Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ... Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Průhonicích a herbáři Moravského zemského muzea v Brně). Mezinárodní označení herbáře katedry botaniky, pod kterým je veden v celosvětovém registru Index herbariorum, je BRNU. 9.2. Knihovna katedry botaniky: její význam a vývoj v letech 1921–2001 Petr Bureš Detailní a úplná každodenní práce s velkým množstvím literatury, jak moderní, tak starší nebo i velmi staré, patří k základním atributům systematické botaniky. Nezbytnou součástí každého botanického pracoviště je proto rozsáhlá příruční knihovna, v níž je široké spektrum literatury okamžitě k dispozici. Této skutečnosti si byl dobře vědom již prof. Podpěra a tak růst ústavní knihovny byl rychlý zejména v dvacátých letech; ve třicátých letech se růst knihovních fondů poněkud zpomalil a za války zcela zastavil. Větší rozvoj knihovny nastal opět v šedesátých letech, v letech normalizace se vývoj knihovny znovu značně zpomalil. Konečně v devadesátých letech začala knihovna opět růst větším tempem (viz následující tabulku; ve skutečnosti byl rozvoj knihovny v devadesátých letech ještě rychlejší, neboť nebyly přírůstkově inventovány tisíce ročníků téměř 250 botanických a přírodovědných časopisů, které katedra získala z knihovny zrušeného Geografického ústavu ČSAV v roce 1992). Přírůstky knihovny v jednotlivých dekádách rok 1921 1931 1939 1945 1950 1960 1970 1980 1990 2000 přírůstky v tisících 1,3 12 15,5 15,5 18 21,9 29,7 33,9 36,6 44,7 Knihovna katedry botaniky patří dnes k nejrozsáhlejším knihovnám v rámci Přírodovědecké fakulty MU (větší je jen knihovna geografie). Zahrnuje ve svých fondech jak aktuální literaturu, tak i prameny značné historické hodnoty, mj. první vydání renesančních bylinářů Brunfelse, Bocka, Fuchse, Dodonea, Lonicera a Tabernaemontana ze 16. století, první regionální flóru na světě – Thalovu Silva hercynia, první vydání obou českých překladů Mathioliho herbáře rovněž ze 16. století, první český tištěný bylinář J. Černého (1517) či tištěnou verzi středověké bylinářské hexametrické básně Macer floridus ve vydání z r. 1508, první Fuchsův kapesní atlas rostlin Historia stirpium z r. 1549 a první vydání některých Linnéových děl z 18. století a mnoho dalších. 2
V devadesátých letech byla díky prostředkům grantových projektů a výzkumných záměrů doplněna do knihovny většina evropských flór a přehledů vegetace a řada kvalitních učebnic; pořízeny byly také četné fytokartografické atlasy a příručky jako Index Kewensis, Botanico-Periodicum-Huntianum, Taxonomic literature a řada dalších. Fond zahraničních časopisů zahrnuje dnes celkem 1056 titulů, katalog českých a slovenských časopisů čítá celkem 357 titulů. Ve fondu českých časopisů je přitom tradičně velký důraz kladen na dokumentaci i lokálních a muzejních periodik. Celkový počet ročníkových svazků nelze zatím odhadnout, ale celková délka regálů, které zaujímají periodika v botanické knihovně, je 364 m! Současná vnitřní struktura knihovny zahrnuje v celkem pěti místnostech následujících šest oddělení: (1) oddělení časopisů, uspořádané geograficky, (2) oddělení knih, uspořádaných podle formátů, (3) oddělení diplomových a disertačních prací, uspořádané chronologicky, (4) oddělení separátů, rozdělené do tří řad, uspořádaných předmětově, geograficky a dle rostlinného systému, (5) bibliografické oddělení a (6) oddělení regionálních flórových děl, uspořádané geograficky. 9.3. Česká národní fytocenologická databáze Milan Chytrý V devadesátých letech se vedle tradičních sbírek botanických dat, jakými jsou herbáře nebo knihovny, celosvětově posunul zájem také na vytváření elektronických databází s informacemi o biodiverzitě. Katedra botaniky se stala průkopnickým pracovištěm v České republice i v Evropě, na němž se začaly shromažďovat elektronické soubory dat o vegetaci ve formě fytocenologických snímků a současně se zkoumaly metody zpracování a analýzy kvality fytocenologických dat. V roce 1996 vznikla na katedře Česká národní fytocenologická databáze, jejímž cílem je shromažďování historických i současných fytocenologických dat, jejich analýza a poskytování dílčích datových souborů pro různé projekty v České republice i v zahraničí. Projekt databáze byl zahájen v rámci společného projektu s prof. Johnem S. Rodwellem z Lancaster University ve Velké Británii a díky spolupráci s dr. Stephanem M. Hennekensem z IBN-DLO (dnes Alterra) ve Wageningenu v Nizozemí, který poskytl speciální databázový program Turboveg. Tento program byl distribuován na všechna hlavní botanická pracoviště v České republice a stal se národním standardem pro ukládání dat. Standardy pro ukládání dat 3
