Jimenez. Jednu 

hodinu po jídle bylo riziko dokonce desetkrát 

vyšší než normálnì. Asi tøi hodiny 

po jídle klesalo riziko k normálu. 

Zkonzumování tuèného jídla vede 

mj. ke zvýšení hladiny hormonù, srážlivých 

faktorù v krvi a krevního cukru. 

Silní kuøáci a revma 

Lidé, kteøí déle než ètyøicet let dennì 

vykouøí krabièku cigaret, mají tøináctkrát 

vìtší pravdìpodobnost, že onemocní 

revmatickou artritidou než jejich vrstevníci 

nekuøáci. Takové jsou výsledky 

studie vypracované dr. Hutchinsonem 

ve Fakultní nemocnici Aintree v Liverpoolu. 

Revmatická artritida je autoimunitní 

onemocnìní, pøi kterém postupující postižení 

kloubù vede ke stále vìtším problémùm 

s hybností. 

Annals of the Rheumatic Diseases 

2001;60:223-227 

Alternativa 

k plastovým fóliím 

Již brzy si budete možná moci ukládat 

ovoce a zeleninu v nových obalech vyrobených 

z ovoce a zeleniny. Vìdci totiž 

vyvinuli jedlé fólie, které by mohly snížit 

potøebu plastových obalù a souèasnì 

se stát vítaným zdrojem živin. 

Nový obalový materiál vypadá na pohled 

jako list papíru. Základní prùhledné 

fólie se zabarví podle použitého druhu 

ovoce èi zeleniny. Nové obaly spolehlivì 

zabrání pøístupu kyslíku k potravinì. 

Vystavení kyslíku je hlavní pøíèinou 

toho, že se potraviny kazí. 

PRAMENY ZDRAVÍ / 7

NEWSTART 

výživa – pohyb 

voda – slunce – vzduch 

støídmost – odpoèinek 

dùvìra 

8x PRO LEPŠÍ ZDRAVÍ 

Tuèná strava, tenké kosti 

Tuèná strava nevede jenom k obezitì a 

k nemocím srdce a cév, ale má možná 

za následek i slabé a køehké kosti, které 

jsou projevem osteoporózy. 

Pokusné myši krmené po sedm mìsícù 

(tedy o nìco ménì než polovinu svého 

života) stravou s vysokým obsahem 

tuku ztrácely totiž veliká množství minerálù 

z kostí, hlásí výzkumný tým 

University of Califonia v Los Angeles. 

„Doufáme, že tato studie bude znamenat 

zaèátek hlubšího porozumìní 

vztahu mezi obsahem cholesterolu v potravì 

a osteoporózou,“ prohlásil vedoucí 

studie dr. Farhad Parhami. 

Kojení snižuje riziko 

infekce a výskytu ekzému 

Podle výsledkù nové studie mìly dìti, 

které byly ještì ve svých dvanácti mìsících 

kojené, o 40% nižší riziko infekce 

trávicího traktu a o 46% nižší riziko 

atopického ekzému (jedná se o vyrážku, 

která je pøíznakem alergické reakce). 

Vedoucí studie dr. Kramer z McGill 

University v Montrealu proto doporuèuje 

všem novopeèeným maminkám, aby 

kojily tak dlouho, jak jen to je možné. 

Studie zahrnovala 31 porodnic nacházejících 

se v Bìlorusku a celkem více 

než 17 000 párù maminek a jejich dìtí. 

Journal of the Americna Medical 

Association 2001;285:413-420 

Také máte rádi sýry? 

Vìdecký výzkum z nedávné doby ukázal, 

že sýry jsou hlavním zdrojem saturovaných 

tukù (tedy tìch tukù, které 

mají tu nepìknou schopnost, že pøispívají 

k ucpávání cév) v americké (a nejenom 

americké) stravì. 

Podle organizace CSPI pøedstavuje 

nebezpeèí z konzumace sýrù, které se 

vyskytuje skoro všude – od salátù pøes 

burger až po pizzu – dokonce vìtší nebezpeèí 

pro naše opasky a zdravé srdce 

než konzumace hovìzího masa nebo 

másla. 

Prùmìrný Amerièan zkonzumuje za 

rok asi 14 kilogramù sýrù. 

ALZHEIMERO- 

VA CHOROBA 

U pacientù, kteøí mají Alzheimerovu 

nemoc, je mozek ponìkud 

zakrnìlý a pøi posmrtném zkoumání 

se ukazuje znatelný úbytek 

nervové tkánì. 

Prohlídka mozkové tkánì pod mikroskopem 

odkrývá malé uzlíky, kterým se øíká 

senilní plaky a které jsou rozesety mezi 

normální tkání. Èím více plakù je pøítomno, 

tím horší bývá duševní stav pacienta. 

Chemická analýza ukazuje, že v jádru 

každého plaku se nachází kov hliník, stejnì 

tak jako v øadì bunìk, které se v plaku 

nacházejí. Hromadí se dùkazy, které 

naznaèují, že hliník mùže stát u zrodu plakù 

– a je tedy hlavním podezøelým faktorem 

jako primární pøíèina tohoto onemocnìní. 

Pìt populaèních studií dává v souèasné 

dobì Alzheimerovu chorobu do souvislosti 

s obsahem hliníku v pitné vodì. Již v roce 

1885 bylo prokázáno, že hliník je 

toxický pro nervové tkánì zvíøat. Hliník 

pùsobí takové degenerativní poškození 

nervových tkání koèek a králíkù, které je 

v nìkterých rysech velmi podobné nálezùm 

v mozcích pacientù s Alzheimerovou 

chorobou. Pacienti s nemocnými ledvinami 

akumulují – jednak z lékù a také z roztokù, 

které byly až do nedávné doby užívány 

pøi umìlé ledvinì – velká množství 

hliníku ve svých tìlech. Toto hromadìní 

má za následek vážný úpadek jejich duševních 

schopností. 

Hliník je tøetí nejbìžnìjší složkou zemské 

kùry. „Normální“ pøísun hliníku stravou 

tvoøí asi 3 až 5 mg dennì, z toho se 

ale jenom velmi malá èást vstøebá do tìlesných 

tkání. Hliník, kterému jsme vystaveni, 

pochází z mnoha zdrojù – øadu 

z nich mùžeme udržet pod kontrolou. 

Prach, voda a dokonce i nerafinovaná 

strava obsahují hliník, kterému se lze vyhnout 

jen velmi obtížnì. Avšak hliníku, 

který se nachází v kosmetických pøípravcích, 

v øadì lékù, v potravinových aditivech 

(napø. v nìkterých druzích práškù do 

peèiva èi zvláš agresivnímu hliníku v instantních 

èokoládových smìsích), v konzervách 

èi v kuchyòském nádobí se lze 

snadno vyhnout. 

Vìtšinu hliníku, kterou dennì pøijmeme 

do tìla, dokáží zdravé ledviny vylouèit. 

Nìkteøí jednotlivci však zøejmì dokáží 

vstøebávat hliník snadnìji (anebo jsou 

možná ménì schopni jej z tìla vylouèit); 

tito lidé, které ovšem nelze identifikovat 

døíve, než se projeví první pøíznaky onemocnìní, 

trpívají Alzheimerovou chorobou 

nejèastìji. Jistì ne každý z nás, kteøí 

jsme byli celý život krmeni potravou pøipravovanou 

v hliníkovém nádobí bude 

konèit svùj život jako vážnì duševnì postižený 

pacient. Hliník je pouze jednou 

z podezøívaných látek (by velmi vážnì 

podezøívaných). Vìdci se domnívají, že 

existují i další faktory (jež se dosud nepodaøilo 

urèit), které hrají roli v interakcích 

vedoucích k této formì degenerativního 

onemocnìní. 

Nìkteøí vìdci mají obavy zvláštì ze vdechovaného 

hliníku, protože pitvy zemøelých 

pacientù ukázaly opakovanì vysoké 

zastoupení senilních plakù v tìch lalocích 

mozku, kde je sídlo èichu. Antiperspiraèní 

spreje (spreje proti pocení) by mohly být 

v pozadí tìchto problémù. 

Dùležitá je rozhodnì vaše volba kuchyòského 

nádobí. Sklo a porcelán jsou 

dva materiály, které s potravou prakticky 

nereagují. Kovové nádobí reaguje na pøítomnost 

kyselin v potravinách a kovové 

ionty, které jsou uvolòovány, se tak mohou 

dostat do tìla. V pøípadì nádobí 

z mìdi, železa a nerezavìjící oceli se jedná 

v podstatì o potøebné stopové prvky, které 

znamenají cenný výživový pøíspìvek – 

pokud ovšem nejsou vstøebávány v nadbytku. 

Hliník, na druhé stranì, nejenom 

že nemá žádnou známou prospìšnou 

funkci v tìle, je dokonce jedovatý. 

MOJE DOPORUÈENÍ 

Na základì souèasných poznatkù je rozumné 

vyhýbat se pokud možno všem 

zdrojùm hliníku, které mohou být vdechnuty 

nebo spolknuty. Ti lidé, kteøí se touto 

radou neøídí, slouží svým zpùsobem jako 

pokusní králíci v experimentech, které 

až nìkdy v budoucnosti buï prokáží anebo 

neprokáží pøítomnost vážného zdravotního 

poškození v dùsledku pøíjmu hliníku. 

V letech 1979 až 1987 vzrostl poèet ú- 

mrtí na Alzheimerovu chorobu (v USA) 

tøináctkrát. Já osobnì se domnívám, že to 

je dùsledek celkovì vìtšího vystavení hliníku, 

ke kterému v této dobì v naší spoleènosti 

dochází. q 

Z „The McDougall’s Newsletter“. 

Autorem je americký lékaø, tvùrce 

øady knih (z nichž nìkolik se stalo 

bestselerem) dr. John McDougall, 

který pomáhá na klinice St. Helena 

v Kalifornii stovkám pacientù 

k návratu do normálního života – 

s využitím zdravé životosprávy, 

pøírodních léèebných prostøedkù 

a nejmodernìjších poznatkù vìdy 

o výživì. 

8 / PRAMENY ZDRAVÍ

OTÁZKY 

& ODPOVÌDI 

Na tomto místì se budeme minimálnì 

po celý letošní rok setkávat 

s MUDr. Igorem Bukovským, 

PhD, vìdeckým pracovníkem Fyziologického 

ústavu Lékaøské fakulty 

UK v Bratislavì, odborníkem 

v oblasti výživy a prevence 

chorob, autorem mnoha èlánkù 

a nìkolika knih (napø. Hledá se 

zdravý èlovìk, Miniencyklopedie 

pøírodní léèby, Vegetariánské diea) 

a jeho ženou JUDr. Erikou 

Csekes (autorkou receptù). 

Igor Bukovský je na Slovensku známou 

a populární osobností, která èasto vystupuje 

v rozhlasovém a televizním vysílání, 

kde poutavým a úsmìvným zpùsobem pøibližuje 

posluchaèùm a divákùm dùležitost, 

jakou hrají výživa, životospráva, užívání 

pøírodních léèebných prostøedkù a pøedcházení 

nemocem v našem zdraví. 

Jak uvádí jeho manželka Erika, oba dva 

rádí jedí jídla chutná a pøitažlivá a neradi 

se nutí do pouze „zdravých jídel“, jejichž 

jedinou pøedností jsou výživné látky, které 

se v nich nacházejí. Vìøíme tedy, že vedle 

odpovìdí dr. Bukovského pøivítáte i recepty 

(na fajn èasy) jeho manželky. 

Není škoda mrkev dusit, vaøit èi 

jinak tepelnì upravovat? Vždy se 

v ní znièí všechny vitamíny. 

Nìkteré látky se tepelnou úpravou 

mrkve èásteènì znièí, ale neplatí to o betakaroténu. 

Ten se naopak stává pro naše 

tìlo lépe využitelným, když je mrkev 

tepelnì anebo dùkladnì mechanicky 

upravená. Jezte mrkev – syrovou 

i dušenou! Brání vzniku kataraktu 

a poškození oèního nervu. 

Staèí jedna mrkev dennì a riziko, 

že dostanete rakovinu, snížíte 

na polovinu. 

Je nutné, aby èlovìk aspoò 

jednou dennì mìl teplé 

jídlo? 

Ne. Nìkteøí lidé však potøebují 

teplou stravu i dvakrát dennì. 

Snáze a rychleji se tráví – tìlo ji nemusí 

ohøívat. Mùže být ménì dráždivá 

pro „vøedaøe“, ale jsem pøesvìdèený, 

že i v tomto pøípadì je 

složení stravy dùležitìjší než její 

teplota. 

Ledovì studené a vroucí pokrmy a nápoje 

jsou pro sliznici trávicího traktu nevhodné. 

lékaø radí... 

RECEPTY NA FAJN ÈASY 

Oranžová polévka 

300 g mrkve, 2 lžíce oleje, 3 stroužky èesneku, 1/2 lžièky mletého koriandru, 

1 l vody, sùl, zelená na 

Oèištìnou mrkev nadrobno nastrouháme a krátce osmahneme na oleji. Ochutíme 

prolisovaným èesnekem, mletým koriandrem a zalijeme vodou. Uvedeme do varu 

a vaøíme asi 15 minut. Jemnì osolíme. Podáváme posypané nadrobno nasekanou 

zelenou natí. 

Tofu „smaženice“ a „leèo“ bez vajec 

250 g tofu, olej, 1 velká cibule, mletá èervená paprika, kurkuma 

nebo šafrán, 3-5 lžic vody, moøská bylinková sùl, droždí tebi (francouzské 

lahùdkové droždí) 

Proè bych mìla používat tofu 

(sójový sýr) místo vajec? 

Neobsahuje žádný cholesterol, jeho 

hladinu v krvi sójová bílkovina dokonce 

snižuje. Obsahuje fytochemikálie (napø. 

genistein, daidzein), které mají silný protirakovinný 

úèinek. Tofu je lehce stravitelným 

zdrojem bílkovin, vhodným i pro diabetiky 

a lidi s onemocnìním žluèníku, 

s vøedy a zánìty kloubù – a nedostanete 

z nìho salmonelózu. 

Co je to droždí „tebi“ a na co se 

používá? 

Jsou to inaktivované kvasnice, v nìkterých 

pøípadech jsou použité pivovarské 

kvasnice i se sladovým výtažkem. Obsahují 

velmi kvalitní bílkoviny, vitamíny skupiny 

B, minerální látky, stopové prvky, nukleotidy, 

volné aminokyseliny. Používají se 

na zvýšení biologické hodnoty jídla. Nemají 

kvasicí úèinek ani nenarušují støevní 

V hlubokém talíøi vidlièkou rozmaèkáme 

tofu. Na oleji osmahneme nakrájenou cibuli, 

trochu mleté èervené papriky, kurkumu 

na zabarvení. Pøidáme tofu, podlijeme 

vodou, dobøe zamícháme, osolíme, 

ochutíme droždím tebi (francouzským 

lahùdkovým droždím – k zakoupení 

v Country Life) a po 5-10 minutách dušení 

mùžeme podávat. 

Chceme-li pøipravit leèo, zeleninu potøebnou 

na jeho pøípravu pøidáme pøed 

zabarvením opražené cibulky èervenou 

paprikou a kurkumou, dále postupujeme 

podle receptu. 

Z knihy „Recepty na fajn èasy“ 

(Vaøte s MUDr. Igorem Bukovským a jeho manželkou Erikou), 

vydalo nakladatelství Advent-Orión, k zakoupení v prodejnì 

Country Life, Melantrichova 15, P-1. 

