Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Stephanem M. Hennekensem z IBN-DLO ve Wageningenu v Nizozemí. Všechny tyto aktivity
byly od roku 1996 koordinovány s činností mezinárodní pracovní skupiny European
Vegetation Survey při International Association for Vegetation Science. Začátkem roku 1997
bylo na katedře uspořádáno školení práce s databázovými systémy pro botaniky z České a
Slovenské republiky. Od roku 1999 byla v rámci přiděleného grantu přijata M. Rafajová jako
administrátorka databáze. Rozvoj databáze byl na sklonku devadesátých let doprovázen
orientací výzkumu na metodologii analýzy rozsáhlých souborů fytocenologických dat a na
formalizovanou klasifikaci vegetace. Spolupráce v tomto směru byla rozvíjena především s
dr. H. Bruelheidem z univerzity v Göttingenu. Významným produktem tohoto výzkumu byl
zejména počítačový program Juice, vyvinutý L. Tichým, který kromě funkcí pro rutinní
zpracování fytocenologických tabulek zahrnul i nově vyvíjené analytické metody. Program
byl demonstrován na několika mezinárodních konferencích v Evropě a v Rusku a během
kurzů analýzy fytocenologických dat, které M. Chytrý a L. Tichý v roce 2001 pořádali v Brně
(s účastí badatelů ze šesti evropských zemí), Praze, Plzni, Bratislavě a maďarském Vácrátótu.
Program byl vystaven na Internet a v krátké době se rozšířil na větší množství botanicky nebo
ekologicky zaměřených pracovišť v Evropě i v zámoří.
Taxonomická skupina pracovníků katedry pokračovala v práci na 5–8. svazku
Květeny České republiky – v rámci grantového projektu GAČR se na ní podíleli M. Smejkal,
M. Dvořáková, V. Grulich, P. Bureš a J. Danihelka. V. Grulich, M. Dvořáková, P. Bureš a J.
Danihelka se zapojili zpracováním řady rodů nebo čeledí také do přípravy nového exkurzního
klíče květeny ČR (Kubát et al.), který by měl vyjít do konce roku 2001. V. Grulich se podílel
na přípravě Zoznamu vyšších a nižších rastlín Slovenska (editoři Marhold a Hindák, 2000).
Jednou z podmínek dalšího rozvoje taxonomie a biosystematiky rostlin na katedře bylo
vybudování laboratoře molekulární taxonomie (prosinec 1999) a laboratoře proudové
cytometrie (květen 2001) v rámci výzkumného záměru Časoprostorová dynamika biodiverzity
v ekosystémech střední Evropy, vedeném J. Vaňharou (viz výše).
Taxonomická věda přelomu 20. a 21. století se však nemůže obejít bez rozsáhlých
kultivačních experimentů spojených s transferem velkých souborů vzorků přirozených
populací do standardních podmínek pokusných pozemků. Pracovníci katedry shromáždili
cenné kolekce živého materiálu ke kritickým skupinám rodů Eleocharis, Poa, Achillea,
Hieracium a Festuca prakticky z celé Evropy a zčásti i ze severní Ameriky. Katedra však
neměla žádné vlastní kultivační plochy ani vlastního zahradníka. Tyto velké série populačních
vzorků bylo možné kultivovat jen díky vstřícnosti botanické zahrady a katedry fyziologie a
79