Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ... Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
1997 zemřel ve věku nedožitých 70 let prof. Smejkal. V roce 1998 dosáhl vědecké hodnosti CSc. V. Grulich a následujícího roku dosáhli titulu PhD. L. Tichý a P. Bureš. V roce 1999 se habilitoval M. Chytrý a v témže roce přišli na katedru v rámci mzdových prostředků z výzkumného záměru a z grantů noví vědečtí pracovníci: Lubomír Tichý (Mgr., PhD. nar. 1972), Lucie Horová (Mgr., nar. 1973) a Marie Rafajová (Mgr., nar. 1975), o rok později Michal Hájek (Mgr., nar. 1974). Titulu PhD. dosáhli v r. 2000 Jiří Danihelka (Ing., nar. 1968) a P. Hrouda, který byl v tomto roce převeden na místo odborného asistenta. V roce 2000 se habilitovala M. Dvořáková; doc. Špaček odešel do důchodu a prof. Vicherek se stal emeritním profesorem. Na poloviční úvazek odborného asistenta začali v r. 2000 na katedře pracovat J. Danihelka a L. Tichý. V roce 2000 se vedoucím katedry stal M. Chytrý a katedra změnila svůj název na „Katedra botaniky“. V roce 2001 odešla do důchodu knihovnice Ivana Gottvaldová, na její místo přišla Iva Kuběnová (nar. 1980, absolventka vyšší odborné školy informačních a knihovnických služeb). Do výukových programů katedry se v devadesátých letech opět vrátila základní přednáška a cvičení z rostlinné morfologie (Grulich, Dvořáková, Danihelka aj.). Dále katedra zajišťovala výuku tradičních základních přednášek a cvičení systematiky nižších (Špaček, Řehořek, Hrouda) a vyšších (Smejkal, Bureš, Grulich) rostlin pro odborné a učitelské studium. Pro studijní obory systematické i učitelské biologie zajišťovala katedra výuku repetitoria systému vyšších (Dvořáková) a nižších (Špaček, Řehořek) rostlin. Tato základní výuka probíhala na učitelském studiu pro kombinace matematika-biologie, biologie-chemie, biologie-geologie-zeměpis a biologie-geologie-chemie (mezifakultní kombinace tělesná výchova-biologie byla ukončena v roce 1995); na odborném studiu to byly vedle obecné, molekulární a systematické biologie později také studijní obory muzeologická biologie, matematická biologie a ekotoxikologie. Další základní přednáškou byla ekologie rostlin pro obecnou, molekulární a systematickou biologii (Unar) a také didaktika biologie (Bureš, Rotreklová) a historie biologie (Bureš) pro učitelské studium. Spolu s katedrou zoologie a ekologie zajišťovala katedra přednášku ekologie pro učitelské studium (Vicherek, Chytrý, Unar). Pro odborné i učitelské studium zajišťovala katedra v první polovině devadesátých let výuku aplikace výpočetní techniky v biologii (Bureš). Studijní plán systematické botaniky zahrnoval „tradiční“ přednášky a cvičení jako fytocenologie (Vicherek, Chytrý), taxonomie (Smejkal, Dvořáková), fytogeografie a fytochorologie (Smejkal, Dvořáková, Grulich), květena ČR (Smejkal, Grulich), přehled evropské vegetace (Vicherek, Chytrý), ochrana fytogenofondu (Smejkal, Unar, Grulich), mykologie (Špaček, Hrouda), fytopatologie (Špaček, externě Nedělník), užitkové rostliny (Unar), determinační praktika algologická (externě 76
Marvan), mykologická (Špaček, Hrouda), lichenologická (Smejkal), bryologická (Unar, externě Kubešová) a cévnatých rostlin (Smejkal, Grulich, Bureš, Dvořáková, Danihelka). Nově byly zavedeny předměty: paleoekologie (externě Rybníček), metody vegetační vědy (Chytrý), populační ekologie rostlin (externě Jakrlová), historie botaniky (Bureš), úvod do studia botanické literatury (Bureš), vědecká prezentace v botanice (Grulich), dendrologie (Řehořek), pokojové rostliny (Řehořek), okrasné zahradní rostliny (Řehořek), přehled biomů Země (Unar). Ve výuce terénních cvičení, na jejichž vedení se podíleli prakticky všichni učitelé katedry, se