... jeho žena vaøí 

flóru a nezpùsobují poruchy trávení, což 

se po konzumaci èerstvých kvasnic – i po 

jejich usmažení – mùže vyskytnout. 

Slyšela jsem v rozhlase od lékaøe, 

že kokos zvyšuje hladinu cholesterolu 

v krvi, a tak se kokosu 

vyhýbám. 

Je pravda, že kokosový tuk obsahuje 

nasycené mastné kyseliny, které zvyšují 

hladinu cholesterolu v krvi. Stejný úèinek 

má i smetana, vejce, máslo, tlaèenka, salám, 

klobása, vnitønosti, maso, èokoláda, 

zmrzlina, sádlo… 

Otázka zní, kolik kokosu a kolik tìch o- 

statních potravin sníte? Spotøeba na osobu 

za rok: kokos – asi 200 až 300 gramù, 

maso – asi 100 kilogramù, vejce – asi 220 

kusù, tuky – asi 50 kilogramù… Nemyslíte, 

že je úplnì zbyteèné vyhýbat se kokosu 

a jíst to ostatní? q 

MUDr. Igor Bukovský 

PRAMENY ZDRAVÍ / 9

MASÁŽE 

COUNTRY LIFE 

objednávky na 

tel. 2421-3366 l. 22 

NASLOUCHEJ… 

Když tì požádám, 

abys mi naslouchala, 

a ty mi zaèneš udílet rady, 

neuèinila jsi to, 

oè jsem tì žádal. 



a ty mi zaèneš vysvìtlovat, 

proè bych nemìl uvažovat 

tímto zpùsobem, 

šlapeš po mých citech. 



a ty cítíš, že musíš 

nìco udìlat, aby se 

moje problémy vyøešily, 

zklamala jsi mne, 

a se to zdá sebepodivnìjší. 

Možná proto jsou modlitby 

nìkterých lidí úspìšné, 

protože Bùh mlèí, 

nenabízí okamžitì radu 

a nepokouší se ihned 

vyøešit problémy. 

Jen naslouchá 

a dùvìøuje ti, 

že najdeš øešení. 

A tak tì prosím, jen 

mi naslouchej a vnímej mì. 

A chceš-li sama hovoøit, 

poèkej nìkolik minut, 

až na tebe pøijde øada. 

Slibuji, že potom budu 

naslouchat já tobì. 

POUTO PRO 

NOVOROZENÌ 

Když se káèátko vyklube ze skoøápky, 

zamìøí svou pozornost na 

první pohybující se pøedmìt. Je 

celkem pøirozené, stane-li se prvoøadým 

centrem zájmu jeho matka. 

Pokud však právì ona není 

nablízku, vytvoøí si káèátko vztah 

k èemukoli, co se zrovna hýbe. 

Bylo vìdecky dokázáno, že se bez váhání 

vydá i za modrým míèkem, který se pøed 

ním kutálí. A už po týdnu míèek následuje 

vždy, když se pohybuje v jeho blízkosti, 

jelikož jej považuje za svoji „matku“. 

Tyto zákonitosti se však netýkají jen života 

zvíøat. Bylo prokázáno, že i lidské bytosti 

podléhají podobným procesùm. 

POUTO PRVNÍHO KONTAKTU 

Klaus a Kennell tvrdí, že v prvních tøech 

hodinách po porodu je nutné zajistit více 

než 15 minut pøímého fyzického kontaktu 

mezi matkou a novorozencem (mùže to 

však být i otec nebo jiná osoba), aby si dítì 

vytvoøilo ke svým rodièùm tìsnou vazbu. 

Když tito vìdci provedli srovnání mezi dìtmi, 

které nebyly ve stanoveném limitu u- 

místìny vedle svých matek, a tìmi, kterým 

to bylo umožnìno, zjistili, že ve vìku tøí 

mìsícù dìti z první skupiny plakaly daleko 

více a èastìji než dìti z druhé skupiny. 

ZRAKOVÉ A SLUCHOVÉ POUTO 

Bezprostøednì po narození je dítì vybaveno 

dobrou zrakovou ostrostí, která mu 

umožòuje vyhledat blízký nebo i vzdálenìjší 

objekt. Novorozenec mùže otoèit hlavièku 

a zrakem sledovat osobu, která je v pohybu, 

nebo dokáže do urèité míry napodobit 

i výraz tváøe – umí tøeba vypláznout jazyk. 

Tato schopnost zrakového vnímání se 

však po nìkolika hodinách vytrácí a dítì ji 

znovu získá v prùbìhu dalších týdnù. 

Když maminka na dìátko mluví, její 

hlas se instinktivnì dostává do vyšších poloh. 

Dítì reaguje a velmi rychle rozpozná 

matèin hlas – tak dojde k navázání sluchového 

pouta. 

PROJEVY NÌŽNOSTI 

– DOTYKOVÉ POUTO 

Dotyky, objetí, hlazení, držení za ruku 

èi polibky jsou pro nás dùležité v každé životní 

etapì. Zcela zásadní roli však hrají 

pøedevším v období po narození, kdy se u- 

tváøí silné pouto mezi matkou a novorozencem. 

Už v roce 1915 podal dr. Henry Chapin 

zprávu o deseti severoamerických sirotèincích, 

ve kterých umøeli prakticky 

všichni chovanci mladší dvou let. Tyto instituce 

nemìly dostatek personálu a ošetøovatelé 

byli neustále pøetíženi. Vývoj dìtí 

bez pøimìøeného vizuálního, sluchového 

a fyzického kontaktu byl opoždìný a dìti 

tìžce nebo i smrtelnì onemocnìly. Dostatek 

jídla a hygienická péèe nemohly vyplnit 

tento deficit. 

Odborníci také doporuèují, aby pro navázání 

tìsnìjšího fyzického pouta si i otec 

svlékl košili, když dítì bere do náruèe. 

Toto dìlá matka zcela instinktivnì, když 

dìátko kojí. 

V naší kultuøe je dùležitým projevem fyzického 

kontaktu polibek. Dítìti bychom 

proto nìhu v podobì polibkù a hlazení 

nemìli odepírat (výjimkou jsou pochopitelnì 

situace, kdy hrozí pøenos infekèního 

onemocnìní). 

ÚLOHA ÈICHU 

Nezanedbatelnou roli hraje také 

èich. Matka i otec mají svou nezamìnitelnou 

vùni, která rovnìž napomáhá 

pøi utváøení vazby k dítìti. 

Zkušená chùva dokáže dítì uklidnit 

tím, že vedle nìj položí nìjakou 

souèást odìvu otce nebo matky. 

Dùvìrnì známá vùnì zmíròuje úzkost 

a vyvolává pocit bezpeèí. 

Z toho, co jsme uvedli, vyplývá, 

jak dùležité je první období vývoje 

dítìte pro vytvoøení pevného pouta 

s rodièi. Existují jistì i další významná 

období, ale vše nasvìdèuje 

tomu, že jsou to právì první roky 

života, které jsou skuteènì klíèové 

pro naši schopnost navazovat a u- 

držovat dùvìrné vztahy i pozdìji 

v dospìlosti. q 

rodièe & dìti 

Z knihy Nancy van Peltové „Umìní 

komunikace“. Vydalo nakladatelství 

Advent-Orion. 

10 / PRAMENY ZDRAVÍ

KVALITA JE 

V (NE)BEZPEÈÍ 

Dnes již víme o procesech uèení 

mnohem víc než v dobì, kdy 

vznikl zpùsob výuky, který stále 

ve vìtšinì škol pøetrvává. Používat 

zastaralé nástroje, jestliže 

jsou k dispozici nástroje výkonnìjší, 

je pøinejmenším nerozumné. 

Jenže pøesnì tak se chováme 

ve vzdìlávání našich dìtí. 

Jsou to pøedevším poznatky z výzkumù 

mozku a psychologie, které hovoøí o tom, 

že strach, úzkost a stres nemají pouze negativní 

úèinky na vývoj osobnosti dítìte, 

ale jsou také v urèitém vztahu k uèení. Ve 

chvíli, kdy se bojíme, nemùžeme se uèit. 

Fakta hovoøí jasnì: když se èlovìk cítí 

ohrožen (skuteènì nebo domnìle rozhodující 

je to, co cítí), jeho mozek „pøepne“ 

z mozkové kùry na své nižší èásti. V nich 

však ono žádané akademické uèení nenastává. 

Víme už, že limbický systém v mozku 

tøídí pøijaté signály a informace z okolí 

pøedevším z hlediska ohrožení. Pokud nejsou 

ohrožující, pak jsou posuzovány ještì 

z hlediska smysluplnosti. Jen to, co je 

shledáno jako neohrožující a smysluplné, 

má šanci na naši pozornost a na zapama- 

VYŠŠÍ POTØEBY 

POTØEBA SEBEREALIZACE 

POTØEBA UZNÁNÍ 

POTØEBA LÁSKY 

POTØEBA BEZPEÈÍ 

FYZIOLOGICKÉ POTØEBY 

Umìt vytvoøit 

ve tøídì 

bezpeèné klima 

nespoèívá jen v tom 

„být na dìti hodná“. 

Je to práce 

se vztahy a pocity dìtí, 

vytváøení pravidel 

a ovzduší dùvìry, 

otevírání prostoru 

pro komunikaci atd. 

tování (pokud se to do pamìti nedostane 

drilem, což je cesta mnohem pomalejší 

a namáhavìjší). Podmínkou kvalitního u- 

èení je tedy bezpeèné klima a smysluplnost 

uèiva. To potvrzuje také psychologie. 

Americký psycholog A. Maslow sestavil 

základní lidské potøeby do tvaru pyramidy, 

aby tak vyjádøil skuteènost, že uspokojení 

potøeb, které jsou umístìny výše, je 

možné jen tehdy, když jsou uspokojeny 

potøeby umístìné pod nimi. V samé základnì 

jsou potøeby fyziologické – potøebujeme 

jíst, pít, spát, být v teple, støídat 

aktivitu s odpoèinkem, mít dostatek podnìtù 

atd. 

Hned nad fyziologickými potøebami je 

potøeba bezpeèí. Znamená nejen to, že 

nás nikdo a nic neohrožuje, ale také potøebu 

øádu, pøedvídatelnosti vìcí, jistoty. 

Bez uspokojení potøeby bezpeèí bude 

frustrována i další potøeba – potøeba lásky, 

náklonnosti, potøeba nìkam patøit. 

V dalším „patøe“ pyramidy se nachází 

potøeba uznání. Ta v sobì zahrnuje dosažení 

úspìšného výkonu, pøijetí a úcty od 

druhých. Úspìch zde neznamená být úspìšnìjší 

než nìkdo jiný, ale fakt, že všichni 

potøebujeme, aby druzí dávali najevo, 

že to, co dìláme, jak nejlépe umíme, je 

hodno uznání. 

Následuje potøeba seberealizace 

(naplnit to, èím èlovìk potenciálnì 

je). Vrchol pyramidy tvoøí 

vyšší potøeby (vìdìní, estetické 

potøeby apod.). U dìtí platí, že 

dlouhodobìjší neuspokojování 

tìchto základních lidských potøeb 

vede k poruchám vývoje osobnosti. 

U dospìlých mùže dojít za 

urèitých okolností k tomu, že potøeby 

stojící výše mohou být u- 

spokojovány i bez uspokojení potøeb 

nižších (pøíkladem jsou tøeba 

umìlci, kteøí – aè v nepøíznivých 

materiálních podmínkách, osamìlí 

a neuznávaní – vytvoøili vynikající 

díla a uspokojovali tak svou 

potøebu seberealizace). U dìtí to 

však možné není. 

Potøeba bezpeèí nemùže být uspokojována 

tam, kde je ve tøídì napø. šikana, kde 

se k sobì dìti chovají hrubì, kde se bojí 

zkoušení, písemek, ironie uèitele atd. Na 

otázku, co by dìtem pomohlo cítit se ve 

škole bezpeènìji, se uèitelé dozvídají skuteènosti, 

o kterých èasto nemìli tušení. 

Podotýkám, že na tuto otázku odpoví dìti 

upøímnì jen tam, kde se již relativnì 

bezpeènì cítí. 

Potøeba uznání je pak ohrožena prakticky 

u všech dìtí, které mají jinou strukturu 

nadání, než se v tradièní škole žádá, 

nebo u tìch, jejichž nadání nedosahuje 

pøedem stanovené „laky“. 

Nedávno se v èlánku Lidových novin 

o útìku schopných uèitelù ze školství vyjádøila 

jedna bývalá uèitelka, že „pedagogická 

fakulta jí dala mnohé a že její selhání 

v pedagogické praxi se netýkalo profesních 

znalostí“. Vydìsila se, když den ze 

dne mìla komunikovat s obrovským poètem 

dìtí a adolescentù, mezi nimiž 

byli i takoví, kteøí byli v podmínce 

za krádež a znásilnìní. 

Profesními znalostmi mínila asi 

znalosti z obsahu pøedmìtu, který 

mìla vyuèovat. V jednom odborném 

filmu se lektor ptá uèitelky: 

„Co jste?“ – „Uèitelka matematiky,“ 

a odpovídá, „Ne, vy jste uèitelka 

dìtí a matematiku používáte jen 

jako nástroj.“ Obávám se, že pøíprava 

uèitelù na fakultách u nás stále 

nevzala na vìdomí tento posun. 

Umìt vytvoøit bezpeèné klima ve 

tøídì nespoèívá jen v tom „být na 

dìti hodná“. To je soustavná a cílevìdomá 

práce se vztahy ve tøídì, 

s pocity dìtí, s vyvozováním a tvoøením 

pravidel soužití za spoluúèasti 

dìti, s vytváøením ovzduší dùvìry, 

otevøením prostoru ke komunikaci 

atd. Nelze ji však chápat jako práci 

navíc. Je to vytváøení nezbytného 

pøedpokladu pro to, aby uèení ve 

škole nebylo ztrátou èasu pro dìti 

i uèitele i ztrátou financí, které do 

školství investujeme. Bez opravdu profesních 

znalostí, mezi nìž by na prvním místì 

mìly u uèitelù patøit znalosti z psychologie, 

pedagogiky, komunikace apod., se 

to uèitelùm bude dìlat opravdu tìžce. q 

výchova & vzdìlávání 

Jana Nováèková, NEMES 

PRAMENY ZDRAVÍ / 11

NAD RÁMEC 

PROGRAMU... 

Žena, stejnì jako každá živá bytost, 

se mùže do urèité míry stát 

produktem svého prostøedí, a to 

nad rámec, navzdory a na újmu 

programu, který do jejího tìla 

vložila pøíroda. 

pro ženy od ženy 

V øecké mytologii najdeme Amazonky, 

bájný kmen bojovných mužatek, které jezdily 

na koni a støílely z luku. Ve snaze soupeøit 

s muži si obvykle nechávaly uøíznout 

pravý prs. Být ženou mezi Amazonkami 

znamenalo jezdit na koni, válèit, ovládat 

støelbu z luku a mít uøíznutý pravý prs. 

Historie pøímo oplývá pøíklady, které u- 

kazují, nakolik mùže urèitá kultura utváøet 

ženu a vnutit jí svá pravidla, která ji zotroèí 

a zabrání jí v pøirozeném naplnìní jejího 

biologického údìlu tak, že útoèí na její tìlo. 

Jaký mùžeme mít názor na deformovaná 

chodidla Èíòanek, umìle prodlužované 

krky žen z kmene Burma, na tìla drcená 

elegantními kosticovými korzety módními 

v 18. století, na minisuknì, na obligatorní 

štíhlost nebo uzounké džíny? 