- Page 36 and 37: univerzity. Brněnský zemský úř
- Page 38 and 39: Prof. Podpěra v nucené penzi a do
- Page 40 and 41: S námahou se dařilo prof. Podpěr
- Page 42 and 43: děkana prof. V. Úlehly, žádal a
- Page 44 and 45: O Podpěrovy přednášky projevila
- Page 46 and 47: zoologická. Část plochy byla opl
- Page 48 and 49: v české botanické literatuře vy
- Page 50 and 51: Podpěrově činnosti (Archiv Masar
- Page 52 and 53: Podpěry do penze nebyl pro obor sy
- Page 54 and 55: Zvyšování počtu učitelů umož
- Page 56 and 57: Několikadenní terénní cvičení
- Page 58 and 59: Ačkoli spolková činnost v pades
- Page 60 and 61: přihlášených byl vybrán a od 1
- Page 62 and 63: č. 19/1966 Sb. Ministerstvo škols
- Page 64 and 65: K. Ambrož Metody pěstování rost
- Page 66 and 67: Vidlích pod Pradědem. (Pokud se z
- Page 68 and 69: Již začátkem roku byl inventář
- Page 70 and 71: školního roku 1973/74 byly zruše
- Page 72 and 73: celorepublikových kol této studen
- Page 74 and 75: počátku v r. 1976 zapojili M. Sme
- Page 76 and 77: 1997 zemřel ve věku nedožitých
- Page 78 and 79: Samostatnou kapitolou ve výzkumu v
- Page 80 and 81: anatomie rostlin, které na omezeno
- Page 82 and 83: Důležité dokumentačně-informa
- Page 84 and 85: R. Dvořák, M. Dvořáková, A. Ei
- Page 88 and 89: yly od počátku koordinovány i s
- Page 90 and 91: Nejdéle na katedře působil prof.
Průhonicích a herbáři Moravského zemského muzea v <strong>Brně</strong>). Mezinárodní označení herbáře<br />
katedry <strong>botaniky</strong>, pod kterým je veden v celosvětovém registru Index herbariorum, je BRNU.<br />
9.2. Knihovna katedry <strong>botaniky</strong>: její význam a vývoj v letech 1921–2001<br />
Petr Bureš<br />
Detailní a úplná každodenní práce s velkým množstvím literatury, jak moderní, tak<br />
starší nebo i velmi staré, patří k základním atributům systematické <strong>botaniky</strong>. Nezbytnou<br />
součástí každého botanického pracoviště je proto rozsáhlá příruční knihovna, v níž je široké<br />
spektrum literatury okamžitě k dispozici.<br />
Této skutečnosti si byl dobře vědom již prof. Podpěra a tak růst ústavní knihovny byl<br />
rychlý zejména v dvacátých letech; ve třicátých letech se růst knihovních fondů poněkud<br />
zpomalil a za války zcela zastavil. Větší rozvoj knihovny nastal opět v šedesátých letech, v<br />
letech normalizace se vývoj knihovny znovu značně zpomalil. Konečně v devadesátých letech<br />
začala knihovna opět růst větším tempem (viz následující tabulku; ve skutečnosti byl rozvoj<br />
knihovny v devadesátých letech ještě rychlejší, neboť nebyly přírůstkově inventovány tisíce<br />
ročníků téměř 250 botanických a přírodovědných časopisů, které katedra získala z knihovny<br />
zrušeného Geografického ústavu ČSAV v roce 1992).<br />
Přírůstky knihovny v jednotlivých dekádách<br />
rok 1921 1931 1939 1945 1950 1960 1970 1980 1990 2000<br />
přírůstky v tisících 1,3 12 15,5 15,5 18 21,9 29,7 33,9 36,6 44,7<br />
Knihovna katedry <strong>botaniky</strong> patří dnes k nejrozsáhlejším knihovnám v rámci<br />
Přírodovědecké fakulty MU (větší je jen knihovna geografie). Zahrnuje ve svých fondech jak<br />
aktuální literaturu, tak i prameny značné historické hodnoty, mj. první vydání renesančních<br />
bylinářů Brunfelse, Bocka, Fuchse, Dodonea, Lonicera a Tabernaemontana ze 16. století,<br />
první regionální flóru na světě – Thalovu Silva hercynia, první vydání obou českých překladů<br />
Mathioliho herbáře rovněž ze 16. století, první český tištěný bylinář J. Černého (1517) či<br />
tištěnou verzi středověké bylinářské hexametrické básně Macer floridus ve vydání z r. 1508,<br />
první Fuchsův kapesní atlas rostlin Historia stirpium z r. 1549 a první vydání některých<br />
Linnéových děl z 18. století a mnoho dalších.<br />
2
Change language