Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ... Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
K. Ambrož Metody pěstování rostlin 0/2 0/2 J. Pelíšek (extern.) Geologie a pedologie pro biology 2/0 0/0 Od r. 1967 byly pro diplomanty z botaniky zavedeny nově koncipované přednášky: Mikroevoluce rostlin, Vývoj středoevropské květeny (obě Smejkal), Přehled středoevropské vegetace (Vicherek), Speciální mykologie (Špaček) a Speciální ekologie (J. Unar). Pro studující učitelské biologie byly zdůrazněny metodologické obory, které přednášel F. Dvořák: Didaktika biologie, Práce biologa na škole a Názorné biologické vyučovací pomůcky. Od školního roku 1960/61 byla pro posluchače zavedena „měsíční výrobní praxe“. První proběhla o prázdninách 1961 ve Střední zemědělské technické škole v Moravské Třebové, v dalších letech byli posluchači posíláni do výzkumných ústavů biologického i zemědělského zaměření. Byly to Botanický ústav ČSAV v Brně, Ústav experimentální botaniky ČSAV v Praze, katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, Botanický ústav ČSAV v Průhonicích, botanické oddělení Moravského muzea, Mikrobiologický ústav ČSAV a další. Exkurze a cvičení v terénu pokračovaly ve velkém rozsahu a na osvědčená místa. Pracovníci katedry poslali začátkem r. 1960 připomínky k učebnímu plánu: označení „exkurze“ dříve vedlo k nesrovnalostem, plynoucím z nesprávného názoru na jejich obsah. Doporučili název „cvičení v terénu“, který pak užívali. Díky přesné evidenci exkurzí a cvičení v terénu, kterou po celou dobu působení na katedře vedl M. Smejkal, zachoval se o nich přehled s uvedením vedoucího, popisu cesty, popř. i počtem zúčastněných posluchačů. Před zahájením cesty vyslechli posluchači přednášku vedoucího o všeobecných přírodních i floristických poměrech navštívené lokality i o druzích rostlin, které naleznou. Během cesty si zaznamenávali demonstrované druhy a podle pokynů vedoucího si sbírali některé rostliny do svých herbářů. Vedoucí exkurze se svými kolegy sbírali vybrané taxony do katedrového herbáře a ve větším množství pro centurii, která se právě v té době chystala k vydání. Uveďme jako příklad ze záznamů M. Smejkala popis exkurze ve dnech 29. května až 3. června 1967 pro 3. ročník diplomantů botaniky do oblasti Kováčovských kopců a slanisk u Kamenína poblíže Štúrova (dříve Parkan). Vedl J. Vicherek, v rámci výzkumu se zúčastnili M. Dvořáková a M. Smejkal. – 29. května: Boží kopec u Štúrova. 30. května: písky u Čenkova. 31. května: slaniska u Kamenína a u Kamenného Mostu. 1. června: Kováčovské kopce (okolí Kamenice nad Hronom). 2. června: Belanské kopce, Modrý vrch a Veľký vrch. 64
Pro tuto exkurzi byl pro posluchače rozmnožen průvodce s popisem trasy a soupisem druhů rostlin ve všech lokalitách. V letech 1960–1970 organizovali učitelé katedry řadu jednodenních cvičení do míst a tras především v brněnském okolí: Stránská skála, kopce u Medlánek, Říčky – Hornek – Šumbera – Hády, Obřany –údolí Svitavy– Bílovice – Těsnohlídkovo údolí – Hády, Adamov – Josefovské údolí – Býčí skála – Babice, Babí lom, Čebínka u Kuřimi, Výhon u Židlochovic, Pouzdřanská step, Zaječické kopce – Šakvice, Strachotín – Dolní Věstonice – Popice, Nesyt u Sedlce, Pavlovské kopce, okolí Čejče, Moravský Krumlov – údolí Rokytné – Budkovice, Mohelno. Při jednotýdenních a dvoutýdenních cvičeních v terénu navštívili studenti katedry na 44 cestách celkem 20 lokalit: Beskydy – Staré Hamry, Javorník – Velké Karlovice – Zděchov, Hrubý Jeseník – Karlov, Bítov a okolí, Cikháj u Žďáru nad Sázavou (zde bylo zřízeno učební středisko univerzity), Hodonín a okolí, Bílé