Být ženou za tìchto podmínek znamená 

vyhovovat urèitým kritériím neboli být 

produktem a objektem urèité spoleènosti. 

Kulturní obraz ženy naší doby vznikl 

v dobì prùmyslové a obchodní revoluce. 

Ten pøerod s sebou nesl mnoho traumat. 

Právì tehdy se dostává pøevážná èást rodinné 

výroby mimo domov; výroba se zaèíná 

soustøeïovat do továren a pøichází 

tak z venkova do mìst. Muži 

ve mìstech jako by mìli vyšší kvalifikaci 

než ženy, vyrábìjí rychleji 

a ve vìtších množstvích. Za svoji 

práci získávají mzdu, která slouží 

k nákupu základních potøeb k zabezpeèení 

rodiny. Práce vykonávaná 

mužem a odmìna za ni se stávají 

dùležitými, ba dokonce nezbytnými 

prvky domácnosti, zatímco 

žena je na svém muži závislá. Závisí 

na pøíslušnících mužského pohlaví 

v základních životních potøebách, 

jakými jsou potrava a ošacení. 

Z ekonomického hlediska tím 

žena ztrácí statut užiteènosti. 

Taktéž došlo k podhodnocení 

ženy jako matky. Práce se stìhuje 

z domova do továrny, dìti se stávají 

ekonomickou pøítìží, nebo se již 

nemohou úèastnit na výrobì statkù. 

Porodnost se snížila a výsledkem 

toho bylo, že žena se cítila ještì více 

nepotøebná. Zùstala sama, neužiteèná, 

bez smyslu vlastní existence – ztratila svoji 

identitu. 

Žena je v domácnosti stále ménì a ménì 

potøebnou a zároveò dochází k nárùstu 

míry rozvodovosti. Tento jev byl zaznamenán 

asi kolem roku 1880. Už v roce 

1940 se míra rozvodovosti oproti roku 

1879 zvýšila jedenáctkrát. Žena byla stále 

osamìlejší, bez dìtí, bez domova, bez zamìstnání, 

zoufale závislá na muži, jež si 

byl vìdom své nové dùležitosti, kterou byl 

pøipraven prosazovat. 

Vytvoøil se nový pojem ženství: pojem 

kulturní, vycházející z typu a potøeb nové 

spoleènosti. Spoleènosti mužské, v níž se 

vyrábìjí statky, které si lze koupit za mzdu; 

spoleènosti, v níž je žena se svými 

biologickými potøebami pouze pøítìží; 

spoleènosti, v níž je potenciál práce ženy 

považován za hrozbu pro muže; v níž jsou 

její schopnosti odrážející její vztah k životu 

a zdraví hrozbou pro nezávislost, kterou 

mìli muži za každou cenu udusit. 

A tahle žena pøichází na trh práce. 

Musela opustit svùj domov, kde mìla rovnoprávné 

postavení se svým mužem a kde 

mìla vùdèí postavení, a odejít do továrny 

nebo do kanceláøe, kde se setkává s výraznou 

diskriminací. Zde získává velmi 

zøetelný pocit ménìcennosti, závisti a závislosti 

ve vztahu k muži a v souvislosti 

s jejími biologickými funkcemi je jí dáno 

pocítit pohrdání, obavy, stud a odmítnutí. 

V tomto nepøátelském svìtì byla za 

hoøce vydobytý úspìch nucena platit ještì 

výraznìjším odmítnutím své biologické úlohy; 

žena s úspìšnou kariérou mìla menší 

šanci vdát se a mít dìti než ženy ostatní 2 . 

A spoleènost ve snaze uèinit zadost 

zmatku v duši ženy zaèíná minimalizovat 

a opomíjet její biologické potøeby a vynalézat 

celou øadu prostøedkù, které jí mìly 

pomoci zapomenout na pøirozený rytmus 

jejího tìla. Menstruaèní krvácení muselo 

probìhnout zcela nepozorováno a nesmìlo 

vést ke zpomalení aktivit ženy ani ke 

zmìnì jejích odìvních èi sexuálních zvyklostí. 

Žena musela být den za dnem, bezustání 

a bez ohledu na svùj pøirozený rytmus 

pøipravena jednat ve svìtì mužù. 

Stejnì tak musela žena drasticky snížit 

i poèet svých tìhotenství. Muži pro ženy 

vynalezli mechanické a chemické prostøedky, 

které jim umožnily, aby zaèali využívat 

tento nový objekt, ženské pohlaví, 

bez jakýchkoli závazkù èi odpovìdnosti za 

své jednání. 

Žena už propøíštì nebyla schopna ani 

sama porodit. Povinnì musela využívat 

mužského umu, musela pøijmout nástroje 

a drogy, které pøíslušely muži. Aby muž 

mohl pracovat, žena musela zùstat nevìdomá. 

Nejdùležitìjší okamžik v životì ženy, 

kdy je zøejmé, že zrod nového života je 

v její odpovìdnosti, se stal okamžikem, 

v nìmž triumfuje muž. Žena již netlaèí – 

naopak: dítì vytahuje (obvykle) muž a pod 

záminkou, že ji chce zbavit bolesti, ji pøipravuje 

o jeden z nejšastnìjších okamžikù 

jejího života. 

A zároveò muže uvádí do rozpakù tvorba 

mléka, které i pøes to všechno vytváøejí 

její plné prsy 3 . Tato èást jejího tìla mu 

v této chvíli ještì nepatøí. Prsy je tøeba 

zbavit mléka a vzít je dítìti. 

Novorozenì najednou potøebuje 

elektrické teplo, živoèišnou 

nebo umìlou potravu (tedy 

výrobky muže), ošetøovatelskou 

péèi. Ženské prsy jsou 

majetkem muže a dítìti jsou 

zapovìzeny. Na jedné stranì 

jsou stavìny na odiv v odvážných 

výstøizích, ale když jsou 

nabízeny dítìti, je to potají 

a jsou považovány za nìco 

potupného. 

Žena zùstává sama a bezradná. 

Pochopila, že její sexualita 

je metlou, znevýhodòuje 

ji, pøedstavuje pro ni nebezpeèí, 

které je tøeba utlumit, 

pøekonat nebo pøecházet. 

Smutnou cestou nabytá zkušenost 

se jí vryla do pamìti. 

Uvìøila, že její sexualita nachází 

výraz v jediném: v pohlavním 

aktu. Musela se mu 

vìnovat ve všech jeho podobách, 

bez výhrad, bez požadavkù, 

bez záruk. 

Mužùm se podaøilo podrobit 

si ženu tím, že zúžili její sexualitu 

jen na jedno jediné. 

Žena se musela vžít do role muže, u kterého 

má pohlaví jen jedinou biologickou 

funkci, a to plození. A z toho dlouhého tunelu 

se tak pomalu vynoøuje nový obraz 

ženy, ženy postrádající vlastní identitu. 


Když se zamyslíme, uvìdomíme si, že 

v èasopisech je dodnes prezentovaným 

vzorem ženskosti žena, která je pro muže 

co nejpøitažlivìjší. Její ženské rysy jsou 

stavìny na odiv a zdùrazòovány pouze 

v pøípadì, kdy jsou atraktivní pro opaèné 

pohlaví: plné boky a òadra, štíhlá postava, 

dlouhé nehty, umnì nalíèený oblièej, bohaté 

vlasy… Ale, kde zùstala matka? Sexuální 

pøitažlivost ženy je stavìna na piedestal, 

avšak mateøství pøísluší jen pohrdání. 

Za ženskou je považována žena, která 

je pasivní, poddajná a nonšalantní. Ale žena 

prùbojná, vzdìlaná, tvoøivá, žena, jež 

aktivnì utváøí svùj život, ta je považována 

spíše za mužatku. 

Avšak je žena skuteènì svobodná? Na 

trhu práce ji tento zakoøenìný vzor ženství 

poškozuje. Je považována pøedevším za 

sexuální objekt, a tak je pro ni tìžké získat 

øídící funkce, postavení, v nìmž by mìla 

urèitou zodpovìdnost. Je vydána na milost 

muži, musí mu být hotova sloužit. 

Podøizuje se pøíkazùm mužù s více èi ménì 

otcovským nebo donjuánským pøístupem 

uprostøed bezduché spoleènosti, kde 

je vystavena jejím nelítostným tlakùm, požadavkùm 

a stereotypùm. Je v podruèí lékaøe, 

který léèí její bolestivou, tabuizovanou 

nebo pøíliš silnou menstruaci; kontroluje 

její plodnost a snaží se zastøít vedlejší 

úèinky plynoucí z užívání antikoncepèních 

prostøedkù, tak hojnì pøedepisovaných, 

aniž by to bylo doprovázeno patøièným 

varováním; kontroluje její nevyhnutelná 

tìhotenství; pomáhá jí pøi dlouhých a bolestivých 

porodech; zbavuje ji nehodnotného 

a znevažovaného mléka. Pøirozené 

funkce jejího tìla ji uèinily zcela závislou 

na muži – mùžeme tedy ještì hovoøit 

o osvobození ženy? 

Sex je nyní pro muže a ženu synonymem 

využití pohlavních orgánù k autoerotickému 

ukájení. Avšak žena bohužel 

trpí i tentokrát. Bytostnì nemùže pøijímat 

sexualitu, jejímž cílem je pouhé ukojení 

sexuálního pudu, a tak jejímu tìlu zaèíná 

zvonit hrana: stává se frigidní. 4 

Psychiatrièka Marie N. Robinson vysvìtluje 

pøíèiny frigidity u moderní ženy 

následovnì: „Emoèní bahno, kterému øíkáme 

frigidita, se vyvíjí ze dvou neurotických 

postojù. Prvním je postoj k mužùm 

a druhým pak postoj k podstatì ženství.“ 

Frigidní žena muži závidí a touží po tom, 

aby se i ona stala mužem. Pokud jde 

o ženství, tak jí zcela uniká jeho biologická 

podstata nebo jí pohrdá, snaží se ji 

v sobì zapøít nebo se jí za každou cenu vyhnout. 

Ztráta její vlastní identity a osobní 

hrdosti zpùsobují, že nedokáže procítit radost, 

kterou by jí mohlo pøinášet sebepøijetí 

jako celistvé osobnosti. q 

Z knihy „Le cinq dimensions de la 

sexualité feminine“, jejíž autorkou 

je Daniele Starenkyj. 

JAKÝ MÁTE 

TEMPERAMENT? 

V každém z nás jsou pøítomny 

dva nebo více druhù temperamentù 

– jeden ze základní ètveøice 

však obvykle pøevládá. Žádný 

pøitom není lepší než ty ostatní. 

Nejdou-li rozdíly do extrému a jsou vhodnì 

usmìròovány, mohou mít – zvláštì v pøípadì 

manželské dvojice – pozitivní vliv. 

Poznání základních charakteristik našeho 

i partnerova temperamentu nám pomáhá 

lépe porozumìt zpùsobu bytí i reakcím 

každého z nás. Oboustranné hlubší 

porozumìní pak mùže vést i ke zlepšení 

vzájemné komunikace, upevnìní vztahu 

a dosažení uspokojivého stupnì partnerské 

intimity. 

SANGVINIK 

Hluèný vypravìè; „je ho všude slyšet“. 

Má zvýšenou potøebu mluvit a být støedem 

pozornosti. 

Má sklon k povrchnosti, rád zvelièuje. 

Je špatný posluchaè: má omezenou 

schopnost soustøedìní, èasto je roztržitý 

a nepozorný. 

Je zvyklý døív mluvit než pøemýšlet. 

Jeho rozhodnutí jsou mnohdy výsledkem 

spíše okamžitých pocitù než analytického 

uvažování. 

Nedokáže skrýt svùj neklid a rozèilení, 

a protože je orientován extrovertnì, snadno 

vybuchne. Jeho hnìv však nemá dlouhého 

trvání. Je veselý, hluèný, srdeèný, 

jeho vzhled je pøíjemný. Jelikož mu nikdy 

nechybìjí slova, plachý èlovìk mu èasto 

závidí. 

MELANCHOLIK 

Introvert. Je tìžké se dozvìdìt, co si 

myslí nebo co cítí. 

Spoléhá na analytickou úvahu. 

Jeho zkoumavá mysl je schopna posoudit 

všechny aspekty dané situace. 

Mluvit zaèíná teprve ve chvíli, kdy si vše 

promyslí a podrobí peèlivé analýze. 

Je schopen projevit celé spektrum duševních 

stavù (bývá náladový), nìkdy zachází 

až do extrémù: jednou mùže být uzavøený, 

deprimovaný a nedùtklivý, jindy naopak 

otevøený, pøátelský, ba až upovídaný. 

Snadno se poddává pocitùm, mnohdy 

není schopen své emoce usmìrnit. 

Své skuteèné pocity však vyjadøuje jen 

s obtížemi. 

Je perfekcionista; schopný, velmi citlivý. 

CHOLERIK 

Extrovert, který také hodnì mluví, 

ovšem ponìkud uvážlivìji než sangvinik. 

V rozhovoru nesnáší detaily, ve kterých 

si naopak libuje sangvinik. 

Má sklon klást spoustu zvídavých otázek. 

Dokáže se soustøedit na to, co je podstatné 

a zajímavé. 

Na rozdíl od sangvinika nedává s takovou 

lehkostí najevo své sympatie, nìkdy 

se zdá, jako by byl lhostejný k potøebám 

druhých. 

Má vùdcovské schopnosti, snadno se 

rozhoduje nejen za sebe, ale i za druhé. 

Je tvrdohlavý, rád vystupuje v roli vùdce, 

rád rozkazuje. 

Je intuitivní a rychlý ve svých odhadech 

a úsudcích. Nespoléhá na teoretické 

analýzy. 

Chce mít vždycky pravdu a vzhledem 

k tomu, jak je bystrý a praktický, ji také 

èasto má. 

Ve sporech je zvyklý vítìzit. 

V diskusi je èasto ironický, nìkdy až 

sarkastický. 

FLEGMATIK 

Mluví uvážlivì, klidnì a promyšlenì. 

Ve svém hodnocení je obvykle pøísný až 

kategorický. 

Je tìžké ho rozèílit. 

Vyhýbá se pøímé konfrontaci. Jeho 

heslem je „klid a mír za každou cenu“. 

Pøestože jen málokdy dá najevo nervozitu, 

je citlivìjší, než se zdá. 

Drží se zpátky, neprojevuje navenek 

své city. 

Výraz jeho tváøe je neproniknutelný, 

jakoby bez pohnutí. 

Obvykle je neteèný k tomu, co 

se odehrává v jeho okolí. 

Informace neposkytuje lehce. 

Dokáže myslet pohotovì, inklinuje 

k analýze a dedukci. 

Svou stálostí vzbuzuje dùvìru. 

Jeho suchý humor mnohé pøitahuje, 

životního partnera však mùže 

nudit. 

Je považován za dùvìryhodného 

a pøíjemného spoleèníka, dokud 

jeho pedantnost a lhostejnost nepodráždí 

nìkoho temperamentnìjšího. q 

komunikace 

Z knihy Nancy van Peltové „Umìní 

komunikace“. Vydalo nakladatelství 

Advent-Orion. 


BIOPOTRAVINY? 

COUNTRY LIFE! 



Vláknina snižuje riziko 

rakoviny úst a hltanu 

Vìdci zjistili, že lidé, kteøí konzumují 

nejvíce ovoce, zeleniny a celozrnných o- 

bilovin, mají asi polovièní riziko rakoviny 

ústní dutiny a hltanu v porovnání 

s lidmi, kteøí tìchto potravin konzumují 

nejménì. 

