Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
studentky pátého ročníku <strong>botaniky</strong>, byly 1. listopadu 1961 přijaty na asistentská místa s<br />
polovičním úvazkem; M. Jatiová po půl roce odešla do Krajského střediska státní památkové<br />
péče a ochrany přírody v <strong>Brně</strong>, Marie Dvořáková (nar. 1940) pak přešla na celý úvazek<br />
asistenta. Jako odborný asistent přišel 1. října 1962 Jiří Unar (nar. 1940).<br />
V r. 1964 obhájili další členové katedry kandidátské disertační práce. Zdeněk Šeda na<br />
téma Vegetační ochrana vodorysu zdrže a F. Dvořák Taxonomická studie v ČSSR rostoucích<br />
druhů rodu Hesperis a Deilosma; V r. 1965 pak předložil a obhájil kandidátskou práci<br />
Výzkum dřevokazných Basidiomycetes na jižní Moravě na ovocných stromech a srovnání<br />
jižní Moravy s ostatními oblastmi také J. Špaček.<br />
K 1. lednu 1966 byli na katedře <strong>botaniky</strong> ustanoveni dva noví docenti: J. Vicherek a<br />
M. Smejkal, poté co byly v dubnu 1965 na zasedání vědecké rady přírodovědecké fakulty<br />
projednány jejich habilitační práce, a to Rostlinná společenstva halofytní a subhalofytní<br />
vegetace panonské oblasti ČSSR a Taxonomická studie čs. druhů rodu Scleranthus L.<br />
V r. 1963 přišel na katedru návrh hlavních zásad nového zákona o vysokých školách;<br />
dávalo se v něm také k úvaze zavést znovu označení absolventů „doktor“ (Dr.), na vysokých<br />
školách technických a ekonomických „inženýr“ (ing.), neboť tituly, zavedené v r. 1953<br />
(promovaný biolog apod.) se nevžila. Tento návrh byl uskutečněn vysokoškolským zákonem<br />
detailnímu zpracování tématu, ale zajímal se i o jejich další uplatnění v praxi a v životě. Při tom jim podle všech<br />
možností pomáhal či radil; v tom se projevoval jeho altruismus a silné sociální cítění.<br />
19 František DVOŘÁK (* 17. 11. 1921 Měřín u Velkého Meziříčí). Po gymnaziálních studiích studoval<br />
na Přírodovědecké fakultě MU v <strong>Brně</strong>. Studia ukončil druhou státní zkouškou v únoru 1948. Poté působil jako<br />
středoškolský profesor mj. v Novém Jičíně, Jinošově a naposledy jako ředitel gymnázia v Bystřici nad<br />
Pernštejnem. Doktorát z přírodních věd získal na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci.<br />
Od 1. září 1961 nastoupil jako odborný asistent na katedru <strong>botaniky</strong>. Do taxonomického studia zde byl<br />
uveden dr. Hrabětovou; záhy se začal věnovat studiu některých zástupců čeledi Brassicaceae, především rodů<br />
Hesperis a Deilosma. Kandidátskou práci zaměřenou na taxonomii těchto rodů obhájil v roce 1963. V letech<br />
1963–1992 uveřejnil 150 odborných příspěvků (zejména v časopisech Biológia, Preslia, Österreichische<br />
botanische Zeitschrift, Phyton, Taxon, Folia geobotanica et phytotaxonomica, Feddes repertorium, Annalen des<br />
naturhistorischen Museums in Wien, Časopis Národního muzea, Práce z oboru <strong>botaniky</strong> a Zprávy<br />
československé botanické společnosti, jakož i ve fakultních časopisech Spisy, později Scripta a Folia). Jeho<br />
publikace jsou zaměřeny především na taxonomii, karyologii a morfologii různých zástupců čel. Brassicaceae.<br />
Od osmdesátých let pak svá taxonomická studia zaměřil na rod Chenopodium, zřejmě pod vlivem spolupráce s<br />
dr. F. Grüllem, CSc., který měl v tomto směru již kontakty s P. Aellenem a P. Uotilou. František Dvořák dále<br />
zpracoval některé druhy čeledí Brassicaceae, Caryophyllaceae (ve spoluautorství také rod Chenopodium) do<br />
Květeny České republiky. Spolu s dr. B. Dadákovou uveřejnil od první poloviny sedmdesátých let četné<br />
přehledy chromozómových počtů; řidčeji publikoval také práce zaměřené na rozšíření druhů (většinou v<br />
návaznosti na zpracování Květeny České republiky) či floristické příspěvky (spolu s diplomanty). Pedagogické<br />
zkušenosti z dob působení na středních školách prezentoval v řadě článků věnovaných didaktice biologie (v<br />
časopise Přírodní vědy ve škole). Je také autorem dvou učebních textů věnovaných fylogenezi rostlin a didaktice<br />
biologie.<br />
Během pedagogického působení na katedře <strong>botaniky</strong> vedl jednak botanické předměty zvláště na<br />
učitelském studiu, např. cvičení z morfologie a později i z vyšších rostlin, doporučenou přednášku fylogenie<br />
rostlin (později vývojová biologie), podílel se také na cvičení ze speciálních metod botanických a samozřejmě na<br />
vedení terénních exkurzí. V šedesátých a sedmdesátých letech vyučoval rovněž předměty orientované na<br />
61