Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Podpěrově činnosti (Archiv Masarykovy university v Brně, Archiv Moravského zemského
muzea v Brně – depositář v Budišově u Třebíče a Archiv Akademie věd ČR v Praze), je
registrována korespondence od více než 600 osob. I když u mnoha z nich jde jen o různá
blahopřání či pohlednice s pozdravy, převážná část korespondence se týká botanických
záležitostí. Psaní od některých jsou sice jen „jednorázová“, týkající se různých žádostí o
determinaci rostliny, upozornění na lokality, žádosti o radu (např. z oboru ochrany přírody
apod.), zatímco jiní byli Podpěrovými dlouholetými korespondenty a vyměňovali s ním
dopisy (i herbářový materiál) po dobu dvaceti, třiceti i více let. Z nejznámějších osobností,
jejichž korespondence s Podpěrou byla nejdelší, to byli v prvé řadě pražský prof. Karel
Domin, bryologové I. Györffy z Maďarska (40 let) a L. Loeske z Berlína (30 let), F. Maloch
z Plzně (40), J. Laus z Olomouce (35), Filip Kovář (30), J. Macků (20) a L. Diels z Berlína
(15).
5. Ústav a katedra za vedení doc. Jana Šmardy: 1951–1959
Vladimír Vacek, Vladimír Řehořek, Petr Bureš
Období, kdy botanický ústav vedl doc. Jan Šmarda, nelze zařadit mezi nejšťastnější
etapy ústavu, neboť zásahy do organizace a chodu ústavu ze strany politických orgánů
narušovaly vžitý program a chod výuky i personálních záležitostí.
Již zpráva z března 1951 o tom, že státní výbor pro vysoké školy v Praze uvažuje
o přestěhování biologických ústavů Masarykovy univerzity do Olomouce, vyvolala v Brně
značnou nejistotu. V této záležitosti se ujal iniciativy prof. Podpěra, který k věci vypracoval
podrobný rozbor a vyslovil se zásadně proti návrhu. Na protesty Podpěrovy ani na protesty
vedení fakulty však nebraly ministerské orgány zřetel; děkan fakulty však našel porozumění
přímo u rektorky Palackého univerzity J. Popelové a činitelů Krajského národního výboru v
Olomouci, kteří uznali důvody brněnské fakulty svědčící proti jejímu přestěhování do
Olomouce.
Prof. Podpěra byl odvolán 1. září 1951 z vedení ústavu (fungujícího již pod katedrou
biologie vedenou doc. Rypáčkem) a funkcí ředitele byl pověřen doc. Šmarda, ředitel
Moravského muzea. Následující léta byla typická častými změnami v organizaci fakulty. Od
šk. r. 1952/53 se velká katedra biologie rozdělila na dvě: katedru botaniky (vedenou dále prof.
V. Rypáčkem) a katedru zoologie a antropologie (vedenou prof. S. Hrabětem), v následujícím
šk. r. 1954/55 se pak rozhodnutím fakultní rady 10. února 1954 od katedry botaniky (vedené
50