Ochranný úèinek zajišuje jak rozpustná 

vláknina nalézající se napøíklad 

v ovesných vloèkách èi v ovoci, tak nerozpustná 

vláknina nalézající se v semenech 

a ve slupkách ovoce. 

Studie zahrnovala asi 1 000 pacientù 

hospitalizovaných s rakovinou ústní dutiny, 

hltanu èi jícnu a témìø 2 000 pacientù 

hospitalizovaných z jiných dùvodù. 

International Journal of Cancer 

2001;91:283-287 

Obezita u dìtí ve vztahu 

ke konzumaci limonád? 

Výsledky jedné nové studie naznaèují, že 

s každou další (sladkou) limonádou, kterou 

dítì dennì vypije, stoupá riziko, že 

bude postiženo obezitou, o plných 60%. 

Asi 65% dospívajících dívek a 74% 

dospívajících chlapcù konzumuje tyto 

nápoje – z nichž vìtšina obsahuje velké 

množství cukru – na každodenní bázi. 

Studie, která trvala devatenáct mìsícù, 

zahrnovala 548 školních dìtí z Massachussets 

ve vìku 11 a 12 let. 

The Lancet 2001;357:505-508 

U MOØE? ALE 

ODPADKÙ! 

Množství odpadkù, které dnes 

produkujeme, je obrovské, vìtší 

než naše planeta dokáže unést. 

Vzpomenete si, co jste vèera hodili do koše? 

Možná obal od mléka èi sýru, sáèek od 

peèiva nebo papírovou krabici. Staré vìci 

vyhazujeme a kupujeme si nové. Podléháme 

trendu doby, reklamì a myšlenkám, 

že když budeme mít to èi ono, budeme 

krásnìjší, šastnìjší a naše vztahy budou 

harmoniètìjší. Nìkdy si už ani nepøipustíme, 

že naše spokojenost nezáleží na vìcech, 

kterými se obklopujeme. A všechno 

to plýtvání nazýváme zvyšující se životní 

úrovní. 

Nemùžeme souèasnì plýtvat a chtít dýchat 

èistý vzduch, pít èistou vodu, jíst zdravé 

potraviny a chodit do zelené pøírody. 

Mìli bychom ve vlastním zájmu šetøit pøírodní 

zdroje a produkovat co nejménì odpadu. 

Víte, co se dìje s vašimi odpadky? 

SKLÁDKY 

V Èeské republice se vozí na skládku 

celých 96% tuhého komunálního odpadu. 

Každá skládka pøináší rùzné problémy. 

Mohou to být hlodavci a hmyz pøenášející 

choroby. Každá skládka – i „bezpeènì“ 

zajištìná – pøedstavuje pro spodní vody 

a pùdu urèité riziko, je to taková èasovaná 

bomba. Z tìchto skládek mohou unikat 

nebezpeèné plyny a kapaliny poškozující 

životní prostøedí. V mnohých oblastech 

jsou dnes podzemní vody již tak zneèištìny, 

že lidé už nemohou pít vodu z vlastních 

studní. 

SPALOVÁNÍ 

Umožòuje využít energii z odpadu a snižuje 

množství skládkového odpadu až na 

10% objemu a 30-40% hmotnosti. Ale 

není to zadarmo. 

Pro èištìní spalin je tøeba drahé èistící 

zaøízení. Škodliviny v nìm zachycené je 

nutno ukládat na skládku nebezpeèného 

odpadu. I pøi nejmodernìjších technologiích 

filtrování se urèité množství jedovatých 

látek dostává do ovzduší. Statisticky 

je zjištìno, že jedna z nejmodernìjších 

spaloven, která za den spálí 2 250 tun odpadu, 

vypustí roènì do vzduchu 5 tun 

olova, 17 tun rtuti, 853 tun oxidu siøièitého... 

V oblastech, kde byly postaveny spalovny, 

se zvýšil výskyt onemocnìní rakoviny 

a poèet dìtí s vrozenými vadami. 

Jedna z nejvìtších spaloven tuhého komunálního 

odpadu v ÈR je v Brnì, øadu 

let se staví obrovská spalovna v Praze- 

Malešicích. 

Jsou vìci, které neovlivníme. Co ale u- 

dìlat mùžeme? 

OMEZOVAT MNOŽSTVÍ 

VZNIKLÉHO ODPADU 

Nejlépe se likviduje odpad, který nikdy 

nevznikne. Již pøi nákupu rozhodujeme 

o tom, kolik odpadù vyprodukujeme. 

Uvìdomme si, proè si urèitý výrobek ku- 

Jeèmen a brambory 

pro lepší pamì 

Nedávná studie zjistila, že starší lidé byli 

pøi testování pamìti úspìšnìjší, když 

pøedtím zkonzumovali 50 gramù (komplexních) 

uhlohydrátù (v tomto pøípadì 

šálek jeèmenných krup nebo o trochu 

více než šálek rozmaèkaných brambor), 

než když jen vypili sladký nápoj (zdroj 

jednoduchých cukrù). 

Studie zahrnovala dvacet lidí ve vìku 

od 60 do 82 let. 

American Journal of Clinical Nutrition 

2000;72:825-836 

NÌKDY SI UŽ ANI NEPØIPUSTÍME, ŽE NAŠE SPOKOJENOST NEZÁLEŽÍ NA 

VÌCECH, KTERÝMI SE OBKLOPUJEME. A VŠECHNO TO PLÝTVÁNÍ NAZÝ- 

VÁME ZVYŠUJÍCÍ SE ŽIVOTNÍ ÚROVNÍ. NEMÙŽEME SOUÈASNÌ PLÝTVAT 

A CHTÍT DÝCHAT ÈISTÝ VZDUCH, PÍT ÈISTOU VODU, JÍST ZDRAVÉ PO- 

TRAVINY A CHODIT DO ZELENÉ PØÍRODY. – MYSLÍME NA BUDOUCNOST? 


pujeme – skuteènì ho potøebujeme, nebo 

nás jenom zlákala reklama? Tady je pár 

typù k pøemýšlení. 

Choïte na nákupy s vlastní taškou. 

Nejlepší je plátìná, vydrží podstatnì déle 

než reklamní „igelitka“. 

Omezovat spotøebu zboží na jedno 

použití (jednorázové plastové talíøe, pøíbory 

a kelímky, papírové ruèníky, baterie, 

zapalovaèe, které nelze znovu naplnit, hodinky 

s nevymìnitelnou baterii aj.) Víte, že 

existují talíøky a kelímky z otrub, které ètyøi 

hodiny nepropustí vodu a po použití je 

mùžete sníst? 

Omezujte spotøebu baterií. Elektrické 

spotøebièe je lepší napájet ze sítì. Výroba 

jedné baterie spotøebuje mnohonásobnì 

více energie, než kolik je pak baterie 

schopna poskytnout. 

Pøihlížejte k tomu, jak je výrobek zabalen. 

Vìtšina zboží se dnes dává do plastových 

obalù – které doma okamžitì vyhodíme! 

Dávejte pøednost váženému zboží. 

V nìkterých prodejnách zdravé výživy 

(mezi nì patøí i Country Life), si mùžete 

navážit obiloviny, luštìniny, sušené ovoce 

a oøechy do papírových sáèkù, se kterými 

mùžete pøíštì znovu jít nakupovat. Je to 

tak jednoduché, že? 

Dávejte pøednost výrobkùm z recyklovaných 

materiálù, jako jsou tøeba sešity 

z recyklovaného papíru. 

Pištì si poznámky po obou stranách 

papíru. 

Obálku od dopisu znovu využijte, tøeba 

pro vzkaz, který neposíláte poštou. 

Dejte pøednost zboží, které nemá zbyteènì 

mnoho obalù. Krabièka na tubu se 

zubní pastou, krabièka na mýdlo 

zabalená ve fólii, krabièka na konzervu 

– to jsou všechno obaly, které 

mají pouze reklamní úèel. Tyto 

obaly samozøejmì platíme my, zákazníci, 

v cenì zboží. 

Zboží kupujme v pøimìøenì velkém 

balení. Mnoho malých obalù 

znamená více odpadu. 

Kupujte zboží od místních výrobcù. 

Snižuje se tím dopravní 

vzdálenost – a tím i produkce škodlivin, 

které s sebou doprava pøináší. 

Jistì sami pøijdete na mnoho 

dalších zpùsobù, jak pøedcházet 

vzniku odpadu. 

životní prostøedí 

A CO TAKHLE 

RECYKLACE? 

Recyklace znamená výrobu z 

druhotných surovin, tedy z materiálù 

výrobkù již použitých. Oproti výrobì 

z prvotních surovin pøináší mnoho výhod: 

napø. úsporu pøírodních zdrojù, menší 

zneèištìní životního prostøedí pøi výrobì, 

využití odpadu, který by jinak bylo nutno 

skládkovat nebo spalovat. 

Recyklace však jako každá výroba zneèišuje 

životní prostøedí. Nìkteré materiály 

nelze recyklovat vùbec nebo jen velmi 

obtížnì (napø. Tetra Pak – známé krabice 

na mléko, složené z vrstvy papíru, plastu 

a hliníku). Základním pøedpokladem recyklace 

je tøídìní odpadu. 

TØÍDÌNÍ ODPADU 

V DOMÁCNOSTI 

Sbìr do kontejnerù se u nás rychle rozšiøuje. 

Je závislý na spolupráci nás, obèanù, 

kteøí ve svých domácnostech oddìlenì 

shromažïujeme využitelné složky 

odpadu. 

Papír se sbírá do kontejnerù nebo se 

vykupuje ve výkupnách. Do sbìru patøí: 

èasopisy, noviny, papírové sáèky, lepenka, 

kartony, knihy bez vazby, poèítaèové 

papíry, sešity atd. 

Do sbìru nepatøí: mastný papír zneèištìný 

potravinami a lepidly, papír povoskovaný, 

omyvatelný a tvrzený, dehtový 

a asfaltový papír, pauzovací a kopírovací 

papír, papír kombinovaný s kovovou nebo 

plastovou folií, vazby knih atd. 

Sklo se nejèastìji sbírá do kontejnerù – 

zvláš bílé a barevné. Do sbìru nepatøí: 

zrcadla, záøivky, uzávìry lahví a porcelán. 

Plasty se také shromažïují v kontejnerech. 

Jen je velmi obtížné je zpracovávat, 

protože to jsou smìsy mnoha rùzných 

chemikálií. U nás se zpracovávají hlavnì 

bílé PET lahve. 

Textil vykupují nìkteré výkupny, ojedinìle 

se sbírá do kontejnerù. Vykupovaný 

textil musí být suchý, èistý, zipy a knoflíky 

je nutno odstranit. Nevykupuje se textil 

plesnivý, silnì impregnovaný, zneèištìný 

od chemikálií, pláštìnky, koberce a koženky. 

q 

Libor Vilímovský, 

Recyklaèní skupina Praha 

EKOLOGICKÉ 

MYCÍ, ÈISTÍCÍ 

A PRACÍ 

PROSTØEDKY 

ECOVER 

COUNTRY LIFE 

Melantrichova 15, P-1 

Mìjte dìti pøed tøicítkou! 

Velká dánská studie na 1,5 miliónu žen 

(z nichž více než 13 000 onemocnìlo 

rakovinou prsu) zjistila, že u tìch žen, 

které mìly první dítì pøed dosažením 

25 let, riziko rakoviny prsu ještì dále 

klesalo s každým dalším dítìtem, které 

mìly pøed tøicítkou. Ochrannì tedy pùsobil 

nejen nižší vìk pøi narození prvního 

dítìte (jak se vìdci již døíve domnívali), 

ale i rození dalších dìtí. 

Obecnì platí, že ženy, které mají více 

dìtí, mají nižší riziko onemocnìní rakovinou 

prsu; výsledky této studie ale naznaèují, 

že to platí pouze pro ty, které 

mají dìti v relativnì mladém vìku. 

Epidemiology 2001;12:68-73 

Málo kyseliny listové 

– hodnì infarktù 

Ve studii na 689 dospìlých mìli lidé 

s nejnižší hladinou folátù více než dvojnásobné 

riziko úmrtí na kardiovaskulární 

onemocnìní oproti lidem s nejvyšší 

hladinou folátù. 

Folát, neboli kyselina listová, je vitamínem 

(øady B), který se nachází v zelené 

listové zeleninì, v játrech èi v droždí. 

Tento vitamín zøejmì chrání srdce a cévy 

tím, že snižuje hladinu homocysteinu, 

vedlejšího produktu metabolismu, 

který je dáván do vztahu se zvýšeným rizikem 

infarktu a mozkové mrtvice. 

Archives of Internal Medicine 

2000;160:3258-3262 

Nezdravý vztah, i srdce 

Ve studii na 300 ženách, které utrpìly 

infarkt anebo mìly velké bolesti na prsou, 

zjistili vìdci, že ty z nich, které prožívaly 

ve svém manželství velký stres, 

mìly trojnásobné riziko dalších srdeèních 

potíží oproti ženám, jejichž manželství 

fungovalo bez problémù. Na druhé 

stranì pracovní stres nemìl na srdeèní 

zdraví žen žádný vliv. 

Journal of the American Medical 

Association 2000;284:3008-3014 


SEMENA 

POKOJE 

Chceš vidìt zázrak? Zkus toto. 

Vezmi semeno o velikosti pihy. 

Dej ho nìkolik centimetrù do zemì. 

Zajisti mu dostatek vody, 

svìtla a hnojiva. A pøiprav se. 

Zemì se zaène hýbat. Nevadí, že 

hlína je mnohonásobnì tìžší než 

semeno. Semeno ji vytlaèí. 

Každé jaro na celém svìtì snílkové zasadí 

droboulinká semínka nadìje do pøevrácené 

zemì. A každé jaro se jejich nadìje 

vzepøou proti nemožnému, tlaèí, rozvíjejí 

se a rozkvétají. 

Nikdy nepodceòuj sílu semene. 

Pokud vím, tak pisatel epištoly, Jakub, 

nebyl farmáøem. Pøesto vìdìl o síle semene, 

které je vloženo do dobré pùdy. 

„Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo 

rozsévají pokoj.“ 

Princip pokoje je stejný jako princip ú- 

rody. Nikdy nepodceòuj sílu semene. 

Dobrým pøíkladem toho je pøíbìh 

o Heinzovi. Evropa roku 1934. Mor Hitlerovy 

nenávisti proti Židùm nakazil kontinent. 

Nìkterým se podaøilo utéct. Mnohé 

to stálo život. Ovšem jedenáctiletý Heinz 

si z toho vzal ponauèení. Poznal sílu zasetých 

semen pokoje. 

Heinz byl Žid. 

Bavorskou vesnici Fürth, kde Heinz žil, 

zaplavily hordy Hitlerových stoupencù. 

Heinzùv otec, uèitel, ztratil práci. Na ulicích 

vzrùstalo napìtí. 

Židovské rodiny se pøimkly k tradicím, 

které je držely pohromadì – zachovávání 

soboty, slavení svátkù Jom 

Kippur nebo Nového roku. 

Zabìhlé a staré zpùsoby dostaly 

nový význam. 

A když se ulice staly bitevním 

polem, taková jistota znamenala 

pøežití. 

Hitlerova mládež se toulala po 

okolí a vyhledávala potyèky. Mladý 

Heinz se v tom všem nauèil pohybovat 

s nejvyšší obezøetností. 

Když vidìl, že se blíží skupina mladíkù, 

pøešel na druhý chodník. 

Nìkdy rvaèce unikl – jindy ne. 