Karpaty. Často se jezdilo na Slovensko, především do lokalit: Nové Mesto nad Váhom a okolí, Štúrovo – Kováčovské kopce a okolí, Šahy s okolím, okolí Lučence, Malá Fatra – Vrátna dolina, Nízke Tatry – Srdiečko, Súľovské skaly, Ružomberok a okolí, Slovenský kras – Plešivec, Spišská kotlina – Levoča, Vihorlat – Východoslovenská nížina – Michalovce. Učitelé katedry Z. Šeda, J. Vicherek, M. Smejkal, F. Slavoňovský, F. Dvořák, J. Špaček a K. Ambrož vydali v r. 1963 brožuru Botanické exkurze v brněnském okolí, která byla pro posluchače velmi potřebná a jimi také vysoce oceněna. Ve šk. r. 1968/69 bylo botanické praktikum katedry vybaveno 15 mikroskopy Meopta typové řady D s pětiobjektivovou revolverovou hlavicí (s jedním imerzním objektivem), křížovým posunem a výměnnou binokulární hlavicí se sadou okulárů. Tím byly nahrazeny v té době již zcela zastaralé mikroskopy firmy Reichert. (Mikroskopy Meopta pak sloužily při výuce nižších a vyšších rostlin až do r. 2001, kdy byly z větší části nahrazeny mikroskopy Olympus CX31). Československá botanická společnost uspořádala jubilejní sjezd k 50. výročí založení společnosti v červenci 1962; byli zastoupeni také někteří učitelé z brněnské katedry. V září 1964 se konaly v Opavě oslavy 150. výročí založení Slezského muzea. Z brněnské katedry se jich zúčastnili J. Vicherek a M. Smejkal, a to botanického sympozia a exkurze Opava – Zábřeh – Jablunkov – Horní Lomná – Hutě pod Smrkem. Přes určité společenské uvolnění šedesátých let představovaly i v tomto období komplikaci pedagogické práce povinné účasti na „brigádách“. Tak v září 1960 působili J. Vicherek a M. Smejkal jako vedoucí na třítýdenní lesní brigádě s tzv. nultým ročníkem ve 65
- Page 14 and 15: přítomni až 25. září 1920. Zp
- Page 16 and 17: Prof. Podpěra usiloval také o per
- Page 18 and 19: zoufalými dopisy z Jugoslávie Gav
- Page 20 and 21: Organizační, badatelská i popula
- Page 22 and 23: přírodovědecké fakultě; to se
- Page 24 and 25: diskuse o navštívených místech
- Page 26 and 27: Přírodovědecký klub v Brně pod
- Page 28 and 29: univerzitu v Bratislavě). Od r. 19
- Page 30 and 31: V r. 1933 se začalo po 10 letech h
- Page 32 and 33: Další větší akce byla v červe
- Page 34 and 35: Hoffnung ist jetzt: möge die künf
- Page 36 and 37: univerzity. Brněnský zemský úř
- Page 38 and 39: Prof. Podpěra v nucené penzi a do
- Page 40 and 41: S námahou se dařilo prof. Podpěr
- Page 42 and 43: děkana prof. V. Úlehly, žádal a
- Page 44 and 45: O Podpěrovy přednášky projevila
- Page 46 and 47: zoologická. Část plochy byla opl
- Page 48 and 49: v české botanické literatuře vy
- Page 50 and 51: Podpěrově činnosti (Archiv Masar
- Page 52 and 53: Podpěry do penze nebyl pro obor sy
- Page 54 and 55: Zvyšování počtu učitelů umož
- Page 56 and 57: Několikadenní terénní cvičení
- Page 58 and 59: Ačkoli spolková činnost v pades
- Page 60 and 61: přihlášených byl vybrán a od 1
- Page 62 and 63: č. 19/1966 Sb. Ministerstvo škols
- Page 66 and 67: Vidlích pod Pradědem. (Pokud se z
- Page 68 and 69: Již začátkem roku byl inventář
- Page 70 and 71: školního roku 1973/74 byly zruše
- Page 72 and 73: celorepublikových kol této studen
- Page 74 and 75: počátku v r. 1976 zapojili M. Sme
- Page 76 and 77: 1997 zemřel ve věku nedožitých
- Page 78 and 79: Samostatnou kapitolou ve výzkumu v
- Page 80 and 81: anatomie rostlin, které na omezeno
- Page 82 and 83: Důležité dokumentačně-informa
- Page 84 and 85: R. Dvořák, M. Dvořáková, A. Ei
- Page 86 and 87: Průhonicích a herbáři Moravské
- Page 88 and 89: yly od počátku koordinovány i s
- Page 90 and 91: Nejdéle na katedře působil prof.
