Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Samostatnou kapitolou ve výzkumu vegetace byly expedice k jezeru Bajkal, které v
letech 1991–1993 vykonali M. Chytrý a J. Danihelka, ve spolupráci s dalšími českými
botaniky a zoology a také s kolegy z Biologického ústavu Ruské akademie věd v Ulan-Ude,
zejména dr. Olegem A. Anenkhonovem. Hlavním výsledkem bylo fytocenologické
zpracování mokřadů, rašelinišť, lesů, alpínské a subalpínské vegetace a dalších vegetačních
typů Zabajkalí.
Na projekty koncipované jako regionální inventarizace vegetačních typů navázaly ve
druhé polovině devadesátých let studie vztahů mezi variabilitou a uspořádáním vegetace v
měřítku krajiny a abiotickými faktory prostředí. Zejména šlo o projekt zaměřený na diverzitu
vegetace a flóry říčních údolí jihozápadní Moravy (1996–1998), v rámci kterého M. Chytrý a
L. Tichý s dalšími spolupracovníky studovali vztahy mezi topoklimatem a vegetací a
zákonitosti rozmístění vegetace v krajině. Další projekt se zabýval svahovými prameništními
rašeliništi ve flyšové oblasti moravsko-slovenského pomezí (1999–2001). Doktorandi M.
Hájek a P. Hájková v něm ve spolupráci s V. Řehořkem, K. Rybníčkem a dalšími externími
specialisty studovali vztahy mezi rašelinnou vegetací a chemismem prostředí a korelace mezi
složením taxocenóz cévnatých rostlin, mechorostů, řas a měkkýšů.
Dalším směrem ve výzkumu vegetace byly srovnávací studie vegetačních typů na
národní a nadnárodní úrovni. V letech 1993–1998 byli J. Vicherek a M. Chytrý zapojeni do
projektu koordinovaného J. Moravcem z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích,
nazvaného Evropský přehled vegetace – Česká republika. Hlavním výsledkem bylo zejména
fytocenologické zpracování teplomilných doubrav České republiky M. Chytrým. M. Chytrý a
V. Grulich se podíleli také na projektu Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky,
který koordinovala v letech 1994–1997 Z. Neuhäuslová z Botanického ústavu AV ČR v
Průhonicích. Shrnující příručku o vegetačních typech České republiky zpracovali s širším
kolektivem spolupracovníků M. Chytrý, T. Kučera z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a
doktorand katedry M. Kočí pod názvem Katalog biotopů České republiky (2001). Tato
příručka se stala hlavním podkladem rozsáhlého mapování biotopů pro projekt Evropské unie
Natura 2000, jehož koordinace byla v České republice svěřena Agentuře ochrany přírody a
krajiny.
Srovnávací studie vegetačních typů na území České republiky vyústily ve vývoj České
národní fytocenologické databáze, která je na katedře budována od roku 1996. Databázi
založil M. Chytrý v rámci společného projektu s prof. Johnem S. Rodwellem z Lancaster
University ve Velké Británii, nazvaného Safeguarding Biodiversity of Eastern Europe (1995–
1998) a ve spolupráci s autorem databázového počítačového programu Turboveg dr.
78