Jednoho dne, v roce 1934, se 

schylovalo k nevyhnutelnému 

støetu. Heinz se ocitl tváøí v tváø 

hitlerovskému rváèi. Zdálo se, že 

potyèka je nevyhnutelná. Tentokrát však 

vyvázl bez zranìní. Ne kvùli tomu, co u- 

dìlal, ale kvùli tomu, co øekl. Nebil se, 

pouze promluvil. Pøesvìdèil rváèe, že boj 

by byl zbyteèný. Svými slovy udržel protivníka 

v šachu. A tady si Heinz uvìdomil, 

k zamyšlení 

jakou moc mají slova. Poznal, že jazykem 

mùže udržet mír. 

Od té chvíle se zaèal uèit velkému u- 

mìní: používat slova, aby se pøedešlo konfliktu. 

To mìlo pro mladého Žida v Hitlerem 

utlaèované Evropì pøímo životní význam. 

Pozdìji – ke svému štìstí – Heinzova 

rodina uprchla z Bavorska a odjela do 

Ameriky. Pozdìji si uvìdomil, jaký vliv 

mìly tyto mladické zkušenosti na jeho další 

vývoj. 

Stal se div. Když Heinz vyrostl, jeho 

jméno se stalo synonymem pro mírová 

jednání, pøi kterých ho lidé poznávali jako 

budovatele mostù. Rozhodnì znal sílu 

dobøe voleného slova pokoje. Je možné, 

že se to nauèil právì na bavorských ulicích. 

Neznáš ho jako Heinze. Znáš ho pod 

jeho anglickým jménem Henry, které pozdìji 

pøijal. Henry Kissinger. 

Nikdy nepodceòuj sílu semene. 

Jak se ti daøí zasévat semena pokoje? 

Možná nikdy nebudeš povolán k tomu, 

abys øešil mezinárodní konflikty, ale urèitì 

se ti naskytne možnost, udìlat nìco mnohem 

užiteènìjšího: pøinést niterný pokoj 

ztrápeným srdcím. 

Ježíš nám ukázal, jak to dìlat. Nevidíme 

ho pøíliš èasto, že by smiøoval sváøené 

strany nebo øešil konflikty. Mùžeme však 

být svìdky toho, jak èetnými skutky lásky 

vytváøí v lidských srdcích harmonii a pokoj: 

umývá nohy lidem, kteøí ho pozdìji 

zradili, stoluje se zkorumpovaným daòovým 

úøedníkem, prokáže èest høíšné ženì, 

kterou spoleènost odvrhla. 

Budoval mosty tím, že hojil rány. 

Pøedcházel konfliktùm tím, že se dotýkal 

nitra. Vytváøel soulad tím, že zaséval semena 

do správných srdcí. 

Udìlej pro mne nìco. Zastav se na 

chvíli a zamysli se nad tìmi, kteøí jsou souèástí 

tvého svìta. Projdi se galerií tváøí, 

které pro tebe nìco znamenají. Prolistuj si 

v duchu obrázky lidí, se kterými se èasto 

setkáváš. 

Vidíš jejich tváøe? Tvùj partner. Tvùj 

nejlepší pøítel. Pøátelé ze høištì. Tvoje dìti. 

Teta na druhém konci mìsta. Soused 

vedle v domì. Nová sekretáøka v práci. 

Zastav se na chvíli a já ti øeknu, jak se 

nìkteøí cítí. Nedávno jsem navštívil našeho 

rodinného lékaøe. Po sedmnácti letech 

to byla první prohlídka od té poslední povinné 

na støední škole. 

Protože jsem péèi o své zdraví tak dlouho 

zanedbával, chtìli to nyní dohnat. 

Zaèali kolem mne bìhat. Jedna sestra 

mne položila na lehátko a na mùj hrudník 

umístila nìkolik pøísavek. Jiná sestra ovinula 

kolem mé ruky gumovou manžetu 

a malým balónkem zaèala pumpovat, až 

UDÌLEJ PRO MNE NÌCO. ZASTAV SE NA CHVÍLI A ZAMYSLI SE NAD TÌMI, 

KTEØÍ JSOU SOUÈÁSTÍ TVÉHO SVÌTA. PROJDI SE GALERIÍ TVÁØÍ, KTERÉ 

PRO TEBE NÌCO ZNAMENAJÍ. PROLISTUJ SI V DUCHU OBRÁZKY LIDÍ, SE 

KTERÝMI SE ÈASTO SETKÁVÁŠ. – ZASTAV SE NA CHVÍLI... 


mne rozbrnìla ruka. Potom mé píchli do 

prstu, (což vždycky trochu bolí) a øekli mi, 

abych naplnil zkumavku, (což je vždy 

strašné). Pak mne odvedli do místnosti, 

kde jsem se mìl svléknout a poèkat na 

doktora. 

Nìco na tom bude, že když je èlovìk 

mìøen, postrkován a píchán, že se nakonec 

cítí jako hlávka salátu nìkde ve skladu 

zeleniny. Já jsem si tak pøipadal. Sedìl 

jsem na malé židlièce a zíral na zeï. 

Mohu ti øíct nìco, s èím jsi se možná 

také setkal, ale možná jsi na to už zapomnìl. 

Ve svém okolí máš nìkoho, kdo se 

cítí právì tak, jako jsem se já cítil v oné 

místnosti. Každodenní shon a postrkování 

nás vede k tomu, že jsme pøepracováni 

a opotøebováni. Nìkdo z galerie tvých 

známých sedí na chladné kovové židli nejistoty, 

svírá kousek nemocnièního pláštì 

a žije v obavì, že vyjde najevo, jak málo 

zdravé sebedùvìry a životní jistoty má. 

A právì ta osoba nutnì potøebuje slyšet 

slova pokoje. 

Nìkdo ve tvé blízkosti potøebuje, abys 

pro nìj udìlal to, co doktor Jim udìlal pro 

mne. 

Jim je malomìstský doktor ve velkém 

mìstì. Pamatuje si jména a schovává fotografie 

všech dìtí, které pomáhal pøivést 

na svìt. A tøebaže je velice zamìstnán, 

pøece u nìho máš pocit, že jsi jeho jediný 

pacient. 

Po krátkém rozhovoru a nìkolika otázkách 

o mém zdravotním stavu odložil složku 

s mým jménem a øekl: „Teï na chvíli 

sundám mùj doktorský pláš a promluvíme 

si jako pøátelé.“ 

Rozhovor trval možná pìt minut. 

Zeptal se mne na moji rodinu. Zeptal se 

na mou práci. Chtìl vìdìt, jestli prožívám 

nìjaké stresové situace. Øekl mi, že dìlám 

ve sboru dobrou práci a že rád ète moje 

knihy. 

Nic mimoøádného, nic dotìrného. 

Nešel hloubìji, než jsem ho nechal. Mìl 

jsem však pocit, že by šel až úplnì na dno, 

kdybych to potøeboval. 

Po tìch nìkolika minutách se doktor 

Jim ujal své práce. Gumovým kladívkem 

mi poklepal na koleno, podíval se do krku, 

prohmatal bøicho, poslechl na hrudníku... 

Když byl hotov a já jsem si znovu zapnul 

košili, odložil opìt svou vážnou doktorskou 

tváø a pøátelsky se zmínil o tom, 

že bych nemìl na svých bedrech nosit tíhu 

svìta. „A radím ti,“ dodal, „abys mìl 

rád svou manželku a dìti, protože když to 

tak vezmeš, tak bez nich mnoho neznamenáš.“ 

„Dìkuji, Jime,“ øekl jsem. 

Rozlouèili jsme se a on odešel – rozsévaè 

v lékaøském plášti. 

Chceš vidìt zázrak? Zasej tedy do 

hloubky lidského života slovo lásky. Vyživuj 

ho úsmìvem a modlitbou a sleduj, co 

se stane. 

Zamìstnanec je 

pochválen. Manželka 

dostane kvìtiny. 

Žena upeèe koláè 

a rozdìlí se 

se sousedkou. 

Vdova je potìšena. 

Prodavaè je 

obdarován úsmìvem. 

Zamìstnanec je pochválen. Manželka 

dostane kvìtiny. Žena upeèe koláè a rozdìlí 

se se sousedkou. Vdova je potìšena. 

Prodavaè u benzinového èerpadla je obdarován 

úsmìvem. Kazatel je povzbuzen. 

Zasévání semen pokoje je jako zasévání 

semen fazole. Nevíš, jak to funguje, ale 

víš jen, že to funguje. Semena jsou rozseta 

a pùda bolesti je odhrnuta. 

Pamatuj na princip, na nìmž se to 

všechno dìje. Nikdy nepodceòuj sílu semene. 

Bùh nám v tom dal pøíklad. Když bylo 

jeho království zpustošeno a lidé zapomnìli 

na jeho jméno, zasel semeno. Když 

pùda lidských srdcí vyschla, zasel semeno. 

Když se náboženství stalo pouhým obøadem, 

zasel semeno. 

Chceš vidìt zázrak? Podívej se, jak své 

vlastní símì zasadil do lùna židovské dívky. 

Vyrùstalo jako køehká ratolest s koøeny 

ve vyprahlé zemi. Toto semeno vyrašilo 

a svùj život pak strávilo odsouváním kamenù, 

které se ho snažily udržet pod zemí. 

Posláním tohoto semene bylo odsouvat 

kameny z pùdy svého otce. 

Kameny zákonictví, které byly tìžkým 

bøemenem na zádech lidí. 

Kameny útlaku, které lámaly kosti. 

Kameny pøedsudkù, jež odraly potøebné. 

A nakonec to byl poslední kámen, který 

vyzkoušel sílu semene. Kámen smrti. 

Pøed hrob lidmi pøivalený a satanem zapeèetìný. 

Na chvíli to vypadalo, že semeno 

zùstane navždy v zemi. Na chvíli se 

zdálo, že kámen je pøíliš velký, než aby 

mohl být odvalen. 

Ale potom, nìkde v srdci zemì, se 

Boží semeno pohnulo, zatlaèilo a vypuèelo. 

Zemì se zachvìla a náhrobní kámen se 

odvalil. A kvìt Velikonoc se rozvinul. 

„Blaze tìm, kdo pùsobí pokoj, nebo 

oni budou nazváni syny Božími.“ q 

Ukázka z knihy Maxe Lucada 

„Potlesk nebes“. Vydalo nakladatelství 

Luxpress. Knihu je možno 

zakoupit v prodejnì Country Life 

v Praze v Melantrichovì ulici. 

PANE, TY VÍŠ... 

Pane, Ty víš, že stárnu a brzy 

budu stará. Chraò mì 

pøed upovídaností a zvláštì 

pøed neblahým návykem 

chtít do všeho mluvit. Nedej, 

abych se domnívala, že 

musím dát do poøádku záležitosti 

druhých. Pøi mých 

zkušenostech a mé moudrosti 

je to ovšem žalostné, 

nedat druhým na nich podíl. 

Ale ty víš, Pane, že konec 

koncù potøebuji nìkolik 

pøátel… 

Neodvažuji se prosit Tì, 

abych umìla s neselhávající 

úèastí poslouchat náøky 

bližních nad jejich bolestmi. 

Jen mi pomoz, abych to trpìlivì 

vydržela, a zamkni mi 

ústa, když jde o mé vlastní 

starosti a nemoci. Léty jich 

pøibývá a s nimi roste náklonnost 

je vypoèítávat. 

Nechci Tì také prosit o lepší 

pamì, jen mi dej trošku 

víc pokory a ménì sebejistoty, 

když mé vzpomínky nesouhlasí 

se vzpomínkami 

druhých. Dej mi dùležité poznání, 

že se mohou tu a tam 

mýlit. 

Pomoz mi, abych zùstala 

vlídná a milá. Nemám ctižádost 

být svìticí (s nìkterými 

je tak tìžko vydržet), ale zlá 

stará žena je jedno z mistrovských 

dìl ïáblových. 

Uèiò mne soucitnou, ale 

ne sentimentální, ochotnou, 

ale ne vtíravou. 

Dej mi nacházet dobro, 

kde jsem je netušila, a objevovat 

schopnosti u lidí, do 

kterých bych to neøekla. A 

daruj mi, Pane, pøívìtivost, 

abych jim to umìla øíci. 

Amen. 


Naklíèená celozrnná 

rýže hodnotnìjší 

Levnou a jednoduchou metodou, jak 

zvýšit výživovou hodnotu celozrnné rýže, 

mùže být její namáèení do vody. 

Vìdci namáèeli hnìdou rýži (natural) 

po dobu dvaadvaceti hodin. Namáèení 

stimuluje ranou fázi klíèení (vzniknou 

asi 1 mm dlouhé klíèky); tím se aktivují 

spící enzymy, které se snaží pøedat klíèícímu 

výhonku tu nejlepší výživu. 

Naklíèená rýže obsahuje více vlákniny, 

vitamínù a minerálù než nenaklíèená 

rýže. Obsahuje též asi trojnásobné 

množství lysinu, což je aminokyselina 

potøebná pro rùst a obnovu tkání. 

Rýže se pìstuje v teplých klimatických 

oblastech již po celá tisíciletí. Obyvatelé 

Èíny, Indonésie a Indie, celkem 

2,5 miliardy lidí (neboli polovina svìtové 

populace) jsou na rýži závislí jako na 

základní potravinì. V pøíštích dvaceti letech 

stoupne poèet lidí závislých na rýži 

asi o další 1,2 miliardy. 

Nápoje s obsahem kofeinu 

zvyšují riziko potratu 

Dr. Cnattingius s kolegy z Karolinska 

Institute ve Stockholmu porovnával 

562 žen, u kterých došlo k potratu – a 

to mezi šestým a dvanáctým týdnem tìhotenství 

–, s kontrolní skupinou 953 

žen, které byly rovnìž tìhotné, ale k potratu 

u nich nedošlo. 

Mezi ženami nekuøaèkami došlo k více 

potratùm u tìch, které dennì vypily 

více než 100 mg kofeinu, než u tìch, 

které jej pøijaly ménì. Jeden šálek (americké) 

kávy obsahuje asi 100 mg kofeinu. 

Vysoký denní pøíjem kofeinu – 

500 mg a více – pøitom znamenal zdvojnásobení 

rizika. 

The New England Journal 

of Medicine 2000;343:1839-1845 

Nedostatek sluneèního 

svitu v pozadí nespavosti 

Ve studii na deseti obyvatelích domu 

s peèovatelskou službou zjistili vìdci, že 

vystavení sluneènímu záøení zlepšilo 

problémy s nespavostí, kterými tito vesmìs 

starší lidé trpìli. Souèasnì došlo ke 

zvýšení produkce melatoninu, hormonu, 

který podle všeho pomáhá regulovat 

spánek. 

Výsledky studie tedy naznaèují, že 

prosté vystavení sluneènímu svitu mùže 

napomoci dobrému noènímu spánku. 

To mùže být zvláš dùležité ve stáøí, 

kdy, podle nìkterých výzkumù, produkce 

melatoninu klesá. 

Journal of Clinical Endocrinology 

and Metabolism 2001;86:129-134 

ZAHRADA, 

PROSTOR RÁJE 

Biblický ráj není výrobek èlovìka 

(sr. Gn 11, 4), nýbrž dílo Hospodinovo 

(Gn 2, 8). Hospodin Bùh 

vysadil zahradu v Edenu na východì 

(obrat „na východì“ lze také 

pøeložit „od pradávna“) a vložil 

(dosl. œjm!) tam èlovìka, jehož 

zformoval (jacar). 

