Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Vidlích pod Pradědem. (Pokud se zájemce o studium nedostal do 1. ročníku, mohl absolvovat
v oboru jednoletou praxi, jež se nazývala nultý ročník.) O rok později byl M. Smejkal vyslán
s posluchači filosofické (!) fakulty na „bramborovou brigádu“ k Velkému Meziříčí.
Pracovníci katedry pokračovali v řešení dlouhodobých státních výzkumných úkolů,
zaměřených podle vlastní specializace, a podávali za ně roční zprávy. V tomto období se
řešila témata Biologická ochrana půdního povrchu – protierozní výzkum xerotermofytů (F.
Slavoňovský), Ekologie vodních a pobřežních rostlin a jejich protierozní význam na březích
vodních nádrží (Z. Šeda), Fytocenologická charakteristika halofytní a stepní vegetace jižní
Moravy (J. Vicherek), Výzkum dřevokazných Basidiomycetes na ovocných stromech na jižní
Moravě ve srovnání s ostatními klimatickými oblastmi Moravy (J. Špaček), Výzkum vyšších
rostlin ČSSR – Diplotaxis, Crambe, Cochlearia, Bunias, Rapistrum (M. Smejkal), Hesperis
(F. Dvořák), Thlaspi (M. Dvořáková).
V těchto letech znovu ožilo plánování výstavby nových budov pro přírodovědeckou
fakultu. První verze se objevila v únoru 1961 a podle ní výhledový plán byl tento: „v 1. etapě
výstavba pavilonu navazujícího na průmyslovou školu s frontou do botanické zahrady; ve 2.
etapě výstavba centrální výškové budovy mezi pavilony 3–4, 1–5 za předpokladu zbourání
dožitých pavilonů 1, 2, 3, 4 a 5 v letech 1965–1975. Ve 3. etapě pak úprava budov 6, 7 a 8,
nástavba pavilonů 6 a 8 a zbourání pavilonů 7 a 9 v letech 1975–1980. Nový pavilon měl být
osmipodlažní, na podlaží 8200 m 2 . Stavba skeletová, bude hotova do r. 1965“. Katedra
botaniky počítala s plochou 200 m 2 v 1. poschodí a 740 m 2 ve 2. poschodí.
Ve druhé verzi v r. 1964 se hovořilo o přípravách na výstavbu nové fakulty
v Bohunicích, avšak vyšlo se ze současné reality: zatím budou prováděny generální opravy a
údržby v současných pavilonech.
V budově botaniky byly pak skutečně v r. 1965 zahájeny adaptační práce: postavením
přepážek v 1. poschodí byly získány nové malé pracovny a další práce – výměna elektrických
a plynových rozvodů – následovaly až po malování. Vším tím byla výuka dost narušována.
Plánovalo se (nekonečně již od dob Podpěrových) vybudovat botanickou zahradu
v oblasti Kraví hory; zahrada by spadala pod rektorát univerzity a tvořila by její složku na
úrovni katedry. Podle verze z jara 1960 měla mít rozlohu 10 ha v nejvyšších částech Kraví
hory. Byla jmenována komise, aby posoudila vhodnost umístění zahrady na tomto místě. Ta
konstatovala, že z hlediska půdních poměrů vyhovuje, nevyhovují však poměry vodní.
Současná zahrada mezi ulicemi Veveří, Kotlářskou a Kounicovou se stala od 1. ledna
1962 účelovým zařízením univerzity, personálně i hospodářsky spadajícím pod děkanát
přírodovědecké fakulty.
66