obnovil dřívější rozsah. Od r. 1990 se obnovilo týdenní cvičení z botaniky a zoologie pro učitelské studium na Cikháji ve Žďárských vrších (Bureš, Rotreklová, Hrouda). Na odborném studiu byly vedle dvou týdenních bloků realizovaných každoročně v ČR zavedeny pravidelné zahraniční autobusové exkurze (Grulich, Chytrý - 1996: Vysoké Taury a Dolomity, 1997: Korsika, 1998: Julské Alpy, 1999: střední a severozápadní Německo, 2000: jihozápadní Francie, 2001: severní a východní Polsko). Ke zlepšení podmínek výuky došlo modernizací přístrojového vybavení botanického praktika v r. 1995. Úprava suterénní místnosti jako malého praktika pro osm posluchačů odlehčila kritickou situaci pramenící z vysokého počtu výukových hodin v botanickém praktiku. Od r. 1998 má katedra svoji internetovou stránku www.sci.muni.cz/botany, spravovanou nejprve M. Chytrým a později P. Hroudou. Pracovní skupina pro výzkum vegetace se v devadesátých letech zaměřila na studium rostlinných společenstev v měřítku krajiny a na srovnávací studie vegetace velkých území. Většina výzkumných aktivit byla financována z projektů udělených Grantovou agenturou České republiky, od roku 1999 částečně také z tzv. výzkumného záměru, který pod názvem Časoprostorová dynamika biodiverzity v ekosystémech střední Evropy zahrnoval široký tým badatelů z katedry botaniky, katedry zoologie a ekologie a katedry srovnávací fyziologie živočichů a obecné zoologie, vedený zoologem prof. J. Vaňharou. V první polovině devadesátých let byly zpracovány fytocenologické studie o vegetaci česko-rakouského Národního parku Podyjí/Thayatal a říčních údolí jihozápadní Moravy (M. Chytrý a J. Vicherek, 1995, 1996). Další regionální fytocenologické monografie publikovali M. Chytrý a J. Vicherek ve spolupráci s rakouskými a slovenskými kolegy o vegetaci západopanonských vřesovišť a acidofilních suchých trávníků (1997), M. Hájek o mokřadní vegetaci Bílých Karpat (1998), J. Vicherek, K. Šumberová a V. Řehořek o vegetaci oblasti soutoku Moravy a Dyje (2000) a doktorandka Z. Otýpková o plevelové vegetaci Bílých Karpat (2001). 77
- Page 26 and 27: Přírodovědecký klub v Brně pod
- Page 28 and 29: univerzitu v Bratislavě). Od r. 19
- Page 30 and 31: V r. 1933 se začalo po 10 letech h
- Page 32 and 33: Další větší akce byla v červe
- Page 34 and 35: Hoffnung ist jetzt: möge die künf
- Page 36 and 37: univerzity. Brněnský zemský úř
- Page 38 and 39: Prof. Podpěra v nucené penzi a do
- Page 40 and 41: S námahou se dařilo prof. Podpěr
- Page 42 and 43: děkana prof. V. Úlehly, žádal a
- Page 44 and 45: O Podpěrovy přednášky projevila
- Page 46 and 47: zoologická. Část plochy byla opl
- Page 48 and 49: v české botanické literatuře vy
- Page 50 and 51: Podpěrově činnosti (Archiv Masar
- Page 52 and 53: Podpěry do penze nebyl pro obor sy
- Page 54 and 55: Zvyšování počtu učitelů umož
- Page 56 and 57: Několikadenní terénní cvičení
- Page 58 and 59: Ačkoli spolková činnost v pades
- Page 60 and 61: přihlášených byl vybrán a od 1
- Page 62 and 63: č. 19/1966 Sb. Ministerstvo škols
- Page 64 and 65: K. Ambrož Metody pěstování rost
- Page 66 and 67: Vidlích pod Pradědem. (Pokud se z
- Page 68 and 69: Již začátkem roku byl inventář
- Page 70 and 71: školního roku 1973/74 byly zruše
- Page 72 and 73: celorepublikových kol této studen
- Page 74 and 75: počátku v r. 1976 zapojili M. Sme
- Page 78 and 79: Samostatnou kapitolou ve výzkumu v
- Page 80 and 81: anatomie rostlin, které na omezeno
- Page 82 and 83: Důležité dokumentačně-informa
- Page 84 and 85: R. Dvořák, M. Dvořáková, A. Ei
- Page 86 and 87: Průhonicích a herbáři Moravské
- Page 88 and 89: yly od počátku koordinovány i s
- Page 90 and 91: Nejdéle na katedře působil prof.