Ráj si tedy nestvoøil Bùh pro sebe. To my 

si dìláme s oblibou sami svùj ráj, a to i na 

úèet druhých. Bùh tvoøí ráj pro svého 

partnera – èlovìka. Kdo si dìlá ráj pro sebe, 

pøedevším pro sebe, tomu se èasem 

pod rukama promìní v peklo. 

Tím se ukazuje první z dùležitých rysù 

ráje: Vzniká tam, kde je nìkdo hotov být 

tu pro druhého. Nejdøív Hospodin pro 

Adama – èlovìka, nebo Bùh v Kristu pro 

èlovìka, pak i (Boží) èlovìk pro (dalšího) 

èlovìka. 

V hebrejském slovese natah jde o sázení 

èi štípení. Je to technický termín zahradnické 

práce: sázení, zalévání, opatrování. 

Hospodinovi dal ten ráj práci – a dává 

ji každému, kdo pokraèuje v tomto díle 

štípení. 

RÁZEM SVÉHO JEDNÁNÍ 

Hospodin nepostavil èlovìka do ráje, 

aby si v nìm lebedil a užíval, nýbrž (Gn 2, 

15) aby jej obdìlával a støežil. Sloveso 

„obdìlával“ (hebr. abad) znamená také 

sloužit, napø. Bohu nebo nìjaké dobré èi 

zlé vìci, podobnì jako latinské colo, z nìhož 

je odvozen jak výraz kultura, agrikultura 

(zemìdìlství), tak i kult. 

Èlovìk slouží Bohu tím, když se staví 

do služby Božího díla, když v nìm pokraèuje 

podle Boží vùle. To je jiné vyjádøení 

toho, co se øíká o úkolu èlovìka v Gn 1, 

26: „Bùh stvoøil èlovìka, aby byl jeho 

obrazem, stvoøil ho, aby byl obrazem 

Božím...“ 

Samozøejmì, èlovìk nemùže Boha zobrazovat 

svým vzhledem, protože Bùh nijak 

nevyhlíží. Ale dostal za úkol zobrazovat 

Boha a jeho milostivou vùli, jeho lásku 

a vìrnost rázem svého jednání. A podstatou 

tohoto Božího jednání je být tu pro 

druhé. Tak se láskou zakládá i pìstuje ráj. 

PØED PLOTEM, ZA PLOTEM 

Jenže Boží zahrada, ráj, je stále znovu 

ohrožován lidskou svévolí, a to zvenèí – 

svévolí tìch druhých, i zevnitø – mou vlastní 

svévolí. Proto dostává èlovìk úkol tento 

ráj nejen (láskou) vzdìlávat, nýbrž i (sebekázní) 

støežit. 

Tento prostor ráje musí být „zahradou“, 

to jest je tøeba, aby byl zahražen, 

chránìn pøed tím, co by jej znièilo. O takovém 

chránìní hovoøí obrazným zpùsobem 

slavná píseò o vinici u Iz 5, 1-4: Hospodin 

udìlal vše, aby nesla dobrou úrodu, 

ale ona nevydala dobré hrozny. 

Tím se dostáváme k otázce „plotu“ kolem 

vinice. Není neprostupný a nepøekroèitelný; 

naopak ti, kdo jdou kolem vinice, 

jsou zváni, aby do ní vstoupili a zaèali na 

ní pracovat, jak vypráví známé podobenství. 

Plot má jinou funkci: Ukazuje zøetelnì, 

kde je zahrada Boží – ráj, a kde už není, 

kde už jsme mimo nìj. 

BEZPROSTØEDNÌ A „NAŽIVO“ 

A tím se dostáváme k další dùležité o- 

tázce: Co tvoøí podstatu ráje? 

Je to Boží blízkost, nezkalené obecenství 

s Bohem, který se volnì prochází(vá) 

po ráji a tak svou pøítomností ráj stále znovu 

vzdìlává, zakládá i udržuje. S tìmi, kdo 

jsou v ráji, pak hovoøí zcela bezprostøednì. 

Nìco z toho okoušejí ti, jimž se modlitby 

promìòují v živý rozhovor s Bohem. 

V RÁJI SE JÁSÁ – I SELHÁVÁ 

A ještì se alespoò krátce zmiòme 

o tom, co se v ráji dìlá. Dalo by se to 

opsat známým obratem, že se tam chválí 

Hospodin. Ale øeknu to ještì ostøeji: v ráji 

se jásá. Však Adamova píseò nad Evou 

(Gn 2, 23) je jásot tvora, který byl vysvobozen 

ze samoty a našel sebe sama v druhém. 

To je smysl hebrejské vazby „jemu 

na roveò“ – lenegdo ve verších 18 a 20. 

Ovšem v ráji se i selhává, když se tam 

nìkdo zaène bavit s Pokušitelem, uposlechne 

jeho rady a pøestoupí Boží pøíkaz. 

Dìláme to všichni. Karel Barth nám kdysi 

v Basileji v semináøi øekl: „Každý z nás 

znovu zaèíná Adamùv pøíbìh“. A tím se 

i s Adamem a Evou ocitáme na cestì do 

vyhnanství. Vzdalujeme se Bohu a ráj se 

nám ztrácí. 

Obdìlávání zùstává, ale z obdìlávání 

ráje láskou se stává obdìlávání zemì a s ní 

toho, co pomíjí (3, 23). Ze zahrady ráje je 

ohrada bídy, kde má své místo nedùvìra, 

námaha a smrt. Namísto dùvìry v blízké- 


Ráj si nestvoøil 

Bùh pro sebe. 

To my si dìláme 

s oblibou sami svùj ráj, 

a to i na úèet druhých; 

Bùh však tvoøí ráj pro 

svého partnera, èlovìka. 

Kdo si dìlá ráj 

pro sebe, pøedevším 

pro sebe, tomu se 

èasem pod rukama 

promìní v peklo. 

ho Boha – nedùvìra k vnitønì vzdálenému 

bližnímu, namísto spontánnosti Ducha – 

námaha a obtíže tìla, namísto radostného 

spoèinutí v Boží náruèi na konci našich 

dnù – smrt jako kletba zmarnìní a nicoty. 

To je stav v zajetí høíchu. 

NÁVRAT DO RÁJE 

Je možná cesta zpìt, je možné se vrátit 

do ráje? 

Jistì, kniha Zjevení ve svém závìru líèí 

vlastnì obnovu ráje, ovšem už ne v podobì 

zahrady, nýbrž v podobì nového 

Jeruzaléma. Ale je tu celá øada shodných 

rysù. Ty ukazují, že za øeèí obrazù je stejná 

skuteènost. Tento návrat ovšem mùžeme 

vyjádøit rùzným zpùsobem: jako následování 

Ježíše, jako úzkou cestu, jako pavlovskou 

víru v Krista, jako obnovu vztahu 

k Bohu pokáním a obrácením. 

Rád bych však tuto skuteènost vyjádøil 

ve výrazech Geneze. A zde je dùležitý signál 

v závìru Gn 3, 22-24, v èásti o andìlích 

s plamenným meèem. Vykládá se 

tam, že Bùh nechce, aby èlovìk, odvrácený 

od Boha, vztáhl – a to svévolnì! – ruku 

po ovoci stromu života. Tím by se jeho 

roztržka s Bohem stala definitivní. K tomu 

øíká tedy Bùh své milosrdné „Ne!“ Proto 

je cesta nazpìt do ráje støežena cheruby 

a plamenným meèem. To znamená, vyjádøeno 

obraznì, že je uzavøena pro všechny, 

kdo se bojí Božího ohnì a nechtìjí se 

„spálit“, ba ani „pøipálit“. 

A pøece „Hospodin, náš Bùh, je oheò 

sžírající“ (Dt 4, 24). Kdo chce „svùj život 

(svou duši) zachovat (Mt 16, 25), ten o nìj 

pøijde“, øíká Ježíš. Jinak øeèeno: Kdo chce 

ráj nejdøív pro sebe, ten se pøes ty ohnivé 

cheruby do Boží zahrady nedostane. Kdo 

nehledá království Boží pøedevším (Mt 6, 

33), tomu nakonec vše dùležité vypadne 

z rukou. Cesta do ráje se mu neotevøe. 

A pøece je to cesta zøetelná, jasná a 

pøímá: Ježíš Kristus nám ji staví pøed oèi 

každým svým krokem. Staèí vykroèit. Kéž 

nám k tomu dá Bùh svým duchem sílu. q 

ThDr. Jan Heller 

VITAMÍN B-12 

U VEGETARIÁNÙ 

I když ve velké vìtšinì pøípadù – 

asi z 95% – dochází k nedostatku 

vitamínu B-12 u nevegetariánù 

a je dùsledkem jeho špatného 

vstøebávání, i vegetariáni by mìli 

pøíjmu vitamínu B-12 vìnovat 

pozornost. 

Vegani mohou získávat malá množství 

B-12 z potravin, které jsou kontaminovány 

mikroorganismy, které tento vitamín 

produkují; v jejich stravì ale chybí spolehlivé 

zdroje této živiny – pokud tento vitamín 

nepøijímají ve formì vitamínových 

doplòkù nebo potravin, které jsou o nìj 

obohaceny. 

Studie ukazují velmi jasnì, že vegani 

mají mnohem nižší hladiny vitamínu B-12 

v krvi než lakto-ovo-vegetariáni èi lidé, 

kteøí konzumují maso. Podle jedné studie 

byly hladiny B-12 u veganù, lakto-ovovegetariánù 

a „masožravcù“ 120, 230 

a 430 pg/ml (v uvedeném poøadí). 

Hladiny pod 200 pg/ml jsou považovány 

za nedostateèné. Jedna vìdecká autorita 

se dokonce domnívá, že tato hladina by 

mìla být vyšší než 350 pg/ml, aby byla 

dostateèná 15 . Studie provedená ve Weimarském 

institutu v Kalifornii se zabývala 

lidmi, kteøí se 12 až 340 mìsícù živili veganskou 

stravou. Šedesát procent z nich 

mìlo hodnoty vitamínu B-12 v séru pod 

hladinou, která se obvykle považuje za 

normální, tj. pod 200 pg/ml, a 46% mìlo 

hodnoty pod 160 pg/ml. Ti vegani, 

kteøí pili sójové mléko obohacené o vitamín 

B-12, mìli hladiny, které byly bohatì 

v normálních mezích – v prùmìru 389 

pg/ml.Vzhledem k tomu, že tìlo vitamín 

B-12 ukládá do zásoby, vegani s nízkým 

pøíjmem vitamínu B-12 jsou èásteènì závislí 

na tìchto zásobách; v dùsledku toho 

mùžeme oèekávat, že se tyto zásoby budou 

èasem snižovat. Výzkum to potvrzuje. 

V jedné studii mìli ti lidé, kteøí se živili vegansky 

po dobu roku až pìti let hladinu vitamínu 

B-12 v krvi v prùmìru 170 pg/ml, 

ti, kteøí byli vegany šest až deset let, mìli 

již prùmìrnì jen 118 pg/ml. Sérové hladiny 

u nevegetariánù dosáhly v této studii 

úrovnì 500 pg/ml. 17 

I když mléèné výrobky a vejce jsou 

zdrojem vitamínu B-12, lakto-ovo-vegetariáni 

mívají nižší hodnoty než „všežravci“; 

nìkteré studie naznaèují, že mohou dosahovat 

hranièních hodnot. Studie vypracovaná 

v Austrálii na 234 lakto-ovo-vegetariánech 

a 11 veganech zjistila prùmìrné 

sérové hodnoty vitamínu B-12 ve výši 

269 pg/ml, v porovnání s 395 pg/ml 

u kontrolní skupiny nevegetariánù. 18 

A nakonec, ani lidé, kteøí konzumují 

maso, se nemohou domnívat, že tím mají 

automaticky zajištìn dostatek vitamínu 

B-12. Studie USDA na 3 000 dospìlých 

lidech (ve stáøí od 26 let do více než 65 

let) zjistila, že 39 procent tìch, kteøí jedli 

maso, mìli hladiny vitamínu B-12 

v krvi pod 350 pg/ml; mezi jednotlivými 

vìkovými skupinami pøitom byl jenom 

malý rozdíl. 19 I když se jedná o hladinu, 

která je v normálním rozpìtí, jde souèasnì 

o hodnotu, která byla spojována se 

zvýšením hladiny homocysteinu. Studie 

rovnìž zjistila, že ti, kteøí užívali 

doplòky vitamínu B-12 nebo potraviny 

obohacené o tento vitamín, 

mìli nižší riziko, že u nich dojde 

ke vzniku avitaminózy, než ti, 

kteøí získávali vìtšinu vitamínu 

B-12 z masa. Je možné, že obsah 

vitamínu B-12 v mase se vaøením 

snižuje anebo že je nìjakým zpùsobem 

vázán tak, že jeho vstøebávání 

se tím snižuje. A již je dùvod 

jakýkoliv, veganská a lakto-ovo-vegetariánská 

strava, která obsahuje 

potraviny obohacené o vitamín 

mýty a omyly 

B-12 nebo doplòky tohoto vitamínu, 

mùže znamenat daleko lepší 

ochranu pøed nedostatkem vitamínu 

B-12 než diety, které obsahují 

jako hlavní zdroj vitamínu B-12 maso. q 

Pøetištìno z èasopisu Loma Linda 

University – Vegetarian Nutrition 

Health Letter, May 2000, Volume 

3, Number 5. 


SKÁKAL PES 

PØES OVES... 

Oves setý patøí do rodu jednodìložných 

z èeledi lipnicovitých. 

Botanikové si dodnes lámou hlavu, 

kde vlastnì tento kulturní o- 

ves vznikl. Ale jasné je, že prvními 

úspìšnými pìstiteli a šiøiteli 

ovsa byli slovanské kmeny. Od 

Slovanù pøevzali oves Germáni, 

pro nìž se pozdìji stal hlavním 

zdrojem obživy. 

Starovìké kulturní národy – Egypané, 

Øekové a Øímané – oves neznaly. Setkaly 

se s ním poprvé pøi bojových výpravách 

u Germánù. Své nejvìtší uplatnìní nalezl 

oves u severských národù. Vloèková ovesná 

kaše, zvaná porridge, je dodnes oblíbeným 

jídlem Skotù, Irù a Anglièanù. 

Tradiènì je tento pokrm konzumován ve 

formì vydatné a syté snídanì a èasto se u- 

vádí do souvislosti s tìlesnou zdatností 

Anglosasù. 

Souèasná nejrozšíøenìjší odrùda se 

jmenuje Adam. Zrno tohoto bezpluchého 

ovsa se pøi výmlatu úplnì oddìlí od pluch 

a plev a nemusí se již dále loupat. Oves 

vyžaduje chladnìjší a vlhèí podnebí, proto 

je typickou podhorskou a horskou obilovinou. 

Na pùdu je oves nenároèný. Na 

poli oves snadno rozeznáte od pšenice èi 

žita. Jeho kvìtenství totiž není klas, kde 

jsou zrna nahlouèena u sebe, ale 

vzdušná lata. Zralá lata ovsa vydávají 

ve vìtru šustivý zvuk. 

Oves má vysoký obsah bílkovin 

15-20%. (Podle profesora Koniga 

se jeden kilogram ovesných vloèek 

v tomto ohledu vyrovná 1,52 kg 

hovìzího masa nebo 5 litrùm mléka.) 

Také tuk ovsa (obsahuje jej asi 

7%) je složen pøevážnì z žádoucích 

nenasycených mastných kyselin. 

