Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

plantarum in Moravia et Bohemia sponte crescentium rozšířil i na Čechy; obě tato díla však
zůstala pouhými rukopisy (některé Carlovy údaje využili později Rohrer a Mayer).
Reorganizací dřívějších společností vznikla v r. 1811 Moravsko-slezská společnost pro
zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy – Mährisch-schlesische Gesellschaft zur
Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Tato Ackerbaugesellschaft
suplovala na Moravě funkci vědecké společnosti typu Královské české společnosti Nauk či
Společnosti vlasteneckého muzea, které existovaly v Čechách:
1. Začala záhy vydávat vlastní přírodovědecky orientovaný časopis Mittheilungen der k. k.
Mährisch-Shlesischen Gesellschaft ... , v němž pak publikovali příspěvky první moravští
floristé, členové společnosti: brněnský evangelický pastor Ch. F. Hochstetter (1787–1860),
brněnský nakladatel R. Rohrer (1805–1839), student filosofie v Brně a pozdější kustos
vídeňského K. k. naturhistorisches Hofmuseum S. Reissek (1819–1871), později také lékaři
F. S. Pluskal (1811–1901) a H. Wawra (1831–1887) či profesor přírodopisu na brněnské
technice F. A. Kolenati (1812–1864).
2. Jako její součást vzniklo a pod její správou dlouhou dobu existovalo brněnské Františkovo,
pozdější Moravské zemské muzeum (zal. rozhodnutím císaře Františka I. z 29. července
1817), které představovalo a představuje díky své kontinuální existenci až do současnosti
důležité dokumentační centrum. V jeho bohatém herbáři našly útočiště rozsáhlé soukromé
herbářové kolekce mnohých moravských botaniků, které by jinak své tvůrce sotva mnohdy
přežily; významněji se do přírodovědeckého výzkumu Moravy zapojilo Moravské muzeum
až v letech 1834–1864, za působení kustoda muzejních sbírek A. Heinricha (1785–1864).
3. Již ve dvacátých letech 19. stol. založil dopisující člen Ackerbaugesellschaft R. Rohrer
první veřejnou botanickou zahradu v Brně – se svolením opata C. Nappa v prostorách
starobrněnského Augustiniánského kláštera; fenologická pozorování v této zahradě pak
zveřejňoval v časopise Mittheilungen (od r. 1830).
Skutečný starting point ve vývoji floristiky na Moravě představoval Hochstetterův
příspěvek Uebersicht des Merkwürdigsten aus Mährens Flora v řezenském časopise Flora v
roce 1825 – přehled cenných floristických nálezů z okolí Brna, Měnínského jezera (tehdy
ještě existujícího), Mikulova, Pavlovských vrchů, Lednice, Hodonína, Čejče a Jeseníků. Ve
třicátých letech 19. stol. organizoval brněnský právník W. Tkany (1792–1863) spolu s
Rohrerem, Hoschstetterem, augustiniánem A. A. Thalerem (1796–1843), inspektorem drah J.
N. Bayerem (1802–1870), farářem J. Wesselym (1813–1892) a účetním úředníkem F.
Jellinkem, botanické exkurze do okolí Brna i vzdálenějších oblastí Moravy; jeho pečlivé
exkurzní záznamy pak posloužily pozdějším autorům (A. Makowsky aj.). Anežka Hrabětová
6