Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

pomoci společenské praxi. Katedra životního prostředí by se měla zaměřit především na
zabezpečení pedagogického procesu… a na komplexní studium a řešení problematiky
ekologie krajiny a člověka… “.
Obě nové katedry byly ustaveny začátkem zimního semestru 1983 a tím došlo
k prvním přesunům osob i rozdělování pracoven. Učitelé botaniky projevili určité obavy, aby
se požadavky nadále nestupňovaly a upozorňovali na význam herbáře. Názor katedry
biologie, tlumočený děkanovi, byl, že se zrušením herbáře a knihovny nelze nikdy souhlasit.
„… Stávající situace v systematických směrech není příliš optimistická a tedy nebyl
preferován jejich rozvoj, …to však nesnižuje jejich význam a důležitost…“ Pro katedru
ochrany životního prostředí byly uvolněny čtyři pracovny a geobotanická laboratoř s
přilehlými prostory. Po vzniku katedry ochrany životního prostředí přešli na tuto novou
instituci Z. Šeda a M. Kratochvílová.
Začátkem r. 1984 projednala vědecká rada fakulty Návrh dalšího řešení prostorové
situace na přírodovědecké fakultě: nová výstavba v areálu fakulty již není možná, jediná
možnost rozšíření stávajících objektů je v systému nadstaveb a přístaveb.
Ke změně vedoucího katedry biologie rostlin došlo 1. září 1986, kdy prof. Laštůvku
vystřídal doc. RNDr. Jaroslav Minář, CSc. Katedra vypracovala prognózu a koncepci rozvoje
biologie rostlin a botanické zahrady „s horizontem do r. 2010“. Předpokládala se výuka a
vědecká práce ve čtyřech směrech: fyziologie rostlin a patologická fyziologie, fyziologie
rostlinných společenstev a fyziologie hub; popisná a experimentální morfologie rostlin,
anatomie a fyziologie rostlinných explantátů a rozvoj biotechnologie; taxonomie vyšších
rostlin a jejich systematika, ekologie rostlin a geobotanika; taxonomie a systematika nižších
rostlin, hub a fytopatologie. Podle plánů budou tyto čtyři oblasti pracovat v rámci čtyř
oddělení, později by byly přetvořeny v samostatné katedry. Všechny tyto návrhy, plány a
představy zanikly v listopadu 1989, kdy vznikl požadavek na obnovení katedry systematické
botaniky a geobotaniky, což se brzy stalo, jak bude popsáno v další kapitole.
K 1. lednu 1987 se počet pracovníků botaniky snížil na deset osob: byli to jen tři
učitelé M. Smejkal, J. Špaček a J. Unar, kurátorka herbářů M. Dvořáková, odborná
pracovnice B. Dadáková, technička I. Gottvaldová, konzervátoři herbáře S. Blecha a M.
Holčáková a dvě uklízečky.
Jak se při těchto změnách vyvíjela výuka, jaký byl rozsah a program přednášek,
cvičení a exkurzí?
Po vyhoštění J. Vicherka převzal jeho přednášky zčásti J. Unar (Základy
fytocenologie), zčásti byly zrušeny (Ekologie rostlin, Přehled středoevropské vegetace). Od
69