Oves má hodnì železa, pøibližnì 

tolik jako fíky a špenát. Dobøe je také 

zastoupen vápník a hoøèík, který 

pøíznivì pùsobí na nervovou 

soustavu spolu s vitamíny øady B 

a lecitinem. Ovesná zrna mají hodnì 

vlákniny, která podporuje èinnost 

støev, snižuje hladinu cholesterolu 

v krvi a èistí tìlo od karcinogenních 

látek. 

Oves je lehce stravitelný a výživný. 

Je proto vhodnou potravinou 

v dobì nemoci a rekonvalescence, dále 

pro dìti a ženy v období tìhotenství a kojení. 

Oves dodává sílu a energii, pùsobí 

pøitom blahodárnì na podráždìné nervy 

jako pøírodní sedativum. 

produkty a recepty 

OVES – ZÁKLADNÍ PØÍPRAVA 

1 šálek bezpluchého ovsa (eurorýže), 

2 šálky vody, špetka soli 

Oves namáèíme asi 12 hodin. Propereme, 

dáme do tlakového hrnce a uvedeme 

do varu. Sbíráme vzniklou pìnu, osolíme 

a hrnec uzavøeme. Vaøíme 40-50 minut, 

mùžeme i déle (pro lepší stravitelnost). 

Uvaøený oves podáváme jako pøílohu, 

nebo nám mùže posloužit jako základ 

zeleninových karbenátkù, polévek èi pro 

rizoto. 

OVESNÉ RIZOTO 

1/2 šálku ovsa, 1/2 šálku rýže, 1/2 

šálku fazolí, 1 cibule, sezamový olej, brokolice, 

mrkev, umeocet, èesnek 

Oves a fazole pøedem namoèíme. 

Pøidáme rýži natural a zhruba ètyøi šálky 

vody. Uvedeme do varu, sbíráme pìnu. 

Vaøíme asi jednu hodinu. Na oleji osmažíme 

cibulku, kterou pøidáme do uvaøených 

obilovin. Mrkev nakrájíme na kostky, brokolici 

na malé kousky, vše smícháme dohromady 

a dochutíme umeoctem, solí, bazalkou 

popø. èesnekem. Vaøíme ještì 15- 

20 minut, až se voda odpaøí. 

VLOÈKOVÉ KARBANÁTKY 

3/4 šálku jemnì nakrájené cibule, 1 pl 

olivového oleje, 2 šálky vody, 4 lž sójové 

omáèky shoyou, 2 stroužky rozetøeného 

èesneku, 3/4 lž bazalky, 1/2 lž dobromyslu, 

2 pl sluneènicového semínka, 2 

šálky ovesných vloèek 

Na oleji osmahneme cibulku. Pøidáme 

vše ostatní (kromì vloèek) a vaøíme 5 minut. 

Pøidáme vloèky a vaøíme dalších pìt 

minut. Pøikryjeme poklicí a necháme hodinu 

odstát. Kopeèkovaèem nebo nabìraèkou 

namoèenou ve vodì formujeme 

karbanátky, které 35 minut peèeme pøi 

170 O C v troubì na peèícím papíøe. Obrátíme 

a peèeme ještì dalších pìt minut. 

Karbanátky mají mít zlatohnìdou barvu a 

je lepší je upéci ménì, aby nebyly pøesušené. 

Podáváme se zeleninovým salátem. 

ZELENINOVÉ ŠÁVY 

EDEN BIO 

s obsahem cenných látek 

ÈERVENÁ ØEPA 

RAJÈATOVÁ 

CELEROVÁ 

MRKVOVÁ 

ZELNÁ 

a mnohé další... 



FIRMA EDEN POUŽÍVÁ PØI VÝROBÌ 

SVÝCH ZELENINOVÝCH ŠÁV BIO 

POUZE POSTUPY, KTERÉ ZAJISTÍ U- 

CHOVÁNÍ MAXIMÁLNÍHO OBSAHU 

ŽIVIN. ZELENINA SE LOUPE VE 

VODNÍ PÁØE A MECHANICKY LISU- 

JE. ZÍSKANÁ ŠÁVA SE POTÉ NE- 

CHÁ ZAKVASIT, KRÁTCE SE ZA- 

HØEJE A IHNED STÁÈÍ. 

KVÌTÁK NA MOZEÈEK 

1 kvìták, 1 cibule, 1 pl sezamového o- 

leje, 1/2 šálku ovesných vloèek, 1 pl maizeny, 

1 lž kurkumy, sùl 

Cibulku osmažíme na oleji a pøidáme 

uvaøený kvìták (rozebraný na rùžièky). 

V hrneèku si rozmícháme vloèky, maizenu, 

kurkumu a vodu. Tímto bešamelem 

zalijeme kvìták a ještì pár minut povaøíme. 

Zdobíme zelenou petrželkou. 

OVESNÁ KAŠE Z TERMOSKY 

1 šálek ovesných vloèek, 3-4 šálky vaøící 

vody 

Vloèky propláchneme vodou a dáme 

do termosky. Zalijeme vøelou vodou a necháme 

v uzavøené termosce do rána odstát. 

Ráno pøidáme podle chuti sušené sójové 

mléko, rozinky, oøechy nebo opražené 

sluneènicové semínko se solí a zelenou 

petrželku. 

OVOCNÉ LÍVANCE 

1/2 šálku celozrnné hladké mouky, 

1/2 šálku jemných ovesných vloèek, 2 jablka, 

2 pl medu, 1/2 šálku vody. 

Mouky smícháme s vloèkami, pøidáme 

špetku soli a med. Do tìsta nahrubo nastrouháme 

jablka. Podle potøeby pøidáme 

vodu, tak, aby vznikla tužší hmota. Lívance 

rozprostøeme na vymaštìný plech a peèeme 

v troubì nebo klasicky smažíme na 

oleji. q 


MOØSKÁ 

ØASA KOMBU 

Kombu je hlubokomoøská zelenina 

rostoucí v èistých, chladných 

vodách severu. U nás je známá 

také pod názvem „kelp“. 

Nejkvalitnìjší kombu roste ve velkých 

hloubkách s klidnými oceánskými proudy. 

Velmi kvalitní japonské kombu se sklízí 

z chladného severního moøe u ostrova 

Hokkaido. 

Kombu tvoøí tvrdé listy (dorùstající délky 

5-10 metrù), které po usušení mají tmavì 

zelenou barvu. Nìkdy bývají potaženy bílým 

pøírodním práškem. To je zpùsobeno 

kyselinou glutaminovou, díky níž jsou luštìniny 

vaøené s kombu lépe stravitelné 

a rychleji se uvaøí. 

Kombu obsahuje dva jednoduché cukry 

– fucosu a mannit, které mohou být dùležité 

pro diabetiky, protože nezvyšují hladinu 

cukru v krvi. 

Øasa kombu je bohatá na kyselinu alginovou, 

která jí dodává pøíjemnou chu. 

Tato nestravitelná kyselina pùsobí jako pøirozený 

èistiè støev – odstraòuje ze stìn tlustého 

støeva usazeniny a jedy, chrání pøed 

vstøebáváním tìžkých kovù. 

Kombu pomáhá zbavovat tìlo cholesterolu, 

chrání pøed vysokým krevním tlakem 

a celkovì pøíznivì ovlivòuje metabolismus. 

V Japonsku se používá i jako léèebný prostøedek 

pøi zánìtu tlustého støeva. 

Kombu je jednou z øas nejbohatších na 

jód. Po staletí ji Èíòané používali pøi poruchách 

štítné žlázy. Kombu obsahuje aminokyseliny, 

které mírnì stimulují sliznice 

a lymfatický systém. 

Pro srovnání obsah vybraných živin ve 

100 g kombu a v 100 g kravského mléka: 

kombu kravské mléko 

vláknina 3,0 g 0 

bílkoviny 7,3 g 3,5 g 

tuky 1,1 g 3,5 g 

uhlohydráty 51,9 g 4,9 g 

vápník 800 mg 118 mg 

železo 15 mg stopy 

jód 300 mg 0 

fosfor 150 mg 93 mg 

draslík 5 800 mg 144 mg 

vitamín A 430 IE 140 IE 

vitamín C 11 mg 1 mg 

POLÉVKA S KOMBU 

10 cm øasy kombu, 4 ks sušené houby 

shiitake, 1/4 šálku nakrájené šalotky nebo 

pórku, 3 šálky vody, 1 pl sójové omáèky 

shoyou, tofu nakrájené na kostièky, škrob 

kuzu 

Kombu a houby si pøes noc namoèíme 

a ráno je nakrájíme na proužky. Øasu, 

houby a sójovou omáèku vaøíme asi 1/2-1 

hodinu v tlakovém hrnci. Pøidáme šalotku 

a tofu, ještì 10 minut povaøíme a nakonec 

zahustíme 1 lž škrobu kuzu. 

Tato polévka je velmi posilující, je vhodná 

i pro pacienty trpící rakovinou, pøi rekonvalescenci, 

celkové únavì a nervovém 

vyèerpáním. Obsahuje velké množství minerálù, 

údajnì zvyšuje i sexuální vitalitu 

a sílu. 

KOMBU SE ZELENINOU 

Do hrnce vložte asi 2,5 centimetru 

dlouhý proužek kombu, pøidejte trochu 

vody a navrch naskládejte nakrájenou zeleninu. 

Povaøte na mírném ohni asi 30 

minut, na závìr pøidejte ještì kapku sójové 

omáèky shoyou. 

Vhodné kombinace zeleniny: tvrdá dýnì 

hokkaido a cibule, mrkev a brokolice, 

mrkev a hrášek, kvìták a brokolice, kapusta 

a kukuøice, zelí a mrkev. Výsledkem 

je mírnì sladká chu zeleniny. 

KUBA 

500 g krup (jeèné, špaldové), 250 g 

hrachu, 10 cm kombu, 1 šálek nakrájených 

hub (sušené pøedem namoèit) cibule, 

èesnek, majoránka, kmín, olej, sójová 

omáèka 

Na oleji osmažíme cibulku. Pøidáme 

kroupy, hrách, kombu, houby a koøení 

a vaøíme asi 1-2 hodiny na mírném ohni 

s dostatkem vody. Na závìr necháme zapéct 

v troubì (až zaène povrch rùžovìt). 

Podáváme se zelným salátem nebo lehce 

napaøenou kapustou. 

MERUÒKOVÉ PYRÉ 

5 cm øasy kombu, 100 g fazolí adzuki, 

100 g sušených nesíøených merunìk 

Øasu a fazole namoèíme pøes noc. Vaøíme 

30 minut, pøidáme meruòky a vaøíme 

ještì dalších 30 minut – až fazole zmìknou. 

Uvaøenou smìs rozmixujeme na 

hladký krém, podáváme s rýžovou kaší 

a zdobíme vlašskými oøechy. q 

Pøipravuje Kateøina Kukosová 

LAST MINUTE! 

rekondièní 

a výukový pobyt 

NEWSTART ‘01 

1.-8. 4. 2001 

(hotel Maxov) 

Jizerské hory 

tel. 2431-6406 

poslední volná místa 

Jedlé kaštany 

Jedlé kaštany jsou plody kaštanovníku 

setého (pozor nezamìòujte s tzv. 

kaštanem koòským). 

Tento strom (nìkdy keø) patøí do 

èeledi bukvovitých. Má 8-25 cm dlouhé 

tuhé listy, které jsou na okrajích 

pilovité. Plodem je tmavohnìdá kulovitá 

nažka – kaštan. Najdeme jej v listnatých 

lesích na suché, kamenité, výhøevné 

pùdì. V lidovém lékaøství se 

používá proti kašli a èernému kašli. 

Jedlý kaštan je oblíbenou pochoutkou 

v oblasti Støedozemí, kde se používá 

ve formì mouky nebo pyré. 

Mouka se pøidává do peèiva, chleba, 

palaèinek nebo kaší. Jedlé kaštany 

konzumujeme peèené nebo vaøené. 

VAØENÉ KAŠTANY 

Nožem naøízneme tvrdou slupku, 

aby kaštany pøi vaøení nepukaly, a vaøíme 

ve vodì 20-30 minut. Vychladlé 

kaštany oloupeme a buï použijeme 

k další úpravì nebo konzumujeme 

pøímo. Kaštany mají vysoký obsah 

škrobu, nízký obsah tukù, obsahují vitamíny 

øady B, dále vápník, hoøèík, 

draslík a fosfor. q 

SÓJOVÝ NÁPOJ 

PROVAMEL 

èistì ze sójových bobù 

- BIO NATURAL - 

- S KALCIEM - 

S PŠENIÈNÝMI KLÍÈKY 




AKTUALITY CL 

Sleva 10% v restauraci! 

Milí pøedplatitelé, tìší nás, že i my mùžeme 

trochu pøispìt k Vašemu lepšímu zdraví 

– a to tentokrát (ovšem zcela výjimeènì) 

nejenom pøehršlí nejrùznìjších informací 

a doporuèení! 

Jako drobnou pozornost pøijmìte od 

nás (u pøíležitosti tøetích narozenin naší 

restaurace) malý dárek na celý letošní rok: 

slevu 10%, kterou v restauraci Country 

Life Melantrichova (pouze zde, neplatí pro 

Jungmannovu) získávají celoroèní pøedplatitelé 

Pramenù zdraví (na rok 2001). 

Vy, naši vìrní pøedplatitelé, si tedy mùžete 

již pøi své další návštìvì naší provozovny 

v Melantrichovì 15 (Praha 1) vyzvednout 

v prodejnì pøírodní kosmetiky 

(naproti vchodu do restaurace) prùkazku 

(na své jméno), která Vás bude opravòovat 

k èerpání slevy (není tøeba se vykazovat 

dokladem o zaplacení.) 

Prosíme, abyste prùkazky pøedkládali 

ještì pøed zaèátkem markování u pokladny 

a usnadnili tak plynulý provoz. (Dovolujeme 

si souèasnì upozornit, že prùkazka 

je ryze osobní a nepøenosná.) 

Na další milá shledání nad chutným jídlem 

v restauraci Country Life se tìší 

Robert Žižka, šéfredaktoor 

Chcete se stát autorem 

vegetariánské kuchaøky? 

Pøesnìji øeèeno: spoluautorem nové èistì 

vegetariánské kuchaøky? 

Pak nám pøineste svoje vlastní oblíbené 

recepty (bez použití živoèišných i jinak nezdravých 

produktù). Každou støedu vybereme 

a pøipravíme podle (nejménì jednoho) 

takto doporuèeného receptu jídlo – i 

s uvedením jména autora (budete-li si to 

ovšem pøát)! Recepty je možno odevzdávat 

u pokladny restaurace Country Life. 

Všechny vybrané recepty (až do konce 

roku 2001) se stanou souèástí vegetariánské 

kuchaøky, která vyjde tìsnì pøed vánocemi 

roku 2001. Autoøi receptù budou 

mít pøi zakoupení této kuchaøky nárok na 

odbìr ještì jednoho výtisku s 50% slevou. 

Autoøi tøí nejlepších receptù získají na 

celý rok 2002 v restauraci Country Life 

50ti, 30ti a 20ti procentní slevu pøi každém 

nákupu, jehož hodnota pøesáhne 

100,- Kè. 

Recepty pøijímáme ihned, nejpozdìji 

však do 30. záøí 2001. Na recepty pøipište 

svoje jméno (pokud chcete, aby bylo u- 

vedeno v kuchaøce) i adresu – pro pøípad 

Vaší výhry v soutìži o nejlepší recepty. 

Recepty na každý týden (a do kuchaøky) 

bude vybírat Roman Uhrin, autor kuchaøky 

„Zdraví, které chutná“. Hodnotit 

soutìž o nejlepší jídla bude kolektiv kuchaøù 

Country Life. 