Marvan), mykologická (Špaček, Hrouda), lichenologická (Smejkal), bryologická (Unar,<br />
externě Kubešová) a cévnatých rostlin (Smejkal, Grulich, Bureš, Dvořáková, Danihelka).<br />
Nově byly zavedeny předměty: paleoekologie (externě Rybníček), metody vegetační vědy<br />
(Chytrý), populační ekologie rostlin (externě Jakrlová), historie <strong>botaniky</strong> (Bureš), úvod do<br />
studia botanické literatury (Bureš), vědecká prezentace v botanice (Grulich), dendrologie<br />
(Řehořek), pokojové rostliny (Řehořek), okrasné zahradní rostliny (Řehořek), přehled biomů<br />
Země (Unar). Ve výuce terénních cvičení, na jejichž vedení se podíleli prakticky všichni<br />
učitelé katedry, se obnovil dřívější rozsah. Od r. 1990 se obnovilo týdenní cvičení z <strong>botaniky</strong><br />
a zoologie pro učitelské studium na Cikháji ve Žďárských vrších (Bureš, Rotreklová,<br />
Hrouda). Na odborném studiu byly vedle dvou týdenních bloků realizovaných každoročně<br />
v ČR zavedeny pravidelné zahraniční autobusové exkurze (Grulich, Chytrý - 1996: Vysoké<br />
Taury a Dolomity, 1997: Korsika, 1998: Julské Alpy, 1999: střední a severozápadní<br />
Německo, 2000: jihozápadní Francie, 2001: severní a východní Polsko).<br />
Ke zlepšení podmínek výuky došlo modernizací přístrojového vybavení botanického<br />
praktika v r. 1995. Úprava suterénní místnosti jako malého praktika pro osm posluchačů<br />
odlehčila kritickou situaci pramenící z vysokého počtu výukových hodin v botanickém<br />
praktiku.<br />
Od r. 1998 má katedra svoji internetovou stránku www.sci.muni.cz/botany,<br />
spravovanou nejprve M. Chytrým a později P. Hroudou.<br />
Pracovní skupina pro výzkum vegetace se v devadesátých letech zaměřila na studium<br />
rostlinných společenstev v měřítku krajiny a na srovnávací studie vegetace velkých území.<br />
Většina výzkumných aktivit byla financována z projektů udělených Grantovou agenturou<br />
České republiky, od roku 1999 částečně také z tzv. výzkumného záměru, který pod názvem<br />
Časoprostorová dynamika biodiverzity v ekosystémech střední Evropy zahrnoval široký tým<br />
badatelů z katedry <strong>botaniky</strong>, katedry zoologie a ekologie a katedry srovnávací fyziologie<br />
živočichů a obecné zoologie, vedený zoologem prof. J. Vaňharou.<br />
V první polovině devadesátých let byly zpracovány fytocenologické studie o vegetaci<br />
česko-rakouského Národního parku Podyjí/Thayatal a říčních údolí jihozápadní Moravy (M.<br />
Chytrý a J. Vicherek, 1995, 1996). Další regionální fytocenologické monografie publikovali<br />
M. Chytrý a J. Vicherek ve spolupráci s rakouskými a slovenskými kolegy o vegetaci<br />
západopanonských vřesovišť a acidofilních suchých trávníků (1997), M. Hájek o mokřadní<br />
vegetaci Bílých Karpat (1998), J. Vicherek, K. Šumberová a V. Řehořek o vegetaci oblasti<br />
soutoku Moravy a Dyje (2000) a doktorandka Z. Otýpková o plevelové vegetaci Bílých<br />
Karpat (2001).<br />
77
Change language