Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

školního roku 1973/74 byly zrušeny přednášky externích učitelů. Poněvadž těmito změnami
byl omezen rozsah přednášek a cvičení z botaniky, ozvaly se na schůzích katedry námitky
učitelů botaniky, zda redukce rozsahu přednášek a cvičení nezašla příliš daleko. Například pro
systematickou botaniku byl v 1. ročníku od šk. r. 1977/78 snížen počet hodin a odpadlo
cvičení z ekologie. Projevilo se to také tím, že vytvoření týdenních blokových exkurzí
znemožnilo průběžné sledování živé flóry během semestru. Je otázka, může-li pak mít
přednášející při zkouškách stejné požadavky jako dosud. Z diskuse vyplynulo, že to sice může
vést ke snížení úrovně studia, že však existence učebnic dovoluje mít požadavky větší, než jak
vyplývají z přednášek.
Po odchodu doc. Slavoňovského do důchodu 28. února 1979 přibyly zbývajícím
učitelům nové pedagogické úvazky. Od šk. r. 1978/79 přešla výuka rostlinné morfologie –
předmětu, který byl na botanice vyučován od jejího založení – pod kompetenci fyziologa a
cytologa doc. Z. Sladkého.
V r. 1979–1980 bylo do prvního ročníku přijato 26 posluchačů na učitelskou
kombinaci matematika–biologie, 19 na biologii–chemii (k učitelským kombinacím později
přibyla ještě mezifakultní kombinace biologie–tělesná výchova), 17 na obecnou biologii a 12
na molekulární biologii. Vedle studia řádného (denního) bylo i studium při zaměstnání –
dálkové a externí, a to jak odborné, tak učitelské (biologie-chemie), dále studium
postgraduální a rekvalifikační (chemie-biologie, zeměpis-biologie). Rekvalifikační studium
bylo pro absolventy pedagogických fakult a postgraduální studium pro středoškolské učitele.
Pro výuku získalo botanické pracoviště v roce 1979 další mikroskopy, sedm polských
Biolarů, naplno však došly využití teprve v devadesátých letech ve cvičeních z paleoekologie
a v mykologickém a bryologickém praktiku.
Vývoj vícedenních cvičení v terénu v letech 1971 až 1980 naznal změnu v tom, že
terénní cvičení byla pro učitelské kombinace společná z botaniky i zoologie a že se často
využívalo učebního střediska univerzity v Cikháji u Žďáru nad Sázavou pro první ročník,
zatímco druhý ročník měl zoologicko-botanickou exkurzi do Karlova v Hrubém Jeseníku. Od
začátku osmdesátých let již tyto blokové exkurze byly nahrazeny jednodenními exkurzemi do
okolí Brna. Většina blokových exkurzí však byla v sedmdesátých letech uspořádána pro
posluchače odborné botaniky, popř. spolu s fyziologií rostlin: Podlesí u Svaté Hory (Malá
Morávka), Nové Mesto nad Váhom, Povážska Bystrica, Ružomberok, Liptovský Mikuláš,
Pieniny (Červený Kláštor), Štúrovo, Východoslovenská nížina (Vihorlat), Spišská kotlina,
Humenné; poslední vícedenní exkurze (na dlouhé roky poslední exkurze pro posluchače
systematické botaniky vůbec) proběhla v roce 1979. V učitelském studiu byl pak od šk. r.
70