Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

V devadesátých letech byla díky prostředkům grantových projektů a výzkumných
záměrů doplněna do knihovny většina evropských flór a přehledů vegetace a řada kvalitních
učebnic; pořízeny byly také četné fytokartografické atlasy a příručky jako Index Kewensis,
Botanico-Periodicum-Huntianum, Taxonomic literature a řada dalších.
Fond zahraničních časopisů zahrnuje dnes celkem 1056 titulů, katalog českých a
slovenských časopisů čítá celkem 357 titulů. Ve fondu českých časopisů je přitom tradičně
velký důraz kladen na dokumentaci i lokálních a muzejních periodik. Celkový počet
ročníkových svazků nelze zatím odhadnout, ale celková délka regálů, které zaujímají
periodika v botanické knihovně, je 364 m!
Současná vnitřní struktura knihovny zahrnuje v celkem pěti místnostech následujících
šest oddělení: (1) oddělení časopisů, uspořádané geograficky, (2) oddělení knih, uspořádaných
podle formátů, (3) oddělení diplomových a disertačních prací, uspořádané chronologicky, (4)
oddělení separátů, rozdělené do tří řad, uspořádaných předmětově, geograficky a dle
rostlinného systému, (5) bibliografické oddělení a (6) oddělení regionálních flórových děl,
uspořádané geograficky.
9.3. Česká národní fytocenologická databáze
Milan Chytrý
V devadesátých letech se vedle tradičních sbírek botanických dat, jakými jsou herbáře
nebo knihovny, celosvětově posunul zájem také na vytváření elektronických databází
s informacemi o biodiverzitě. Katedra botaniky se stala průkopnickým pracovištěm v České
republice i v Evropě, na němž se začaly shromažďovat elektronické soubory dat o vegetaci ve
formě fytocenologických snímků a současně se zkoumaly metody zpracování a analýzy
kvality fytocenologických dat.
V roce 1996 vznikla na katedře Česká národní fytocenologická databáze, jejímž cílem
je shromažďování historických i současných fytocenologických dat, jejich analýza a
poskytování dílčích datových souborů pro různé projekty v České republice i v zahraničí.
Projekt databáze byl zahájen v rámci společného projektu s prof. Johnem S. Rodwellem
z Lancaster University ve Velké Británii a díky spolupráci s dr. Stephanem M. Hennekensem
z IBN-DLO (dnes Alterra) ve Wageningenu v Nizozemí, který poskytl speciální databázový
program Turboveg. Tento program byl distribuován na všechna hlavní botanická pracoviště
v České republice a stal se národním standardem pro ukládání dat. Standardy pro ukládání dat
3