Dobrou chu každou støedu (ale i jindy) 

s Vašimi oblíbenými jídly pøeje Vaše oblíbená 

restaurace Country Life a 

Roman Uhrin, šéfkuchaø 

Víte, jak se vyrábí tofu? 

Tofu vzniklo v Èínì pøibližnì v 8. století 

našeho letopoètu, kdy Èíòané zjistili, že 

sójové boby je možno zpracovávat jako 

mléko a srážením vytváøet hmotu pøipomínající 

tvaroh nebo sýr. Pro své cenné 

vlastnosti se tofu pozdìji rozšíøilo do 

Japonska a postupnì i do celého svìta. 

Tofu obsahuje velké množství lehce 

stravitelných bílkovin. Neobsahuje (samozøejmì) 

cholesterol, je však velmi kvalitním 

zdrojem vápníku, hoøèíku a železa. 

Z vitamínù v nìm nalezneme zejména vitamíny 

skupiny B a vitamín E. 

Pro výrobu tofu jsou tøeba velmi kvalitní 

sójové boby s vysokým obsahem bílkovin 

(32 a více procent). Sójové boby se 

omyjí a namoèí do vlažné vody, pøièemž 

teplota vody je pro dobu namáèení rozhodující. 

Po dobrém nabobtnání se sójové 

boby propláchnou a rozemelou, tím jsou 

pøipraveny na vaøení. 

Doba vaøení je závislá na teplotì a tlaku. 

Díky vyspìlé technologii firmy Takai 

se pøí vaøení pomocí páry odstraní ze sójových 

bobù jejich charakteristická vùnì. 

Po dùkladném uvaøení se extrakcí oddìlí 

mléko od okary (tj. od rozemleté vylisované 

sóji). 

Mléko se stáèí do nádob a vysráží výtažkem 

z moøské vody Nigari. Pøi srážení 

se z mléka oddìlí syrovátka a zbylá kaše 

se vloží do forem a citlivì zatíží lisem. Po 

dùkladném vylisování se již hotové tofu 

vloží do chladících van, kde se pod tekoucí 

vodou rychle zchladí. Dále se krájí a balí 

ve vakuové balièce. Po zabalení tofu u- 

skladníme v chladnièce pøi teplotì do 5 O C. 

Takto se vyrábí lahodný sójový sýr 

tofu u firmy VETO (www.tofu.cz), která je 

jeho pøedním tuzemským producentem. 

Chu tofu je velmi jemná, dá se øíct až 

bezvýrazná. Barva je témìø bílá. Tofu mùžeme 

krájet, strouhat, šlehat, péct, vaøit, 

smažit... Dobrou vlastností tofu je také 

schopnost pøijímat do sebe rùzné chutì. 

Proto mùžeme tofu upravovat pøidáváním 

vhodného koøení nebo ingrediencí, a to 

jak v slané èi sladké, tak i v kyselé úpravì. 

Mùžeme jej ale také používat pøímo – bez 

jakékoliv tepelné nebo chuové úpravy. 

K úpravì tofu existují stovky receptù: 

z tofu se dají dìlat polévky, hlavní jídla, zákusky, 

saláty, zmrzliny, krémy atd. Ale 

o tom více až nìkdy pøíštì... 

Na další spokojené zákazníky se tìší 

majitel a øeditel firmy VETO 

Marek Petráèek, firma VETO 

NENÍ MARKET 

JAKO MARKET 

Vážení zákazníci, 

milí pøátelé, 

když jsem v bøeznu roku 2000 pøešel 

z „marketu“ o rozloze 2 300 m 2 do 

pozice vedoucího maloobchodních 

støedisek Country Life, byl jsem velmi 

pøekvapen tím, co všechno (a v jakém 

poètu zamìstnancù) je možné v tak 

stísnìných prostorách nabídnout tak 

velkému množství zákazníkù! 

S odstupem èasu jsem stále více 

pøesvìdèen o tom, že by naše práce 

ztrácela smysl, kdyby se odehrávala 

jaksi anonymnì, bez dobrých a høejivých 

vztahù s Vámi, našimi zákazníky. 

Domnívám se, že èasopis Prameny 

zdraví (ve kterém bychom rádi vytvoøili 

prostor i pro Vás, pro Vaše dotazy 

a pøipomínky) mùže být jednou z možností, 

jak spolu lépe a efektivnìji komunikovat. 

Vašemu zájmu nasvìdèují dopisy, 

které dostávám. Již v loòském roce 

jsem od nìkterých z Vás získal cenné 

kontakty na èeské výrobce biopotravin, 

dále pak øadu rùzných námìtù na 

zkvalitnìní našich služeb. Samozøejmì 

se budeme snažit na Vaše podnìty odpovídat 

(a to nejen na stránkách 

Pramenù zdraví) a informovat o stavu 

situace. 

Ekologická farma Country Life 

v Nenaèovicích na Berounsku již (vedle 

nabídky zrnin) produkuje pod odborným 

vedením pana ing. Pospíšilíka 

i (bio)zeleninu a (bio)ovoce; s úrodou 

z letošního roku se tak možná již brzy 

setkáte, a to nejen v restauraci, ale i na 

pultech naší prodejny v Melantrichovì 

ulici è. 15 v Praze. 

Pro druhou polovinu tohoto roku 

pøipravujeme pro mimopražské zákazníky 

možnost nákupu v Country Life 

na dobírku. O zpùsobu nabídky Vás 

budeme informovat v nìkterém z následujících 

èísel Pramenù zdraví. 

Jedním z dùležitých rozmìrù èinnosti 

našeho personálu by mìla být 

i schopnost zasvìcenì poradit zákazníkùm. 

Naši prodavaèi proto v souèasné 

dobì procházejí (a i nadále budou procházet) 

školením, které sleduje aktuální 

vývoj v oblasti zdravé výživy, se zvláštním 

zamìøením na biopotraviny. 

Jen pøíjemné zkušenosti v provozovnách 

Country Life Vám pøeje 

Jindøich Ludvík, 

vedoucí MO støedisek 


CUKRÁRNA BEZ CUKRU 

Chutné a zdravé recepty na sladkosti pro ty nejnároènìjší – tedy 

nejen bez použití tukù (a ostatních produktù) živoèišného pùvodu, 

ale i bez cukru. 

Bezlepkové bochánky 

2/3 šálku sójových bobù, 3 šálky vody, 1 pl medu, 2 pl oleje, 1/2 

šálku strouhaného kokosu, 1/4 šálku hl. kukuøièné mouky, 1/2 lž soli 

Sóju pøes noc namoèíme, ráno vodu slijeme a boby propláchneme. Pøidáme 

ostatní pøísady podle seznamu (kromì mouky) a mixujeme do hladka. Nakonec 

pøidáme mouku a umícháme øidší tìsto. Tìsto rozetøeme na vymazaný plech 

a peèeme jednu hodinu pøi 180 O C. (Mùžeme ho i vložit do vymazaných pøedehøátých 

formièek.) 

Vzniklé bochánky (buchtu) potøeme domácí marmeládou a posypeme kokosem. 

Domácí marmeláda 

1/2 šálku datlí, 1/2 šálku sušených nesíøených merunìk 

Datle a meruòky pøes noc namoèíme, ráno vodu slijeme a do hladka mixujeme. 

Je to vynikající marmeláda bez cukru. 

Strouhaný dezert 

1/2 kg hladké celozrnné mouky, 5 pl karobu, 2 dl kukuøièného 

oleje, 2 dl vody, 1 lž soli 

Vypracujeme tuhé tìsto, které rozdìlíme na dvì èásti. První èást nastrouháme 

na dno vymazaného plechu. Na nìj vložíme jáhlový pudink nebo kukuøiènou kaši. 

Horní vrstvu opìt tvoøí nastrouhané tìsto. Celý dezert peèeme pùl hodiny 

pøi 180 O C. 

Pøipravuje Kateøina Kukosová 

OTEVØENO V COUNTRY LIFE 

Melantrichova 15, Praha 1 

Obchod: Po-Èt 8-19, Pá 8-16(18), Ne 11-18 

Restaurace: Po-Èt 9-20.30, Pá: 9-16(18), 

Ne 11-20.30 

Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-16(18) 

Jungmannova 1, Praha 1 

Obchod: Po-Èt 8:30-18:30, Pá 8:30-16(18) 

Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá 10-16(18) 

Ès. armády 20, Hostivice u Prahy 

Po-Èt 8:30-13:30, 14:00-16:30 

Pá 8:30-13:30 

Country Life – kde se jídlo stává lékem! 

KOSMETICKÝ 

KOUTEK CL 

Borovice lesní 

Pøi procházkách zimní pøírodou jehliènaté 

stromy vždy více vyniknou. Bývají 

to jediné kousky zelenì, na kterých si 

naše oko mùže v šedi zimy odpoèinout. 

Borovice lesní je strom s nepravidelnou 

korunou. Kmen je rezavì èervený. 

Listy jsou jehlicovité, zasazené po dvou 

v zkrácených vìtévkách – brachyblastech. 

Samèí kvìty jsou jehnìdy. V kvìtnu 

se z nich šíøí žlutý pyl. Ten si hledá 

cestu k samèím èerveným šišticím. Ty 

postupnì dozrávají a døevnatí. Mají kulovitý 

tvar a jsou hezkou pøírodní ozdobou. 

Borovice má ráda písèité a skalnaté 

pùdy a také slunce. Døevo borovice 

obsahuje hodnì pryskyøice. V dobách 

moru v 17. století se døevo a letorosty 

pálily na ulicích – borovice má totiž silné 

antiseptické vlastnosti. Jehlièí obsahuje 

látku pinosolvin, která hubí bakterie 

a zastavuje rùst tuberkulózních 

bacilù. 

V pøírodním léèitelství se používají 

mladé letorosty (obsahují silice alfa-pinen, 

falandren a limonen), dále tøísloviny 

a hoøèiny. 

Borovicová koupel 

1 hrst èerstvých letorostù pøelijeme 

1 litrem vaøící vody a vlijeme do koupele. 

Používá se pøi revmatismu, svalové 

únavì, ale také jako sedativum pøi 

nespavosti a neurotických potížích. 

Pro domácí použití je nejjednodušší 

éterický olej z jehlièí borovice. Má silné 

fytoncidní úèinky, tzn. jedná se 

o pøírodní antibiotikum. Používá se pøi 

nachlazení, chøipce, astmatu, chronické 

bronchitidì – a také pøi kuøáckém 

kašli. 

ÉTERICKÝ OLEJ 

se aplikuje formou inhalace, staèí 

dát pár kapek do aromalampy. Éterický 

olej z borovice je obsažen napø. 

v pøípravku z éterických olejù CLIMA- 

ROME, který si mùžete zakoupit v prodejnì 

pøírodní kosmetiky Country Life. 

Na závìr Vám pøeji, aby vùnì borovice 

dodala Vašim domovùm teplo – a 

Vám sílu do posledních chladných dnù! 

Prodejna pøírodní kosmetiky 

COUNTRY LIFE 



pøírodní lékárna 

HORKÁ KOUPEL PRO ŽENY 

Sedací koupel pro ženy pøipravíme tak, že do malé vanièky vlijeme 

horkou vodu – voda má být co nejteplejší, ale nemìla by 

pøesáhnout 46°C. 

Voda by vám vsedì mìla sahat pod pupek, zbytek tìla mìjte pøikrytý. Ve vanì 

zùstaòte 15-20 minut. Když koupel ukonèíte, zùstaòte v teple a bìžte rovnou do 

postele. 

Horká koupel tohoto typu podporuje látkovou výmìnu, zvláštì pohlavních 

a moèových orgánù. Doporuèuje se pøi všech ženských problémech – nemoci vajeèníkù 

a dìlohy, poševní výtok, bolestivá menstruace, køeèe, frigidita, zánìty moèového 

mìchýøe atd. 

Koupel opakujte 

dennì po dobu jednoho 

týdne až deseti dnù. 

Pro zlepšení antiseptických 

úèinkù mùžete 

pøidat pár kapek éterického 

oleje z èajovníku 

(Tea Tree Oil). 

Pøi cystickém onemocnìní 

nebo výtoku 

pøidejte do koupele vývar 

ze sušených listù bílé 

øedkve. Asi ètyøi 

svazky listù vaøte 30 minut ve vodì a pøidejte hrst soli. Tento vývar mùžete 

použít také na mytí. 

Pøi aplikaci pøírodních léèebných prostøedkù pamatujte, že ty nejjednodušší 

postupy jsou obvykle ty nejúèinnìjší. q 

Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého životního stylu 

PRAMENY ZDRAVÍ 

za èástku 148,- Kè/roèní pøedplatné (è. 1-6/2001) - vèetnì poštovného 

Prosím o zasílání na následující adresu: 

Jméno a pøíjmení 

Adresa 

Datum 

Podle knihy dr. A. Trashové „NEWSTART – Hydroterápia“. 

Za zdravím do pøírody – a do Country Life! 

Podpis 

Vyplnìný lístek zašlete, prosím, na adresu redakce: 

U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 (tel/fax: 02/2431-6406) 

Na Slovensku rozesílá OZ Život a zdravie, Záhonok 1195/19, 960 01 Zvolen, tel/fax: (0855) 536-2585 

KLUB ZDRAVÍ: 

Setkání pøíznivcù zdravého životního 

stylu pokraèují ve tøech cyklech. 

Na své si tak pøijdou nejen zájemci 

o nové recepty (s ochutnávkou z kuchynì 

Country Life) – uvádìjí Jiøina 

Krejzová a Gesine Gomola, ale i ti, 

kteøí chtìjí mít jasno v tom, jaká opatøení 

jsou pro zlepšení zdraví skuteènì 

ta nejefektivnìjší (cyklus „Stop nemocem“ 

vede ing. Robert Žižka), èi tací, 

které více zajímá problematika vztahù 

i ve spojení s výživou (kurz køesanské 

psychologie pøednáší autor knihy „Život 

– náhoda nebo zámìr“ RNDr. Vladimír 

Král). 

KURZ ZDRAVÉHO VAØENÍ 

28. bøezna Ovoce, zelenina, 

brambory 

25. dubna Oøechy a semena 

23. kvìtna Koøenìní a ochucování 

STOP NEMOCEM 

14. bøezna Sùl nad zlato – aneb 

vitamíny a minerály 

pro vaše zdraví 

11. dubna Není tuk jako tuk 

– cholesterol, máslo, 

margarín... 

9. kvìtna Jak jíst dosyta a zùstat 

štíhlý (Pozor na diety!) 

KURZ KØESANSKÉ 

PSYCHOLOGIE 

21. bøezna Jak se povznést nad 

nepøíjemné okolnosti 

4. dubna Být šastný - iluze 

nebo možná realita? 

18. dubna Jak se vyrovnat se 

špatným pøístupem 

2. kvìtna Jak se zbavit zklamání 

16. kvìtna Co s únavou? 

Restaurace Country Life 


VŽDY STØEDA V 18 HODIN! 

Bližší informace o programu 

získáte na tel. 2431-6406 

Èasopis PRAMENY ZDRAVÍ 

Vydává Country Life s.r.o. 

U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 

tel/fax: (02) 2431-6406 

Šéfredaktor: Ing. Robert Žižka 

Ilustrace: Olga Pazerini 

Registraèní èíslo MK ÈR 7115 

Podáváno jako „Obchodní tiskovina“ 

na základì smlouvy èíslo 10639/01 

s Èeskou poštou, Sazeèská 603/9, P-10

PZ 01-2 - Prameny zdravÃ­

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

PZ 01-2 - Prameny zdravÃ