Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

aby tyto zprávy zahrnovaly mj. také „vědecké rozpravy některým členem sboru učitelského
sepsané“.
21. prosince 1861 mladí převážně němečtí přírodovědci, nespokojeni s příliš
praktickým zaměřením společnosti Ackerbaugesellschaft, založili nový německý
přírodovědný spolek – Naturforschender Verein in Brünn. Tento spolek již podnítil zásadním
způsobem botanický ruch v Brně ve druhé polovině 19. století, neboť sdružoval široký okruh
floristů a dalších botaniků. Pořádal pravidelné přednášky a exkurze, vydával (díky zemské
dotaci) významný časopis Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn (v němž
vyšly mj. památné spisy Mendelovy a byl vyměňován s mnoha přírodovědeckými institucemi
celého světa), shromažďoval rozsáhlou knihovnu a herbářové sbírky a v roce 1903 také
podnítil založení Městské botanické zahrady na Smetanově ul. (dnešní Tyršův sad). Brněnské
jádro aktivních floristů německého přírodovědného spolku v Brně tvořili učitelé německé
techniky G. Niessl (1839–1919), F. Czermak (zemř. 1911), A. Makowsky (1833–1908), spolu
s lékařem J. Kalmusem (1834–1870), lékárníkem C. Theimerem (1823–1870), státními
úředníky C. Hanačkem (1831–1904) a J. Navem (1831–1864), gymnaziálními profesory J. F.
Schurem (1799–1878) a A. Tomaschkem (1826–1891), učiteli I. Czižkem (1839–1909) a F.
Haslingerem (1835–1902); k nim se družili spolupracovníci z bližšího či vzdálenějšího okolí
Brna, např. náměšťský továrník C. Römer (1815–1881), důchodový kontrolor R. Steiger
z Klobouk u Brna (1823–1908), svitavský učitel L. Niessner (1848–1898), učitel na
Litovelsku J. F. Slavíček (1856–1938), farář na Uherskohradišťsku a Frýdecko-Místecku F.
Gogela (1854–1922), profesor piaristického gymnázia v Kroměříži F. X. Wessely (1819–
1904) a ředitelé škol v Ivančicích a Třebíči A. Schwöder (1841–1934) a F. Zavřel (1834–
1905). Floristické příspěvky publikovali tito botanikové ve spolkovém časopise nebo výše
zmíněných vídeňských periodikách; většina z nich části nebo celé své herbáře a knihovny
věnovala německému přírodovědnému spolku. První úplnou lokální květenu Brna, Die Flora
des Brünner Kreises, uveřejnil v časopise Verhandlungen v r. 1863 A. Makowsky; určovací
průvodce flórou brněnského kraje pro začátečníky, Botanisches Excursionsbuch für den
Brünner Kreis, vyšel jako kapesní kniha ve dvou vydáních (1869, 1880) z pera F. Haslingera.
V roce 1910 pak obdobného botanického průvodce k brněnskému okolí napsal A. Wildt.
Vedle zintenzivnění floristiky jevnosnubných rostlin začínali členové německého
přírodovědného spolku obracet svoji pozornost také k rostlinám tajnosnubným: J. Nave byl
prvním moravským algologem, J. Kalmus a G. Niessl studovali na Moravě jako první
mechorosty (regionální bryofloristické příspěvky publikoval i A. Pokorny z Jihlavska a C.
8