K. Ambrož Metody pěstování rostlin 0/2 0/2<br />
J. Pelíšek (extern.) Geologie a pedologie pro biology 2/0 0/0<br />
Od r. 1967 byly pro diplomanty z <strong>botaniky</strong> zavedeny nově koncipované přednášky:<br />
Mikroevoluce rostlin, Vývoj středoevropské květeny (obě Smejkal), Přehled středoevropské<br />
vegetace (Vicherek), Speciální mykologie (Špaček) a Speciální ekologie (J. Unar).<br />
Pro studující učitelské biologie byly zdůrazněny metodologické obory, které přednášel<br />
F. Dvořák: Didaktika biologie, Práce biologa na škole a Názorné biologické vyučovací<br />
pomůcky.<br />
Od školního roku 1960/61 byla pro posluchače zavedena „měsíční výrobní praxe“.<br />
První proběhla o prázdninách 1961 ve Střední zemědělské technické škole v Moravské<br />
Třebové, v dalších letech byli posluchači posíláni do výzkumných ústavů biologického i<br />
zemědělského zaměření. Byly to Botanický ústav ČSAV v <strong>Brně</strong>, Ústav experimentální<br />
<strong>botaniky</strong> ČSAV v Praze, katedra <strong>botaniky</strong> Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity,<br />
Botanický ústav ČSAV v Průhonicích, botanické oddělení Moravského muzea,<br />
Mikrobiologický ústav ČSAV a další.<br />
Exkurze a cvičení v terénu pokračovaly ve velkém rozsahu a na osvědčená místa.<br />
Pracovníci katedry poslali začátkem r. 1960 připomínky k učebnímu plánu: označení<br />
„exkurze“ dříve vedlo k nesrovnalostem, plynoucím z nesprávného názoru na jejich obsah.<br />
Doporučili název „cvičení v terénu“, který pak užívali.<br />
Díky přesné evidenci exkurzí a cvičení v terénu, kterou po celou dobu působení na<br />
katedře vedl M. Smejkal, zachoval se o nich přehled s uvedením vedoucího, popisu cesty,<br />
popř. i počtem zúčastněných posluchačů. Před zahájením cesty vyslechli posluchači<br />
přednášku vedoucího o všeobecných přírodních i floristických poměrech navštívené lokality i<br />
o druzích rostlin, které naleznou. Během cesty si zaznamenávali demonstrované druhy a podle<br />
pokynů vedoucího si sbírali některé rostliny do svých herbářů. Vedoucí exkurze se svými<br />
kolegy sbírali vybrané taxony do katedrového herbáře a ve větším množství pro centurii, která<br />
se právě v té době chystala k vydání.<br />
Uveďme jako příklad ze záznamů M. Smejkala popis exkurze ve dnech 29. května až<br />
3. června 1967 pro 3. ročník diplomantů <strong>botaniky</strong> do oblasti Kováčovských kopců a slanisk u<br />
Kamenína poblíže Štúrova (dříve Parkan). Vedl J. Vicherek, v rámci výzkumu se zúčastnili<br />
M. Dvořáková a M. Smejkal. – 29. května: Boží kopec u Štúrova. 30. května: písky u<br />
Čenkova. 31. května: slaniska u Kamenína a u Kamenného Mostu. 1. června: Kováčovské<br />
kopce (okolí Kamenice nad Hronom). 2. června: Belanské kopce, Modrý vrch a Veľký vrch.<br />
64
Change language