Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
1983/84 redukován rozsah terénních cvičení z <strong>botaniky</strong> na pouhá tři podzimní a pět jarních<br />
jednodenních cvičení během celého studijního plánu, což byla situace tristní, uvážíme-li<br />
význam znalosti přírodnin ve vzdělání učitele biologie; situace se pak poněkud zlepšila ve<br />
školním roce 1987/88, kdy se celkový počet terénních cvičení učitelského studia vrátil na<br />
původních deset dní.<br />
Na schůzi katedry v březnu 1982 informoval M. Smejkal o postupu obsahové<br />
modernizace v přednáškách systematicko-geobotanických směrů; potíže přinesla postupná<br />
redukce časového rozsahu výuky. Byly spojeny některé přednášky z <strong>botaniky</strong> a zoologie,<br />
např. Obecná ekologie, Ochrana přírody, a Vývoj přírody ČSSR.<br />
Byla podána zpráva o počtu absolventů katedry v letech 1971–1981. Bylo to 58<br />
studentů odborného studia, z toho 17 na botanice a 41 na fyziologii. Počet posluchačů<br />
odborného studia <strong>botaniky</strong> se nejprve postupně redukoval, ale přesto v rámci studijního oboru<br />
obecná biologie byla ještě koncem sedmdesátých let povolována možnost obhajovat<br />
diplomovou práci ze systematické <strong>botaniky</strong>. Posledními diplomanty odborného studia<br />
systematické <strong>botaniky</strong> byli ve školním roce 1981/82 M. Heroldová a J. Horňanský<br />
(posluchači dálkového studia); studium systematické zoologie přitom probíhalo bez přerušení<br />
dál pod rouškou zaměření experimentální biologie v rámci oboru obecná biologie. Jedinou<br />
výjimkou v osmdesátých letech, kdy bylo povoleno přijmout do prvního ročníku posluchače<br />
oboru systematická biologie (s možností specializace systematická botanika) byl školní rok<br />
1985/86; z tehdy přijatých posluchačů se na botaniku specializovali M. Chytrý, M. Palová a J.<br />
Preissnerová, k nim později přistoupila z obecné biologie ještě Z. Vlachová-Gerišová.<br />
V osmdesátých letech probíhala výuka hlavně pro učitelské a odborné (obecná a<br />
molekulární biologie) studium takto: systém a fylogeneze rostlin (nižší rostliny – přednášky i<br />
cvičení J. Špaček, vyšší rostliny – přednášky M. Smejkal, cvičení F. Dvořák a J. Unar),<br />
vývojová biologie (s akcentem na ontogenezi F. Dvořák spolu se zoologem prof. R.<br />
Rozkošným); pro učitelské studium pak dále: evoluční biologie (M. Smejkal se zoologem<br />
doc. J. Gaislerem), repetitorium <strong>botaniky</strong> a seminář (M. Smejkal), cvičení v terénu (všichni<br />
učitelé); od poloviny osmdesátých let přednášel obecnou ekologii pro odborné (obecná a<br />
molekulární biologie) studium J. Unar (spolu se zoologem doc. B. Lososem).<br />
Přes nepříznivé okolnosti v rámci možností výuka a výchova studentů dále<br />
pokračovala: celkové množství obhájených diplomových prací – 151 v sedmdesátých letech a<br />
133 v osmdesátých letech – činí z těchto dekád v tomto směru nejúspěšnější období v historii<br />
katedry. Rovněž práce studentů vypracované na botanice v rámci studentské vědecké a<br />
odborné činnosti (SVOČ) patřily v tomto období k velmi úspěšným v rámci<br />
71